zavřít

Global Operations - recenze

Vychází na platformách: Windows

Verdikt: Global Operations mají zajímavý námět, který je na poli 3D stříleček zatím neohraný, ale to samotné k dobré hře zdaleka nestačí. Do šedi průměrnosti ji vrhají mizerní boti, průměrná grafika, prapodivné chování zbraní a špatná týmová orientace v mapě.

Hodnocení redakce 6/10

Jak hodnotíme

metacritic 79/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Rádi byste si zkusili obdobu Counter-Strike i ve hře pro jednoho hráče, ve které se stanete součástí speciálního komanda? Přímo pro vás by byly určeny Global Ops, ale nejdříve si raději přečtěte varování.

Autor: Mickey Mouse
Publikováno: 31.března 2002


Pod křídly Electronic Arts se odhodlaly firmy Crave Entertainment a Barking Dog Studios vydat týmovou 3D akci Global Operations. Název pramení ze zasazení hry, kde v celkem třinácti misích navštívíte rozmanitá místa světa - Antarktidu, Peru, USA, Čečensko, Ugandu, Severní Afriku, Srí Lanku atd. Kladu důraz na slovo „týmová“, protože zde nejedete sami proti zbytku světa, ale jste součástí komanda, jež v misích nastupuje do bitek proti teroristické verbeži z různých konců planety. Připomíná vám toto herní schéma něco? Mně se ihned vybavilo připravované Counter-Strike: Condition Zero, které si dělalo chutě na to být v tomto směru revoluční a ejhle! Najednou kde se vzal, tu se vzal, je tu projekt Global Operations a Valve by tak mohli ostrouhat podobně, jako před dvěma lety vypálil velkou část ryblíku Unreal Tournament Carmackově Quake 3 Areně. Mohli, ale neostrouhají.

 Singleplayer s tupými spoluhráči
Global Operations v sobě zahrnuje dva klasické způsoby hry. Prvním je singleplayer, kde si v roli člena komanda zahrajete s počítačovými spoluhráči proti rovněž počítačem řízeným nepřátelům. Hned vybalím, že kdo by si chtěl hru pořídit právě pro tento způsob hraní, ať dá ruce pryč. Boti jsou tak pitomí, že by se odvaha je vypustit do světa dala nazvat rouháním, tím spíš, že se jedná o komerční titul. To, co v jejich podání zažijete, nemá s AI mnoho společného, a díky tomu je hra sloučením chaosu, záseků, zmateného pobíhání, šlapání zelí a přestřelek na metrovou vzdálenost.

Nevím, co špatného zmínit dřív. Třeba taková spolupráce v týmu spočívá v několika příkazech, na něž boti nereagují většinou vůbec. Nečiní jim ani potíže vám při společné přestřelce na hlavu naházet granáty jen proto, že kousek od vás stojí i nepřítel. Záseky, kdy bot šlape na místě s nosem zaraženým do zdi, jsou zde na denním pořádku. Zasekávání ve dveřích jakbysmet (tohle jsem zprvu považoval za vychytávku, kdy jsem myslel, že se bot kryje a vystrkuje tak pouze nezbytnou část těla). Nezřídka se boti zaseknou hned na startu a nenajdete příkaz či způsob, jak je vrátit do hry.



 Poslední výkřiky umělé inteligence
Zapomeňte také na to, že by se boti nějak kryli, dávali na ústup nebo jinak využívali terén a „rozum“. Kdepak. V klidu stojí třeba i celý tým uprostřed ulice před vašimi puškami, jako byste je chtěli fotit, a nikoho nenapadne se schovat, rozptýlit, nebo aspoň kleknout. Když se přiblížíte k botovi, který po někom jiném střílí, vůbec vás nebere na vědomí a klidně do něj můžete píchat třeba kudlou. Když uvidíte bota střílet pistolí do zdi, nenechte se zmýlit, že cheatuje. On je jen tak blbý. Dokonce jsem viděl i zacyklené boty, kteří utíkali hlavou proti zdi, zničehonic zmizeli a objevili se o kus dál, odkud se zase hned rozběhli do zdi, a tak pořád dokola. Když to začne dělat půlka vašeho komanda, je třeba vzít celou věc do vlastních rukou, protože tihle vám už určitě v tomto kole nepomůžou. Leda je vlastnoručně zastřelit a ukončit tak oboustranné trápení. Prostě hrůza všech hrůz.

Tohle vypustit do světa a chtít za to peníze, potřebuje opravdu velkou dávku otrlosti. Jediné, k čemu mi boti byli dobří, byla navigace v mapách. Ty jsou totiž poněkud rozsáhlejší a spletité a vzhledem k tomu, že jediné, co máte před hrou k dispozici, je seznam úkolů a snímek z ptačí perspektivy (bez jakýchkoli popisků a bližšího vysvětlení), je dost problém se napoprvé zorientovat. Boti tuto potíž neřeší a upalují nejkratším směrem k cíli, takže vás aspoň navedou do míst, kde se po vás chce něco splnit.

 Audiovizuální zpracování
Opusťme prachbídné boty a věnujme se enginu hry a jejímu zpracování. Global Ops běží na enginu LithTech 2 (produkt firmy Monolith), což není zrovna můj oblíbený. Nicméně třeba takoví Aliens vs. Predator 2 jsou důkazem, že i na něm se dá udělat velice kvalitní titul. Global Ops nejsou zpracovaní nijak oslnivě ani graficky, ani po stránce 3D modeláže. Hranaté mapy připomínají spíš stařičký Half-Life než engine ze současnosti a stejně tak modely hráčů nejsou moc sexy. Řekněme, že se jedná o takový průměr - nic oslnivého, ale zároveň hra svým vzhledem ani neurazí.

Když už jsem nakousl grafiku, zmíním ještě hudbu a zvuky, které jsou asi na celé hře nejlepší. Menu podbarvuje pulsující hudba, která mi k tématu hry dokonale sedí a rovněž štěkot zbraní je na dobré úrovni a je možné sluchem poznat, čím kdo střílí. Šikovně řešené je i ozvučení při kontaktu s povrchem. Běh po písku, asfaltu, ve vodě, v trávě, po sněhu, prknech atd. - to vše má svůj charakteristický zvuk a hodně to hře pomáhá. I kulka při nárazu na plech vydá jiný zvuk než když se rozplácne na zdi či ve dřevě. Jediné, co mi přijde zvukově odfláknuté, jsou radiové hlášky. Monotónním hlasem namluvené „Jsem zraněn“ zní spíš jako „Mám všechno na háku“, což platí bez výjimky o všech hláškách ve hře. Mimochodem, není jich mnoho a týmová hra by si jich zasloužila určitě mnohem víc.


Z týmového hlediska není ani nijak vtipně řešená orientace v mapě. Nikde žádný radar ukazující spoluhráče, náhled mapy apod. Čili prakticky vůbec netušíte, kde se zbytek mančaftu nachází a co dělá. Sice každá hláška spoluhráče se objevuje včetně jeho polohy, ale tohle absolutně nestíháte číst a vnímat. Navíc pro toho, kdo mapu dokonale nezná (což je v singleplayeru každý), je tento typ identifikace dvojnásob bezcenný.

 Hratelnost
Přistupme konečně k tomu, jak se Global Ops vlastně má hrát. Nastupují proti sobě dva týmy - policejní komando a teroristé. Vy jste jedním z členů komanda a před skočením do hry si můžete vybrat z klasických profesí - sniper, těžký kalibr, medik, specialista na výbušniny apod. Každá profese dovoluje používat poněkud odlišné zbraně a schopnosti. Poté, co si vyberete, se ocitáte ve hře, kde si ještě před započetím můžete prohlédnout malý plánek mapy, který vám vůbec nic neřekne, jelikož v něm není vůbec nic označeno. Jste seznámeni s úkoly (bývají dva až tři), které je třeba splnit, a jdete do toho. Hraje se na časově omezená kola, jejichž délka závisí na konkrétní mapě.

Úkoly bývají typu „najdi a odveď rukojmí do bezpečí“, „polož tam a tam nálož a pohlídej, aby vybuchla“, „zlikviduj šéfa drogového kartelu“, „ubraň lokalitu, kterou chtějí teroristé vyhodit do povětří“ apod. Vcelku zajímavé mise v poměrně velkých mapách, kde zpočátku budete dost bloudit, než zjistíte, co a kde je potřeba provádět. Mise v singleplayeru je považována za úspěšnou v okamžiku, kdy se vám podaří kolo vyhrát. Pokud vyhraje soupeř, začíná kolo znovu od začátku a vy se snažíte v té samé mapě splnit její úkoly (bodový systém přesně ála Counter-Strike).

 Odlišnosti jednotlivých postav
Do hry vstupujete se základním jměním, které nemají všichni hráči stejné. Takový sniper dostane na začátku více peněz než třeba pěšák, neboť zbraně, které smí používat, jsou z jiné cenové kategorie než běžné samopaly (to může vést k taktizování, že si vyberete nejprve vojáka s největším počátečním jměním a po vašem zabití vám zbyde na kontě víc peněz). Poté, co vás zabijí či zraní tak, že nelze pokračovat ve hře, buď zavoláte medika, který vás jakž takž uschopní, anebo se ocitáte v limbu a čekáte, než vás hra pustí znovu do boje. Zranění a uzdravování je zde zpracováno formou, jež se mi líbí. Jste-li zranění, ubyde vám ze stupnice životní energie patřičná část a zároveň se na ní jinou barvou ukáže, do jaké hodnoty je možné medikem zdraví doplnit. Tato hranice uzdravitelnosti se může podle typu poranění pomalu snižovat tím, jak ztrácíte krev. Tohleto je zpracováno opravdu šikovně.


Čekání v limbu věnujete nákupu nové výzbroje, můžete i změnit svoji profesi, anebo sledovat, jak si vedou vaši spoluhráči. Tento systém je velmi podobný napříkald hře Return to Castle Wolfenstein. Po uplynutí stanovené doby se všichni hráči, kteří v této periodě byli zabiti, vrací znovu do hry a pokračují v boji. Za zabité nepřátele se vám střádají peníze, za něž můžete kupovat dražší výstroj a zbraně. Zbraň je možné sebrat i v mapě po zabitém hráči a naráz můžete kromě nože a pistole nést i dvě dlouhé zbraně, čili třeba samopal a sniperku.

 Nízká účinnost zbraní
Nakousli jsme zbraně a tím se dostáváme k další stránce hry, která mi připadá dost nešťastná. Zbraně se chovají „reálně“, tedy tak, že nestřílejí přesně. Na první pohled je vše v pořádku a pokud si projdete i tréninkový kurs, neshledáte nic špatného. Naopak zaujme realita jejich chování, poskakování hlavní při střelbě, nemožnost používat optiku při pobíhání apod. Jejich nepřesnost je ale trochu vyšší než bych si ve hře představoval, ale hlavně účinnost je naopak velice nízká. Díky tomu sejmout chlapa není ani tak otázkou rychlého zakleknutí a přesného výstřelu, jako spíš trpělivosti. Když trefím z kleku dvakrát sniperkou chlapa, který se ani neotřepe a dál po mně kropí, přijde mi to trochu moc.

Pokropit někoho z patnácti metrů třemi dávkami z Kalacha a vyplácat na něj celý zásobník a ještě to často nestačí na to, aby lehnul, je obdobně nereálné a jaksi tím ze hry mizí ona potřeba dobrého a přesného míření a střelby v krátkých dávkách, která právě odděluje průměrné hráče od těch opravdu dobrých. V Global Operations jde především o to nepřítele olovem dostatečně zasypat a to mi prostě neštymuje. Hráč se pak (i když střílí z pokleku, v klidu, včas a přesně) stává zranitelný, protože to prostě dlouho trvá, než nepřítele udolá.

 Nároky na síťovou hru
Multiplayer je lepší v tom, že odbourává stupidní boty a nahrazuje je živými hráči. Přes to všechno si myslím, že právě díky systému střelby není o co stát, tím spíš pro náročnější hráče, kterým nejde jen o to se honit s puškama a sem tam někoho pořádně zkropit. Multiplayer využívá v podstatě stejných třinácti map jako hra s boty, pouze dvě z nich jsou přepracované. Hrát se dá po LAN i přes internet, ale docela mi vyrazilo dech, když jsem při vytvoření síťové hry byl přepnut pouze do konzole dedikovaného serveru. Čili aby bylo jasno, když jsem vytvořil síťovou hru, nemohl jsem se do ní na tom samém počítači připojit, a to ani tak, že bych spustil hru ještě jednou - prostě to nejde. Čili kdo si chce založit síťovou hru, potřebuje dva počítače, kde z jednoho udělá server a z druhého se na něj připojí. Proč proboha? Co to je za blbost?

K multiplayeru ještě dodám, že podporuje hru až 24 hráčů, vyžaduje unikátní sériové číslo, nicméně v readme jsem našel informaci, že prý pro provoz dedikovaného serveru (čili pouhé konzole bez grafiky, která jen zpracovává a rozesílá data mezi serverem a hráči) pro více než 16 hráčů je potřeba mašinu s procesorem od 1500 MHz výš. To zní sice jako špatný vtip, ale po zkušenostech s hrou tomu věřím. Už dokonce asi i chápu, proč nelze spustit server a zároveň hrát na jedné mašině - takovou, která by to utáhla, ještě nikde nevyrobili. V tom bude jádro pudla.


 Resumé
Nenapadá me už nic, co by stálo za zmínku. Mohu pouze stručně všechno shrnout. Global Operations je průměrná hra, kde singleplayer stojí za starou bačkoru díky absolutně stupidním botům a jejich zásekům (navíc jej máte za dopoledne odehraný), a ani multiplayer není nijak oslnivý a síťový kód není vůbec optimalizovaný, nehledě na chyby v něm. Na hře je poznat, že si s ní nikdo moc hlavu nelámal. Díky tomu je to další z titulů, které vyšly jen proto, aby vyšly. Pokud chtěli Electronic Arts vypálit rybník konkurenci, a nás oblbnout, tak se jim to tímto tahem určitě nepovedlo a Global Ops jsou jedním z másel, které si umístili na vlastní hlavu. Celý titul vypadá uspěchaný a hodně předčasně vydaný, kde se autoři s detaily a jejich laděním vůbec nepárali. Nevidím důvod, proč byste měli v záplavě mnohem lepších her vrhat svoji pozornost právě tímto směrem.

Nikoho ani nepřekvapí, že se již začínají objevovat první patche, které se snaží odčinit aspoň část chyb, které autoři ve hře nechali. První pětimegový update na verzi 1.1 odstraňuje šestadvacet bugů, projevujících se především při hře po síti. To jen potvrzuje, že hlavní požadavek na Global Ops byl, aby hra vyšla hlavně co nejdřív nehledě na kvalitu.

Stáhněte si: Videa a intro (7 MB a 3 MB), Demo (96 MB), Patch (5 MB), Cheaty

 
Mickey Mouse
připravil: jd




 
 

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.