| Autor: Petr Ciesarík Publikováno: 5.ledna 2010 | Verze: anglická/PC/prodávaná Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Příběh se opírá o skutečné zážitky válečného vysloužilce Richarda „Dick“ Marcinka, jenž si osobně napsal scénář k této hře a o jeho hlas se postaral známý herec Mickey Rourke. Podíváte se jak do Ruska, tak do Koreje, nicméně nějaké rozdíly mezi těmito komunismem okupovanými zeměmi nehledejte. Všude se vyskytují obyčejní panáčci s kožichy a samopaly. Někdy do víru akce naběhnou borci, co se tváří jako speciální jednotky, ale to je tak vše. Variabilita nepřátel je nulová. Pořád to stejné. Nutno podotknout, že Dick je neobyčejný voják, který se - ať už je léto nebo zima - vrhá do každé akce pouze s košilí a vyhrnutými rukávy. Skočit do ledové vody a doplavat na další tajnou základnu nepřítele mu v žádném případě nedělá problém. Ale že ho vývojáři nenaučili skákat, to už je věc druhá. S tím se váže vtipná historka z hraní. V jedné lokaci se nacházela věž, z níž by se dalo pěkně kosit nepřátele. Kolem vyhlídky ale byly položeny betonové zábrany do velikosti pasu, což představovalo pro Dicka neřešitelný problém a chudák si s nimi nedokázal poradit. RW postrádá jakýkoliv nápad pro zpestření hratelnosti. Úkoly se točí jenom kolem dvou věcí. Dojít od bodu A do bodu B a po cestě všechno postřílet. Párkrát položíte nálože a to je vše. Zbraně jsou nevyužité, osobně nechápu, k čemu jsem měl používat sniperku, když mi hra ani jednou nedala možnost zahrát si na odstřelovače. Vše vystřílíte jedním samopalem, popř. brokovnicí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Již od začátku vám RW naznačuje, že existují dvě možnosti jak hrou projít. Buď to jako správný Rambo vystřílíte ve velkém stylu, nebo se budete potichu plížit a nepřítele po jednom likvidovat, aniž by vás při tom někdo spatřil. Jenže má to háček. Tenhle systém v RW vůbec nefunguje, resp. není ani zábavný. Nepřátelé jsou v tomto ohledu tupí, a když k vám stojí zády, tak vás neslyší, ani kdybyste měli kovbojské boty. Navíc rozhodnete-li se pro „Solid Snake“ styl s 9mm + tlumič v ruce, tak snad nejde ani uspět. Kolikrát jsem při přesně mířeném headshotu zasáhl nepřítele a ten žil dál, jako by se nechumelilo. Netřeba říkat, že jsem byl prozrazen a seběhly se ke mně zbylé hlídky. Na radaru se vám navíc zobrazuje, jak moc jste na sebe upozornili. Zelené tečky (představující vojáky) značí, že vás nikdo nezpozoroval, červená naopak nebezpečí a žlutá…do teď jsem vlastně nepochopil, co tahle barva znamenala, protože když u nějakého vojáka svítila, tak byl ve střehu, jelikož mu něco „nehrálo“. Ovšem v tomto stavu byl od té doby pořád a jenom čekal s namířenou zbraní, až přijdete za ním. V zelenou se zpátky už neproměnil. Tím pádem jsem jaksi nepoznal rozdíl mezi červenou a žlutou. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ještě bych se letmo vrátil k inteligenci nepřátel. Ta celkově působí divně, avšak nikoliv špatně. Jednou se vojáci schovávají, což musím pochválit, jindy jsou to zase neskuteční ťulpasové a nevědí, co dělají. Začnou běhat sem a tam anebo se bez problému postaví do rány. K těmto momentům dochází ale zřídka, a tak kdybych měl vypíchnout nějakou pozitivní vlastnost RW, byla by to asi umělá inteligence vojáků při přestřelkách. • Bring it on, motherfuckers RW je jednoznačnou záležitostí pro dospělé. Vulgarismy všech tipů jsou u Dicka na denním pořádku a během jedné věty jich stačí říct nespočet. Nevím, jestli tvůrci chtěli těmito výrazy dosáhnout jakéhosi drsňáckého efektu či zkoušeli vytvořit rekord v nejvyšším počtu sprostých slov ve videohrách. S tím druhým by i přes krátkou délku hry možná uspěli. S ratingem 18+ se spojují i brutálně zpracované fatality, které aktivujete v blízkosti nepřítele zmáčknutím jednoho tlačítka. Nelze ale autorům upřít jakousi vynalézavost či věrnost těchto chvatů. Nestřídá se totiž pořád jedna a ta samá animace, alebrž takových deset různých úderů. Vadou na kráse je, že máte-li proti sobě více protivníků a rozhodnete se jednoho z nich sundat pomocí fatality, zbytek do vás střílí a vám to naprosto nic neubírá. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Vizuální stránku hry pojali autoři old-school stylem „necháme hráče zavzpomínat, jak hry vypadaly před pěti lety“. To znamená, že se můžete těšit na Unreal Engine 3 v jeho nejmladších letech. Není tu žádný moment, který by vás zvednul ze židle, žádná cutscéna, jež by vás zaujala. Lautr nic. Obraz se mi dokonce zhruba co dvě vteřiny zatrhával – v RW nenajdete nějaké rozšířené nastavení grafiky, a jelikož mi nepomohlo ani snížení rozlišení obrazovky / detailů textur, tak jsem musel celou hru absolvovat s nepříjemným potrháváním. Titulky při dialozích tady raději nejdou zapnout vůbec a před hraním si rovnou změňte původní nastavení ovládání. Opravdu nevím, kdo vymyslel dát zaměřování pod mezerník. 
zdroj:
tisková zpráva
Tohle je prostě katastrofa. RW se jednoznačně řadí na úroveň hloupých stříleček od City Interactive a od takhle známého studia, jakým Rebellion je, je to prostě ostuda. Vtipné je, že vývoj hry byl kompletně restartován a původní studio Zombie přenechalo hru Rebellionu, jenž ho ale vůbec nevylepšil a jen se divím, že se pod něj vůbec odvážil podepsat. Pokud se Rebellion nevyhecuje k životnímu výkonu, můžeme se v únorovém Aliens vs. Predator pravděpodobně těšit jenom na brutální fatality, ty chlapcům jdou. O zbytek se ale bojme, klasika je totiž v ohrožení.Stáhněte si: Trailer Související články: Novinky |
| Petr Ciesarík | |
| autorovi je 18 let a studuje SPŠEI v Ostravě; spatřit ho můžete také na Hratelně; z her mu nejvíce sedí akční, RTS a RPG tituly; aktivně hraje hokej, vedle sportu ho baví dobré filmy a soundtracková hudba |
