Recenze
The Secret World - recenze
27. 7. 2012
|
Karel Drda
Svět, který tak důvěrně známe, žijeme v něm i umíráme, nemusí být vůbec takový, jaký si jej představujeme. Příznivci všelijakých konspirativních teorií zcela jistě dají takové tezi za pravdu a hráči pohybující se v univerzu The Secret World, ti jen s lehkým pousmáním spiklenecky zamrkají.
A Fistful of Gun - recenze westernové střílečky
12. 11. 2015
|
Ondřej Švára
Jeden proti všem, tomu se říká výzva. A všichni proti všem? To je hlavně velká zábava. A Fistful of Gun nabízí obojí. Spojuje totiž tradiční zákony Divokého západu se zběsilou videoherní arkádou. Kdo chce, může si v top-down akci zahrát na osamělého hrdinu, ale teprve kooperativní multiplayer nabídne všem pistolníkům to pravé pomyšlení. Škoda jen občasného herního chaosu. Někdy je ten západ na herní obrazovce až příliš divoký.
Rebel Galaxy - recenze vesmírné westernovky
24. 10. 2015
|
Ondřej Švára
Že se drnkání na kytaru k vesmírnému simulátoru příliš nehodí? A co teprve, až se v nekonečných galaxiích ozvou noty z foukací harmoniky. Rebel Galaxy nádherně boří umělecké hranice, když míchá sci-fi s čímsi, co připomíná western. Není to však jediná povedená kombinace. Hra přináší také zajímavý mix svobody pohybu a rozhodování a to vše balí do příjemně napínavého dobrodružství.
Transistor - recenze
26. 5. 2014
|
Vilém Koubek
Moudré knihy tvrdí, že základní vlastností tranzistorů je schopnost zesilovat. Co když ale tranzistor není součástka, kterou můžete vydolovat z trosek starého rádia, nýbrž velký a těžký meč schopný pohlcovat duše? A proč je zrovna on původcem jména nové hry od studia, které se do našich myslí nesmazatelně zapsalo přes úžasný Bastion? Dokázali vývojáři ze Supergiant Games překročit svůj stín, nebo se měli spokojit s tím, že svět už je díky nim lepší, a nepokoušet zbytečně osud?
Sir, You Are Being Hunted - recenze
24. 5. 2014
|
Vilém Koubek
Hollywoodská klišé nás učí, že z loveného se stává lovec, štvaná zvěř nakonec nahání pronásledovatele a pomsta je díky tomu vždycky sladká. Požehnaní budiž všichni, kdož se snaží tuto naivní představu, okleštěnou o beznaděj a bezmocnost, jakkoliv podrývat a zkoušejí nám zprostředkovat adrenalinový zážitek z toho, že jsme skutečně loveni a žádná změna rolí se nekoná. Pokoušejí se o to třeba tvůrci hry Sir, You Are Being Hunted, která láká nejen speciálním zážitkem, ale též unikátní stylizací a náhodným generováním obsahu při každém novém rozehrání.
Knights of Pen and Paper + 1 Edition - recenze
18. 7. 2013
|
Jakub Kovář
„Pojďte, pane, budeme si hrát!“
Farming Simulator 2013 - recenze
22. 12. 2012
|
Karel Drda
Je zvláštní, jak mnohdy naprosto bizarní hry slaví velké úspěchy, a přesto se na ně převážná část herní komunity dívá skrze prsty. Všelijaké simulátory lidského konání, farmaření a jízdy na kdečem mají po obchodní stránce v poslední době na růžích ustláno, ale my hyeny se jim stejně vždycky budeme smát. V případě titulu Farming Simulator 2013 by však stálo za to udělat menší výjimku.
Portal 2 - recenze
21. 4. 2011
|
Lukáš Grygar
Slyšeli jste o Mozartově efektu? Existují studie, z jejichž závěrů vyplývá, že poslech Mozartovy hudby posiluje IQ a konejší mozek. Jen co vědci pustili romanci z Malé noční, pokusné krysy ustávaly v kvičení, pokusní lidé s chutí kvedlali Rubikovými kostkami a nevkusní politici z toho všeho byli natolik paf, až obratem úkolovali ministerstva školství vybavit školy teleshoppingovými plackami Amadeus: Esenciální zlato. To už tak naneštěstí bývá, že se věda čas od času zvrtne. Zaměstnanci Aperture Science by o tom mohli dlouze vyprávět – kdyby někdo z nich přežil vědeckým výzkumem motivované řádění umělé inteligence GLaDOS.
James Bond 007: Blood Stone - recenze
23. 11. 2010
|
Aleš Smutný
Nene, Bond skutečně není laciný a mizerný přílepek k filmu. Jde si vlastní cestou a tak trochu zaskakuje ve chvílích, kdy o dalším osudu filmového Bonda nebylo jasno (MGM zkrachovalo a nebylo zač točit...což už se vyřešilo). Bohužel to ale není ani samostatná pecka jako kdysi Riddick. Na to má málo vlastního stylu a tak říkajíc, slušně říkajíc...varlat. Což je vzhledem k tomu, že nová reimaginace Bonda s Danielem Craigem, k níž se samozřejmě hlásí i Blood Stone, právě těmito atributy disponuje a staví na nich, poněkud zarážející.
Enslaved: Odyssey to the West - recenze
20. 10. 2010
|
Václav Rybář
Dalo by se říci, že je to dobrodružná opičárna na dlouhý podzimní večer. Vyděsilo vás to? Takové už holt akční skákačky posledních let jsou. Osm hodin herní doby se dá s přehledem zvládnout za jedno dlouhé deštivé odpoledne, zvlášť když vás titul trochu vede za ručičku a s oblibou skáče do epických videosekvencí, o kterých si hollywoodští producenti nechávají jen zdát.
Silent Hill 2 – recenze nezapomenutelného remaku
4. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
V neklidných snech vídám to město
Workers & Resources: Soviet Republic – recenze skutečně budovatelské strategie
3. 7. 2024
|
Jakub Malchárek
Jak se staví socialismus
Sonic X Shadow Generations – recenze dvojhry s rychlonohými ježky
5. 11. 2024
|
Zbyněk Povolný
Dvě hry v jednom
Tents and Trees – recenze návykové, odpočinkové kratochvíle
29. 4. 2024
|
Patrik Hajda
Když sudoku potkalo picross
Aphelion – recenze filmového sci-fi, které umí chytit za srdíčko
28. 4. 2026
|
Michal Krupička
Je příběh víc než hratelnost?
World of Goo 2 – recenze logické hry se slizem
16. 5. 2025
|
Patrik Hajda
Legendární logická pecka s novými nápady
G.R. Advanced Warfighter 2 mega-recenze
9. 3. 2007
|
Redakce Games.cz
Ulice Mexico City ještě nestačily vychladnout a speciální vojenská jednotka duchů znovu vstupuje na elektronické bojiště 21. století. Dějištěm akce je tentokrát poušť a džungle na hranici s USA - recenze jen na TISCALI!
Grounded – recenze jedinečné novinky od tvůrců Pillars of Eternity
12. 10. 2022
|
Jan Slavík
Fantastické dobrodružství ve světě hmyzu
Humankind – recenze velkolepé strategie ve stylu Civilization
1. 9. 2021
|
Václav Pecháček
Namixuj si vlastní stát!
XCOM: Chimera Squad – recenze
23. 4. 2020
|
Adam Homola
Na XCOM 3 čekám jako na smilování, a tak jsem v redakci minulý týden s nadějí zadržel dech. Firaxis totiž najednou oznámili jakýsi XCOM: Chimera Squad s tím, že hra vychází zhruba za týden. Jenže to netrvalo dlouho a já zase vydechl, protože jsem si krátce po spuštění uvědomil, že tohle není ten XCOM, který hledám.
The Legend of Zelda: Breath of the Wild - recenze
11. 3. 2017
|
Miloš Bohoněk
Stalo se to po nějakých 30 hodinách hraní. V dungeonu mi chyběla poslední kovová bedna na propojení poslední části elektrického obvodu. Nepamatuji si, jak jsem o bednu přišel, ale už jsem kvůli tomu chtěl celý puzzle poraženecky restartovat, když v tom se mi vybavila vzpomínka na šílenou bouřku před několika dny. Můj Link tehdy nesl na zádech ocelové kopí, udeřil blesk, kopí zafungovalo coby hromosvod, Link se rozsvítil jako vánoční stromeček a z hyrulského hrdiny byl rázem hyrulský steak na well done. Vzpomínka je to bolestivá, ovšem nyní mi vnukla nápad: co kdybych chybějící bednu nahradil právě kopím? I vyhodil jsem zbraň z inventáře. Jen co se na zemi dotkla dvou konců obvodu, začala skrz ní pulzovat elektřina, obvod se propojil a voilá, cesta byla volná. Podobné zážitky by přitom vydaly na celou recenzi. The Legend of Zelda: Breath of the Wild je totiž mimořádně logická hra, která odměňuje přemýšlivé hráče – a která tak skutečně funguje.
Prince of Persia Two Thrones (Dva trůny) - recenze
1. 7. 2006
|
Redakce Games.cz
Princ se vrací do Babylonu, ale nachází své království zpustošené válkou a Kaileena se stáva terčem krutého spiknutí. Aktualizováno o zhodnocení české verze hry od Playmana + 12 minut nahrávek s ukázkami dabingu.
Crysis 2 - recenze
25. 3. 2011
|
Dan Vávra
Po letech čekání je to tady. Dočkali jsme se nové Krize! PC hráči se těší na další technologickou exhibici a konzoloví hráči na pořádné vymakané FPS s grafikou, jakou v životě neviděli. Vývojáři jsou zase celí žhaví na to, jak se předvede CryEngine 3, a EA s Crytekem zoufale doufají, že konečně vydělají nějaké pořádné peníze, protože komerčně to i přes aureolu Cryteku jako hvězdného studia zatím nebyla žádná sláva. Budou všichni spokojení a Crysis porazí Call of Duty nebo nás čeká po všech těch velkolepých PíáR prohlášeních jenom grandiózní zklamání?
Total War: Attila - recenze
12. 2. 2015
|
Václav Pecháček
Přicházejí zlé časy. Moc Římské říše se hroutí, kolébka civilizace je na pokraji kolapsu. Na severních hranicích se usazují germánští přistěhovalci a císaři nemají dost síly, aby jim v tom zabránili. Zimy jsou stále chladnější, jídla čím dál tím méně. A na východě se zvedají temná mračna rozvířeného písku. Vytí vlčích smeček je přehlušeno dusotem koňských kopyt. Na křídlech větru se ženou houfy jezdců a je jich nepočítaně, víc než listí ve hvozdu. Jejich hlasy jsou jako skřípot nehtů o kámen, jejich tětivy zpívají píseň smrti. A v čele stepní hordy cválá on. Člověk, zplozenec chaosu nebo sám ďábel. Attila, Bič boží. Zkrátka a dobře, Total War: Attila je tady!
FIFA 12 - recenze
26. 9. 2011
|
Petr Poláček
Kdyby se evoluce lidského druhu řídila rétorikou radikálních ideologů 19. a 20. století, měli bychom teď pravděpodobně dvě hlavy, tři ruce a zašitá ústa, abychom nemohli proti ničemu prostestovat. Dogma, podle kterého je revoluce jedinou hybnou sílou vývoje a pokroku, už bylo ale naštěstí překonáno a důkazem, že změny musí přicházet postupně, aby se v průběhu odfiltrovaly mrtvé vývojové směry, je i FIFA 12.
Dark Souls - recenze
4. 11. 2011
|
Aleš Smutný
Když jsem před takřka dvěma roky konečně vymodlil od hongkongského prodejce (Evropa ani USA tehdy nebyly na pořadu dne) akční RPG Demon’s Souls, dočkal jsem se vynikajícího a velmi svérázného titulu, který se odvolával k dobám, kdy se s vámi hry nemazlily, kreslili jste si hezky mapy a na vše přicházeli sami. A jelikož se z Demon’s Souls, k překvapení samotných tvůrců, vyklubal úspěch, mohlo vzniknout pokračování s názvem Dark Souls, které je nadupanější, krásnější, drsnější, chytlavější a jednoduše lepší. Kdybych nechoval úctu k předmětům, klidně bych mohl Demon’s Souls hodit do skartovačky a s ním půlku akčních RPG, protože tahle hra má jeden velmi nepříjemný efekt: dělá z ostatních her podobného druhu fádní, hloupé a ploché hříčky.
This War of Mine - recenze
30. 11. 2014
|
Ondřej Švára
Válka je, když se namísto dveřmi vracíte domů dírou. Dokud se ale žije, naděje zůstává s vámi a This War of Mine je simulací právě takového stavu bytí. Netradiční herní dílo od 11 bit studios ukrývá pod svým šedočerným havelokem zajímavou směs zkoumání lokací, managementu zásob a především zcela nový pohled na válečný konflikt. Sledování války očima obyčejného člověka přináší zvláštní druh atmosféry, které je v herním archivu jako šafránu.