Recenze

Echo Point Nova – recenze nové královny stříleček

Volnost, akce i zvláštní svět v geniální souhře

Dungeon Defenders - recenze

Dungeon Defenders se už od svého oznámení drží spíš při zemi. To, že o hře nebylo tolik slyšet, ale neznamená, že by měla v klidu ujít vaší pozornosti. Naopak, jedná se o jedno z největších překvapení právě končícího roku, obzvláště pro LAN party pozitivní hráče. Jde o zajímavý a originální mix akčního RPG a tower defense her, které vzaly útokem hlavně chytré mobily. Pamětníci možná zavzpomínají, jak mastili TD mapy pro Warcraft 3. Dungeon Defenders vám LAN orgie s W3 mody v mnohém připomenou, obzvlášť pokud seberete počítače, svezete si je na jedno místo nebo vyrazíte do herny.

Immortal: Unchained – recenze

Vydávat hru ve stylu série Souls v době, kdy už ani studio From Software, původní tvůrce Dark Souls, nemá chuť dále ždímat relativně vyčpělý žánr, je provokace. V podstatě se tím totiž snažíte říct, že dokážete nesčetněkrát vykradený koncept ozvláštnit natolik, aby ještě někoho dokázal bavit. Studio Toadman Interactive se prostřednictvím Immortal: Unchained pokouší nesmrtelnost žánru prokázat zatížením na palné zbraně. A bohužel krutě selhává.

Renoir - recenze

V kulisách filmového žánru noir dnes vznikají ledajaké hry, dokonce i logické plošinovky jako je Renoir. V přemýšlivé arkádě ožila stylová černobílá detektivka s osobitou atmosférou, silným příběhem a skvělou herní mechanikou. Umění s důvtipem se ale nepodařilo dokonale spojit po technické stránce. Hra s komplikovanou produkční historií zůstala lehce nepřehledná, její ovládání krkolomné a umělá inteligence nespolehlivá. Za trochu shovívavosti ale Renoir nakonec stojí.

Hour of Victory - recenze PC verze

Zkouší podruhé zaujmout fanoušky válečných stříleček, tentokrát PCčkáře. Poučili se vývojáři a proměnili titul nominovaný na nejhorší xboxovou hru roku aspoň v průměrnou akci?

Wuchang: Fallen Feathers – recenze soulsovky z Číny

Imitace je nejupřímnější lichotka

Devil's Hunt – recenze

Když do pekla, tak bez zpáteční jízdenky? Pro Desmonda, akčního hrdinu z řezby Devil's Hunt, nikoliv. Pendluje mezi peklem a zemí jako mezi zastávkami v metru a střídavě si vyřizuje účty s Luciferovými hordami i lidmi, kteří ho zklamali ve skutečném světě. Volná kopie Devil May Cry selhává bohužel v tom nejdůležitějším, totiž v akci samotné, a ani zbytek hry nestojí za mnoho. Vznikla podivná a vlastně docela zbytečná third person akce.

The Bard's Tale IV: Barrows Deep - recenze

Studio inXile Entertainment se prostřednictvím crowdfundingu pokusilo oživit osmdesátkovou RPG sérii The Bard's Tale. Pomocí moderních technologií chtělo stvořit plnohodnotné pokračování, které by kvalitou sneslo srovnání se svými předchůdci, ale zároveň zcela neodradilo moderního „neotrlého“ hráče. Výsledek s názvem The Bard's Tale IV: Barrows Deep je do jisté míry rozporuplný, staromilcům však udělá radost. 

Immortal Redneck - recenze

Egypt a jeho pyramidy slibují velké příležitosti nejen pro archeology. V očích hráčů se mohou stát dokonce kolbištěm pro zteč s hordami monster. V akci Immortal Redneck se pod zraky staroegyptských bohů spojuje to nejlepší ze starších stříleček a roguelike dobrodružství. Příkladná péče o postavu, spousta zbraní a milá retro atmosféra zjemňují princip drsných her, které tak rády vracejí hrdiny na start, a citlivý herní kompromis nakonec ocení i ti, kteří si v herním sebetrýznění tak úplně nelibují.

What Remains of Edith Finch - recenze

Kdekdo tvrdí, že má v životě pech. Ale ruku na srdce, dokud si smůla nebrousí kosu, nestojí nářky za řeč. Své o tom ví virtuální rodina Finchových, která musela umřít, aby se narodilo jedno z nejpůsobivějších dramat mezi herními adventurami. V díle What Remains of Edith Finch se vžijete do role sirotka, hledajícího útěchu nad hroby svých předků, a čeká vás netypická hratelnost s dávkou srdceryvných emocí. Škoda, že učebnicový příklad dokonalé symbiózy hry a příběhu trvá tak krátce.

Killing Floor 2 - recenze

Co je dobré, netřeba měnit, řekli si v Tripwire Interactive, a vytvořili Killing Floor 2, která znovu glorifikuje násilí a hraje se velmi podobně jako první díl. Přichází však také se slušnou porcí nového obsahu, trvanlivou hratelností a vyladěnou technologií. Po sedmiletém čekání je známá kooperativní akce vlastně konečně taková, jakou ji hráči chtěli mít. Uchovala si lidový charakter, ale už nevypadá jako amatérský derivát Left 4 Dead od Valve. Škoda pár přehmatů, i když nejsou příliš závažné.

Pokémon Legends: Arceus – recenze

Krok stranou od klasiky

Terminator: Resistance – recenze

V jedné z budoucích válek zvítězí lidstvo nad roboty a střílečka Terminator: Resistance napoví, jak vysokou cenu za to zaplatíme. Dejte jí šanci, jestli fandíte slavné filmové předloze, kterou obohacuje o nový pohled na Hnutí odporu proti Skynetu a nabízí příjemně starosvětskou, i když nikoliv bezchybnou akci se špetkou dobrodružství. Do zbraně!

Deliver Us the Moon – recenze

My lidé se k naší planetě chováme jako k poslední bonboniéře na světě. Ale místo toho, abychom si jejích sladkých plodů vážili a šetřili si je na horší časy, chamtivě se jimi ládujeme, jako by existovala možnost koupit si novou. Jenže až nám tahle bonboniéra dojde, co nám zůstane? Prázdný, pustý obal, ze kterého se pokusíme vysypat drobečky. Obal v podobě Měsíce.

Raven Shield: Athena Sword - recenze

V závislosti na přístupu vydavatelů se u datadisků obvykle jedná buď o uměle nastavenou kaši, anebo se setkáme i s novými nápady. Do jaké kategorie spadá přídavek pro taktickou simulaci zásahových jednotek?

MechWarrior 5 Clans – recenze robotické příběhové evoluce

Když se mechové nemusí stydět za příběh

Kraven Manor – recenze

K hraní Kraven Manor mě přivedlo demo, které napovědělo, že se banda studentů pod názvem Demon Wagon Studios nad strachem minimálně zamyslela a našla způsob, jak hráče vyděsit. Nebylo tedy divu, že se na jejich hratelnou ukázku slétlo několik ocenění a chválu pějících názorů. Přesto jsem si ale říkal, že demo ještě není plná hra, a i když ukázka navnadila, udržet napětí a děsit v plnohodnotném titulu je trochu náročnější úkol. Obával jsem se bohužel oprávněně...

Gore: Ultimate Soldier - recenze

Už Daikatana předvedla, že hry s extrémně dlouhou dobou vývoje to nemají v konkurenci technologicky vyspělých trháků snadné a first-person střílečka Gore: Ultimate Soldier je toho dalším důkazem.

EA Sports WRC – recenze

Jak dopadlo rally od Codemasters?