Recenze

Steel Diver - recenze

Tituly pro Nintendo 3DS vám toho umožní spoustu. Ať už se rozhodnete proletět letadýlkem, vyrazit na závodní trať nebo někomu rozdrtit čelist, bude vám to dopřáno. I když, pravda, v mnohdy ne zrovna oslnivé kvalitě. Se svým Steel Diverem se autoři rozhodli neškatulkovat a žánrovou paletu nintenďáckého handheldu rozšiřují o možnost velet ponorce.

Screamer 4x4

Screamer 4x4 - recenzeAutor:LeonPublikováno: 5.ledna 2001Poslední dobou si příznivci off-road...

Signalis – recenze výborného retro hororu

Boj se zombie androidy, ale i inventářem

NHL 2K6 (PS2) - recenze

Série NHL 2Kx se už léta snaží o věrné přenesení ledního hokeje na konzole a přestože aktuální ročník postrádá punc ESPN, svou hratelností či bohatými možnostmi exceluje a na míle převyšuje známější produkt EA Sports.

The Last Story - recenze

Hironobu Sakaguchi je ve světě japonských RPG velice známé jméno. Slavný designér a scenárista dal hráčům hlavně sérii Final Fantasy a krom ní je podepsán i pod desítkami dalších her. Nejnověji pod titulem The Last Story pro konzoli Wii, který Sakaguchi označil za své poslední velké konzolové RPG, i když nevím, jestli mu věřím, protože původně to samé tvrdil i o prvním Final Fantasy. Podstatné ale je, že ať už The Last Story je Sakaguchiho poslední hra nebo ne, rozšiřuje nepříliš početné řady JRPG titulů pro Wii smysluplným způsobem a svému stvořiteli rozhodně nedělá ostudu.

Frankenstein: Master of Death - recenze logické adventury

Legenda o Frankensteinovi, “moderním Prométheovi", dodnes přežila v mnoha literárních, filmových i herních adaptacích. Zatím posledním střípkem do umělecké mozaiky je klikací adventura Frankenstein: Master of Death od brněnského studia Fineway a petrohradského týmu JetDogs. Téměř dvě stě let starý příběh oživuje sympatickou hratelností s řadou logických rébusů a pomalejším tempem, jako stvořeným pro budování napětí.

Cloudbuilt - recenze

Obvykle si při hraní dáváme na čas a oceníme, když je dobrá hra i náležitě dlouhá. Existuje však skupinka lidí, kteří se hry snaží dojet co nejrychleji. Říká se jim speedrunneři a Cloudbuilt je pro ně hra jako stvořená. Náplň hry a její uspořádání přímo volá po porovnávání výsledků, neustálém zdokonalování a překonávání časů ostatních, což speedrunnery pohání v jejich „závodech.“

Out There - recenze

Vesmír je pro člověka velice nehostinné místo. Za hranicemi oběžné dráhy Země čeká na odvážné astronauty spousta nepříjemných nebo dokonce život ohrožujících komplikací. Může dojít kyslík, může dojít palivo, může se porouchat vesmírná loď nebo můžete potkat nepřátelský druh jako nešťastníci z filmu Vetřelec. A právě tím, jak přežít podobné nástrahy se zabývá mobilní strategie Out There.

Resogun - recenze

Resogun bude pravděpodobně mnohými vnímán jako jeden z nejkontroverznějších titulů pro PlayStation 4. Ale rozhodně ne kvůli násilí či přízemním oplzlostem, ostatně nic takového se ve hře ani nevyskytuje. Problém téhle malé nezávislé hry tkví v tom, že je kvalitní. Vlastně až moc kvalitní. Natolik, že zastiňuje některé velké AAA tituly, které měly táhnout start nové konzole především.

Game Dev Tycoon - recenze

Sníte o tom, že vyvinete vlastní hru, která bude ve všech renomovaných herních časopisech sbírat maximální hodnocení? Že z ničeho vybudujete tu nejlepší a nejskvělejší firmu, jež bude vydělávat stovky miliónů dolarů, a všichni hráči ji budou milovat? Pak je Game Dev Tycoon přesně pro vás – udělat úspěšnou hru totiž nikdy nebylo tak jednoduché.

Beyond: Two Souls - recenze

Dá se říct, že ve vztahu k osobě Davida Cage jsem dlužníkem. Nebýt debutu Cageova studia Quantic Dream, velkolepé hybridní adventury Omikron: The Nomad Soul, možná bych se nikdy nenadchnul pro Davida Bowieho, nikdy neprošel vztahem, ke kterému mě Bowieho muzika přivedla, a nikdy se od ní neodpíchnul k tuně dalších zájmů.

Gunpoint - recenze

Nad hlavní třídou se smráklo a déšť začal hrát na střechy. Tohle je večer jako stvořený pro jednoho muže, jeden televizní program a čtyři příjemně vyhřáté cihlové zdi činžáku. Nestěžuju si. Jako bych ale věděl, že tenhle večer klidně neskončí. Kožené křeslo mě najednou strašně pálí do zad a chystám se odejít. Prostě tuším, že brzy nastane chvíle, kdy budu muset zbavit svět dalšího lumpa.

Lucius - recenze

Je 6. června 1966 a manželům Wagnerovým se právě narodil syn Lucius. Už mysteriózní datum narození mělo být pro rodinu amerického senátora varováním… První roky života malého Lucia probíhají stejně, jako u ostatních malých dětí. Zlom nastává přesně v den jeho šestých narozenin. Od toho dne se pomalu, ale jistě začíná odvíjet zkáza rodu Wagnerů, jejichž poslední pokolení jsou úzce spjata s vysokými politickými funkcemi.

Resistance 3 - recenze

Ačkoliv jsme si léto teplotně nijak neužili, přichází podzim - nenáviděné období výrobců opalovacích krému a nafukovacích příšer, ale zlatý důl pro všechna herní studia. Po prázdninovém suchu se každý snaží udat svoji hitovku a už už čeká, až se v obchodech začne rozvěšovat vánoční výzdoba. A Sony se rozhodla jít štěstíčku trochu naproti a tříáčkovou franšízu od studia Insomniac exportovat už první zářijový týden.

Test Drive Unlimited Solar Crown – recenze závodní katastrofy

Aneb jak ukázkově zničit slavnou značku

Arma 3 Contact – recenze

Při zveřejnění roadmapy Army 3 pro rok 2018 jsme se dozvěděli, že do konce loňského roku jsme se měli dočkat updatu Old Man, na který ale dosud stále čekáme, a že nizozemská pobočka, která rok předtím vytvořila dobře hodnocené DLC Laws of War, pracuje na dalším projektu, jenž platformu Arma 3 opět hodlá využít netradiční formou. Je jím DLC Contact a netradiční rozhodně je – do českého vojenského simulátoru dorazili mimozemšťané.

Resident Evil 2 – recenze

Původní Resident Evil 2 vyšel 21. ledna 1998, tedy téměř přesně před jedenadvaceti lety. Nelze zapomenout, jak nás hra tenkrát pohltila. O přestávkách se pravidelně pánská polovina čtvrté třídy rozdělila na předstírané nemrtvé a bandu Leonů, kteří chrčící spolužáky kosili z imaginárních zbraní, zatímco holčičky si u toho klepaly na čelíčka. Dnes vydaný remake už zřejmě k podobnému veselí nezavdá, což je, řečeno s nostalgickou jiskrou v oku, upřímně trochu škoda. Ale není třeba zoufat nad ztraceným mládím, hra je to totiž pořád výborná.

World of Warcraft: Battle for Azeroth – recenze – část druhá

Na konci první části recenze Battle for Azeroth jsme se rozloučili ve chvíli, kdy mělo dojít na objevování světa s vylevelovanou postavou. Levelování to bylo příjemné, kvalitně zpracované putování po Kul Tirasu a Zandalaru doplněné přiměřeně překopanými profesemi. Nanicovatý systém spojený s artefaktem Heart of Azeroth nezkazil zajímavě rozjeté válečné tažení proti nepřátelské frakci. Jenže teprve s dosažením maximálního levelu přichází pro většinu hráčů ten pravý herní zážitek spojený s novým datadiskem. A ten je tentokrát poměrně rozpačitý.

Civilization VI – recenze mobilní verze

Loňský rok byl k hraní na cestách štědrý. V březnu na scénu vtrhlo Nintendo a všem nám předvedlo, co dovede vymáčknout z maličkého Switche. Mobilní platformy obohatilo několik vydařených konverzí v čele s Inside či Oxenfree, byť se popravdě nejednalo o kdovíjak komplexní tituly. Tuto úlohu na sebe vzala až šestá Civilizace. A když na iPadu rozklenula tisíce let lidského věku, museli jsme uznale přiznat, že jí to na dotykových displejích sluší. Jen by si tedy pro těch několik chyb mohla odpustit cenu jako z počítačů.