Autor: ACE Publikováno: 26.března 2002 |
![]() ![]() ![]() Tréninkové úkoly byly v Mario Tennisu opravdovou lahůdkou, zde jsou dotáhnuty prakticky k dokonalosti. Základní šablona zůstává stejná - v rámci určitého limitu, ať už časového nebo v počtu míčků, musíte splnit daná kritéria, jejichž různorodost je opravdu potěšující. Je zde například klasické vracení míčků střílených automatem - avšak musíte trefovat pouze žluté míčky a ne červené a s nimi se pak trefovat do těchto automatů a vyřadit je z funkčnosti. Jindy zas musíte svému trenérovi vrátit podání a v rámci těchto střel trefit několik krabic umístěných na kurtu. Pak se zas trefujete do různobarevných barelů nebo musíte aktivovat 10 otáčejících se plošek pomocí podání. Autoři si opravdu vyhráli a dali si moc záležet na tom, abyste se nenudili. Exhibice a arkádová hra ![]() Je více než jasné, že všechny volby hry nejsou dostupné hned ze začátku. Teprve postupem času, až se stáváte úspěšnými v zápasech a základních trénincích, se vám otevírají další a další možnosti, kde se dá ještě zlepšovat, nové tréninkové kurty a úkoly, takže skutečně cestujete po celém světě a přitom sledujete, jaké je vaše umístění na žebříčku hráčů. Začínáte na třístém místě, takže se opravdu pořádně zapotíte, jestli budete chtít být světová jednička. Oproti tomu arkádový režim je prakticky totožný s coin-op verzí hry a tím pádem velice přímočarý a jednoduchý. Čeká vás pět zápasů s narůstající obtížností na pěti kurtech po celém světě a po úspěšném tažení máte právo na zlatý pohár. Po volbě mezi dvojhrou a čtyřhrou si vyberete jednoho ze sedmi hráčů (po odbolkování dalších v režimu World Circuit jich máte na výběr 15) a jste vrženi na kurt. ![]() ![]() ![]() Praktické ovládání převzaté z konzolí Nyní by byla asi nejvhodnější doba říci něco o ovládání, které je pochopitelně alfou a omegou takového typu hry. Hráče ovládáte pomocí směrových šipek a dvou akčních tlačítek - tlačítko pro úder a pro vysoký míč. Pří standardní střelbě tedy používáte de facto tlačítko jedno (vysoký míč se vám hodí zpravidla pouze tehdy, když je soupeř až na síti), v kombinaci se směrovými šipkami, kterými určujete přibližný směr letu míče. Na tomto stylu ovládání je patrné, že bylo vyvinuto právě pro arkádové účely - je mimořádně jednoduché a intuitivní. Nemusíte se soustředit na to, jaký dáte typ úderu, hra ho vybírá víceméně automaticky podle vaší polohy vzhledem k míči. Pokud na vás například letí vysoký míč a jste ve správné poloze, stisknutím tlačítka pro střelu (resp. bušením do něj - to je ten adrenalin :-)) se napřáhnete na smeč. Úplná automatika to ale není, takže se vám může stát (a také stane), že vás míč přeletí a vy s tím těžko něco uděláte. U čtyřhry navíc máte možnost zvolit taktiku pro počítačem ovládaného spoluhráče - kromě normálního režimu mu tak můžete nastavit hru u sítě nebo naopak na zadní čáře. Motion-capture a detaily na stadionech ![]() K tomuto faktu přispívají také opravdu detailně propracované stadiony. Není řeč pouze o detailních texturách a bohatému vybavení, jsou zde pochopitelně rozhodčí a dokonce i podavači míčků. Tabule zobrazující výsledky jsou také funkční a ukazují aktuální stav utkání. Realističnosti přidávají také autentické reklamy na stadionu skutečných firem, jako Opel nebo Fujifilm a nebo takové detaily, jako zanechávání stop od tenisek na lesklém povrchu kurtu. Jediná drobná výtka směřuje k divákům - ti jsou sice při detailních off-play pohledech v předních řadách trojrozměrní, ale při hře se přepnou na klasické 2d placky s nízkým rozlišením, přilepené na sedátkách, které už té realističnosti příliš nepřidávají. Nicméně pokud to vezmeme jako nutné zlo ke zrychlení hry i na pomalejších počítačích, dá se tento problém akceptovat - a vizuální detaily zbytku hry nám na tuto mušku na kráse dovolí zapomenout. ![]() ![]() ![]() Zvuková stránka hry přesně odpovídá vizuálním detailům. Zápasy tenisu v televizi jsou občas dost tiché, je slyšet pouze hekání hráčů, údery raket a občas nějaký ten potlesk. Přesně stejné zvukové efekty potkáte i ve Virtua Tennisu, včetně standardizovaného temného hlasu hlásícího výsledky. Navíc jako podtrhnutí akčnosti této hry je zde vynikající hudba na pozadí, přesně ve stylu arkádových her Segy - dominantní prvky jsou zde především bicí a elektrická kytara. Z hudebního doprovodu tak máte opravdu dojem, že jste v nějaké herně a ládujete do automatu jeden drobák za druhým - a přitom jste v teple svého domova. Hudba je zde navíc uložena v jednotlivých souborech MP3, takže si ji můžete pouštět, i když zrovna nehrajete. Multiplayer nechybí Co by to bylo za sportovní hru, kdyby nešla hrát ve více lidech. Na jednom počítači můžou hrát až čtyři lidé, musíte mit však dostatečný počet joypadů - pouze jeden hráč může hrát na klávesnici, což je trochu škoda. Ohromným nápadem je možnost hry po síti, díky které se Virtua Tennis určitě prosadí na mnohých LAN-parties a vy tak můžete hrát třeba se svými kolegy v práci, aniž by se váš šéf podivoval nad čtyřmi joypady u vašeho počítače. ![]() Stáhněte si: Demo (66 MB), Cheaty |
ACE připravil: jd |