Big Pharma - recenze farmaceutického tycoonu
Budovatelských strategií dnes sice vlivem nezávislých studií přibývá, ale nejlepšími specialisty v oboru přesto zůstávají matadoři jako SimCity, Transport Tycoon či Theme Hospital. Právě poslednímu jmenovanému se na první pohled podobá Big Pharma, která slibuje možnost vybudovat farmaceutického obra, co vydělává na léčení lidských chorob. Hra už byla chválená ve své early access verzi, uleví tedy pamětníkům kvalitních tycoonů, nebo jde jenom o pouhé placebo?
Postal Redux - recenze
Pokud se dnes někoho zeptáte, zda hrál nějakou hru ze série Postal, z velké části se vám dostane odpovědi, že druhý díl. Ten má však s původní hrou pramálo společného. Jestli od jedničky čekáte záplavu vtípků a narážek na každodenní život amerického občana, používání zatoulaných koček jako tlumiče, močení na hořící civilisty a odsekávání hlav s pomocí lopaty, budete hodně překvapení. První Postal nebyla satirická komedie, ale temná hra, která se snažila v hráči vyvolat zcela jiné emoce než je pobavení. Připomene vám to její Redux verze.
8-bit Armies - recenze RTS ve stylu Command & Conquer
Tak dlouho se chodilo s RTS žánrem pro vodu, až se většině známých sérií ucho utrhlo. StarCraft funguje, ale hlavně díky progamerům, za Command & Conquer se (snad dočasně) zavřely vody a vzdor vakuu na trhu se nezdá, že by po staré gardě měl kdo převzít štafetu. Jako záchranář proto přichází studio Petroglyph, složené z veteránů Westwoodu, které má na triku povedenou strategii Star Wars: Empire at War, méně povedenou Universe at War a třeba i nevýraznou Grey Goo. Klesající křivku kvality svých her se ale studiu podařilo zastavit a prostřednictvím akční RTS 8-bit Armies ukazuje, že žánr má hráčům co nabídnout.
Thea: Return of the Giants - recenze
Pamatujete si ještě na hru Thea: The Awakening? Doufám, že ano, protože to byl zábavný a originální kus. Kdo se jejího postapokalyptického světa pořád ještě nemůže nabažit, si už asi všiml, že autoři jim věnovali krásné DLC zcela zdarma. Říkají mu Return of the Giants.
The Way - recenze
Ztráta milované osoby je jednou z nejhorších věcí, které kdy může člověk zažít. Tom, hrdina plošinovky The Way, má ale štěstí - pokud se to tedy tak dá vůbec říct. V jeho světě totiž existuje mizivá naděje, že se se svou zesnulou ženou ještě setká. Cesta na cizí planetu v honbě za mytickým ztraceným městem, které ukrývá tajemství nesmrtelnosti, však bude strastiplná.
Alienation - recenze
Arkádová top-down akce od autorů vysoce hodnocených her Resogun nebo Super Stardust HD – finského studia Housemarque – zní jako projekt, kterému chcete dát výstřel okamžitě po vydání. Zkušení vývojáři, kteří si postavili reputaci na zábavě a hektické řežbě, přece nemůžou selhat při navrhování takzvané dvoupáčkové střílečky, kterou navíc obohacují o jednoduché RPG prvky a systém náhodného lootu… A vidíte, jde to.
Zaklínač 3: O víně a krvi - recenze
„Rozšíření O víně a krvi představuje konec hry Zaklínač 3: Divoký hon. Chtěli jsme ho nazvat ‘O potu a slzách’ nebo ‘Ku*va, bude se nám stýskat’, ale neprošlo to,“ píší vývojáři ve vzkazu, kterým uzavírají závěrečné titulky. Ještě aby se jim po těch letech nestýskalo. Neloučí se totiž jen s námi, nýbrž také s Geraltem. Bylo by bláhové domnívat se, že dámy a pánové z CD Projektu Red již nikdy žádnou zaklínačskou hru neudělají, ať už však bude čtvrtý Zaklínač jakýkoli, hlavního hrdinu někdo vystřídá. Geralt bude tou dobou už jen líně usrkávat sklenku Est Est na své nové vinici v Toussaintu a myslet na Triss, respektive na Yennefer, potažmo na obě. Zaslouženě. Po této jeho poslední zakázce už má vážně právo na oddych.
Shadwen - recenze
„Panovník je mrtev,“ rozneslo se podhradím. Poprask způsobila nejen královražda, ale i její pachatel. Krev na rukou prý mají žena a nezletilé děcko. Taková potupa se navždy zapíše do kronik! Naopak stealth akce Shadwen, která o činu vypráví, v herní historii nejspíš zapadne. Hra od studia Frozenbyte totiž nevyužila svůj potenciál a trpí stereotypem i technickými problémy. Sem tam ale dokáže pobavit.
Ratchet & Clank - recenze
Většina moderních remasterů nabízí jen lepší textury, vyšší rozlišení a podporu aktuálních operačních systémů, ale neupravuje původní hratelnost. V případě hry Ratchet & Clank je tomu jinak. Nejde totiž o remaster, nýbrž o reimaginaci 14 let staré skákačky z PlayStation 2, která sice nabízí staré známé hrdiny, ale jinak pumpuje do hráčů spoustu nového a po všech stránkách skvělého obsahu.
Homefront: The Revolution - recenze
Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevkročíš, ale pro Homefront to neplatí. Po několikaleté odmlce a eskapádách s krachem vydavatele konečně vyšlo pokračování vlažně přijaté jedničky. Vlastně nejde ani tak o pokračování, jako spíše o restart, který přináší žánrově zcela nové pojetí korejské invaze. Dokonce se nebojí upustit ani od klasického multiplayeru, který bývá u podobných her spíše tahákem. Ani to však nepomohlo. Jestli si tak někdo nezafixoval Homefront jako spíše průměrnou hru Homefront: The Revolution to moc napraví, přestože k jistému pokroku došlo.
King's Quest - recenze 3. epizody
Ve třetí epizodě novodobé adaptace adventurní klasiky King's Quest s podtitulem Once Upon a Climb se šplhá. Hodně šplhá. Nejen doslova. Po drobném úpadku a obavách, které jak stíny hnízdily v periferii po dohrání druhé epizody, se třetí díl dokázal vyšvihnout zpět minimálně na úroveň načrtnutou skvělou první částí. V některých chvílích dokonce pomyslnou laťku překonává.
Total War: Warhammer - recenze
Střed obrany drží jak middenheimská víra, dělostřelectvo probírá soupeřovy řady přesně metanými projektily, křídla jsou zabezpečená, nic se nemůže stát. V Total War hrách doposud platilo, že jste v určité chvíli poznali, kdy máte bitvu plně pod kontrolou, a složení soupeřových jednotek nepředstavuje pro vaši formaci vážnější ohrožení. Při hraní Total War: Warhammer na to ale zapomeňte. Střed obrany se totiž zhroutí v okamžiku, kdy k němu doběhne banda mizerných kostlivců, na které někdo přičaroval Terror, jedno křídlo vaší armády utrhne terrorgheist, který se během pár chvil přemístil z okraje mapy, dělostřelci mají dost práce s hejny netopýrů a těžkou jízdu právě vysává do nicoty vyčarovaný Vortex. Total War: Warhammer zkrátka hraje podle jiných pravidel než předchozí hry v sérii.
Doom - recenze
Nastartujte Škodu Favorit, do rádia nacpěte audiokazetu s Nirvanou, případně si pusťte třeba Volejte řediteli nebo Kolotoč. Proč? Abyste navodili tu správnou atmosféru! S novým Doomem se totiž vrací nejen oblíbené zbraně a démoničtí nepřátelé z prastarého originálu, ale především i pořádná dávka devadesátých let. Možná s překvapením zjistíte, že dvacet let stará hratelnost může v dnešní době působit nečekaně svěže.
Subterrain - recenze
Podzemní město na planetě Mars vás vyzývá, abyste přežili devastující útok vetřelců, nahodili generátory a pokusili se z pekelné mely bezpečně pláchnout. Střet osamoceného člověka s armádou mimozemského zla v polorozpadlé kolonii přináší zajímavý mix survival hororu, taktické akce, výroby předmětů a strategie. Překvapivě dobrou sci-fi hru navíc nesouží žádné dramatické obtíže, protože tvůrci ze studia Pixellore odvedli na Subterrain poctivou práci.
Battleborn - recenze
Není to MOBA, ani střílečka. Není to Borderlands, ale ani League of Legends, a už vůbec to není spása Gearboxu. Co to je? Kočkopes s názvem Battleborn, který tak trošku dělá všechno, ale nic z toho pořádně. Tvůrci z Gearbox si tentokrát opravdu ukousli příliš velké sousto a na trh uvádí obsahově chudou hru, která fušuje do řemesla tak trošku Titanfallu, tak trošku úspěšným MOBA hrám, a leccos si půjčuje i z Team Fortress. Nic z toho ale skutečně neumí alespoň vzdáleně na podobné úrovni, jako její předlohy.
Pollen - recenze
Snad každý milovník noční oblohy občas v duchu kráčí po cizích planetách. Myšlenka života daleko od matičky Země zaujala i autory z Mindfield Games, kteří z ní vytvořili průzkumnou adventuru Pollen. Pokus o atmosférické sci-fi se však nevyvedl. Fiktivní střet lidských kolonizátorů s cizokrajným nebezpečím v sousedství Saturnu postrádá potřebné napětí, délku a někdy i smysl.
DiRT Rally - recenze PS4 verze
Vydáním DiRT Rally (recenze PC verze) uzavřelo studio Codemasters kruh, v němž pomalu uhýbalo z konceptu náročné rallye simulace a nesmlouvavou hratelnost zpřístupňovalo, oblepovalo americkou kulturou a zamazávalo arkádovou jednoduchostí. DiRT Rally hází za hlavu všechnu okázalost, která sice lahodila očím a uším, ale zároveň bezohledně zakrývala skutečnost, že hrajeme následovníka série proslavené realistickým závoděním. Snaha nabídnout čirý a nekompromisní zážitek je tentokrát mnohem zřetelnější a s ním přichází nejen moře adrenalinu, ale hlavně bezbřehá zábava – nějakou dobu i na konzolích!
Football Tactics - recenze
Díry na trhu je těžké identifikovat a ještě těžší patřičně využít. Kdyby tomu bylo naopak, většina z nás by nejspíš právě teď ležela na pláži někde na Bahamách a srkala k tomu ze džbánu Dom Pérignon. Ale jednou z oblastí, které se už dlouhodobě zdají tržně proděravělé jak cedník, jsou fotbalové videohry. Fotbal je přece nejpopulárnější sport v historii světa! Milují ho stamiliony lidí po celé planetě. Opravdu mi chcete tvrdit, že budeme na věky věků mít v rámci fotbalových her na výběr prakticky ze dvou možností - Football Manageru a FIFA/PES? Kdo by mi to tvrdit chtěl, přepočítal by se. Protože existuje Football Tactics, tahová strategická hříčka, která má v úmyslu celé to zatuchlé prostředí zelených trávníků a kulatých nesmyslů pořádně provětrat.
Battlefleet Gothic: Armada – recenze
Vesmír, to nejsou jenom asteroidy, prach, mlhoviny, hvězdy a sem tam nějaká ta planeta. Je to také dějiště mnoha sci-fi románů, příběhů a především bitev – a o čem jiném než o bitvách by měl být Warhammer 40K? Battlefleet Gothic: Armada vás posadí do admirálského křesla, k dispozici vám dá vše od podpůrných lodiček po obrovské bitevní křižníky, a vtiskne vám do mozku jediný úkol: zvítězit. Za Císaře, za bohy chaosu, za modlu zelenokožců (tedy za prachy a především potěšení z bitvy!) nebo za Eldary - pokaždé dostanete jasně dané pravidla, svůj výřez vesmíru a taktizuj, milej zlatej.
Don’t Starve: Shipwrecked - recenze
Ztroskotali jste na pustém ostrově, vaše loď je rozsekaná na kusy a vůbec si nepamatujete, jak jste se sem dostali. Mysleli jste, že je dobrodružství konec? Ani omylem! Vítejte v Shipwrecked, masivním datadisku pro parádní survival Don’t Starve.
