Autor: Leon Publikováno: 25.října 2002 |
... je taková prapodivná. Z počátku je nutné vést rozhovory s ostatními vězni, z čehož tak nějak vyplyne váš úkol. Dokud ho pak nesplníte, nikam dále se nedostanete. Brzy si zvyknete na to, že se v táborech obchoduje, ale ne pomocí peněz, ale zboží, které má nějakou cenu - cigarety, oblečení, apod. To vám samozřejmě nikdo jen tak nedá, takže se pro něj musíte vypravit do jiných částí tábora, do těch, kde logicky nemáte co dělat. To jsou vlastně jediné akčnější momenty ve hře - přelézt nepozorovaně plot nebo zeď, někde něco šlohnout nebo najít a zase zpátky stejnou cestou mezi spoluvězně. To, co se zpočátku může zdát zajímavé, se brzy stane stereotypem. Kromě rozhovorů a vašich tajných výletů do nebezpečných míst, je jeden den jako druhý, stejné příkazy strážných, totožné videosekvence, prostě nuda. Nejste nijak tlačeni k rychlému útěku, jestli utečete zítra nebo po válce je asi celkem jedno. Značně nelogické je to, že ač vás budou strážní chytat a věznit skoro každý den, vlastně se nic neděje. Žádná samotka, natož nějaký soud. Shrnuto - hra se brzy stane monotónní a víceméně nudná. Umělá inteligence Úroveň hry se dá celkem snadno poznat z umělé inteligence. Ta je tady spíše na bázi umělé debility, jinak si to nedovedu vysvětlit. Nikdy totiž nevíte, jak se strážní zachovají. Brzy si všimnete, že chodí po stejných trasách a v totožných intervalech, takže není problém vystihnout moment pro nějakou akci. Problém je v tom, že někdy se až divíte, jak vás mohli spatřit, jindy ale projdete kousek od hlídkujícího Němce, vlezete mu do skladu a nic se nestane. Když vás ale spatří, máte šanci se ještě schovat, aniž by byl vyvolán poplach. To je trochu divné, u zajateckého tábora bych spíše předpokládal alarm při sebemenším podezření. Umělá inteligence je další jasný nedostatek, či spíše nedodělek hry. Naprosto tragické je ovládání, které nese všechny znaky konzolové předělávky. Kromě základních kláves pro pohyb už jsou tu prakticky jen dvě akční tlačítka (defaultně na myši), kterými spouštíte všechno ostatní - rozhovory, lezení, otvírání, bušení a já nevím co ještě. Klasický případ je ten, že když přijdete ke dveřím, pak prvním tlačítkem je můžete otevřít, druhým se mrknete dovnitř skrz klíčovou dírku. Pokud se ptáte, jak se střílí, pak vám musím sdělit, že nic takového zde není možné. Ač se to kolem vás hemží strážnými, nemáte vůbec možnost někoho napadnout, zabít, sebrat mu zbraň apod. Vše je třeba splnit „mírovou“ cestou. A tomu se říká akční adventura… Nepraktický pohled kamery Možná největší problém hry ale spočívá v tom, že svého hrdinu vidíte z pohledu třetí osoby. Je to možná hezčí, ale zcela nepraktické pro hru. V okamžicích, kdy se pohybujete po území, kde nemáte co dělat, by bylo třeba, aby jste se mohli volně rozhlížet, sledovat, zda nejde hlídka, mrknout se za roh apod. Netřeba dodávat, že to z tohoto pohledu není prakticky možné. Je sice pravdou, že lze dočasně přepnout na klasický first-person pohled, chyba je v tom, že právě jen dočasně. Stiskem klávesy se podíváte, jakmile ji ale pustíte, vrátíte se zpět do chaotického pohledu. Není mi dost dobře jasné, proč není možné se mezi těmito pohledy přepínat libovolně. Vlastně pardon, až ve hře postoupíte (o hodně) dále, odblokujete si tento klasický pohled a pak to možné je. Proč ale tak zásadní věc není už od začátku? Autoři si tedy alespoň pomohli tím, že vám na displej přidali chaotickou mapku s radarem (!), kde vidíte pohyb strážných. Realita šla do kytek. Nedobytná truhla Interakce s okolím je také velmi chudá. Vedle věcí, které jsou pro dokončení mise třeba, nemůžete skoro nic sebrat nebo použít. Ty klíčové předměty se pro jistotu pěkně blýskají, takže je rychle odhalíte. Čas od času proběhne v táboře šťára, takže je dobré mít ty důležité věci uschované na bezpečném místě. V podání autorů této hry to značí, že si věci nosíte do truhly na pokoji, kde na ně nikdo nepřijde! Vskutku neotřelá myšlenka. Mimochodem, hru lze ukládat také pouze v okamžicích, kdy jste na vlastní ubikaci, což ale považuji docela za plus. Je to dobré v momentech, kdy jste něco konečně sehnali a uložili do bedny. Při chycení by vám totiž mohlo hrozit, že o to přijdete. Pokud se vám hra zdá zdlouhavá, můžete přeskakovat části dne. Když třeba víte, že nějaká akce je naplánovaná na večer, nemusíte celý den konat stejné věci dokola. Čas ale ubíhá tak rychle, že celý den trvá jen několik málo minut. Někdy je to ale spíše na škodu, a to právě v momentech, kdy jste někde na akci. V takových případech, kdy opustíte vymezený prostor, by mohl naopak čas utíkat pomaleji. další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Slabá konverze z PlayStation 2 Posledním pomyslným hřebíčkem do rakve je grafická úroveň hry, která opět nese typické znaky konverze z konzole. Taková grafika by neoslnila na počítačích ani před třemi roky, natož dnes. Vyloženě ubohé jsou pak animace pohybu postav, kteří se zčásti pohybují jako roboti, zčásti jako lidé trpící střevními problémy. Je to opravdu děs a hrůza, to se nedá popsat, to se musí vidět. Stejně tragické jsou obličeje, navíc každý Němec (vyjma důstojníků) vypadá úplně stejně. Na druhou stranu je hra slušně namluvena, a i když všichni mluví anglicky (včetně Němců nebo francouzských zajatců), je vždy dobře rozeznat přízvuk. Z toho, co jsem zatím napsal, se může zdát, že hra je tragická jako celek. Připouštím, že mně hra příliš neoslovila. Stejně tak je ale pravdou, že během dalšího hraní (pokud u něj vydržíte) narazíte na několik zajímavých námětů na mise. Po prvním táboře, který slouží spíše jako rozcvička, se totiž dostanete dvakrát do slavného tábora Stalag Luft III a dvakrát také do proslulého hradu Colditz, který si možná pamatujete ze závěrečné mise v Commandos. Tam už nejde jen o krádeže, ale i o získávání respektu mezi spoluzajatci, což není jen tak. Hra jako taková ale není nijak zvlášť dlouhá a jakmile přijdete na základní principy hry, půjde vám to rychle od ruky. Je škoda, že zajímavý námět i slušně napsaný příběh je zpracován s tak obrovským množstvím chyb a v tak ošklivé grafice. Hra není ani klasická adventura, ani akce, je to takový nevyhraněný mišmaš. Rozhodně se z toho dalo získat mnohem více, což by ale znamenalo, že se autoři nespokojí pouze s obyčejnou konverzí. Prisoner of War se tak přidávají k hrám, jejichž konverze na PC se nepovedla. Bohužel. Stáhněte si: Video, Video 2, E3 trailer, Story video, Patch, Cheaty Související články: Novinky |
Leon připravil: jd |