Recenze

StarCraft II: Legacy of the Void - recenze

Touhle dobou už možná tušíte, jestli StarCraft II: Legacy of the Void chcete hrát. Třetí a poslední část druhého StarCraftu, nebo druhý datadisk chcete-li, toho mění hodně. Nic však natolik, aby k sobě přilákal hráče sérií nepolíbené. Pořád se jede ve stejných kolejích, vlak jen dostal nový nátěr, lepší výbavu a mašinfíra si dal pořádně silnou kávu, aby působil energicky a mladě. Konkurence možná přeřadila na jinou kolej, ale StaCraft II jede s vypnutou hrudí pořád dál po té své.

WRC 4 - recenze

Pětašedesát aut, třináct zemí a skoro osmdesátka tratí. No není ten pohled na světovou rallye nádherný? Bohužel, herní kvalitu nikdy neurčovala čísla, ale spíše pocity, a ty jsou rok od roku temnější. Onen papírový výčet patří k novému ročníku licencované série WRC, ale už fakt, že jde v současnosti o jedinou alternativu k blátivému Dirtu, a že ji opět vyrobili Italové z Milestone (studio se špatnou, nebo vůbec žádnou pověstí), nenabízí mnoho důvodů k optimismu.

Football Manager 2023 – recenze

Simulátor zaseklý v čase

NHL 18 - recenze

Byl to naprosto jedinečný rok. Arizona Coyotes vyhráli Stanley Cup, když ve finále porazili Vervu Litvínov. Jarda Jágr hrál na farmě za 650 tisíc dolarů, ale po sezóně oznámil, že s hokejem končí. A nejproduktivnějším střelcem základní části byl Michal Řepík. Nepředvídatelné situace, ať už na ledě či mimo něj, má série NHL dávno v krvi. Přesto se můžete těšit na velkou spoustu novinek, z nichž některé jsou výrazné.

Hotline Miami – recenze

Je třeba si předem vyjasnit jednu věc: Hotline Miami JE retro. Teď se dobrá polovina z vás zase může sbalit a odejít si někam k modernímu umění. My zbylí si následujícím textem pojďme předat, proč je ta hra tak zatraceně dobrá.

Artifact – recenze aneb kasino vždy vyhrává

Strašně bych chtěl mít rád Artifact. Jeho základní taktická myšlenka je skvělá a systém, když funguje, představuje jednu z nejtaktičtějších, nejkomplexnějších karetních her na digitálním trhu (na tom reálném nic netrumfne VtES, nechť odpočívá v pokoji). Jenže Valve se rozhodlo vydat hru v takové formě a takovém stavu, že nad tím zůstává rozum stát. A z obrovského potenciálu zbývají frustrující trosky.

Článek na přání: Recenze PC verze NHL 09

Který hokej pro PC je nejlepší? Názory se mohou různit, teoreticky by nicméně odpověď měla znít NHL 06. Tahle hra musí být absolutně dokonalá, skvělá a bez chyb – jinak by ji přece EA nevydávali znovu a znovu, že?

Mass Effect 2: Arrival DLC - recenze

Arrival je poslední DLC a zároveň epilog Mass Effect 2. Je to však i prolog, či možná jen ryzí intermezzo, před příchodem Mass Effect 3. Teoreticky je to poslední šance zahrát si se svými bojovými soudruhy (žádné rudé konotace). Jenže... Recenzovat DLC je věc nevděčná, protože jen těžko odhadnete míru informací jakou do článku zařadit a určitě se najde někdo, pro něhož to bude málo. Nu, tak tebe (ano, na tebe mluvím) musím obětovat pro dobro většiny, která si nechce nechat vyzradit těch pár dějových zvratů v Arrival. (+5 Paragon)

Return of the Obra Dinn - recenze jedné z nejlepších her roku

Return of the Obra Dinn může na první pohled vypadat jako typická indie hipsteřina, ale zdání klame. Unikátní grafický kabátek totiž perfektně zapadá do celého soukolí, které pohání tuhle neotřelou detektivku, a není tu jen na efekt. Lucas Pope si dal na čas a po vynikajícím titulu Papers, Please! přichází s další promyšlenou peckou.

Hob – recenze

Diablovka Torchlight byla svého času zjevením z čistého nebe. Tehdy nové studio Runic Games nám v prázdnotě zapříčiněné chybějícím třetím dílem Diabla naservírovalo žánrový skvost, který utišil žadonící srdce. Následný druhý díl dokázal nemožné, když vytáhl kvality předchůdce ještě o level výš. Pak se však Runic na pět let odmlčeli a vrátili se ne s třetím dílem, ale s novou značkou Hob – skákačkou s nepatrnými prvky Torchlightu. Dnes již víme, že dalších her se od nich nedočkáme, protože je vydavatelský gigant Perfect World nemilosrdně zavřel. Jak tedy dopadlo poslední vzplanutí studia?

Hitman: Absolution - recenze

Něco zasmrdělo. Buď je to archivní grónská pomazánka, do které jsem namočil loket, nebo já sám. Krčím se za regálem místního konzumu a cítím, že bé je správně. Na stěnách kšeftu pozoruji mihotající se červenomodré světlo. Začalo pátrání. Atmosféra se zahušťuje.

Strange Antiquities – recenze divotvorného podnikání

Nástupce Strange Horticulture se povedl

Pro Soccer Cup 2002 - recenze

Fotbalové mistrovství světa v Koreji a Japonsku už sice dávno skončilo, ale to nezabránilo CD Projektu k vydání dalšího pokusu o simulaci tohoto svátku. Dá se vůbec srovnat s World Cup 2002 od EA Sports?

Darkspore - recenze

Jak by to asi dopadlo, kdyby režisér Chris Columbus natočil krvavý slasher horor? Ne moc dobře? Kdo ví, ovšem jedno je jisté. Všichni tvůrci někdy potřebují zásadní, svěžest přinášející změnu, a tak se i studio Maxis (The Sims, Spore) rozhodlo po vzoru Jásona a Argonautů vplout do cizích vod akčních hack’n’slash RPG, aby zde hledali zlaté rouno v podobě úspěchu se hrou Darkspore. Povedlo se jim to, nebo narazili na skaliska neúspěchu?

Assassin's Creed Brotherhood - recenze

Pokud Assassin's Creed Brotherhood přináší nějaké důležité poselství, dalo by se shrnout následovně: až před vámi bude na zemi ležet chlápek, který vám zabil dva bratry i otce, zničil život celé vaší rodině, připravil vás o veškerý majetek, chce ovládnout svět, myslí si, že je vyvolený prorok a shodou okolností je to papež, tak až budete nad tímhle chlápkem stát a on vám řekne, ať to s ním skoncujete, tak to s ním sakra skoncujte! Protože jinak dopadnete jako Ezio Auditore.

Lara Croft GO & The Shard of Life - recenze

Mobilní tahovka Lara Croft GO vyšla už v srpnu, ale vydání bezplatného datadisku The Shard of Life nabídlo ideální příležitost se ke hře vrátit. Po hubených letech už totiž není možné Laru ignorovat v žádné formě: v klasické tříáčkové (Tomb Raider), v kooperativní (Lara Croft and the Temple of Osiris), ani v mobilní. Zároveň je třeba zmínit o rok starší Hitman GO, který nastavil kurz, jakým se slavná archeoložka vydala.

NHL 12 - recenze

Je to jedna z největších jistot herního průmyslu. Dětem skončí prázdniny a EA Sports vydá nový ročník série NHL, což s sebou přináší několik průvodních jevů, které se také pravidelně opakují. EA se v dostatečném předstihu začne bít v prsa a do světa vypouštět informace o chystaných změnách a novinkách. No, a když už nové NHL vyjde, začnou se hráči pídit a vyptávat, kde ty novoty jsou.

Planetiles – recenze strategičtějšího Dorfromantiku

Pokrýt oceán pevninou není žádná hračka

Football Manager 2016 - recenze

Ve dvacáté minutě doma „teču“ s Tottenhamem 4-0 a začínám přemýšlet nad tím, jak je letošní ročník Football Manager nějak věštecky nadaný. Vzhledem k tomu, že reálná Mourinhova anabáze byla jen o chloupek horší, zatímco ta má o fous kratší (virtuální Abramovič zjevně má pro portugalského egomaniaka slabost), je to asi dobrý štempl na analytické schopnosti téhle fotbalové simulace s RPG prvky. Každopádně, přišel čas dát Londýnu vale a vrátit se do rodné Příbrami.

Madden NFL 08 - recenze PC verze

Americký fotbal je sportem pro tvrdé chlapy a poslední dobou se zdá, že EA má stejné mínění i o trpělivost nás hráčů s jejich každoročními výtvory. Aneb krize sportovních simulací pro PC se stále více prohlubuje.

Darksiders III - recenze

Takhle dlouhé intro je jako stvořené pro ztrátu pozornosti. Tuhle cimrmanovskou parafrázi jsem si říkal několikrát během asi tříminutového úvodu vedeného neuvěřitelně monotónním hlasem, který se snaží zasvětit hráče do Darksiders III. Pokud si dáte tu trpělivost a budete správně rozeznávat jednotlivá slova ztracená v absurdně hlubokém hlase, dozvíte se něco málo o čtyřech jezdcích Apokalypsy, vedoucí úloze Charred Council a především o velice netrpělivé jezdkyni Fury, se kterou se pustíte do záchrany lidstva.

Doom - recenze

Nastartujte Škodu Favorit, do rádia nacpěte audiokazetu s Nirvanou, případně si pusťte třeba Volejte řediteli nebo Kolotoč. Proč? Abyste navodili tu správnou atmosféru! S novým Doomem se totiž vrací nejen oblíbené zbraně a démoničtí nepřátelé z prastarého originálu, ale především i pořádná dávka devadesátých let. Možná s překvapením zjistíte, že dvacet let stará hratelnost může v dnešní době působit nečekaně svěže.

Devil Daggers - recenze

Někdo si peklo představuje jako kotel vroucího oleje a partu chlapíků s trojzubci. Jiný na něj nevěří a pro dalšího spočívá v bezvýchodnosti. Zatímco první dva si mohou při hraní Devil Daggers vesele pískat, třetí bude v zasmyčkované bitvě bez konce trpět jako zvíře. Věrný FPS instinktům bude chtít porazit celé peklo, protože o tom přeci hry jsou, ale na lopatkách nakonec a vždy skončí sám. Vím o tom své. Strávil jsem v Devil Daggers šest hodin. Nejdéle jsem přežil 91,1215 sekundy. A tak to má většina hráčů. Až na borce, co vydrží tři, pět nebo osm minut. A ano, dokonce existuje šampión s časem těsně nad deset minut. Záznam jeho heroické křeče má na Youtube několik desítek tisíc zhlédnutí, předchozí rekord více jak půl miliónu. Devil Daggers je zkrátka fenomén.

Madden 2002 - recenze

Dosud nejlepší simulátor amerického fotbalu Madden 2002 od fenomenálních EA Sports konečně dorazil i na PC a stojí to za to.

NHL 16 - recenze

V zámoří se pomalu žehlí dresy na další sezónu, u nás běží Extraliga naplno a do obchodů dorazil nový díl série NHL od EA Sports. Září je jednoduše oblíbeným měsícem hokejového fanouška. Ne všichni ale mají tolik důvodů k jásání. Třeba my, fanoušci Slavie a St. Blues, musíme zkousnout druholigovou příslušnost a velmi nepřesvědčivý kádr v dresech s notou na hrudi. Proto se musíme upínat k virtuálním světům a doufat, že právě tam si splníme sny o trofejích, které jsou nyní tolik vzdálené. Přináší nám tedy nový díl sportovní ságy spíš radost, nebo jen utvrzení v nadcházející hokejové depresi?