The Elder Scrolls Online - recenze
7/10
zdroj: Archiv

The Elder Scrolls Online - recenze

Datum vydání:
4. dubna 2014
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

23. 5. 2014 21:00 | Recenze | autor: Karel Drda |

The Elder Scrolls Online nepřišla s ničím radikálně novým a vlastně jen oprášila důvěrně známé mechaniky MMO žánru. Nabízí je ale ve značně vylepšeném kabátu jinak tradičního konceptu a samozřejmě v oblíbeném světě The Elder Scrolls. Pro někoho to může být málo, pro jiného postačující důvod k tomu, aby platil měsíční poplatky a bavil se.

Příběh jako cesta k dokonalosti?

Vývojáři vsadili na osobní příběh. Jakmile vstoupíte do Tamrielu, jste konfrontování s osudem jednoho konkrétního vyvoleného, což vás provází po celou dobu hraní. Jde o dobrý nápad, který však od prvních okamžiků ve hře ztrácí lesk kvůli svému zpracování.

Útěk z vězení a informace o tom, že máte nějaký vyšší cíl, je samo o sobě velké klišé. Ale jakýpak jste vyvolený hrdina, když vidíte, jak kolem vás probíhají desítky podobně vyvolených? V předchozích The Elder Scrolls hrách šlo tento model přijmout, protože šlo o singleplayer hru. Ale TESO je ale onlineovka se statisíci hráči. A všichni jsou vyvolení.

Účelem příběhu ve výsledku není vyprávění děje, ale spíš jde o způsob, jak smysluplně protáhnou hráče skrz celý svět. Připomíná to reality show Amazing Race. Poznáváte jednotlivá místa, důležité postavy a celým putováním vás vede řada úkolů. Jen vás na konci nečekají velké peníze jako v Amazing Race, dostáváte je průběžně na konci každého úkolu.

Na velikosti záleží

Jakmile opustíte tutoriálovou lokaci a objevíte se ve světě TESO, získáte dojem, že jste zpátky ve staré dobré onlineovce, která nedá nic zadarmo a chce po vás hlavně poctivý přístup. Tamriel je opravdu velký. Jen vzdálenosti do značné míry nehrají významnou roli díky všudypřítomným teleportům. Nemusíte tedy přejíždět půlku kontinentu na koni, nedej bože přecházet velké vzdálenosti pěšky, pokud nechcete. Když si ale zamanete, můžete rozlehlým světem vandrovat jako tulák, aniž byste co chvíli narazili na virtuální zeď.

Tamriel a jeho státečky budí dojem pompéznosti, posléze však zjistíte, že velká rozloha trpí současně i vnitřní prázdnotou. Do jisté míry za to může grafické pojetí, které postrádá punc originality. Svět kolem je po čase k uzoufání monotónní. Nejvíc mi to vadilo, když jsem přišel do města či osady a zjistil, že vypadá úplně stejně jako ta předchozí. Pro našince žádný problém, z naší panelákové architektury také mnoho originality nevytlučete. Čekal bych však nějaké specifické orientační body nebo architektonickou odlišnost - zkrátka více zajímavých nápadů.

Tahle zaměnitelnost se TESO může vymstít. Lokace ztrácejí individualitu a nevzbuzují dojem, že jste na unikátním místě. Ve Warcraft, LOTRO či SWTOR jste se časem se světem kolem sebe sžili. Člověk, který se přistěhuje do Prahy, také po nějaké době ví, kde je Václavské náměstí a podle něj dokáže určit cestu na Vinohrady a Žižkov. Člověk, který se přistěhuje do Tamrielu, bude totálně ztracený. Grafika TESO je hezká a zároveň nenabízí nic než precizně rozmístěnou, ale šedivě nudnou architekturu a krajinu. Radši jsem neustále sledoval mapu, abych věděl, v jaké části Tamrielu vlastně jsem.

zdroj: Archiv

Souboje ve znamení klasiky

Soubojový systém a interface určený k jeho ovládání je oproti jiným onlineovkám uspořádaný jinak. Po čase ale zjistíte, že je Potěmkinova vesnice, protože základy jsou velmi podobné jiným hrám. Změna je jen kosmetická. Jakoby tvůrci chtěli vyslyšet všechny. Souboje jsou sice akční, takže používáte odskoky, kryjete se před příchozími údery, musíte zdrhat z míst, kam dopadne bossův plošný útok, ale likvidace potvor je i tak vlastně klasickým klikáním myši. Přičtěte k tomu speciální údery a dovednostmi, které jsou vyskládány v dolní stavové liště, a pocit notoricky známého bude nepříjemně vtíravý.

Schopností na liště můžete mít pro jednotlivé zbraně jen pár. Čert ví, proč se vývojáři odhodlali pro tento limit místo obligátní dlouhé řady skillů. Střídání bojových dovedností tak znamená neustálé zastavování a manuální přemísťování speciálních úderů z menu do lišty. Důvodem může být snaha se odlišit, v tomto případě spíš otravná. Přesto jsou ale souboje zábavné a dynamické. Třeba i díky možnosti bojovat s libovolnou zbraní bez ohledu na povolání.

Do rukou templáře můžete klidně vrazit magickou hůl a využívat odpovídající schopnosti. Systém získávání a vylepšování schopností používáním daných zbraní patří mezi to nejzábavnější, co TESO nabízí. Díky velké flexibilitě hry při formování postav si tak můžete rovnou vytvářet sety schopností pro určité situace či konkrétní protivníky.

Říkal tu někdo politika?

Všechno, s čím se setkáte v The Elder Scrolls Online znáte z jiných onlineovek. Každá ze tří frakcí - aliancí nabízí možnost výběru jedné ze tří ras a čtyř základních povolání - templář, čaroděj, zloděj/vrah a tank).

Aliance se střetávají v PvP zóně, což hře bohužel upírá punc všudypřítomného konfliktu, ale umožňuje to klidnější hraní v PvE oblastech, kde vás nepřepadají nepřátelští hráči. Oba přístupy jsou legitimní a volba vývojářů pro tento styl je vzhledem k většímu důraz na příběh pochopitelná.

Několik hodin strávených v PvP zónách mě ale utvrdilo v dojmu, že další čas v Tamrielu budu raději trávit jako solitér, který se konfliktů straní. Celý systém PvP působí uměle a izolovaně. Jste na uzavřené mapě a mydlíte se. Proč? Kvůli bodům? Nevidím žádný přímý dopad střetu aliancí na Tamriel. Raději bych přenesl konflikt do skutečného světa, kde se plní questy a normálně žije.

zdroj: Archiv

Společné putování s přáteli je ale příjemné, zejména když se podaří složit partu z povolání, která se vzájemně doplňují (někdo léčí, další řeší střety z dálky, další jde rovnou do bitky a bije se hlava nehlava). Jít takto ve skupině za konkrétním je mnohem zábavnější než z celku vytržené PvP.

Hned pod prvním velkým městem jsem třeba narazil na jeskynní komplex, který jsem nebyl schopen dotáhnout do konce sám. S trojicí hráčů jsem tedy utvořili skupinku a mrtvoly nepřátel se hned kupily. Kooperativní hraní v TESO zkrátka funguje.

Dobře funguje i spárování při zabíjení nepřítele v okamžiku, kdy ho má „rozdělaného“ někdo jiný. Jste u posledního článku řetězového úkolu a před vámi je potvora, kterou jste třikrát neudolali. A zrovna po ní jde někdo jiný. Stačí se přidat a splnění úkolu hra započte i vám. Je to fér, když dotyčný o vaši pomoc nestojí? Jasně, nepochybujte o tom, o nic nepřijde.

Úkoly, opravdu dlouhá cesta

Dojmy z questů jsem sice vměstnal už do prvního a druhého článku (určitě si přečtěte, co o hře smýšlí Adam), ale postupem času jsem částečně změnil názor a jsem s jejich zpracováním spokojený. Bál jsem se třeba, že budu v divočině sbírat až do omrzení jen „prasečí ocásky“, ale nedošlo k tomu. Tvůrci se při navrhování úkolů snažili jít příběhovou cestou, mnohdy proto narazíte na zadavatele mimoděk a z obyčejné pomoci se vyklube dlouhý řetězový quest plný zvratů.

Kostra úkolů je naprosto klasická, ale příběhová omáčka kolem ní je dobře uvařená. Když někomu něco nesete, máte pocit vlastní důležitosti. Plníte přeci významný úkol. Každá mince má však i druhou stranu. Vývojáři občas zapomněli na logiku a řada questů je proto zbytečně uchozená. Až si jeden říká, že nemají hlavu, ani patu. Když v rámci jedné mise pendlujete mezi dvěma místy potřetí, je to k vzteku. Když se ale ze smutné báby na ulici vyklube kauza obřích rozměrů o vlkodlacích, kteří by rádi ovládli danou lokaci, na zdlouhavé procházky zapomenete.

Ani příjemně zpracované questy ale nemohou zastínit, že TESO chybí „wau efekt“. TESO je pěkná hra bez velkých chyb, ale opravdu nenabízí mnoho míst, kde by vám spadla čelist až na zem. Bethesda přišla s řemeslně perfektním produktem, který nabízí vše, co od onlineovky chceme. Velký svět s příběhem, solidně nastavený vývoj postavy a několik kosmetických změn. Ale nic víc.

TESO je dobrá a silně nadprůměrná hra, ale očekává od člověka velkou dávku zápalu pro TES sérii, svět a reálie. Čím lépe znáte Tamriel, tím více vás TESO bude bavit. The Elder Scrolls Online určitě vyzkoušejte za předpokladu, že normálně onlineovky moc nehrajete nebo patříte k velkým fanouškům sérii The Elder Scrolls. K TESO se určitě ještě vrátím, abych se přesvědčil, co s hrou udělaly updaty. Ostatně, první velký obsahový update vychází právě dnes.

Verdikt:

The Elder Scrolls Online nabízí osvědčené herní systémy, které fungují a často baví, zatímco navazující úkoly s povedenou příběhovou omáčkou vytváří dojem fungujícího virtuálního světa. Zároveň ale TESO nenabízí nic výjimečného, co by vás mohlo vyloženě nadchnout.

Nejnovější články