Recenze

Pokémon Let’s Go Pikachu & Eevee – recenze

Říkali jste si někdy, jaké by to bylo, hrát Pokémon Go, aniž byste se museli obtěžovat chozením dlouhých vzdáleností? Nebo jste kdysi v mládí hráli Pokémony na svém Gameboyi a chcete zavzpomínat na staré časy v novém kabátě? Pokémon Company právě pro vás představilo novou hru na Nintendo Switch: Pokémon Let’s Go Pikachu a Pokémon Let’s Go Eevee.

Football Manager 2016 - recenze

Ve dvacáté minutě doma „teču“ s Tottenhamem 4-0 a začínám přemýšlet nad tím, jak je letošní ročník Football Manager nějak věštecky nadaný. Vzhledem k tomu, že reálná Mourinhova anabáze byla jen o chloupek horší, zatímco ta má o fous kratší (virtuální Abramovič zjevně má pro portugalského egomaniaka slabost), je to asi dobrý štempl na analytické schopnosti téhle fotbalové simulace s RPG prvky. Každopádně, přišel čas dát Londýnu vale a vrátit se do rodné Příbrami.

Darwinia - recenze

Takovou netradiční hru jsme tu ještě neměli. V retro-grafice ve stylu demíček od nezávislé scény přichází Darwinia, v jejímž virtuálním světě budete mít pod palcem počítačové programy ve směsi akce a strategie.

Warhammer: Dawn of War CZ - postřehy

Tato real-time strategie na motivy veleznámé stolní a karetní hry Warhammer 40 000 u nás vyšla v české verzi a proto vám, jako doplněk k říjnové recenzi, přinášíme pohled jiného autora a jeho dojmy z úrovně překladu.

Sportovní hry pro N-Gage - recenze

V netradiční trojrecenzi jsme se podívali na zoubek sportovním hrám pro Nokii N-Gage - na FIFA Soccer 2004, Tony Hawk Pro Skater a Marcel Desailly Pro Soccer. Jak se je podařilo převést na mobilní herní konzoli?

Trainz CZ service pack 4 - recenze

Ode dneška si můžete jen z Tiscali Games stáhnout Service Pack 4 pro českou verzi Trainz, který měl tuto vláčkovou simulaci vyšvihnout z nudné hříčky na hru, ke které se budeme rádi vracet. Povedlo se to?

Virtua Tennis - recenze

Sportovním hrám na PC dominují EA Sports se svým fotbalem a hokejem, ale čas od času se objevi i něco vydařeného od jiného výrobce a to je právě případ tohoto skvělého tenisu původem z Dreamcastu.

Frank Herberts Dune - recenze

Knižní veledílo Franka Herberta jménem Duna se stalo námětem mnoha her, z nichž nejznámější je série RTS od Westwoodu. Nyní se na pouštní planetu Arrakis vrací Cryo se svou third-person akcí.

Battle Realms - recenze

Není zrovna mnoho her, které by se odehrávaly v japonském prostředí. Nová real-time strategie Battle Realms je jednou z nich a rozhodně nedělá Dálnému východu ostudu.

Z: Steel Soldiers - recenze

Pět let po prvním dílu této real-time strategie s roboty jsou tu Steel Soldiers, kteří zaujmou hlavně neobvyklým herním systémem.

Tearaway Unfolded – recenze

Tearaway Unfolded jsem spouštěl v pevné víře, že se pouštím do recenzování snad jen krapet vylepšené verze jedné z nejlepších her pro Vitu. Těžko jsem se mohl mýlit více – Tearaway Unfolded si ze svého předchůdce sice bere základní premisu příběhu, stěžejní prvky hratelnosti a některé lokace i postavy, v zásadě se však jedná o obsahem natolik odlišný titul, že směle dokáže obhájit svoji existenci na nové platformě a nepůsobí přitom jako pouhá ždímačka na peníze. K tomu je navíc třeba dodat, že i tentokrát se jedná o hru, která má jako celek smysl pouze na konkrétní platformě, a která by těžko mohla fungovat kdekoli jinde.

OlliOlli 2: Welcome to Olliwood - recenze

První OlliOlli (recenze) mě minula, což je poté, kdy mě zcela pohltilo pokračování OlliOlli 2: Welcome to Olliwood, vlastně škoda. Už jsem totiž mohl být připravený na stavy, kdy se od monitoru buď nemůžu odtrhnout, nebo mám naopak chuť ho prohodit oknem. OlliOlli 2 je destilát těch nejvíce uspokojivých a nejvíce frustrujících okamžiků z Tony Hawk's Pro Skater her, koncentrovaných do bleskové hratelnosti a krátkých levelů.

Kinect Adventures! – recenze

Kinect Adventures! je samozřejmostí pro každého majitele pohybového ovladače Kinect (čtěte náš hardwarový test), který u nás má za pár dní premiéru. Jedná se totiž o tzv. bundle, hra je tedy přibalena ke každému přístroji, a pokud k ní budete přistupovat jako k něčemu, co dostanete (jakoby) gratis a co má za úkol primárně jen demonstrovat schopnosti Kinectu, budete docela spokojeni.

Star Wars: Force Commander

Star Wars Force Commander - recenzeAutor: DepiPublikováno: 19.dubna 2000 •Prostě ...

Need for Speed: Porsche Unleashed

Need For Speed: Porsche Unleashed - recenzeAutor: jdPublikováno: 24.března 2000 Dnes se na...

Nintendo Switch 2 – recenze

Větší, hezčí, výkonnější 

Nascar Racing 2003 - recenze

Vše má jednou svůj konec a i automobilové závody Nascar Racing 2003 jsou posledním dílem ze série simulací Winston Cupu, které k nám z dílny Papyrusu přicházejí. Co přinášejí nového oproti sezóně 2002?

Ducati World - recenze

Ducati World nabízí podobně jako pátý díl NFS takřka kompletní produktovou řadu známého výrobce motocyklů z Itálie.

Splinter Cell Conviction multiplayerová rec.

Kooperace dvou spřátelených agentů na rozdělené obrazovce v příběhovém předvoji je vítaným osvěžením, když vydrží skoro jako celý singleplayer.

Splatoon - recenze originální střílečky

Po zdi stéká inkoust, olihně unaveně vydechují a v končetinách křečovitě svírají tu váleček s barvou, onde paintballovou pistoli. Rozhodčí počítá, kdo vyhrál kolo, a nakonec přiřkne výhru nám. Nicméně byla těsná: opravdu šlo o každý vybarvený čtvereční centimetřík. S úsměvem od ucha k u uchu pak celý tým opět míří do akce, aby si užil další čtyřminutovou přestřelku. Přestřelku, v níž neteče krev proudem, ale na zdi se stříká barva a vůbec nejde o to, kolikrát „zabijete“ (nabarvíte) své nepřátele, ale o to, kdo na konci svým inkoustem pokryje větší plochu úrovně. Tak nějak vypadá textový přenost souboje ve Splatoon.

Frankenstein: Master of Death - recenze logické adventury

Legenda o Frankensteinovi, “moderním Prométheovi", dodnes přežila v mnoha literárních, filmových i herních adaptacích. Zatím posledním střípkem do umělecké mozaiky je klikací adventura Frankenstein: Master of Death od brněnského studia Fineway a petrohradského týmu JetDogs. Téměř dvě stě let starý příběh oživuje sympatickou hratelností s řadou logických rébusů a pomalejším tempem, jako stvořeným pro budování napětí.

1954: Alcatraz - recenze

Stejně jako v kterékoli jiné profesi, i jako herní vývojář toho dříve nebo později začnete mít plné zuby. Třeba Ken Levine by o tom mohl rovnou psát romány. Není ale zdaleka jediný, koho dostihla tvůrčí krize. Zatímco někdo zavírá krám, jiný se to snaží překonat experimenty a rozpačitými odskoky k netypickým žánrům.

Castlevania: Lords of Shadow 2 - recenze

Už je to více než 3 roky, co jsme vyprovodili Gabriela Belmonta ke dveřím s nadprůměrným hodnocením a s lehkým poplácáním po rameni mu poradili, ať se příště oblékne do vlastního kabátu, kterým nebude připomínat všechny ostatní návštěvníky. Nyní se v roce nezmar Drákula vrací, aby nám ukázal, jak si tvůrci z Mercury Steam poradili s originalitou a především přechodem her na novou generaci konzolí, kdy už jsou v módě trošku jiné postupy, než tomu bylo před pár lety.

Phoenix Wright Ace Attorney: Dual Destinies - recenze

Dobře, tak titulek „Ticho v soudní síni!“ se k téhle hře zrovna moc nehodí. Co se týče série Ace Attorney, tak nic není dále od pravdy. Tady v soudní síni rozhodně ticho není, spíš to tu vypadá jako na boxerském mači. Lidé ječí a vykřikují „námitka!“, chřestí řetězy, tikají bombami, piští a démonicky se pochechtávají. Spíš než v soudní síni to tu vypadá jako u pojízdných kolotočů. Nebo v pavilónu kuriozit.

Broken Sword: The Serpent's Curse - recenze první části

Pokud vám nejsou klasické point and click adventury úplně cizí, pak jméno Charlese Cecila vykřikujete ze spaní a nejméně jednou do roka si zahrajete první Broken Sword s podtitulem Shadow of the Templars. Osobně se k prvnímu Broken Swordu vracím a pokaždé si uvědomím, jak je tahle hra nadčasová a ještě dnes i zcela bez problému hratelná. Proto jsem se na nápad udělat pokračování ve stylu jedničky díval skrz prsty. Nač dělat tutéž hru, jen s jiným příběhem a navíc skrze kickstarter? Proč se vracet tak moc dozadu a hrát pouze na nostalgickou strunu?

Eador: Masters of the Broken World - recenze

Eador: Masters of the Broken World je něco jako dort, který si v jedné z klasických českých pohádek od Josefa Čapka vařili pejsek s kočičkou. Na rozdíl od cukrářského výrobku z pohádky je však Eador produkt chutný. Pokud ho tedy budou hrát ostřílení stratégové, kteří mu prominou několik technických chyb a dost neintuitivní uživatelské rozhraní.

Heroes of Ruin - recenze

Vydat hru, která si za největší vzor bere Diablo, právě v době, kdy se třetí díl pekelné legendy vřítil do obchodů a většinu hráčů ještě (pořád) nepustil ze svých osidel, je šílenství a zároveň geniální marketingový plán. Šílenství proto, že vaši hru s ním budou všichni přímo porovnávat a zákonitě tak budete mít velice silnou konkurenci. Geniální plán to pak může být za předpokladu, že svou hru vydáte na nějaký handheld a zaútočíte na oslabené hráče cestovní verzí jejich oblíbeného žánru.

Tiny & Big: Grandpa’s Leftovers - recenze

Nikoliv máslo, ale zapařené slipy je třeba míti na hlavě, abyste v herní adventuře dostali vděčnou roli hlupáka a pazgřivce. V té od Black Pants Studios je nosí poťouchlík jménem Big. A slipy naražené do čela mu dodávají magické schopnosti, s nimiž ovládá neznámou obětní pyramidu v neznámé poušti uvnitř neznámé země.

Cave Story+ - recenze

Z dnešního pohledu je to naprosto nepochopitelné, ale hry jako Cave Story jsme dříve běžně hrávali, bavili se o nich a znamenaly pro nás opravdu hodně. Odreagování, zábavu, napětí a nervy drásající chvíle, kdy jsme měli chuť prohodit náš předražený počítač z okna - přesně takové stavy člověk u řady plošinovek zažíval a dokonce je i vyhledával. U téhle vylepšené, komerční verze, kultovní freewarovky, vám stačí pár minut na to, abyste pochopili, že stejné pocity se mohou dostavit po tolika letech znovu a že vlastně vůbec nevadí, jak to celé vypadá.

Army Men: Air Tactics

Army Men Air Tactics - recenzeAutor: Bergy Publikováno: 28.března 2000 •Hračky ...