Back 4 Blood – recenze nástupce Left 4 Dead
Jednou to možná bude dobrá hra
Hell Let Loose - recenze drsné druhoválečné střílečky
Ani arkáda, ani realismus
XIII Remake – recenze hry, která nikdy neměla vzniknout
Nejhorší hra za poslední roky
Bright Memory – recenze glorifikované demoverze na novém Xboxu
Dema by měla být zadarmo
Doom Eternal: The Ancient Gods, Part One – recenze
Ještě pekelnější, ještě božštější
Aquanox Deep Descent – recenze podmořské střílečky
Nedovařený návrat legendy
Control: The Foundation & AWE – recenze DLC pro paranormální střílečku
Předzvěsti věcí budoucích
Serious Sam 4 – recenze střílečky ze staré školy
Střelba je parádní, zbytek celkem bída
Recenze Valorant – jak dopadla střílečka od tvůrců League of Legends?
Žánrová konkurence je tvrdá
Call of Duty: Modern Warfare 2: Campaign Remastered – recenze
Moderní válka je zpátky. Call of Duty pokračuje s oživováním původní série Modern Warfare a navazuje na tři roky starý remaster prvního dílu předělávkou dílu druhého, respektive jeho kampaně, která je to jediné, co vás v „nové“ hře čeká. Po multiplayeru byste toužili marně, ale jestli chcete vyplenit gulag a projet se na sněžném skútru, jste na správném místě.
Call of Duty: Warzone – recenze
Odstřelovač leží v trávě a optikou pušky trpělivě pozoruje soupeře. Sleduje jejich rutiny, učí se zvyklosti, vstřebává triky. Nechce se unáhlit, nechce udělat chybu, protože ví, že další šanci nedostane. Nadechne se, počká si na ideální moment… a zmáčkne spoušť. Kulka, která vyletí z jeho hlavně, se jmenuje Call of Duty: Warzone. A její trajektorie končí přímo uprostřed terče.
Doom Eternal – recenze
Je půlnoc a já konečně dohrál Doom Eternal. Po téměř 30 hodinách mám oči podlité krví, rozdrcená klávesnice kliká z posledního a těším se, že konečně ulehnu do nebeského klidu. Jenže ne a ne zabrat. Tepovku odhaduju na 100+ a mysl je stále ve střehu, připravena ve zlomku vteřiny uskočit, změnit směr, vystřelit, rozdrtit démonickou lebku. Hrát nového Dooma je do značné míry intenzivní workout. Pravda, bicáky, jako má Doomguy, nikomu před monitorem nenarostou, ale frenetická akce rozpumpuje váš organismus a nedá vám spát. Doslova.
Zombie Army 4: Dead War – recenze
„Hurá, Hitler je mrtvý,“ rozléhalo se po světě. Ale radost byla předčasná. Smrt jednoho tyrana je ničím ve srovnání s událostmi, které následovaly. Ikonický knír po sobě zanechal miliony mrtvých, kterým není dopřáno odpočinku: německá armáda znovu povstala a již počtvrté v řadě ohrožuje zbytek chudáků Evropanů. Kdo by si byl pomyslel, že kosit tisíce nacistických zombií bude po tolika iteracích stále skvělá zábava?
Call of Duty: Modern Warfare – recenze
Doutníkovým kouřem prosycené licousy a knír kapitána Price zmizely z našich životů před dlouhými osmi lety a leckdo by řekl, že právě někdy v té době skončila zlatá éra Call of Duty. Všechny možné vesmírné šarády nebo battle royale místo kampaně sérii posunuly... jinam, tam, kam se to mně osobně nezamlouvalo. Jenže ona se teď vrací. Spolu s Pricem. Spolu s příběhem. Spolu s moderní válkou.
