Virtua Tennis - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Virtua Tennis - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

26. 3. 2002 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Sportovním hrám na PC dominují EA Sports se svým fotbalem a hokejem, ale čas od času se objevi i něco vydařeného od jiného výrobce a to je právě případ tohoto skvělého tenisu původem z Dreamcastu.

Autor: ACE
Publikováno: 26.března 2002


Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pole sportovních her na PC je vcelku monotónní záležitostí. Gigant EA Sports dominuje v celé své velikosti a pokrývá většinu poutavých sportovních odvětví svými kvalitními tituly s oficiálními licencemi. Tu a tam se najde nějaký konkurenční projekt, který však zpravidla končí katastrofálně - vzpomeňme například na námi nedávno recenzovanou hru Salt Lake 2002, která rozhodně nebyla ničím extra. Také díky tomuto faktu jsem opravdu rád, že se mi dostal do ruky nový sportovní titul, konverze ze stejnojmeného coin-op automatu společnosti Sega, Virtua Tennis.

Už na začátku musím konstatovat, že Virtua Tennis je báječná hra. Už od dob Atari Tennisu na mém archaickém Atari 800 jsem vždy toužil po kvalitní tenisové hře. Na PC sice několik titulů vyšlo, nicméně žádný z nich neměl tak báječnou hratelnost, jako Mario Tennis pro Gameboy a Nintendo 64. Tato hra, na obou platformách, skloubila promyšlené ovládání se spoustou speciálních, pěkně animovaných úderů a obsahovala navíc RPG/adventure režim, ve kterém jste díky tréninkům a spoustě zápasů postupně vylepšovali vlastnosti svého hráče.

 Zajímavý herní režim
S obdobným konceptem přichází i Virtua Tennis v jednom ze svých herních režimů, nazvaném World Circuit. Ten je asi největší devizou celé hry a představuje ohromné vylepšení oproti coin-op automatové verzi hry. V tomto režimu si vyberete svého hráče a ocitáte se na mapě světa s několika málo lokacemi. Především tu je obchod, ve kterém si můžete nakoupit nové hráče (které pak můžete použit v arkádovém režimu hry), nová hřiště, na kterých pak můžete hrát exibice, nebo tenisové oblečení, abyste vypadali stále skvěle. Celkem si takto můžete "odemknout" až 9 nových hráčů, 5 nových hřišť a vybírat si z 28 různých druhů oblečení. Nicméně k tomu, abyste si něco koupili, potřebujete peníze - ty si vyděláváte úspěšným absolvováním tréninkových úkolů a při zápasech s protivníky po celém světě.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Tréninkové úkoly byly v Mario Tennisu opravdovou lahůdkou, zde jsou dotáhnuty prakticky k dokonalosti. Základní šablona zůstává stejná - v rámci určitého limitu, ať už časového nebo v počtu míčků, musíte splnit daná kritéria, jejichž různorodost je opravdu potěšující. Je zde například klasické vracení míčků střílených automatem - avšak musíte trefovat pouze žluté míčky a ne červené a s nimi se pak trefovat do těchto automatů a vyřadit je z funkčnosti. Jindy zas musíte svému trenérovi vrátit podání a v rámci těchto střel trefit několik krabic umístěných na kurtu. Pak se zas trefujete do různobarevných barelů nebo musíte aktivovat 10 otáčejících se plošek pomocí podání. Autoři si opravdu vyhráli a dali si moc záležet na tom, abyste se nenudili.

 Exhibice a arkádová hra
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Druhou možností získávání peněz jsou exibiční zápasy, ať už ve dvojhrách nebo ve čtyřhrách. Zde získáváte peníze a zkušenosti podle kvality vaší hry ve čtyřech základních druzích úderu - podání, základní úder, úder z voleje a smeč. Kromě faktu, že se u nich postupem času zvyšuje obtížnost, je zde ještě jedna vlastnost proti budování stereotypu, založena právě na tomto členění vaší úspěšnosti. Každý ze zápasů má nastaven jeden bonusový výběr, například smeč nebo podání, za který pak dostáváte podstatně více bodů. Díky tomu se při každém zápasu snažíte zvolit jinou strategii, podle toho který typ úderů je nejvíce zvýhodněn.

Je více než jasné, že všechny volby hry nejsou dostupné hned ze začátku. Teprve postupem času, až se stáváte úspěšnými v zápasech a základních trénincích, se vám otevírají další a další možnosti, kde se dá ještě zlepšovat, nové tréninkové kurty a úkoly, takže skutečně cestujete po celém světě a přitom sledujete, jaké je vaše umístění na žebříčku hráčů. Začínáte na třístém místě, takže se opravdu pořádně zapotíte, jestli budete chtít být světová jednička.

Oproti tomu arkádový režim je prakticky totožný s coin-op verzí hry a tím pádem velice přímočarý a jednoduchý. Čeká vás pět zápasů s narůstající obtížností na pěti kurtech po celém světě a po úspěšném tažení máte právo na zlatý pohár. Po volbě mezi dvojhrou a čtyřhrou si vyberete jednoho ze sedmi hráčů (po odbolkování dalších v režimu World Circuit jich máte na výběr 15) a jste vrženi na kurt.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Praktické ovládání převzaté z konzolí
Nyní by byla asi nejvhodnější doba říci něco o ovládání, které je pochopitelně alfou a omegou takového typu hry. Hráče ovládáte pomocí směrových šipek a dvou akčních tlačítek - tlačítko pro úder a pro vysoký míč. Pří standardní střelbě tedy používáte de facto tlačítko jedno (vysoký míč se vám hodí zpravidla pouze tehdy, když je soupeř až na síti), v kombinaci se směrovými šipkami, kterými určujete přibližný směr letu míče. Na tomto stylu ovládání je patrné, že bylo vyvinuto právě pro arkádové účely - je mimořádně jednoduché a intuitivní. Nemusíte se soustředit na to, jaký dáte typ úderu, hra ho vybírá víceméně automaticky podle vaší polohy vzhledem k míči.

Pokud na vás například letí vysoký míč a jste ve správné poloze, stisknutím tlačítka pro střelu (resp. bušením do něj - to je ten adrenalin :-)) se napřáhnete na smeč. Úplná automatika to ale není, takže se vám může stát (a také stane), že vás míč přeletí a vy s tím těžko něco uděláte. U čtyřhry navíc máte možnost zvolit taktiku pro počítačem ovládaného spoluhráče - kromě normálního režimu mu tak můžete nastavit hru u sítě nebo naopak na zadní čáře.

 Motion-capture a detaily na stadionech
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Hráči jsou velmi pěkně animovaní, evidentně je na nich poznat metoda motion-capture, protože se skutečně hýbají jako živí. Pokud je například letící míč opravdu daleko, hráč neváhá a skočí rybičku, jenom aby ho vybral. A i když zrovna nic nedělá, je neustále v pohybu, poskakuje a pohupuje se. Modely postav jsou velice pěkné a detailní, i z 3D modelu jste podle obličeje schopni poznat, o kterého hráče se jedná. Navíc jsou rozhýbány i obličejové svaly, takže hráči se radují z vítězství nebo se šklebí, když se jim zrovna nedaří. Nicméně neříkám, že stále není poznat, že to jsou 3D modely - původní coin-op verze vyšla už v roce 1999, a detailnost postav se od té doby vůbec nezměnila - ale přesto jsou podle mého názoru hráči reálnější než například u FIFY od EA Sports. A díky opravdu kvalitním pohybům by se letmým pohledem na tuto hru mohlo některým skutečně zdát, že se jedná o televizní přenos.

K tomuto faktu přispívají také opravdu detailně propracované stadiony. Není řeč pouze o detailních texturách a bohatému vybavení, jsou zde pochopitelně rozhodčí a dokonce i podavači míčků. Tabule zobrazující výsledky jsou také funkční a ukazují aktuální stav utkání. Realističnosti přidávají také autentické reklamy na stadionu skutečných firem, jako Opel nebo Fujifilm a nebo takové detaily, jako zanechávání stop od tenisek na lesklém povrchu kurtu. Jediná drobná výtka směřuje k divákům - ti jsou sice při detailních off-play pohledech v předních řadách trojrozměrní, ale při hře se přepnou na klasické 2d placky s nízkým rozlišením, přilepené na sedátkách, které už té realističnosti příliš nepřidávají. Nicméně pokud to vezmeme jako nutné zlo ke zrychlení hry i na pomalejších počítačích, dá se tento problém akceptovat - a vizuální detaily zbytku hry nám na tuto mušku na kráse dovolí zapomenout.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Zvuková stránka hry přesně odpovídá vizuálním detailům. Zápasy tenisu v televizi jsou občas dost tiché, je slyšet pouze hekání hráčů, údery raket a občas nějaký ten potlesk. Přesně stejné zvukové efekty potkáte i ve Virtua Tennisu, včetně standardizovaného temného hlasu hlásícího výsledky. Navíc jako podtrhnutí akčnosti této hry je zde vynikající hudba na pozadí, přesně ve stylu arkádových her Segy - dominantní prvky jsou zde především bicí a elektrická kytara. Z hudebního doprovodu tak máte opravdu dojem, že jste v nějaké herně a ládujete do automatu jeden drobák za druhým - a přitom jste v teple svého domova. Hudba je zde navíc uložena v jednotlivých souborech MP3, takže si ji můžete pouštět, i když zrovna nehrajete.

 Multiplayer nechybí
Co by to bylo za sportovní hru, kdyby nešla hrát ve více lidech. Na jednom počítači můžou hrát až čtyři lidé, musíte mit však dostatečný počet joypadů - pouze jeden hráč může hrát na klávesnici, což je trochu škoda. Ohromným nápadem je možnost hry po síti, díky které se Virtua Tennis určitě prosadí na mnohých LAN-parties a vy tak můžete hrát třeba se svými kolegy v práci, aniž by se váš šéf podivoval nad čtyřmi joypady u vašeho počítače.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Více se toho o Virtua Tennisu asi napsat nedá. Je totiž potřeba si ho vyzkoušet. Pokud nevěříte mé recenzi a chcete si to zkusit na vlastní kůži, podívejte se na demo nebo jestli se někde ve svém okolí nevyskytuje tato hra v nějaké herně a obětujte na ní pár dvacetikorun. Až pocítíte tu báječnou hratelnost a pomyslíte na vynikající World Circuit režim či na hru po sítí, určitě se do PC verze zamilujete.

Stáhněte si: Demo (66 MB), Cheaty

 
ACE
připravil: jd




 
 
Smarty.cz

Verdikt:

Nejen opravdu vydařená konverze automatové hitovky, ale také jedna z nejlepších letošních her na PC vůbec. Příjemné odreagování a zábava na dlouhou dobu.

Nejnovější články