Recenze

Aliens vs. Predator - exkluzivní recenze

Vetřelec, predátor a člověk se opět potkávají na planetě, aby svedli boj o přežití a nabídli tři odlišné pohledy na jednu událost. Jak dopadlo shledání po skoro 10 letech?

Aliens vs Predator 2 - recenze

V Aliens vs Predator 2 se znovu dostanete do konfliktu tří naprosto odlišných ras - lidí, vetřelců a predátora. Povedlo se opět navodit dech beroucí atmosféru? A jak se zlepšila grafika či síťová hra?

Aliens vs Predator 2: Primal Hunt - rec.

Hordy slizkých vetřelců, více predátorů a po zuby ozbrojených mariňáků - to by mohla být náplň obyčejného datadisku pro tuto sci-fi akci. Je Primal Hunt něčím výjimečný nebo jen nastavovaná kaše?

Gunlok - recenze

Co se vám vybaví, když řeknu Rebellion? No jistě, Aliens vs. Predator. A právě tahle firma má na svědomí akční RPG Gunlok.

Judge Dredd vs Death - recenze

Od tvůrců prvního dílu Aliens vs Predator pochází tato střílečka s komiksovým nádechem, ve které se vžijete do role soudce Dredda, posledního článku ve zjednodušeném právním systému Země 22. století.

Aliens: Colonial Marines - recenze PC verze

Když mi bylo dvanáct, zbastlil jsem si z plastového samopalu, gumové sekerky, vysloužilé žehličky a plechového kastlíku na propisky DIY variaci na mariňácký smartgun. Byla to skulptura, na kterou při mé vrozené šikovnosti padlo několik kilometrů kobercové pásky, ale výsledek stál za to — pokud někdy rodnému sídlišti hrozila invaze vetřelců, JÁ byl připraven jí čelit. Nevím, jestli to něco vypovídá o mém dětství, ale rozhodně to znamená, že bych měl být ideální cílovkou Colonial Marines. Kdyby mi bylo dvanáct.

Call of Duty: Modern Warfare 2: Campaign Remastered – recenze

Moderní válka je zpátky. Call of Duty pokračuje s oživováním původní série Modern Warfare a navazuje na tři roky starý remaster prvního dílu předělávkou dílu druhého, respektive jeho kampaně, která je to jediné, co vás v „nové“ hře čeká. Po multiplayeru byste toužili marně, ale jestli chcete vyplenit gulag a projet se na sněžném skútru, jste na správném místě.

Natural Selection 2 - recenze

Znáte tenhle? Vejde mariňák do baru a umře. Vejde druhý mariňák a také umře. Třetí taky natáhne bačkory. Až toho čtvrtého napadne počkat na posily s plamenometem. Jo, tak tohle ale není vtip. Takhle nějak funguje přirozený výběr v praxi.

Nové obrázky z Might & Magic IX

Společně s oficiálním potvrzením datumu vydání v březnu 2002 se dnes na internetu objevily...

Red Faction: Armageddon - recenze

Víte, že dnes je lukrativnější domy bourat nežli stavět? Důkazy nám o tom dennodenně dává městská samospráva, když dohazuje spřáteleným demoličním firmám, nebo rovnou městským technickým službám, předražené zakázky. Tak třeba čtyřdenní demolice třech slepených malých domků z počátku dvacátého století stojí v malém okresním městě čtyři miliony korun. A to se ještě starosta chlubí, že cenu usmlouval z původních deseti. A když se ho zeptáte, kolik by stálo zbourat starou školu na náměstí, bez okolků vyplácne kulatou sumu čtyřiceti milionů. To je byznys.

Alien Rage - recenze

Mnohé budgetové hry se tváří navenek stejně. Skoro byste řekli, že nejde snadno poznat rozdíl mezi dobrou a špatnou budgetovkou. Ale ono to jde. Řekněme, že sympatičtější projekt vypadá amatérsky jenom proto, že na víc nebylo a spousta nápadů se prostě nedočkala jemného dopilovávání (Afterfall: Insanity). A ten druhý? Ten smrdí amatéřinou, protože sami autoři byli amatéři. Projekt jim přerostl přes hlavu a vykolejil, jedna hlava nevěděla, co dělá druhá (zvlášť když se "týmuje" přes Skype). To se pak na svět velice snadno dostane paskvil, ze kterého na obrazovku létají problémy jako hrášky z lusky. Alien Rage má bohužel blíže k tomu druhému typu her. Těch, které dobývají mainstream motykou a poslepu.

Warp - recenze

První hra, která vyšla v rámci Microsoftí indie akce „House party“ není sice Portal, ale při jejím hraní si častokrát uvědomíte, že ač si tyto dva titulu nejsou zase tak podobné, mají toho spoustu společného. Stejně jako Chel z Portalu, je i Zero, roztomilý malý marťan, jen testovacím subjektem, který se snaží dostat ze spletitého laboratorního komplexu, v němž jej proti jeho vůli drží vědci, co na něj omylem narazili při průzkumu jeskyně.

Die Hard: Nakatomi Plaza - recenze

Podle akčního trháku Smrtonostná past s Brucem Willisem vznikla stejnojmenná střílečka odehrávající se v mrakodrapu Nakatomi Plaza, která kopíruje děj filmu a ohromuje bohužel jen v záporném smyslu.

Constant C - recenze

Pokusů o vytvoření ideální logické plošinovky přibývá a v poslední době zjišťujeme, jak se ku svatému hernímu grálu tvůrci přibližují. Nápadů lehce ubývá, zato roste počet různých kombinací hratelnosti a designu, s nimiž mohou hráči zažívat nová dobrodružství. Constant C je toho ukázkovým příkladem. Je směsí všeho, co jsme za poslední dva roky na Games.cz hráli, ale není to úplně na závadu. Když se kopíruje s citem, punc plagiátorství se může stát výhodou.

Pollen - recenze

Snad každý milovník noční oblohy občas v duchu kráčí po cizích planetách. Myšlenka života daleko od matičky Země zaujala i autory z Mindfield Games, kteří z ní vytvořili průzkumnou adventuru Pollen. Pokus o atmosférické sci-fi se však nevyvedl. Fiktivní střet lidských kolonizátorů s cizokrajným nebezpečím v sousedství Saturnu postrádá potřebné napětí, délku a někdy i smysl.

Global Operations - recenze

Rádi byste si zkusili obdobu Counter-Strike i ve hře pro jednoho hráče, ve které se stanete součástí speciálního komanda? Přímo pro vás by byly určeny Global Ops, ale nejdříve si raději přečtěte varování.

The Cursed Crusade - recenze

Hry a celý ten cirkus kolem nich funguje podle přesně zaběhnutých pravidel a upřímně řečeno, jen málokdy ostříleného hráče něco překvapí. Jedno z nepsaných pravidel třeba říká, že každý úspěšný titul přitáhne celou řadu plagiátů. Někdy zdařilých, jindy méně a velmi často naprosto ohavných. Hádejte, do které kategorie patří The Cursed Crusade?

Rogue Warrior - recenze

Autentický příběh válečného veterána, parádní prolínání akce a stealth pasáží, či působivé zabíjecí fatality. To zní jako kandidát na příjemné překvapení Vánoc. Ale kdeže.

Far Cry Primal - recenze

Zhruba čtrnáct měsíců po vydání Far Cry 4 nás Ubisoft láká, abychom se s nimi vydali na cestu do pravěku. Prý zažijeme krutý boj našich prapředků s nástrahami přírody i lidožravými klany. A to dokonce na území, které částečně zasahuje i do oblasti Slovenska! Na papíře to zní lákavě, ale dokázal Ubisoft ve Far Cry Primal i něco víc, než jen vyměnit slony za mamuty?

Thief - recenze

Nemá cenu omílat, že Thief s sebou táhne břemeno dědictví slavné stealth série. Prostě je to tak. Někteří hru kvůli tomu strhají a nechají válet někde v temné uličce zapomnění bez ohledu na to, že je Thief je dobrá a zábavná stealth hra. Vezmou si k ruce nějaké ty chyby (jimiž se bohužel také nešetřilo) jako argument a nafouknou je do obrovské bubliny, kterou pak milého Garretta s novým hlasem umlátí. Tu máš! Zloději zlodějská! To máš za to, že si bereš do huby kultovní hru posprejovanou pižmem nostalgie. Nikoho už nebude zajímat, že si to nový Thief skutečně nezaslouží...

Crysis 3 – recenze multiplayeru a konečné hodnocení

V recenzi singleplayerové části Crysis 3 bylo zdůrazněno, že tato série budí pozornost především svým skokovým grafickým zpracováním. Crytek však své nynější multiplayerové ambice dával hlasitě najevo a online složce jsme se tudíž rozhodli věnovat zvláštní prostor. Ostatně, když hlava studia už dlouho před vydáním Crysis 3 řekne, že svou budoucnost vidí na internetu a promuje při tom svou úspěšnou free-to-play střílečku Warface, člověk si domyslí, že by se toto směřování mohlo týkat i završení známé série.

Alien Breed Impact - recenze PC verze

Alien Breed se vrací a po dlouhé době nabízí akci z ptačí perspektivy nově i na osobních počítačích. Nabízí ale něco více než jen nostalgické pomrknutí na pamětníky?

Dead to Rights Retribution - recenze

Kombinuje krycí akci ve stylu Gears of War se spoustou komb, smrtících chvatů a využíváním vražedného psa. Ale za týden si na nic z toho ani nevzpomenete.

Jaws Unleashed - recenze

Už vás přestalo bavit zachraňování světa a kličkování mezi jadernými explozemi? Odehráli jste stovky zápasů, vybudovali desítky impérií a začíná vás to nudit? Chcete něco nového? Pojďte si zahrát na žraloka z filmu Čelisti.

Return to Castle Wolfenstein - recenze

Praotec všech 3D akcí, bezmála desetiletý Wolfenstein, se letos dočkal svého pokračování. Naplnil návrat agenta B.J. Blazkowicze všechna očekávání a jedná se opravdu o akční hru roku?

Modern Warfare 2 - mega-recenze

Opět sází na dramatickou atmosféru a adrenalinový prožitek, který je místy přespříliš chaotický a někdy i kýčovitý. Přesto to nikdo jiný lépe neumí.

Alien Swarm - recenze jednoduché střílečky

I z koridorové střílečky se dá vytvořit klenot. Nutnost spolupráce čtyř lidí, herní třídy, spousta vesmírných zmetků a distribuce zdarma z ní dělají překvapení léta.

Far Cry 4 - recenze

Dokázal jsem to! Úspěšně jsem se vyhnul téměř všem reklamám, trailerům, rozhovorům a dalším mediálním prostředkům, přes které se Ubisoft snažil o Far Cry 4 vyzradit první poslední. Do Kyratu jsem tedy přijel skoro stejně bezelstný a neznalý místních poměrů jako hlavní hrdina hry, mladý Ajay Ghale, jehož cílem je ve stínu majestátních hor rozprášit popel zesnulé matky. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat, přičemž ten zdaleka největší má blonďatý přeliv a růžové sako.

Shellshock 2: Blood Trails - recenze

Znovu jste zváni do vietnamského pekla, kde se pokusíte přijít na kloub tajemnému nákladu. Způsobuje totiž mutaci vojáků obou stran na krvelačné a nemyslící bestie, což ústí v nejbrutálnější střílečku současnosti.

Carnivores: Cityscape - recenze

V pořadí již čtvrtý díl lovecké série Carnivores využívá osvědčeného grafického enginu ze hry Serious Sam a tentokrát nás zavede hlavně do futuristických měst, kde se usadily hordy dinosaurů.