Výsledky hledání pro: Left 4 Dead

Stacking - recenze

2. 5. 2012 | Martin Bach

Podle oblíbené manažerské poučky se správný šéf pozná tak, že si do svého týmu vybírá lidi, kteří jsou v určitých ohledech lepší, než je on sám. Pokud můžu soudit zvenčí, Tim Schafer se podle této rady dokázal zařídit a sehnal do své firmy Double Fine velmi schopné lidi. Vývojář, jehož sláva se momentálně pojí hlavně s úspěšnou kampaní na Kickstarteru, zažíval ještě před pár lety hodně krušné období. Zatímco se „jeho“ Brutal Legend potácela v limbu kvůli přechodu od Activisionu k EA, rozdělil Schafer v rámci interní akce Amnesia Fortnight tým svých vývojářů na čtyři skupiny a dal jim volnou ruku při vytváření konceptů menších stahovatelných titulů.

Super Mario 3D Land - recenze

12. 12. 2011 | Vilém Koubek

Mario by si tu svou princeznu měl už konečně uvázat někam na řetěz, pěkně si s ní sednout a hlídat ji, nejlíp s pořádným hasákem v ruce a kapsami plnými fireballů. Jinak se ten želvoidní dacan Bowser bude neustále vracet a unášet ji – podobně jako už Xkrát předtím a aktuálně i v Super Mario 3D Land.

DCS: A-10C Warthog - recenze

4. 5. 2011 | Tomáš Jung

Letecké simulátory jsou uloženy v mělkých hrobech a pomalu zasypávány hlínou. Jsou téměř mrtvé a dýchají jen úzkou trubičkou, kterou jste jim do země milosrdně zastrčili. Za jejich umírání můžete vy, dnešní hráči, líná a zmlsaná chátra, nedočkavá a nenasytná verbež, která chce všechno hned, touží po akci a absolutně jí chybí trpělivost. Přestaňte se, vy klackové, na chvilku naparovat a zkuste dát najevo trochu úcty dokonalému bojovému stroji A-10C Thunderbolt II (alias Warthog), jenž je hlavním předmětem zájmu simulátoru od dnes již známé společnosti Eagle Dynamics.

NHL 11 - recenze

4. 10. 2010 | Martin Bach

Můžete o tom diskutovat, můžete o tom vést spory, můžete s tím nesouhlasit. Ale slovy Járy Cimrmana, to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat. Série NHL od EA Sports vychází rok co rok už 15 let a nic nenasvědčuje tomu, že by tato pravidelnost měla do budoucna nějak zásadně zadrhnout.

FIFA 23 – recenze

6. 10. 2022 | Václav Pecháček

Jak dopadl závěrečný díl slavné série?

Call of Duty: Black Ops III - recenze

13. 11. 2015 | Daniel Kremser

Jestli je něco v herním průmyslu jisté, pak je to každoroční nálož vojenské akce v podání Call of Duty. Tedy série, která si kritiky za lpění na tradiční žánrové formě singleplayerového blockbusteru a hutného multiplayeru užila během posledních let více než dost. Pravda, částečně si za to může sama, protože poslední velká změna přišla snad s Modern Warfare. Někdy ale zkrátka není radno měnit to, co tak dlouho a nutno říci, že i úspěšně fungovalo. Může totiž vzniknout kočkopes s názvem Black Ops III, který popírá největší přednosti svých předchůdců a minovým polem očekávaní fandů i neutuchající kritiky kličkuje s takovou vervou, až zapomíná, čím vlastně chce být.

FIFA 16 - recenze

27. 10. 2015 | Petr Poláček

Když se hraje fotbal nahoru, dolů, čili nadoraz, bývá to pěkná podívaná. Ostatně, proto je tak oblíbená anglická Premier League, kde podobný styl hry praktikují skoro všechny týmy. Jde ale o jediný styl, jakým se kopaná na celém světě hraje? Ani omylem, stačí se podívat do Španělska, Německa, Itálie či jiných kvalitních soutěž a zaznamenáte obecně vzato dosti odlišné pojetí fotbalu. I z toho důvodu je tedy nemožné říci, jestli je čistě pojetím hry letos lepší dynamičtější a přímočařejší PES 2016 (recenze), nebo spíše na hru ve středu hřiště a v obraně zaměřená FIFA 16. Musíte si vybrat sami dle vlastních preferencí, ale jisté je, že právě FIFA připravila hráčům oproti loňsku změny, které jejich zážitek výrazně ovlivní.

Rocket League - recenze

7. 10. 2015 | Daniel Kremser

Když jeden z diskutujících pod gamesplayem prohlásil, že Rocket League je nejlepší fotbalová hra, trošku jsem se pousmál a čekal vášnivou diskuzi. V zásadě jde ale o prohlášení pravdivé. Malá autíčka, honící se za vybuchujícím míčem totiž tuto definici splňují - navíc parádně. Pobaví nejen ty sportovněji založené, ale svou nenáročnou povahou dostanou i odpůrce sportu, kteří by jinak na fotbalovou hru nikdy nesáhli. Někteří si možná při pohledu na Rocket League vzpomenou na pořad Top Gear a fotbalový zápas s Toyotou Aygo. Ano, tohle je to samé, akorát že tady mají pomyslné Toyoty navíc v kufru rakety.

F1 2015 - recenze

21. 7. 2015 | Václav Rybář

Vlastně jsem se na tu patnáctku docela těšil. A to i přesto, že jsem předchozím ročníkům spílal, jak se dostaly do klasické každoroční pasti sportovních her. Jenže i Codies nakonec přiznali, že F1 2014 byla spíš výplňovka, během níž už naplno pracovali na patnáctce, která konečně vyšla i pro konzole nové generace. A vyšla rovnou v létě, abychom si ji mohli patřičně užít. Naivně jsem doufal, že hlášky o překopání celé série od podlahy budou splněny alespoň napůl. Dokonce mě potěšilo, když jsem po spuštění dostal na výběr, jestli si chci znovu zahrát loňskou sezónu nebo tu letošní. Taková omluvenka je vcelku sympatickým rozjezdem. Tak rychle přeskočit generické intro i jednoduché menu a vzhůru na Time trials - chci co nejdřív vidět, jak to vypadá a jak se to řídí.

Devil May Cry: Definitive Edition – recenze

28. 3. 2015 | Miloš Bohoněk

Hra ještě nevyšla a vývojářům už někdo vyhrožoval smrtí. A jak! Nešlo o žádné sprosté tweety od anonymních vajíček nebo e-maily, ortodoxní fanoušci série Devil May Cry byli mnohem sofistikovanější a výhrůžky zpracovali formou komiksových stripů nebo metalové písně. Aneb když něco nesnášet, tak nápaditě. Proč k tomu ale vůbec došlo? Inu, ne každému se líbil výtvarný styl, kterým se restart japonské série ubral. Přitom ale jde výborný díl série Devil May Cry a jeho předělávka na konzole nové generace v podobě Definitive Edition to jen podtrhuje.

Grow Home - recenze unikátní plošinovky s robotem

27. 2. 2015 | Adam Homola

Grow Home je typická hra od Ubisoftu. Ne, nemá multiplayer, neobsahuje podobné prvky odemykání kusů světa synchronizací u nějaké věže a dokonce ani nevyužívá Uplay. Typický styl velkého vydavatele, který se promítl do téhle hry z klávesnic britské pobočky, Ubisoft Reflections, spočívá ve snaze o něco nového a zaměření na okouzlení z objevování neznámého. Celou náplní hry je lezení po něčem vysokém za účelem odhalení dalšího kusu světa. Koncept hráčům dobře známý z Far Cry, Assassínů a třeba i z Watch Dogs a jiných velkých produkcí. Grow Home chytrá, nápaditá a hlavně a především zábavná hra s robotem.

Wolfenstein: Youngblood - recenze

26. 7. 2019 | Ondřej Švára

Akční hrdina BJ Blazkowicz zmizel ze scény, ale sága Wolfenstein pokračuje neobyčejně svěžím spin-offem Wolfenstein: Youngblood. Štafetu protinacistického odboje převzaly drsňákovy dcery Jess a Soph, s nimiž se do hry vklínil kooperativní multiplayer a špetka RPG žánru. Ve spojení s tradičním akčním nářezem čekejte špičkovou zábavu, i když zatím v poněkud problematickém technickém zpracování.

Mario + Rabbids Kingdom Battle – recenze

4. 9. 2017 | Adam Homola

Mario je zkušeným harcovníkem různých her, ale v taktické tahovce jsme ho zatím ještě neviděli. Známá herní postava zatáhla do téhle žánrové premiéry i několik svých kamarádů, a všichni jejich fanoušci si mohou kolektivně oddechnout. Tvůrci z Ubisoftu totiž se svěřenou látkou naložili s péčí, před kterou se klaní i Šigeru Mijamoto.

The Long Journey Home - recenze

4. 7. 2017 | Patrik Hajda

The Long Journey Home vám na první pohled dost možná vyrazí dech. Jen považte, v procedurálně generovaném vesmíru brázdíte se svou lodí jednu sluneční soustavu za druhou, přistáváte na pestrých planetách s odlišnými atmosférami, těžíte zdroje, poznáváte desítky mimozemských civilizací a činíte složitá rozhodnutí. A to vše je zabalené do rogue-like stylu. V podstatě hra připomíná No Man’s Sky ve 2D, která by ale měla dopadnout lépe. Jaký je však výsledek? Když se do hry ponoříte, zjistíte, že realita neodpovídá představám.