Život středoškoláka v Japonsku není žádný med. Nejenže vzdělávací ústav navštěvujete šest dní v týdnu a pro samé kroužky se na koleje vracíte až pozdě večer, ale navíc se ještě o půlnoci vydáváte lovit démony. Tak to alespoň předvádí výborný remake kultovního JRPG Persona 3 Reload.
Středoškolské drama
Série Persona není jen o tahových soubojích a stavění těch nejefektivnějších buildů, jak je pro žánr zvykem. Obrovská část hry je o sbližování se s přáteli a smysluplném trávení všedního života. Každý den je totiž rozdělený na ráno, odpoledne a večer a vy si v takto simulovaném školním roce (včetně státních svátků a prázdnin) vždy vybíráte, jakým aktivitám dáte přednost.
Do toho se mezi sociální RPG míchá ještě Temná hodina – šedesát minut, které nastávají o půlnoci, a jež zažívají jen lidé se speciálním nadáním vyvolávat Persony, tedy jakási zosobnění lidských vlastností a démoni japonské mytologie (ale i jiných kultur).
zdroj:
Atlus
Jenže během Temné hodiny se mezi nicnetušící lidi vydávají i hladové Stíny, které z nich vysávají vůli žít a v krajních případech je mohou i připravit o život. Proto skupinka středoškoláků vytvořila speciální jednotku S.E.E.S., tvořenou z nadaných studentů, kteří mohou ovládat své Persony a snaží se hrozbu odvrátit.
Všechny stopy vedou do Tartaru, obrovské věže, jež se v Temnou hodinu vynoří ze základů střední školy. Je právě tady zdroj Stínů? Jaké je tajemství Babylónské věže? A jak daleko jste ochotní zajít, abyste celou tuhle taškařici zarazili?
Všední den na Gekkoukan High
Persona 3 Reload vedle sebe mistrovsky staví mnohdy banální všední konverzace a mrazivé existenční otázky. Snaha utužovat si vztahy s lidmi, které v okolí střední školy Gekkoukan potkáte, je v ostrém kontrastu s ústředním příběhem, který se točí okolo nadpřirozených Person. A právě poměrně unikátní simulátor všedního života říznutý akčním JRPG je na celé sérii tak lákavý. Persona vás sladce odmění hutným RPG systémem, skoro dvěma stovkami Person, které můžete sbírat, křížit a trénovat takřka jako Pokémony, a hlavně napínavým příběhem. A chce od vás jediné: Trpělivost.
Příběhu totiž výrazně trvá, než se pořádně rozjede a rozdá karty, s nimiž hrajete mariáš o osud světa. A když už se rozjede, jsou mezi jednotlivými příběhovými zvraty poměrně dlouhá hluchá místa, která strávíte roleplayováním života středoškoláka. To znamená přípravu na zkoušky, trávení času po kavárnách, restauracích a v zábavních střediscích a naslouchání desítkám příběhů vašich spolužáků a známých.
zdroj:
Atlus
Typický den v Personě 3 Reload vypadá asi takto: Ráno absolvujete kolotoč přednášek, přičemž mnohdy na vás kantor vytáhne záludnou otázku z japonské historie, literatury nebo matematiky a správnou odpovědí si můžete vylepšit jednu ze tří sociálních dovedností. Pak následuje volné odpoledne, které můžete strávit s libovolným kamarádem, přítelkyní nebo v kroužku s vidinou toho, že si tím vylepšíte úroveň jedné z 21 tarotových karet, jež pak přidávají bonusy k Personám daného typu.
No a večer si můžete přivydělat nějaké ty jeny brigádou, zabavit se na karaoke (a zase si trochu vylepšit sociální schopnosti) nebo popadnout uniformu, katanu a vydat se s družinou do Tartaru provětrat bojové schopnosti, vyexpit Persony a snažit se v náhodně generovaných dungeonech dostat do co nejvyššího patra.
Sborník lidských příběhů
A celý tenhle kolotoč funguje parádně! Každý den je v podstatě pětiminutová konverzační etuda. Mozaika, z jejíchž 365 dílků skládáte výslednou podobu a silné stránky vaší postavy tak, aby vám navíc na závěr ukázala i obraz roztříštěných příběhů všech ostatních účinkujících. S kým totiž budete trávit volný čas a naslouchat jim, je čistě na vás a vašich preferencích.
Může to být starý pár provozující knihkupectví, který vám vypoví příběh o jejich zesnulém synovi. Nebo roztomilá spolužačka, jež trpí pocitem méněcennosti, protože nikdy nikomu nebyla dost dobrá. Nebo malá dívka, která z domu utíká do parku před rozhádanými rodiči, kteří zrovna prochází rozvodem.
zdroj:
Atlus
Nebo si zkrátka vyberete zahraničního studenta, protože chcete minmaxovat a máte spadeno zrovna na persony typu Temperance a vyšší úroveň vztahu s francouzským spolužákem jim propůjčuje bonusy.
Všednodennost a vlastně i banalita těchto mikropříběhů je nesmírně poutavá. Jenže občas musíte skousnout i poměrně delší herní seance, než se dostanete k zajímavějším příběhovým zvratům a nemůžete si úplně dávkovat, jaký obsah zrovna chcete zakusit. Kdo chce jít jenom po ústředním příběhu a moc se nezdržovat zdlouhavým tlacháním o rodinných traumatech a místy vyloženě klišovitými a prázdnými dialogy, které jste v podobných hrách z tohoto žánru viděli stokrát, bude zklamán a možná bude u Persony 3 Reload i trpět. Není to ale devíza tohoto dílu, spíš celé série, byť některé díly mají přece jen lepší tempo.
Roguelite dungeony a chytlavé souboje
Od toho tady teoreticky jsou výpravy do Tartaru během Temné hodiny. Ale i náhodně generované dungeony mají vždy nějakou příběhovou stopku, za kterou se nedostanete, dokud ve hře nenastane konkrétní den. Persona 3 Reload ale výborně zvládá na sebe vrstvit herní mechanismy a překvapí vás novými zákonitostmi a funkcemi klidně i po 40 hodinách hraní. Vždy si schovává nějaké eso v rukávu, kterým repetitivní hratelnost dokáže ozvláštnit.
V útrobách podivné věže, která každou noc mění a přestavuje své chodby, se z kecacího dramatu stává pravé a nefalšované JRPG. Ve skupině o čtyřech bojovnících kydlíte běžné a fantasticky evokativní protivníky a bossy, otevíráte truhly s kořistí, zachraňujete zbloudilé lidi a plníte nepovinné výzvy.
zdroj:
Atlus
Kromě obligátního fyzického útoku, bránění a supersilných speciálních úderů budete v bojích nejčastěji používat právě Persony. Každý Stín je totiž náchylný k jinému druhu poškození a stejné silné i slabé stránky mají vaše postavy. Vtip je v tom, že zatímco vaši druzi ve zbrani mají jenom jednu Personu, což tedy znamená, že mají konkrétní roli ve skupině, vy jich můžete mít více a libovolně je v boji prohazovat.
Potkáte Stín, který je náchylný na poškození plamenem? Není nic jednoduššího, než přepnout na ohnivou Personu a pořádně mu zatopit pod kotlem. Jsou vaši spolubojovníci na štíru se zdravím? Pokud jste do Tartaru nevyrazili s léčitelkou Jukari, změna na Personu doplňující zdraví vás ze svízelné situace vmžiku dostane.
zdroj:
Atlus
Lákadlo soubojáku Persona 3 Reload tkví právě ve snaze trefit protivníkovu slabinu. Když se vám to totiž podaří, dostáváte útok navíc a nepřítel je až do začátku svého tahu sražený na zem. Jestli se vám povede takto srazit všechny nestvůry, může se na omráčené Stíny sesypat celá vaše jednotka a značně jim pocuchat zdraví.
Díky tomu jsou souboje nejen svižné (i proto, že hra netráví opulentními animacemi nijak dlouho), ale i fantasticky uspokojivé. Navíc i skvěle vypadají. Třešničkou na dortu jsou pak výborné bossfighty, které jsou skoro jako malé hádanky, protože v nich ještě často musíte přijít na správnou taktiku, jak nad zdánlivě neporazitelným démonem zvítězit.
Etalon remaků
Persona 3 Reload navíc výborně modernizuje téměř osmnáct let starý díl, který původně vyšel na PlayStation 2. A jde o náramně stylovou podívanou. Vše od pohledných menu přes animace a prostředí až po neskutečně chytlavý soundtrack prošlo znatelným vylepšením.
Vlastně jediná drobnost, která mě trochu znepokojovala a až do samého závěru hry jsem si na ni pořádně nezvykl, je stylizované vyvolávání Person. Postavy totiž používají takzvaný Evoker, tedy nástroj, který nápadně připomíná pistoli a Personu jím donutíte k akci tak, že se prostě „střelíte“ do hlavy. I přes anime stylistiku a symboliku mi prostě pohled na puberťáky, kteří v soubojích otáčejí hlavně proti sobě, nebyl příjemný. Ale v kontextu hry dokážu zvolenou stylizaci respektovat.
Remake se navíc nezastavuje jen u grafického pozlátka a citlivě mění i některé systémy, které skvěle respektují hráčův čas. Po mapě světa se můžete neomezeně teleportovat, takže není nutné otravně přebíhat mezi lokacemi. Loadingy jsou téměř okamžité, a navíc přes zprávy v mobilním telefonu vždy vidíte, jaké aktivity můžete podnikat a kdo si s vámi chce promluvit a případně prohloubit vztah.
Zrychlit a zefektivnit nudné a zbytečné pasáže se Personě 3 Reload povedlo náramně. Kdo vzpomíná na původní díl, kde jste podstatnou část času trávili zíráním na loadovací obrazovku kvůli pobíhání od čerta k ďáblu, bude překvapený, jak najednou jednotlivé dny ubíhají a vše ustupuje tomu hlavnímu, o čem Persona je – příběhům, RPG systémům a soubojům.
Hra vám taky například připomíná, že můžete sklízet zasazené rostliny, že v obchodech jsou slevové akce nebo že se do Tartaru zatoulali nepozorní kolemjdoucí a potřebují zachránit. Díky tomu odpadá nutnost si pamatovat, kde se všechny postavy nacházejí a že vás třeba za dva týdny čekají pololetní zkoušky, na které by bylo dobré se připravit studiem.
Vítejte ve světě Persony
Doufám, že Persona 3 Reload je předzvěst toho, že se jednou dočkáme i remaku Persony 4, která podle mě po příběhové stránce funguje ještě lépe a je v ní méně hluchých míst. I tak jde ale o výbornou vstupní bránu do kultovního JRPG pro všechny, kterým se dosud série vyhýbala.
zdroj: Foto: Atlus
Pokud vám nevadí kvanta textů, místy banální, ale všední a lidské příběhy a výrazná anime stylizace, odmění se vám Persona 3 Reload špičkovými souboji, mysteriózní zápletkou a pop-jazzovým soundtrackem, který se ani po 60 hodinách neoposlouchá. Nikdy nebyl lepší moment naskočit do fenoménu Persona.
