| Autor: Nukem Publikováno: 4.března 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Mystika vždy přitahuje Gromovým cílem je koupit si letadlo, Petrovým asi prostě si jen vydělat. Bohužel stín mocného pohoří, jakým Himaláje jsou, není dostatečně tmavý, aby se v něm Grom před Němci dokázal schovat. Ne že by snad šli přímo po něm, i když našlo by se pár německých důstojníku, kteří by jej rádi viděli na mušce svého Mausera, nicméně ve hře je mnohem více. Jde o jeden starodávný mýtus, jenž vypráví o králi Arnujaovi a o magických zbraních, které v jednom okamžiku dokáží zničit několik měst. Jen jednu z nich král použil a účinek byl tak hrozivý, že bylo nutné zbraně ukrýt. Bohužel německé velení o nich ví a nehledě na nepříliš historicky věrohodnou povahu zprávy, se hodlá pokusit zbraně získat. Jednotky speciálních sil německých vojsk míří do Ztraceného města. 
zdroj:
tisková zpráva
Když Grom po dlouhé době uviděl Zepelín proplouvat horským údolím, probudil se v něm neohrožený voják, jakým kdysi býval. Snad souhra náhod a nebo osud tomu chtěl, aby se připletl do příběhu o ultimátních zbraních dávnověku, když přijal nabídku na nalezení jisté vzácné truhly od jednoho evropského obchodníka. Netrvalo dlouho a z obchodníka se vyklubal major britské zpravodajské služby. Nyní se Grom naplno stává součástí plánu na záchranu světa před nacistickým morem a možnou apokalypsou. Cesta do Ztraceného města vede i přes známá duchovní místa, kde se budhistické legendy a mýty stávají skutečností.Je obvykle jisté, že duchovní, nadzemská podstata příběhu upoutá pozornost těch z nás, kteří mají pro takové věci cit. Navíc některé legendy, se kterými se během hry setkáte, jsou dle autorů skutečnými legendami budhistického světa. Bohužel další charakteristiky hry již nejsou tak nadšeníhodné a celkový herní zážitek vyloženě kazí. • Nedodělek RPG A začnu asi od toho, co mě nejvíce iritovalo. Na homepage hry se dočtete, že spousta „hard-core“ RPG her je nabita množstvím prvků, kterými si pěstujete postavy. Podle toho, k čemu postavu potřebujete, přidáváte jí na síle, na zručnosti, chytrosti, obratnosti. Nakupujete, prodáváte, vylepšujete zbraně a brnění, učíte se kouzla atd. atd. A kdo se v tom všem má vyznat? Nepřeberné statistiky, neustálé sledování jaké brnění vám přidá bodíky k jaké odolnosti apod. Proto se systémoví návrháři rozhodli zjednodušit tento model a zpřístupnit jej i RPG začátečníkům. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
A co z toho vzniklo? Řekl bych povrchní, RPG stylu vzdálená hra, po jejímž dohrání budete o RPG vědět prakticky stejné nic, jako předtím. Putujete tedy po mapě, zabíjíte nepřátele a sbíráte všechno, co po nich zbylo. Když dorazíte do města, můžete svůj značně omezený sortiment prodat obchodníkům a podobně omezený sortiment opět nakoupit. O ceně se dá i smlouvat a to pomocí zvláštního karetního systému. 
zdroj:
tisková zpráva
Před smlouváním si vyberete příslušný počet karet, závisí na schopnosti vyjednávání, na nichž jsou zobrazeny různě silné odmítavé postoje. Prošení, nezájem, až skoro vyhrožování. I obchodník si náhodně vybere nějaké karty a můžete smlouvat. To se děje tak, že vyhodíte svoji kartu a obchodník reaguje, případně naopak. Jednou cena klesne, jindy zase stoupne. Nenašel jsem v tom žádný systém, a reakce na vaše postoje jsou dost náhodné. V konečném součtu to vychází na několik nepříznivých pokusů jeden dobrý. Bohužel se nedá ze smlouvání vyskočit dřív, než spotřebujete všechny karty. Takže třeba dost nízká cena v půli vyjednávání je rázem opět nahoře, protože si to pokazíte zbývajícími kartami.• Místa není nikdy dost Během celé hry se víceméně pohybujete na hranici nedostatku střeliva, tedy pokud všechny protivníky neumlátíte mečem. Je tedy dobré s sebou tahat vícero typů zbraní, abyste v případě nedostatku jednoho typu střeliva využili jinou sortu. Tady bych si posteskl, že nelze vyndat střelivo z nalezených zbraní, takže je buď necháte ležet, nebo je prohodíte za zbraně z inventáře, v nichž je nábojů méně a nebo si je vezmete s sebou a zbylé náboje z nich vystřílíte. Bohužel do malých inventářů postav se toho zase tolik nevejde, nehledě na to, že potřebujete také lékárny, sem tam i nějaký ten předmět potřebný k postupu ve hře a také něco na občasný prodej. Hrou nepostupujete sami, ale v různě početné skupině podle toho, jak komu se kam chce. Někdy vás je pět, včetně osla, někdy jste třeba jen dva. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Schopnosti postav se vyvíjí zcela autonomně a nepříliš rychle. Nejde však o sílu, chytrost, rychlost apod., nýbrž jen o zručnost používání té které zbraně. No a aby se neřeklo, tak je tu jistá interakce s NPC postavami, kterým podstrčíte nějaký ten zlaťák, zachráníte jim kůži nebo něco přinesete. Avšak hlavní postup v ději je předem dán a nějaké odklonění nehrozí. Přejdete z jednoho místa na druhé, během putování občas narazíte na náhodné nepřátele a v cílovém místě splníte daný úkol. A pak jdete buď zpátky nebo jste kýmsi nasměrováni jinam. Marně tedy hledám onu deklarovanou, byť omezenou, nelineárnost příběhu. Nelineární snad může být jen způsob, jakým se probojujete k cíli mise, protože tady využijete svých taktických dovedností. • Na nikoho není spolehnutí 
zdroj:
tisková zpráva
Taktika vzdáleně připomíná třeba Fallout Tactics a to v tom, že rozmístíte vojáky na strategické pozice, zapauzujete, zvolíte případně zbraně, jaké mají užít, nastavíte jim mód agresivity na útočení, odpauzujete, a po chvíli střílení nebo vašeho klení nahrajete pozici uloženou před bojem a celé místo raději projdete znova, se všemi vojáky pospolu a s tím, že je ovládáte sami, všechny najednou. Proč to? Třeba proto, že se voják, jemuž byla dána volnost v provedení akce rozhodne, že lepší než střílet, bude přiběhnout k nepříteli a umlátit ho pažbou. Že meč, kterým by potichu udolal protivníka není tak efektní, jako dávka ze samopalu, takže nehledě na vaše nastavení, zvolí střelbu a upoutá na sebe pozornost další skupiny vojáků. Řeknete si: „Tak fajn, tak je holt vyberu všechny a budu jím říkat, do koho mají střílet.“ Jenže ani to není příliš snadné, neboť co výstřel či rána mečem, to jeden klik myší. Klikat je nutné co nejrychleji, aby cíl nestačil příliš často střílet, takže nedoporučuji Grom hrát s drahou myší. Sám jsem sáhl do starých zásob a vytáhl již odloženou kuličkovou myš. Navíc protivníci obvykle nestojí na místě a zvláště, když jim zdraví klesá k nule, se snaží utéci. O to horší je pak ho kurzorem stíhat a do toho zuřivě klikat. V nějaké tlačenici se vám tak může lehce stát, že kliknete na jednu z postav, čímž dáte volnost ostatním a ti se často rozhodnou pro útok opačnou stranou zbraně. (Pozn.: dobrá průprava na tuto hru je bezesporu Moorhuhn, alias Zastřel si svoji slepici, nebo Chicken Shoot) 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Chápu, že když k vám nepřítel přiběhne na dosah ruky, že je těžké do něj střílet metrovou puškou. Ale proč tedy voják sám neustoupí o krok dozadu, aby mohl střílet, místo toho, aby se jej rozhodl dodělat bajonetem či pažbou? Svoji hlavu mají vaše postavy i během přesunu, kdy se někdy rozhodnou, že místo, kam jim velíte odejít, není to pravé a běží někam jinam, nejlépe nepříteli do rány. Hlavně co se týče podlaží. Dost často si hra myslí, že jste klikli na zem, místo třeba na lávku visící nad ní. Postava prostě běží dolů. Tady je na místě naopak pochválit schopnost vašich lidí ve většině případů nalézt cestu odkudkoliv kamkoliv. Prostě kliknete a oni tam běží, nehledě na spletité bludiště cest před nimi. • Ani dobrá adventura? 
zdroj:
tisková zpráva
Takže to by byla taktická část. A co ta adventurní? Teď nevím, které z těch mála adventurních prvků by se nedalo zařadit i pod RPG, jako třeba rozhovory s postavami (většinu z nich lze urychlit odklikem přes ENTER), putování krajinou a sbírání předmětů (ty jsou dobře zvýrazňovány blýskáním se). Tak snad těch pár logických hádanek a nějaké to používání předmětů. Ale celkově je hra nakloněna k akci, o čemž svědčí i stále se komplikující boje, kde např. na vaši téměř zdecimovanou jednotku vyběhne další čerstvé elitní komando, takže nemáte čas se ani vyléčit. Znamená to, u někoho nadávkami doprovázené, nahrání pozice před prvním bojem s nutností jej projít lépe.Pokud si prohlédnete nasnímané obrázky, sami zjistíte, že grafika hry, kombinující 3D postavy na 2D pozadí, je spíše jednodušší a prostší. Renderovaná pozadí jsou ale celkem pěkná a jistá střídmost je tu, vzhledem k prostředí, namístě. Přece jenom, nacházíme se vysoko v horách, takže žádné bohaté pestrobarevné scenérie tady nelze očekávat. 3D postavy nevycházejí z průměru, na jaký jsem z většiny her zvyklí, ale to je to nejmenší, co by se dalo hře ještě vytknout. Určitě překvapí slušný a bohatý hudební doprovod, dabing by naopak mohl být lepší. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů • Resumé Myslím, že kritiky bylo už dost, takže je na čase recenzi uzavřít nějakým shrnutím. Původní zajímavý nápad, přednesený před vydáním hry v různých tiskových materiálech, nebyl bohužel realizován do takové míry, aby alespoň na chvíli hráče adventurně strategických RPG nadchl. Některými prvky může hra připomenout starší díla jako Commandos, Fallout Tactics, Silver apod., leč kvalit těchto titulů nedosahuje zdaleka. Snaha o zjednodušení herního systému se přehoupla do druhého extrému, kde je k ovládání jen minimum prvků. Na této jednoduchosti plán, připravit RPG nováčky na skutečný svět RPG, víceméně ztroskotal. 
zdroj:
tisková zpráva
P.S. Na tomto místě bych rád vyjádřil obdiv firmě Genius, jejíž myší produkt NetScroll+, ač v pokročilém věku, přežil tuto hru prakticky v plné síle. Myš byla během hraní podrobena velkým statickým i dynamickým tlakům, rovněž téměř bez úhony odolala zrychlení odhadem asi 8G. Jen lehký škrábanec na jejích zádech dává tušit, že její značná rychlost byla mžikově korigována bílou zdí.Stáhněte si: Demo, Trailer, Patch, Cheaty Související články: Novinky |
| Nukem připravil: jd |
