Aquanox Deep Descent – recenze podmořské střílečky
6/10
zdroj: THQ Nordic

Aquanox Deep Descent – recenze podmořské střílečky

Datum vydání:
16. října 2020
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

20. 10. 2020 19:21 | Recenze | autor: Patrik Hajda |

S návraty několik dekád starých sérií to bývá složité. Očekávání jsou často vysoká a představy zkreslené propastí času, no a výsledkem může být zklamání. Ale ne vždy. Někdy jde o tak starou hru, že s ní málokterý dnešní hráč vůbec přišel do styku a její nový díl je pro něj premiérou. Aquanox Deep Descent pro mě byl přesně takovou hrou, a i když jsem nic nečekal, ani tak jsem toho nedostal moc.

Svěží apokalypsa

Série Aquanox byla a dodnes stále je zajímavá svým originálním zasazením. Ano, jde o další apokalypsu, ale tahle není tolik vyčpělá jako zombíci, vyprahlé pouště a vyhnání lidstva do vesmíru. Povrch planety se v dávných dobách sice stal neobyvatelným, ale technologie ještě nebyly tak daleko, aby lidi ve velkém dostaly na Mars.

Zato mořské dno si člověk podmanit dokázal. Zbudoval výzkumné a těžební stanice spolu s ponorkami schopnými vydržet tlak celého oceánu. Všechny tyto stavby a vozidla přišly vhod po konci světa. Ve vodním světě se probouzíte z dlouhého kryogenického spánku, neschopní vzpomenout si na cokoliv před vaším procitnutím.

Nejste sami, jste čtyři. To abyste při průzkumu mořského dna mohli poslouchat dialogy a aby to nebylo divné v až čtyřčlenné kooperaci. Nicméně v singleplayeru to divné je, protože vaši příběhoví parťáci na vás promlouvají a chlubí se, jak se jim ta poslední bitva zdařila, ale ve skutečnosti jste tam venku jenom vy, jediní piloti jediné podvodní „stíhačky“. Parťáci jsou jen ve vysílačce, nikoliv po vašem boku, kde by vám pomohli.

zdroj: THQ Nordic

V hlubinách zapomenuté paměti

Nakonec na tom moc nesejde, protože všechny čtyři postavy, se kterými prožíváte podmořské dobrodružství, jsou stejně jako většina ostatních aktérů nezajímavé, nudné, stereotypní.

Příběh jako takový není špatný, ale na zadek se z něj také neposadíte. Dopředu vás táhne vlastní nevědomost a touha zjistit, jakou roli v oceánu hrajete, kdo a kde je ten tajemný Nemo, a zda skutečně existuje šance na spásu lidstva, které ani po konci světa nepřestává s válkami.

Kampaň je striktně lineární, vodí vás od jednoho úkolu k druhému, od jedné lokace do druhé. A úkoly bohužel nejsou ničím, co si zapamatujete. Celou hrou se line jasně daná herní smyčka: Mise vás vede z bodu A do bodu B, přičemž po cestě můžete sbírat hromadu nezajímavého lootu (téměř výhradně součástky k vylepšení několika málo zbraní a podpůrných modulů). Jen velmi výjimečně narazíte na něco hmatatelného, čím vybavíte samotnou ponorku (a o to větší z toho máte radost).

Aquanox Deep Descent zdroj: Vlastní foto autora

Jakmile doplujete k cíli, něco tam rozstřílíte, ať už je to další várka nepestrých nepřátelských ponorek, nebo zmutovaná fauna, která moc rozumu nepobrala. Pak se vrátíte zpátky k zadavateli a po cestě vyzobete zbylý šrot. Další mise vás pošle na další malou otevřenou mapu, kde vykonáte totéž s trochu jiným zadáním.

Hře zkrátka chybí pestrost jak v typech misí, tak v nepřátelích a odměnách, ale bohužel i v hlubinném prostředí. Jeskyně a příkopy jsou si nakonec docela podobné a v paměti mi utkvělo jenom pár momentů. Třeba patrovité jeskyně, jejichž spletitost mě uvěznila na delší než předpokládanou dobu.

V takových výjimečných chvílích se dostavuje (ne)příjemný pocit klaustrofobie, ale bohužel se to nestává moc často, a ve hře mi tak citelně chyběla hlubší atmosféra. Dokonce jsem často zapomínal, že jsem pod vodou. Aquanox Deep Descent by se klidně mohl odehrávat ve vesmíru a nepoznali byste rozdíl.

A2, zásah, potopena

Průzkum moří a plnění misí nepatří k tomu nejzajímavějšímu (ani volitelné vedlejší mise nepřekypují originalitou, ale dělejte je, chcete-li si snáz a rychleji vylepšit ponorku a dozvědět se něco víc o světě). Zato souboje a s nimi spojené ovládání ponorky jsou konečně zdrojem blaženého úsměvu na tváři.

Výběrem správné ponorky pro váš konkrétní styl můžete strávit spoustu času, stejně jako volbou dvou zbraní do levé a pravé „ruky“. Já si nakonec nejvíc pochvaloval snajperku, s jejíž pomocí jsem se zbavil nepřátel dřív, než mě spatřili, zatímco nablízko jsem je častoval salvou z kulometu, brokovnice nebo třeba raketometu.

S každou zbraní jde o úplně jinou bitvu, přičemž záleží i na vašich podpůrných systémech (miny, automatické střílny, narážení…), množství lékárniček a štítů. Ovládání ponorky je naprosto přesné a brzy se budete cítit jako kovaní mistři, jakmile si osvojíte systém výpadů do všech stran, díky kterému se vyhnete přilétající střele či hejnu všežravého nanoplanktonu.

Aquanox Deep Descent zdroj: Vlastní foto autora

Tedy, ono to s tím kovaným mistrovstvím není úplně jednoduché. Souboje v Aquanox Deep Descent jsou neskutečnou výzvou, takže jsem po mnoha a mnoha selháních musel uznat porážku a přepnout z normální na lehkou obtížnost. Připadal jsem si jako srab, ale hra je i na nejnižší obtížnost stále výzvou, která vám neumožní letět střemhlavě kupředu. Musíte se krýt za každým skalním útvarem, kde máte chvilku času hodit očkem po radaru a zjistit, kolik nepřátel a z jakých směrů se na vás valí.

Přestože nepřátelé nejsou od pohledu moc variabilní, jejich zbraňové systémy se s postupem hrou obměňují a jsou čím dál tím nebezpečnější. Zatímco ze začátku se stačí vyhýbat kulkám, později vám budou dělat nemalé problémy bomby, nanoplankton a mix všeho dohromady.

Je to intenzivní, a třebaže mi ozvučení hry nepřišlo odpovídající situaci, do soubojů jsem se pouštěl rád a měl blažený pocit z úplně každého potopeného padoucha. A když si souboje stejně jako já oblíbíte, můžete se nad rámec kampaně a kooperace zabavit v PvP multiplayeru, pokud tedy svět zvaný Aqua bude mít v době vaší návštěvy dostatek aktivních hráčů.

Vykoupená zábava

Nicméně dobré souboje a uspokojivé řízení plavidla nevykoupí veškeré nedostatky. Když vás zajímá příběh, ale nebaví náplň misí, samotné střílení celý zážitek nezachrání. Aquanox navíc není nikterak pohlednou hrou a na spoustě míst je znát nedotaženost (a možná i nižší rozpočet).

Uživatelské rozhraní na základnách, kde můžete pokecat s několika postavami (ne vše je nadabované), nakoupit výrobní suroviny a vylepšit si ponorku se zbraněmi pořádně otestuje vaše nervy. Trvalo mi dlouho zapamatovat si, kde co najdu, ale nikdy se z toho nestala pohodlná rutina. Menu je velmi neohrabané, nepřehledné a nepůsobí moderním dojmem.

zdroj: THQ Nordic

Dlouho jsem se trápil s vedlejšími misemi, které jsem neplnil jednoduše proto, že jsem nevěděl jak. Strohý popis mise sice hovořil o oblasti vzdálené X kilometrů, ale takovou oblast jsem na podivně řešené mapě nenašel a zkoušet štěstí s proskakováním bran z jedné otevřené oblasti do druhé se mi vzhledem k jejich počtu vážně nechtělo.

Až dlouho poté jsem přišel na to, že změna aktivního úkolu se provádí jen a pouze mezerníkem. Přestože menu ovládáte výhradně myší, a přestože obsahuje nápovědu, k čemu která klávesa slouží, tvůrce prostě nenapadlo na tuto konkrétní klávesu a veledůležitou funkci jakkoliv upozornit, a to ani v tutoriálu. A bez navigace k cíli se cíl hledá horko těžko.

Nicméně když se teď ohlížím do zpětného zrcátka a bilancuju, můžu říct, že jsem se bavil. Hra sice nebude figurovat na předávání žádných cen, nikoho ničím nepřekvapí, v ničem neinovuje a je ve výsledku docela obyčejná a místy nudná. Ale souboje jsou zábavné a náročné, různé zbraně a ponorky žadoní o vyzkoušení a svět je neokoukaný.

Chtělo by to doladit navigaci v nabídkách menu a hodně přidat na rozmanitosti nepřátel, typů misí a prostředí, aby byl Aquanox hodný doporučení komukoliv, zejména pak novým hráčům. V současném stavu jde o produkt určený spíše pro fanoušky žánru či série. Znalost předchozích her sice není potřeba, ale Aquanox Deep Descent z vás nového fanouška neudělá.

Verdikt:

Návrat legendární podvodní střílečky není tak velkolepý, jak by mohl být. Souboje jsou sice náročné a zábavné, ale náplň misí je stejně nudná jako loot a prostředí, kterému chybí tolik potřebná atmosféra.

Nejnovější články