Autor: Ladis Publikováno: 27.února 2002 |
Jednalo se o povolávací rozkaz na "očistu" jakési těžební základny Asgard, nacházejíc se na asteroidu pochybné lokace. Ona "očista" spočívala v eliminaci krvelačných vetřelců, kteří napadli šachty základny a nedobře si porozuměli s tamními pracovníky, po jejichž ostatcích budete pátrat. Bez ovládání na myši Příběh je sice řekněme poněkud jednodušší, ovšem i z toho mála by šla jistě vytořit kvalitní adrenalinová řežba. Z tohoto potenciálu však hra Betty Bad nevytěžila, bohužel, zhola nic. Místo hordy alienů, překážek + puzzlů všeho druhu a kvalitní umělé inteligence vám hra nabízí jen pár tupých jedinců vetřelecké komunity, mizernou hratelnost spočívající v uhýbání a anihilaci pár zřejmě omylem k vám zabloudivších jedinců, na kteroužto vám bude stačit jediná klávesa, neboť celá hra se ovládá jen na klávesnici, případně na joysticku bez možnosti použití myši. Tudíž o nějakém zaměřování či nedej bože možnosti volného pohledu na scénu nemůže být ani řeči. Automatické zaměřování je opravdu silným mínusem této již tak pochybně koncipované hry. Jakkoliv je titul tvořen jakožto 3D hra, ve skutečnosti se budete spíše cítit jako byste byli ve dvourozměrném prostředí. Chudý design tunelů Celá tato hra je posazena do designově velmi děravého kabátu. Všech devět levelů, které plná verze hry nabízí, se odehrává v prostředí důlních šachet - zde realizovaných v podobě kolem osy otáčejících se tubusů, které na sebe v jednotlivých levelech navazují. Jednotlivé části tubusů jsou od sebe samozřejmě graficky odlišeny - tu je červená, tu zase modrá textura mající připomínat kov. Hned první level se odehrává uvnitř jednoho z tubusů, kdy máte za úkol eliminovat nebezpečné vetřelce, zajistit informace a zbraně od mrtvých pracovníků, které cestou potkáte a překonat pár primitivnách a nudných překážek. Jednou z nich jsou otáčející se ostří, které musíte v zájmu vašeho života přeskočit, či střílení do vzdáleného terče, čímž dojde k posunutí tubusu a možnosti pokračovat v cestě a nakonec proniknutí skrze střílející ochranné veže. Cestou zničíte pár jakýchsi alienských pavouků a obřích brouků, plivajících po vás jedovatý zelený sliz. Dobíjení energie K jejich eliminaci využijete svoji zbraň Unigun, která umožňuje použití více druhů střel - nejdříve pouze v podobě spíše lechtajícího blasteru a granátometu, později i jako znatelně účinější raketomet a dalších pár chuťovek. Unigun je nabíjen společným zdrojem energie, která se střílením velmi rychle vypotřebovává a jediným řešením jejího dobití je buď sesbírání energetických koulí, které zůstanou na místě zabitého vetřelce, či počkání, až se zdroj pomalu sám dobije - což však není příliš praktické. Často se však stane, že jste s energií "na nule" a pak nezbývá, než spoléhat na sílu svých končetin. Nohy na ramena Časem zjistíte, že mnohdy je, spíše než zběsilé lechtání okolních potvor svým blasterem, lepší utíkat, co vám nohy stačí. Ano - i tato strategie je možná a dost dobře použitelná. Design tunelu je špatný, chybí jakékoliv interaktivní prvky, jako například možnost rozhodnout se, jakou cestu pro postup zvolíme - vše je předem určené, do očí bije stereotypní linearita úrovně. Zřejmě z důvodu prodloužení již tak krátké herní doby autoři dovolili použít funkci save jen po každém úspěšně dokončeném levelu, přičemž každý z nich nezabere více, jak deset minut hraní, což již stojí nad hráčovým zamyšlením o poměru cena/výkon této hry. Ani se mi nechce věřit tomu, že Paul Steed, jinak velmi schopný člověk, stojící za geniálními postavami v Quake III Arena, může být schopen vytvořit něco, co by se při dobré vůli dalo zdarma přikládat ke každé krabičce koupených cédéček jakožto bonus. Stáhněte si: Demo (17 MB) |
Ladis připravil: jd |