Recenze

Halo 4 - recenze

Master Chief a Cortana se vrací. On není napaden Floodem a nezmutoval do podivného superhybrida, ona je AI, které už prošla záruka, a hodiny nemilosrdně odtikávají do okamžiku, kdy se ponoří do naprostého šílenství a zahlcení informacemi. Oba se nachází v troskách lodi, na nichž unikli na konci trojky, oba volá znovu lidstvo do zbraně, aby riskovali své "životy" v boji za ty, kteří se o tom možná ani nedozví.

Halo Wars 2 - recenze

U výhradně konzolových titulů není neobvyklé, že fanoušci zakládají petice, kterými se snaží přesvědčit vývojáře, aby nedostupný klenot vydali také ve verzi pro osobní počítače. Halo Wars 2 nicméně dokazuje, že ne všechny konzolové hry musí nutně fungovat také mimo svou domácí platformu…

Halo 5: Guardians - recenze

Další rok, další Halo? Kdepak, tohle pravidlo neplatí, protože Bungie a po nich 343 Industries nechrlí nové díly vlajkové série Xbox konzole každý rok, čili mají dost času, aby přišli s něčím novým. Ne vždy tento pokus vyjde a často vyzní do ztracena – například Spartan Ops v Halo 4 nebyl špatný nápad, ale nakonec nešlo o žádný tahák. Halo 5: Guardians zkouší nové věci v kampani i v multiplayeru a opět platí – něco vyšlo, něco ne. A váš výsledný dojem ze hry bude záviset na tom, co přesně od Halo 5 čekáte.

Halo: Combat Evolved Anniversary - recenze

Je to velký kluk. Je mu už deset let. Že je to málo? Ale vždyť je to herní postava, a na takovou, upřímně řečeno, to je už docela dost. Úctu si však nezaslouží jen kvůli věku. Tenhle chlapík (nu, spíše genetický upravený nadčlověk) se totiž stal ikonou. Zelená zbroj, zlatý průzor, vzdorný postoj, případně ještě mihotavý třpyt štítu... John-117 alias Master Chief patří mezi nejvýznamnější a nejikoničtější herní postavy. A stejně tak série Halo patří k nejvýznamnějším střílečkám, ať už z hlediska příběhové kampaně nebo multiplayeru.

Halo: The Master Chief Collection - recenze

Halo už není jen hra či herní série, ale fenomén. Halo je tím nejcennějším, čím zábavní divize Microsoftu disponuje (byť Minecraft nyní zdatně konkuruje) a má nemalý podíl na úspěchu konzole Xbox. Halo dalo vzniknout románům, komiksům i seriálům a s šedesáti miliony prodanými kusy jde o jednu z nejúspěšnějších sérií v historii zábavního průmyslu. Obrněný protagonista Master Chief se, zejména za velkou louží, stal symbolem celé herní branže a zná jej už i běžný „civilista“. Halo je zkrátka ohromná věc. A Halo: The Master Chief Collection je jedna zatraceně ohromná kompilace. Doslova.

Halo Reach - recenze

Série Halo v dosud známé podobě končí. Reach si kladl za cíl být největším a nejlepším titulem v univerzu vůbec, ale není na něm už znát vyčpělost značky? Má vůbec cenu se o pátou Halo hru vůbec zajímat? Halo: Reach se ale povedl. Minulý týden jste to již mohli slyšet i vidět ve video-recenzi Davida Sarkisjana, teď dodatečně přihazujeme zhodnocení i ve formě textové. Jen těžko vám mohlo uniknout, že “Reach“ – jak se hra zpravidla oslovuje – je posledním Halo titulem od jeho původních tvůrců z Bungie Studios, kteří skoro před dekádou právě touto značkou definovali moderní FPS žánr na konzolích. Zároveň skoro určitě víte, že se jedná o prequel k originální Halo trilogii, a že je zasazen těsně před událostmi Halo: Combat Evolved. Vypráví o pádu planety Reach, posledního nárazníku Země – jenomže půjde-li ke dnu Reach, mimozemské rase Covenantů už nebude nic bránit v přenesení její genocidy přímo na modrou planetu. Co do příběhu jde o Halo hru nejtemnější a nejtragičtější, jejíž strastiplný konec je již koneckonců předem dán.

Halo Wars - mega-recenze

Vskutku nádherný epitaf Ensemble Studios. Výsledkem převodu akční série Halo do real-time strategie je intuitivní konzolové ovládání, perfektně skloubené s těmi nejzajímavějšími prvky z Age of Empires.

Halo 3 - recenze multiplayeru

V nouzi poznáš přítele, což platí pro Halo 3 jakbysmet. Ať už budete společně procházet kampaní nebo se postavíte proti sobě, s více hráči dostává Halo rázem nový rozměr, za což vděčí i bohatým síťovým funkcím.

Halo 3 - mega-recenze

Poslední boj za záchranu lidstva nadešel: k Zemi míří výsadkové lodě Covenantů spolu s parazity. Neváhejte ani minutu a vrhněte se do boje v nejvýše hodnocené FPS. Zaslouží si to právem? PRVNÍ ČESKÁ RECENZE

Halo 2 Vista - recenze

Kybernetický voják Master Chief a elitní mimozemský válečník Arbiter. Střet dvou civilizací, které mají společnou jedinou věc – násilné řešení konfliktů. Vyplatí se kvůli bitvě o přežití změnit operační systém?

Halo 2 (Xbox) - recenze

Je takovým nepsaným pravidlem, že na konzolích nenajdete skutečně špičkové first-person střílečky. Jedna hra tohle pravidlo přeci jenom porušila - Halo 2 pro Xbox. Jak se hraje bezkonkurenčně nejlepší konzolová FPS?

Halo - recenze PC verze

Dva roky po Xboxové verzi přichází na naše PC hra Halo, která si stačila během exkluzívního účinkování na konzolích vydobýt až legendární pověst. Proč si ji i my v recenzi nemůžeme vynachválit? A má krapet zastaralá grafika nějaký vliv na skvělou hratelno

Breed - odpovídající náhražka za Halo

Zatímco tvůrci střílečky Halo odpočívají po náročném finišování Xboxové verze a přitom přemýšlí o vlastnostech portu této hry na PC, ke kterému určitě někdy dojde, stranou zájmu médií vzniká v britské firmičce Brat Designs podobný projekt.

Akční hit v podobě Breed

Po obrovském (i když očekávaném) úspěchu, kterého ihned po vydání dosáhla akční hra Halo pro Xbox, se majitelé klasických PC často ptají, kdy se i oni dočkají "své" verze této hry.

Battlefield 3: Aftermath - recenze

Battlefield 3 to měl poslední měsíce těžké. Na jeho pozice v rámci multiplayerových FPS zaútočila CoD: Black Ops 2, něco se pokusil (neúspěšně) zkanibalizovat Medal of Honor: Warfighter, Halo 4 si přišlo k ostatním hrám vyzvednout svou silnou hráčskou základnu a velkou potenciální hrozbou (a lákadlem) se stala onlineovka PlanetSide 2.

Breed - recenze

Anglická verze dlouho odkládané sci-fi akce Breed, označované jako konkurence nejslavnější hry pro Xbox - Halo - se konečně dostala na pulty obchodů. Dokázala napodobit svůj vzor nebo ho dokonce v něčem předčit?

Trials Evolution - recenze

Na platformové souboje jsme zvyklí u AAA titulů. Modří závidí Forzu a Halo, zelení zas Uncharted nebo Metal Gear Solid. Jenom občas se ale stane předmětem závisti hra z nižšího ranku, resp. z nabídky PSN a XBL. Právě série Trials patří k těm, co rozpoutávají rozsáhlé diskusní nářky ve stylu "proč jsem si nepořídil X360". Kdepak, tohle není pokus o rozpoutání dalšího kola konzolových válek - jen připomínka toho, že geniálně jednoduchý fyzikální koncept, prezentovaný nezničitelný panáčkem na motorce, se právě dočkal zbrusu nové a dost možná nejlepší inkarnace.

Destiny - recenze

Destiny mě během nedávné bety okouzlila. Na pohled nádherně zpracovaný svět, zábavné akční mechanismy, slibně se tvářící příběhové pozadí a velký potenciál pro kooperaci. Destiny se zdála být láskou na pár let - beta byla příslibem, vlastně poupětem, z něhož se měl rozvinout nádherný květ, co dlouho neuvadá. A pak vyšla plná hra a v naprostém rozčarování jsem zjistil, že obsah bety odpovídal obsahu celé hry.

Advent Rising - recenze

Dlouhá léta si lidstvo pokládá otázku, zda je ve vesmíru samo. Ale co když je to úplně jinak - co když je jen ztraceno a čeká na své objevení? A co když jsou lidé tou nejmocnější rasou ze všech? Co když...

The Bureau: XCOM Declassified - recenze

E3 2010. Za zavřenými dveřmi mi tehdejší producent Martin Slater ukazuje first-person střílečku s prostým názvem XCOM. Ačkoliv už tehdy byl titul prezentován jako dítě 2K Marin („Od autorů BioShock 2“), Martinův oceánský přízvuk je hlasitou připomínkou toho, že původní koncept vznikl na pracovišti 2K Australia. Počítal s pohledem z vlastních očí, fotografováním, výzkumem technologií na základně… a také s vydáním v roce 2011.

Stubbs the Zombie - recenze

Mrtvolka sem, mrtvolka tam, zombie všude, kam se podívám! Prožili jsme mrtvolné tango s nazelenalých chlapíkem, který si dá rád cigárko a který hlodá v mozkovně počestných spoluobčanů nejen svými tesáky.

Crysis 3 – recenze multiplayeru a konečné hodnocení

V recenzi singleplayerové části Crysis 3 bylo zdůrazněno, že tato série budí pozornost především svým skokovým grafickým zpracováním. Crytek však své nynější multiplayerové ambice dával hlasitě najevo a online složce jsme se tudíž rozhodli věnovat zvláštní prostor. Ostatně, když hlava studia už dlouho před vydáním Crysis 3 řekne, že svou budoucnost vidí na internetu a promuje při tom svou úspěšnou free-to-play střílečku Warface, člověk si domyslí, že by se toto směřování mohlo týkat i završení známé série.

République - recenze 1. epizody

Krčí se v koutě, schovaná za recepční stolek. V kapse ji tlačí Šarlatové písmeno od Hawthornea, v dlani žmoulá poslední pepřový sprej. Prizrak (to není chyba, nýbrž pojmenování stráží) se blíží, očima těká na všechny strany. Pátrá. Ví to ona, vím to já. Neuroticky se na ně dívám z několika bezpečnostních kamera a hledám cokoliv, čím bych upoutal prizrakovu pozornost. Nechci, aby jí našel. Sice by se pepřákem ubránila, ale to by znamenalo, že proti dalšímu prizrakovi bude bezmocná. Nechci, aby Hope odvedli zase do vězení. Už v jednom je a já jí pomáhám uniknout. V République jsem její digitální anděl strážný zakletý do bezpečnostních kamer a nesmím ji zklamat.

Oculus Quest – recenze z pohledu běžného hráče

To si tak vyrazíte na párty k sousedům a kamarád se jen tak mezi řečí zmíní, že má doma Oculus Quest. Tu mytickou virtuální realitu, která nepotřebuje počítač, externí trackovací senzory na zdi, složité nastavování. Najednou zjišťujete, že jste půlku víkendové narozeninové akce propařili. Jenže ne v alkoholovém, nýbrž videoherním opojení virtuální realitou.

Forza Horizon 4 – recenze, část druhá

Čtvrtá Forza Horizon sází na online složku a nekonečný příliv komunitních událostí více než předchozí díly. S finálním rozhodnutím o hodnocení (zde si přečtěte první část) jsem proto chtěl počkat až do momentu, kdy se virtuální Británie zaplní dalšími hráči, aby bylo možno v plné míře posoudit kvality i této části. Asi nebylo těžké tipnout, že je to opět trefa do černého. Podíváme se ale i na port pro PC, který v případě trojky zcela bezproblémový nebyl.

F1 2018 - recenze

Pokud sportovní hry nehltáte každoročně, ale upgradujete - třeba po vzoru nákupu mobilních telefonů - vždycky jednou za dva, tři roky, mám pro vás víceméně skvělou zprávu. F1 2018 je takové ajfounové eSko. Ročník vyladěný po všech stránkách, který přináší víc očividných novinek hlavně fanouškům série, ale dovede nadchnout i rekreační hráče. Pokud tedy nemají loňskou verzi, jež nás svým otočením kormidla nadchla natolik, že jsme jí napálili devítku a udělali z ní dokonce i závodní hru roku. Naprosto zaslouženě, protože z robustních základů, které tehdy Codies po letech přibývající kritiky servírovali, novinka do značné míry vychází.

GoldenEye 007 - recenze

Agent s povolením zabíjet se vrací v remaku jedné z nejznámějších konzolových FPS. Stejně jako kdysi nabízí velkolepou výpravu, obrovský arzenál i našlápnutý multiplayer s podporou split-screenu. Od dob Nintenda 64 se ale hodně změnilo. Budou staré ingredience v dnešní době stačit na vydatný hlavní chod?

The Conduit - recenze

Stříleček viděných z vlastních očí je na Wii jako šafránu, přestože k nim ovladač Wiimote přímo vybízí. Tím však výčet superlativ u této hry končí.

Plants vs. Zombies: Garden Warfare 2 - recenze

Když před sedmi lety vyšla tower defense hra Plants vs. Zombies, těžko by někdo předpověděl, že to tahle zdánlivá ujetost dotáhne až na konkurenta klasických multiplayerových stříleček, tradičně spjatých s válečnou tématikou. Garden Warfare 2 totiž skutečně je plnohodnotnou střílečkou se vším, co k multiplayerové akci patří. Oproti předchozímu dílu tak nabobtnala do rozměrů normální hry. Otázka ale zní, nakolik je nový obsah evolucí, a nakolik nastavovanou kaší.

Catherine - recenze konzolové verze

Japonská kultovka Catherine už je sice pár měsíců venku, ale dostali jsme se k ní až nyní a vůbec není třeba diskutovat o tom, jak je podstatné na ni upozornit. Je totiž nejen nadčasová, ona je možná přímo klíčová pro nově nastartovaný optimismus, co se herního byznysu týká. Jestli jste pod nánosem sequelů, FPSek, zpackaných filmových licencí a blýskavých, ale ve výsledku tupých herních blockbusterům začali ztrácet naději, zajděte si na rande s japonskými kočkami.