Recenze

Oknytt - recenze

Když se řekne pohádka, většině z nás se vybaví mírumilovný a možná i lehce fantaskní příběh o pravdě a lásce, která vždycky zvítězí nad lží a nenávistí. Jenže pohádky mohou být i temné a hororové, jak připomíná tvorba bratří Grimmů nebo příběh adventury Oknytt.

Escape Plan - recenze

Každá nová platforma potřebuje co nejdříve po zahájení prodeje najít dva tituly: bestseller a tzv. imidžovku. V případě handheldu PS Vita měl od začátku největší potenciál stát se bestsellerem titul Uncharted: Golden Abyss, což se zřejmě i naplnilo (čísla nemám, hádám). No a na titul imidžovky, tedy hry, která ukazuje, že daná platforma má na „něco víc“, se nejvíce třásla logická záležitost Escape Plan.

Ghost Recon Wildlands - recenze

Další otevřený svět jak podle kopíráku? Pěkný na pohled, ale prostý invence, bez hlubších vrstev a propracované hratelnosti? Ano i ne. Kvalita zábavy v Ghost Recon Wildlands se přelévá od průměru až k vynikajícím zážitkům v závislosti na tom, jaký zvolíte přístup a hlavně, zda se do ni pustíte sami, nebo s přáteli.

Wizardry 8 - recenze

Série RPG Wizardry bezpochyby patří ke zlatému fondu počítačových her. Její historie trvá dlouhých dvacet let a nyní jsme se konečně dočkali osmého dílu, který u nás vychází kompletně v češtině.

Lock On: Modern Air Combat - recenze

Po předlouhém čekání se moderní letecký simulátor Lock On: Modern Air Combat konečně dočkal svého vydání. Byly sny všech virtuálních pilotů skutečně naplněny? Odpověď najdete v naší obsáhlé recenzi.

Dead Cells - recenze

Občas se člověk musí zamyslet, proč vývojáři vyrábějí další díla do již nasyceného žánru. Jako primární příklad mohou posloužit třeba fantasy karetky, kterých už zkrátka máme dost, a přesto to zřejmě nestačí. Podobně jsou na tom i roguelike plošinovky a metroidvanie. Na distribučních platformách jich najdete jak hub po dešti – má tedy vůbec cenu přidávat další? Může se takový titul prosadit? Dead Cells od studia Motion Twin na obě otázky odpovídá kladně a dodává i jednoduchý návod, jak na to. Stačí vlastně jen maličkost. Vyrobit fantastickou hru.

Prince of Persia Two Thrones (Dva trůny) - recenze

Princ se vrací do Babylonu, ale nachází své království zpustošené válkou a Kaileena se stáva terčem krutého spiknutí. Aktualizováno o zhodnocení české verze hry od Playmana + 12 minut nahrávek s ukázkami dabingu.

S.W.I.N.E. - recenze

Jak vytvořit vtipnou parodii na 2.světovou válku, předvádí hra S.W.I.N.E., v níž jsou králíci (Francie) napadeni armádou prasat (Němci). V hutné recenzi se dozvíte, proč se jedná asi o nejlepší RTS roku.

Beautiful Desolation – recenze

V izometrické adventuře Beautiful Desolation se cestuje až na konec světa a do skonání věků. V ozvěnách budoucnosti vznikla podivuhodná krajina s bizarními obyvateli a lákavými existenčními paradoxy. Kořením umělecké sci-fi hry je nelineární příběh, její slabinou přímočaré questy a váhavější interface. Milovníci interaktivní výstřednosti si každopádně přijdou na své.

Inked - recenze

Recept na dobrou herní plošinovku se neobejde bez zásoby rébusů, poutavé atmosféry a výtvarného pokušení. Z těchto ingrediencí se skládá také Inked, originálně vyprávěná arkáda tvořená v chytrých tazích kuličkového pera. Za uměleckou stránkou však zaostává hratelnost. Hádanky by mohly být nápaditější a hodilo by se i přesnější ovládání. Pozornost si však hra zaslouží, zejména za osobní zpověď, kterou schovává pod nedokonalou slupkou.

Bomber Crew - recenze

Bomber Crew se na první pohled jeví jako hříčka, kterou byste spíše asi čekali kdesi v útrobách digitálních tržišť mobilních zařízení. Fanoušci herního mikromanagmentu, druhoválečné tématiky a letectví obzvláště by mohli být při prvním pohledu na obrázky a videa zmatení. Obdobně i já, když jsem při průletu novinkami na Steamu zaregistroval položku Bomber Crew vystupující coby simulátor, projela mnou ihned vlna nadšení a vybavila se mi jedna šestnáct let stará klasika. Není proto divu, že jsem svůj první kontakt s obrázky překonával spíše s jistou nevolí. Jenže vem to čert, podobných her je jak šafránu, a pokud vás bavila FTL: Faster Than Light a dáte občas šanci manažerským hříčkám, dost možná vám Bomber Crew uštědří přímý zásah.

The Legend of Heroes: Trails in the Sky the 3rd - recenze

Po deseti letech se hráči mimo Japonsko dočkali vydání závěrečného dílu JRPG trilogie Trails in the Sky z legendární série The Legend of Heroes, která si svými příběhy získává srdce fanoušků po celém světě od roku 1989. Třetí díl se oproti svému předchůdci chlubí několika drobnými úpravami soubojového systému, ale především uzavírá neuvěřitelně hutný příběh z království Liberl.

Elite: Dangerous - recenze

Jak recenzovat hru, která je svým způsobem ve vývoji od raných 80. let a ten vývoj navíc stále běží? Samozřejmě tak, že šéfredaktorovi přijde čekání na recenzi podobně nekonečné – a nejenom kvůli tomu, že svému autorovi propůjčil kromě herního účtu i patřičné hardwarové vybavení.

Tiger Woods PGA Tour 10 - recenze

Realističtější golfovou simulaci jste doma ještě nehráli. Letos poprvé s citlivým ovladačem WiiMotionPlus a počasím, jaké právě panuje na skutečných hřištích.

Euro Truck Simulator - recenze

Chtěli jste se v dětství stát řidičem tiráku? Jedinečnou příležitost k tomu máte v simulátoru, v němž budete za volantem trávit dlouhé noci a to i na neblaze proslulé české dálnici D1.

Boom Blox - mega-recenze

Zaplete-li se Steven Spielberg s EA, může z toho být naprostá pecka nebo totální propadák. Jakým případem je logická hra o rozmetání nebo naopak nezboření staveb z kostiček, to vše dle platných fyzikálních zákonů?

Overclocked - recenze & video

Němečtí tvůrci Moment of Silence vrhají do pole vážných adventur svůj další příspěvek a atakují tak loňské Zatracence. Jak obstáli? A jak obstojíte vy v roli psychiatra, který by sám sobě mohl být klientem?

Mario Kart Wii - recenze

Vzhled někdy klame. Nic netušící maminky uzří své sotva odbatolené ratolesti, jak v ruce drží volant a po sobě metají naváděnými želvími krunýři či si házejí do cesty slupky od banánů. Proč si ale nezajezdit s nimi, že ano?

XIII Century - recenze české verze

Vítejte ve 13. století, kdy války zuřily napříč celou Evropou a vepsaly se do historie.

Lula 3D - recenze anglické verze

Dělat v pornobranži není sranda. Zvlášť pokud vám zmizí tři aktérky chystaného erotického filmu. Své o tom ví prsatá Lula, která se vrací po plastických operacích - my vás seznámíme s jejími vnady a hlavně pihami na kráse.

Area 51 - recenze

Tajná základna Area 51 se dočkala slávy, když tam vědci údajně zkoumali spadlý létající talíř včetně jeho mimozemské posádky. Teď nad ní visí hrozba cizího viru a dějí se tam divné věci...

Crusader Kings - recenze

Paradox Entertainment vychrlili další strategii, tentokrát zaměřenou na raný středověk v křesťanské Evropě, ovšem oproti Europa Universalis se vedle rozvoje říše musíte starat i o to, aby váš rod Přemyslovců nevymřel.

AquaNox 2: Revelation - recenze

Pokračování podmořské střílečky AquaNox od německých Massive Development s sebou mělo přinést silný příběh, řadu novinek a potenciálních trháků. Jak to ale dopadlo ve skutečnosti?

Inquisition CZ - recenze

Středověká akční adventura inspirovaná stylem Thiefa a románem slavného autora měla poměrně značný potenciál, který však zůstal nevyužit a k hraní by vás Inkvizice nepřinutila ani mučením.

The Gladiators - recenze

The Gladiators jsou mixem real-timové strategie a arkádové střílečky. Bitvy se odehrávají v rozlehlých arénách, kde lze využívat i terénní nerovnosti ve svůj prospěch. Jak se povedla plná verze hry?

Assassin's Creed Syndicate - recenze

Viktoriánský Londýn, dvojice hlavních hrdinů, Assassin's Creed. To vše by znělo úderněji, kdyby Ubisoft hráče rok co rok nezásoboval novým dílem. Nicméně, kolesa produkce se musí otáčet a tak se tu, milí hráči, setkáváme u letošního ročníku s názvem Syndicate. A jde o setkání radostné, protože po různých experimentech a hledání nových cest, se Assassin's Creed série zase našla.

Deus Ex: Human Revolution - recenze

Moment, kdy jsem propadl Deus Ex? Dole v centrále UNATCO po dokončení prvního úkolu. Hlava plná dojmů z nitra Sochy Svobody, sžívání se s agentem, vlastní kancelář. Autonomní cvrkot kolem mne, ať už ho mají na svědomí pendlující vojáci nebo robotický vysavač. A do toho, jakoby mimoděk, zazní hudbou v podkresu pět basových tónů. Nějakým obtížně sdělitelným způsobem (psát o hudbě rovná se tancovat o architektuře, tvrdí klasik) se právě téhle pětce podařilo do sebe zkomprimovat herní zážitek, který následoval.

Duke Nukem Forever - recenze

V roce 1996 jsem stopoval s kamarádem někde v Úlibicích u Jičína, u sebe měl Score s recenzí Duke Nukem 3D a nadšeně mu vykládal jak neuvěřitelná hra to je: „Jde v ní dělat úplně všechno! Seš ve velkým městě, můžeš chodit do obchodů, prohlížet si tam časopisy, čuřit na záchodě, hrát kulečník, používat bezpečnostní kamery, zhasínat a rozsvěcet světla, nebo jít do pornokina! Navíc je to strašná prdel!“ Nadšení bylo pochopitelné. V době, kdy kraloval Doom II a jeho všemožné deriváty, se jednalo o splněný sen každého hráče. Konečně hra, která místo anonymního hrdiny a generických bludišť nabídla reálné prostředí a postavu, která měla koule!