Recenze

State of Emergency - recenze

Grand Theft Auto bez auta. Tak by se dala definovat akční hra State of Emergency od stejných autorů, která vyšla původně pro PlayStation 2 a představuje oddechovou mlátičku pro PC v té nejryzejší podobě.

Rise of Nations - recenze

Real-time strategie Rise of Nations staví na velmi slušné základně, jejíž cestička je vydlážděná tituly Age of Empires, Civilization nebo Empire Earth, ale proč byste měli hrát právě ji? Odpověď je v recenzi.

Day of Defeat - recenze

Válečná modifikace Day of Defeat pro Half-Life se díky obrovské popularitě dočkala předělávky do komerční podoby, která přináší nové mapy či armádu Britů, ale také ne úplně ideální změny v hratelnosti.

Shadow of Destiny - recenze

Smrt má většina lidí spojenou s koncem, smutkem a rozloučením. Japonská adventura Shadow of Destiny původem z konzolí však dokazuje, že cestování v čase může být i začátkem něčeho úplně nového.

Hearts of Iron - recenze

Válka je jen pokračováním diplomacie jinými prostředky. Tímto heslem se budete řídit i vy v této komplexní strategii od autorů Europa Universalis II, která simuluje 2. světovou z pohledu všech národů.

Age of Mythology - recenze

Někomu by se mohlo zdát, že Age of Mythology je dalším dílem slavné ságy Age of Empires, ale v první české recenzi se dozvíte, proč jde o nejoriginálnější RTS posledních let a proč je lepší než Warcraft 3.

Soldiers of Anarchy - recenze

Hry z post-apokalyptické budoucnosti jsou nyní v kurzu a taková je i 3D RTS Soldiers of Anarchy, ve které se s přeživšími vojáky pokusíte odhalit původ smrtícího viru stojícího za zkázou celé civilizace.

Prisoner of War - recenze

Akční adventura Prisoner of War vám nabízí možnost vyzkoušet si, jaký byl život v zajateckém táboře za druhé světové války. Kromě ostnatých drátů a strážních věží je tu ale nejeden problém...

Prince of Qin - recenze

V dávné čínské historii se inspirovalo nové isometrické RPG Prince of Qin od Strategy First, které vychází z herních principů Baldurs Gate nebo Diabla, ale naštěstí přináší i pár originálních prvků.

End of Twilight - recenze

Nerovný boj mezi lidmi a bohy je námětem tahové strategie End of Twilight od ruských New Media Generation, která je inspirována vikingskou mytologií, ale to je z její atraktivnosti asi všechno.

Throne of Darkness - recenze

Nevydařených kopií Diabla jsme tu už měli nepočítaně, ale Throne of Darkness z prostředí japonských samurajů má šanci na úspěch.

Blade of Darkness - recenze

Příznivci fantasy 3D akcí si krátce po Rune opět přijdou na své ve hře Blade of Darkness, která je navíc okořeněna RPG prvky.

Battle of Britain - recenze

Bitva o Británii vstoupila do historie jako největší letecký konflikt 2.sv.války a připomenout si ho můžete v této hře.

Crusaders of Might & Magic

Crusaders Of Might & Magic - recenzeAutor: GOnDaRPublikováno: 24.února 2000 • Lara v...

Nintendo Switch 2 – recenze

Větší, hezčí, výkonnější 

Deponia - recenze

Zatímco mainstreamoví vývojáři hodili klasické adventury za hlavu, specializovaný tým z Daedalic Ent. se do nich s plnou vervou pustil a vydává jednu za druhou. Vždyť to nejsou ani 2 měsíce, co jsme se v Dark Eye: Chains of Satinav ujali role ptáčníka Geroma, a už se můžeme pustit do dalšího dobrodružství, tentokráte zasazeného do vzdálené budoucnosti na planetu Deponia.

Hyrule Warriors - recenze

Magické království Hyrule je neodmyslitelně spjato s The Legend of Zelda hrami, což jsou akční adventury s logickými hádankami, důrazem na průzkum a zajímavým soubojovým systémem, který ale nehraje hlavní roli. Dynasty Warriors, respektive přímo série her Warriors s rozdílnými přívlastky, je naprostým opakem Zeldy – jde o rubačku založenou na skládání komb okořeněnou výraznými RPG prvky. Lidé v Koei Tecmo a Nintendu se však rozhodli, že dvě naprosto odlišné značky hodí do mixéru a výsledný koktejl vyladí směrem k oblíbené bojovce. Chuť výsledného produktu je inovativní, velice plná, jemná, vyvážená a potěší jazýček každého gurmána i obyčejného jedlíka.

Serpent in the Staglands - recenze

Ne nadarmo se říká, že člověk se nejlépe naučí plavat, když jej hodíte po hlavě do vody. Uč se sám, nebo zemři, takhle nějak by se to dalo shrnout. Přesně to odpovídá filozofii, kterou vyznává Serpent in the Staglands - nekompromisní old-school izometrické RPG, odehrávající se v prostředí fantasy variace na dobu bronzovou. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že při takovém učení se by měl člověk vždycky mít, pro jistotu, někde po ruce záchranný kruh.

Wolfenstein: The Old Blood - recenze

„Neboj, kámo, mám plán. Prostřílím se dovnitř, tam zabiju všechny nácky a pak tě vysvobodím.“ I stalo se. B.J. Blazkowicz je mužem činu. Na nějaké velké povídání ho neužijete, ale zato oplývá jinými přednostmi. Nositele uniforem s háknkrojcem kosí jako sekačka trávu a třebaže má íkvé tykve, občas během toho kosení utrousí i správně béčkovou hlášku. B.J. Blazkowicz je hrdinou ze staré školy a z té samé školy loni přinesl stylovou střílečku jménem Wolfenstein: The New Order, která se dočkala datadisku Old Blood, takže jaký je?

The Escapists - recenze "kajinkovské" simulace

Útěk z vězení je možné podniknout dvěma osvědčenými způsoby. Buď se jde se na věc s pomocí šlohnuté služební zbraně z dozorcova opasku, nebo se k práci povolá rozum. To pak vede cesta na svobodu přes kšeftování se spoluvězni a pověstný pilník v pečivu. Taktická strategie The Escapists se na vězeňské "ahoj" dívá z onoho konspirativnějšího úhlu a přes zjevné nedostatky v konceptu láká k nevšední a dlouhotrvající zábavě. 

Destiny: The Dark Below - recenze

Bungie se povedlo s MMO střílečkou Destiny úspěšně rozdělit hráčskou obec na ty, kteří mají s kým hrát online, a na ty, co se spoléhají na matchmaking. A s prvním z dvojice již ohlášených datadisků se propast mezi oběma skupina ještě prohloubila.

The Witcher Adventure Game - recenze

Jen dva díly zaklínačské ságy stačily k tomu, aby v polském CD Projektu začali produkovat spin-offy. Jedním z nich je předělávka stolní hry The Witcher Adventure Game na obrazovky počítačů a tabletů. A přestože si tvůrci z CDP a Can Explode nevedli během vývoje vůbec zle, Adventure Game ve výsledku není takovou peckou, na jaké jsme v dobrodružstvích s Geraltem v hlavní roli zvyklí.

The Crew - recenze PC verze

Užít si tak Ameriku za volantem! Pro mnohé nedostižný sen se nyní přiblížil s hybridní onlineovkou The Crew. V nesmírně ambiciózním titulu přivezl Ubisoft obrovské a zároveň nejdetailnější herní prostředí v historii závodního žánru. Západ slunce je z krajnice staré dobré Route 66 opravdu kouzelný a věřte, že cesta sem může z virtuální Floridy trvat i více než hodinu. Motoristicky snovou hodinu! Bohužel, dokonalá ale The Crew zdaleka není. Za kvalitou motoristické mapy Spojených států prakticky vše ostatní více či méně zaostává.

Borderlands: The Pre-Sequel - recenze

Druhý díl Borderlands patří k mým nejoblíbenějším kooperativním hrám. Kombinace svižné hratelnosti, šílených postav, praštěného humoru a kvadrilionu zbraní funguje výborně a zdálo by se, že jde vlastně o univerzální recept na úspěch. Ne vždy ale platí, že jsou kvalitní recept a správné ingredience zárukou úspěchu v podobě výborné hry. Bez šikovného kuchaře dobré jídlo nevznikne a bez šikovných vývojářů zase můžete zapomenout na výbornou hru. Borderlands: The Pre-Sequel je toho důkazem, když tvůrci z Gearboxu přenechali vývoj kolegům z 2K Australia. K dispozici měli všechny potřebné podklady a jistě i někoho z Gearboxu na drátě. Přesto je poznat, že Borderlands: The Pre-Sequel je dílo někoho jiného než Gearboxu.

The Elder Scrolls Online - recenze

The Elder Scrolls Online nepřišla s ničím radikálně novým a vlastně jen oprášila důvěrně známé mechaniky MMO žánru. Nabízí je ale ve značně vylepšeném kabátu jinak tradičního konceptu a samozřejmě v oblíbeném světě The Elder Scrolls. Pro někoho to může být málo, pro jiného postačující důvod k tomu, aby platil měsíční poplatky a bavil se.

Wolfenstein: The New Order - recenze

Původně měla recenze začínat konstatováním, že Wolfenstein 3D stal na začátku naší zkušenosti se střílečkami a snad i s hrami obecně. Pak jsem si ale uvědomil, že je rok 2014 a od vydání pradědečka „doomovek“ uplynulo přes dvacet let. Kdepak, všichni jsme u Wolfa 3D nezačínali. Jakou roli tedy hraje pro vás mladší fakt, že vyšel nový Wolfenstein? Vztáhnete si The New Order k odkazu první hry a jejích následovníků? Nebo se značka přežila, vyčpěla a B.J. Blazkowicz se zmítá v agónii jako Duke Nukem se svým Forever?