Autor: Pavel Oreški Publikováno: 19.září 2005 | Verze hry: finální/anglická pro PC Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Protože příběh je stěžejní konstrukcí, na níž je Advent Rising postaven, bude pro mě velmi obtížné vám z něj neprozradit více a zároveň dostatečně popsat zážitky ze hry samotné. Na rozdíl od jiných her, kde je veškerá pozornost věnována ústřední postavě, je zde kladen velký důraz na vztahy s ostatními charaktery. Ani ne tak ve smyslu herním, ale dějovém. Autoři vás totiž staví před několik velmi emotivních rozhodnutí. A jsou to právě emoce, které tuhle hru tolik odlišují. Autoři k tomu využívají všechny možné prostředky – příběh, hudbu, grafiku, animaci i hratelnost. Zkrátka vše je podřízeno tomu, abyste cítili zodpovědnost za události, které se právě odehrávají. ![]() Během hraní se tak k vašemu bratrovi a přítelkyni přidávají další blízcí lidé i mimozemšťané. Příběh z počátku vypadá jako známá ohraná písnička o nedoceněném sourozenci, který se snaží předčit svého bratra a v momentě, kdy se mu to povede, se stává neohroženým hrdinou. Ale postupem času vás Advent Rising zatáhne do kolosální zápletky a vy budete autory proklínat za to, že hru rozdělili na tři části. Jinak asi potěším hráče nevládnoucí angličtinou, když zmíním, že se již pracuje na českém překladu. Z obrázků, příběhu, zbraní nebo nepřátel prýští obrovská inspirace hrou Halo. Další ingredience mírně zavání Psi-Ops a celé je to zapečené ve formě interaktivního filmu. Ale neděste se, špinavá devadesátá léta už jsou naštěstí dávno pryč. Naopak mám pocit, že interaktivní film měl vypadat vždycky takhle nějak. Celá hra je totiž doslova prošpikovaná animacemi. Hlavně zpočátku se více koukáte než hrajete, ale ani v pozdějších fázích filmečků moc neubývá a nutno říci, že to není na závadu. Ale bych se vrátil k inspiraci. Z Halo si Advent Rising bere zejména celkový herní princip, který je velmi vhodně doplněn o nadpřirozené schopnosti, které jsme tak rádi používali právě v Psi-Ops. Advent Rising je tedy third-person akcí pevně zakotvenou ve sci-fi příběhu. Naštěstí z toho nevznikl nechutný guláš, ale naopak velmi lahodné pohoštění o několika rozdílných chodech. ![]() ![]() ![]() Zbraně a speciální schopnosti V prvních úrovních vám autoři dávají na výběr z dvanácti futuristických zbraní. Jsou mezi nimi jak klasické projektilové, tak energetické, různé raketomety, brokovnice a podobně. V každé ruce můžete mít jednu, což je super. Levačkou si od těla kulometem udržujete dotírající vetřelce a v pravačce vám trůní raketomet, jímž ničíte mateřskou loď, která neustále vysazuje nové nepřátele. Každá zbraň má sekundární mód. Někde za třetinou hry se vám začnou odemykat speciální schopnosti. V praxi to vypadá tak, že v jedné ruce máte pořád zbraň a druhou rukou odhazujete nebo blokujete ohavné slizáky. A jak se propracováváte stále hlouběji, přestáváte konvenční zbraně používat úplně a ![]() Těch je následujících šest: LIFT – myslí přemísťujete postavy a předměty, SURGE – odhodí protivníka o kousek vzad, v druhém módu mu ukradne zbraň, NEGATE – vytváří obrané naprosto neprostupné štíty, AEON PULSE – první opravdu útočná síla, vystřelujete jakési energetické pulsy, TIMESHIFT – v prvním módu urychlí váš pohyb a tím způsobem jej lze využít i k útokům, druhý mód naopak vše kolem zpomalí alá Matrix, SHATTER – v prvním módu vystřelujete ledové koule, v druhém dokáže nepřátele kompletně zmrazit. Ke schopnostem lze ještě přičíst získávání zkušeností v boji na blízko a skoků, které se konají, tak jako všechny schopnosti, v pěti krocích. Variabilita hratelnosti Díky tomu, jak se vyvíjíte, pro vás hra neustále připravuje nové možnosti. Zpočátku bojujete hlavně v normálních podmínkách. Na dlouhé vzdálenosti jezdíte nebo létáte a zápolíte s jednotlivci. Postupně, jak Gideon sílí, likvidujete více a více nepřátel a své dovednosti používáte i k samotnému postupu. Jeden příklad za všechny - ve scéně, v níž útočíte na nepřátelskou základnu, a která se velmi podobná vylodění na Omaha Beach, bez použití speciálních schopností přežijete jen stěží. Ale protože dokážete zhmotnit energetický štít, máte vždy po ruce ideální ochranu. Nebo stačí použít Timeshift a v mžiku celé bojiště překonat pár skoky. ![]() ![]() ![]() Jak v dovednostech, tak i v ovládání zbraně se zlepšujete. Je to velmi jednoduché, stačí danou věc trénovat, to znamená co nejvíce používat a za pár minut se vám zvýší daný skill. U zbraní rychleji přebíjíte, jste přesnější, dokážete nepřátele zasáhnout s větší razancí a způsobit mu větší zranění. Podobné je to u kouzel. Tam zvyšujete jak účinnost a dosah, tak snižujete míru energie, kterou k jejich vyvolání potřebujete. Mana se rychle a automaticky doplňuje a ve finále jde o to, kolikrát za sebou lze dané kouzlo použít. Vylepšování vlastností přidává do akčního běsu špetku RPG příchutě. Bohužel tady přichází jedna z mála výtek a tou je příliš rychlé dosažení nejvyšší úrovně. Když si oblíbíte jednu schopnost před druhou (a jako že určitě ano), tak se během jednoho levelu dostanete s přehledem na nejvyšší možnou úroveň. Nepřítel mého nepřítele je můj přítel ![]() Samostatnou kapitolou jsou potvory na konci každé z kapitol. Ty jsou jednou z nejlepších složek hry. Připomněly mi svým charakterem bandičku ze stařičkého Doomu. Pamatujete na to, když jste poprvé potkali růžového kozla? Mysleli jste si, že už nic horšího přijít nemůže, ale v dalších levelech se z nich stala běžná monstra. V Advent Rising je systém podobný, takže z prvních finálních bosů se stávají řadoví vojáci. Postupem času závěrečné souboje houstnou a k eliminaci těch nejtužších oblud je třeba kombinovat několik zbraní a speciálních schopností najednou, což není vůbec žádná legrace. Ale ruku na srdce, měla by být setkání s tím nejodpornějším vetřelcem bžunda? ![]() ![]() ![]() Kapitoly Hra je rozdělena do šesti kapitol a ty pak do několika levelů. Cestu začínáte na orbitální stanici, pokračujete přes povrch vlastní planety, pak se dostáváte na různé vesmírné lodi a poslední třetina hry je umístěna zase na jinou planetu. Prostředí je dost různorodé. Procházíte zničenými městy, panenskou krajinou, dostanete se do volného vesmírného prostoru a nemohou chybět ani mimozemské základny. ![]() V čem vidím velké plus oproti Halo je to, že nikdy neprocházíte stejnou místností. To mě u Halo irritovalo tak dlouho, že jsem se na něj nakonec vykašlal (ač jsem byl prý blízko konce). Zde se vám to nestane ani jednou. Na druhou stranu u Halo to plnilo ještě jednu úlohu a tím byla délka hry. Ta se u Advent Rising pohybuje okolo deseti hodin na střední obtížnost. Ale počítat musíte s tím, že dost velkou část z toho zabírají renderované filmečky, takže čas skutečné akce bych odhadnul spíše na hodin osm. Zhovadilé ukládání a teleport nepřátel Když už jsem se pustil do negativních aspektů zmíním i ty zbylé. Jednak naprosto zhovadilé ukládání pozic, které jsem do této chvíle logicky nepochopil, ačkoliv používat ho umím. Samozřejmě zapomeňte na ukládání kdykoliv, ale to mi nevadilo tolik, jako že nemůžete popisovat uložené pozice. Nelze je nijak označit a spíše se vám ukládá postup ve hře, než pozice. To znamená, že se na disk zapíše, jak daleko jste se dostali. Když hru následně chcete obnovit, musíte zvolit jinou pozici, kam se bude ukládat další pokrok a tím vzniká ohromný zmatek. Jestli to tedy pochopil někdo lépe než já, ať mi dá vědět, rád se poučím. Dost lidí asi znechutí ze vzduchu se materializující nepřátelé. Jednoduše po vybití první skupinky se na daném místě objeví jiná a dokud nevymlátíte předepsaný počet slizáků, tak se nepohnete dále. A pak je tu multiplayer. Tedy on tady vlastně žádný není! ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Zpracování Advent Rising byl vyvíjen současně pro Xbox a PC, přičemž hra se trochu zpozdila oproti původním plánům, takže GlyphX Games nám nenabízí tu momentálně nejlepší technologii. Hru tedy pohání Unreal engine 2.5 s fyzikálním enginem Karma, což ale samo osobě není na škodu, protože vizuální zpracování je, jak už jsem zmínil, směřováno k emotivním zážitkům. Podobně jako jsme v původním Unrealu vlhli blahem při první venkovní scenérii (ta s vodopádem a na obloze létajícími ptáky), tak zde se autoři snažili do mozku dodat pocit vznešené obrovitosti mimozemské lodě, krás přírody, hrůzu města v troskách a tak podobně. Takže ačkoliv dnes existují graficky hezčí hry, zde se nejedná o zápor, ale spíše plus za to, že hru spustí i majitelé starších mašinek. Lví podíl na atmosféře má hudba. Nahrál ji sedmdesátičlenný hollywoodský orchestr, který doplnil pěvecký sbor úchvatnými chorály. Hudba je často podceňovanou částí her a jestliže chcete vědět, proč jsem byl v posledních recenzích tak zklamán, poslechněte si a hlavně prožijte si, co dokáže zde. Při poslechu smutných skladeb vás bude mrazit v zádech, ty rychlejší vám zvedají sebevědomí a upínají vaši pozornost k boji. Proto se zvedám z křesla a za hudební doprovod bez ostychu tleskám. ![]() Advent Rising je po dlouhé době hra, kterou jsem dohrál na jeden zátah. Nakonec jen doufám, že i dvě další plánovaná pokračování budou stejně zábavná a příběh dovede udržet u monitoru stejně jako v díle prvním. Stáhněte si: Trailery, Cheaty... Související články: Novinky |
Pavel Oreški | |
autorovi je 25 let, píše občas i pro Level, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |