Pravidla
Nejprve k základu pravidel. Každý hráč má balíček, v němž má pět hrdinů, minimálně 40 běžných karet (kouzla, vylepšení věží a potvory alias creepové) a aspoň 9 kusů vybavení. Hraje se na třech oddělených deskách. Každý hráč zde má věž se 40 životy. Poté, co je věž zničena, objeví se Ancient, který má 80 životů. Vítězství můžete dosáhnout dvojím způsobem. Buď zničíte Ancienta, což je dost obtížné, ale jde to. Nebo zničíte dvě věže, což je standardnější taktika.
Na začátku hry jsou náhodně rozdělení tři hrdinové z vaší pětice na tři desky. A tady se objevuje první z prvků náhody, které patří k slabinám hry. Každé kolo po prvním dostanete dva (v prvním tři) „melee“ creepy, kteří se náhodně přiřadí do některých lajn. Hrdinové a kouzla jsou rozděleni na čtyři barvy – černá, červená, modrá, zelená. V dané lajně můžete kouzlit a hrát karty jen té barvy, jaké zde máte hrdiny. Pokud zde hrdina není, máte smůlu a celé vaše kolo v dané lajně je neaktivní.
Pokud hrdina padne, stráví kolo odpočinkem a pak jej můžete znovu zahrát. Creepové mají smůlu, nejsou dost hrdinští. Někdy budete chtít nechat hrdinu schválně umřít, protože jej potřebujete v jiné lajně, případně si pořídíte svitek na okamžité stažení do zálohy.
V tuhle chvíli už jsou pravidla komplexní a samotná strategie vás nutí přemýšlet o všech třech lajnách – a je to dobře! Artifact nejde hrát jako Hearthstone nebo Gwent jen odpočinkově, kdy hře věnujete poloviční pozornost. Tady se musíte soustředit a zkoušet předvídat.
Jenže pak je tu spousta dalších věcí. Peníze. Za zabití creepa dostanete zlaťáček, za hrdinu pět. Za zlaťáky pak nakupujete mezi jednotlivými koly v obchodu, kde jsou tři předměty. Jeden z vaší nabídky předmětů, jeden ze všech předmětů a třetí, který si za zlaťáček můžete podržet do dalšího kola. Takže další veličina, již je třeba hlídat.
Samotný herní systém je skvělý, tedy ve svém základním nastavení. Kontrola tří lajn je kupodivu náročná, ale ne zahlcující. Systém iniciativy, kdy se v jednotlivých tazích střídáte, dodává další vrstvu strategie. Buď se snažíte získat iniciativu, abyste jako první odpálili klíčové kouzlo, nebo se naopak pokoušíte hrát jako poslední klíčovou kartu, která modifikuje celou lajnu a soupeř už nebude mít jak zareagovat.
Systém navracení hrdinů je chytrý a dá se s ním aktivně počítat v taktice a povolávání svých i neutrálních creepů. Dává pocit neustálé velké bitvy a ne jen nekonečného rubání nabušených nadlidí.
Vybavování hrdinů je celkem náročná disciplína, při níž musíte počítat s tím, jak chcete daného reka používat. Blink Dagger dáte někomu, u koho plně využijete přesuny v lajnách a často s ním tak zalepíte díru (a on to pokud možno přežije). Navíc každý hrdina má své Signature karty, které musíte mít v balíčku a jinak je tam nedostanete. Zkrátka, samotná kostra hry je velmi pevná a mohla by dělat oporu svalům v podobě karet.
Ale ještě jednou opakuju: tohle není nic pro ty, kteří chtějí u digitální karetky relaxovat. Někdo si dal tu práci a spočetl, že je ve hře 57 unikátních efektů. To je opravdu hodně a když k tomu připočtete nutnost sledovat tři lajny a myslet minimálně kolo dopředu, jsou často dvacetiminutové zápasy dost namáhavé na mozek. Ale to by bylo v pořádku, kdyby nebylo…
RNG aneb ďábelská síla náhody
Pokud vám někdo bude tvrdit, že náhoda nehraje v Artifactu žádnou roli, lže. Jakkoliv jsou pravidla komplexní a opravdu velký vliv na výsledek má skill samotného hráče, systém je naprosto prolezlý prvky náhody. Ty mohou mít malý až nulový vliv, ale také vám mohou prohrát hru. A mohou vám ji prohrát zdánlivě nevinné drobnosti.
Tou nejzásadnější je směr útoku. Pokud před sebou útočník nemá soupeře, určí se náhodně směr, kterým praští. Většinou chcete, aby mlátil do věže, když je odkrytá, ale někdy budete třeba chtít zabít nepřítele soustředěním útoků dvou jednotek (jde útočit i na sousední pole toho, na které útočíte primárně).
Jenže pokud nemáte jednu z karet na modifikování směru útoku, může s vámi systém náhody pořádně vyběhnout. Váš hrdina má před sebou volno, soupeř nemá hrdinu, takže nic nezahraje, útok zničí věž a vy vyhrajete! Ne. Náhoda určila, že váš hrdina s útokem 12 bude chtít zabít creepa vedle, kterého stejně zabije váš vlastní creep naproti. V dalším kole už soupeři naskočí tři hrdinové a váš plán na dominanci v lajně je v tahu. Kvůli jedné šipce. Ostatně, tenhle obrázek to skvěle ilustruje.
zdroj: Archiv
Jistě, někdo může namítnout, že máte mít v decku karty na změnu směru útoku, ale ty jsou ve většině barev prostě přebytečné. Deck chcete mít co nejmenší a každý hrdina vám do něj nasází ještě svoje Signature karty. Takže reálně chcete mít dalších 25 svých karet a dostat se tak na minimálních 40. A tam se vám přebytečná kouzla prostě nevejdou.
Stejně tak iritující je náhoda v rozmístění creepů a jednotek. Když se na lajně vygeneruje creep anebo nasazujete hrdinu, nemůžete učit, proti komu se postaví. Ne, hra to určí náhodně. To už je vysloveně k naštvání, protože vám to z rukou bere taktické rozhodování. A spolu s ním často i vítězství.
Tohle je frustrující právě proto, že základ Artifactu je opravdu dobrý a propracovaný. Hra připomíná šachy, kdy se snažíte myslet dopředu a „do stran“, kalkulujete, snažíte se protivníka přechytračit… a pak někdo sáhne na šachovnici, čmajzne vám krále, hodí jej před soupeřovu královnu, a ještě u toho přesune všechny vaše střelce na šachovnici vedlejší partie.
V některých chvílích tahle míra náhody naprosto devalvuje veškeré vaše předešlé snažení. Naštve to u her, kde jednu partii odehrajete za pět až deset minut, ale delší zápasy Artifactu se klidně můžou natáhnout na čtyřicet minut. Když vám pak vyhrocený, zábavný duel prohraje totální náhoda, je to na Alt F4.
Balanc ve stylu opilého goblina
Co mě opravdu zaráží, je totální nevybalancování některých karet. Copak tahle hra neprošla alfou a betou? Nad přesílením některých kartiček zůstává rozum stát. A ještě horší je, že Valve jasně odmítá nerfování, aby nesahalo do tržní hodnoty karet. Což je kolosální nesmysl. Kupříkladu hrdinové rozhodně nemají stejnou hodnotu z hlediska kvality. Někteří jsou vysloveně špatní se schopnostmi pod úrovní creepů. Jiní jsou natolik přesílení, že sami o sobě vyhrají hru.
Axe, aktuálně nejdražší karta (ale o tom až později), představuje hrdinu, kterého vrazíte do úplně každého balíčku s červenou barvou. Nemá schopnost, ale jeho staty prostě představují tank, který soupeře přiměje klidně lajnu opustit a soustředit se na druhé dvě. Jeho odstranění stojí spoustu zdrojů a on se za dvě kola vrátí…
Drow, druhá nejdražší hrdinka, má staty slabé, ale zase dává jedničku do útoku všem vašim creepům na všech lajnách a její Signature card je velmi efektivní vypínač schopností hrdinů. A podobně se dá pokračovat i u kouzel, přičemž největší monstrozita je Cheat Death. S ní v dané lajně, pokud máte zeleného hrdinu, má každá jednotka, která zemře, 50% šanci přežít. Výrazný prvek náhody a nesmírně silný efekt je kombinace, které se musí každá složitější hra vyvarovat (zdravím Yogg-Sarona do Hearthstone).
Obecně platí, že čím je karta dražší na manu, tím je efekt silnější a tím víc tvůrci neodhadli její účinek. Je snadné si říct, že karta, kterou vyvoláte v pozdních kolech, má být silná, ale to samo o sobě není dobrý design. Složitou šachovou partii nakonec nevyhraje ten, kdo lépe taktizuje, ale ten, kdo hodí bombu, která vám zničí úplně všechny jednotky. Kouzel schopných tohle udělat je v Artifactu několik a vedou k pocitu bezmoci, že není způsob, jak tomu předejít.
Dostaneš to, za co si zaplatíš
Největším hříchem Artifactu je ale bohužel ještě něco jiného. Doposud jsem za nejagresivnější premium platební model považoval kampaň série NBA 2K, ale tam se šlo trpělivostí a časem dostat na vrchol i bez investice. Vedle Artifactu bledne vše. Platební model je bohužel velmi úzce svázaný s možnostmi, jak hrát, a proto se musí promítnout do výsledného čísla a zaslouží si pořádný popis.
Poté, co si koupíte hru za 20 dolarů, dostanete deset boosterů (balíčků s náhodně vybranými kartami), základní karty a pět ticketů. Ve hře pak můžete získávat karty dvojím způsobem: nákupem boosterů za reálné peníze nebo na hráčském trhu, kde jiní nabízejí své karty (a Valve si bere z transakce podíl). Není tu žádná měna, za kterou boostery získáte, žádné úkoly či odměny za logování, prostě nic. Tedy, je tu jedna možnost, ale je v ní háček tak velký, že byste na něj pověsili žraloka z Čelistí.
Kompetitivní módy, zde zvané Expert, totiž stojí 1 ticket za to, že se zúčastníte. Pak vstoupíte do módu, kde buď používáte svůj předkonstruovaný balíček, nebo jdete draftovat. Pozor, karty z draftu vám nezůstanou, to byste museli do Keepers Draftu, kde je vstup dva tickety a pět boosterů (!).
Následuje hra „jak dlouho přežiju“, v místní řeči Gauntlet. Jednou můžete prohrát, druhá prohra znamená konec v daném Gauntletu a ticket v háji. Pokud vyhrajete tři zápasy z pěti, dostanete jeden ticket. Pokud čtyři, máte ticket a booster. Pokud všech pět, dva boostery. Ale nikdy dva tickety.
zdroj:
tisková zpráva
Vítejte v kasinu
Právě v ticketech a tomto systému je největší zákeřnost ze strany Valve a dovolím si na rovinu říct, že jde o případ toho, že kasino vždy vyhrává. Teď prosím dobře sledujte následující čísla. Tickety se dají koupit v obchodě, minimum 5 ticketů za 4,5 eura (boostery mimochodem stojí 1,75 eura za jeden, ale neutrácejte za ně, později vysvětlím). Případně můžete rozebrat přebytečné karty v poměru 20 karet = 1 ticket. Jenže jak se dostat k přebytečným kartám? Ano, přes boostery. Takže si řeknete, že můžete Expert módy hrát tak, že budete pořád vyhrávat a získáte vždy ticket a alespoň jeden booster. Jenže nemůžete.
Ve většině karetních her mají top hráči winrate (procento vyhraných her) kolem 60 procent, spíš níž. A to mluvím o opravdu nejlepších pařanech, těch, kteří se účastní celosvětových turnajů. Navíc, čím větší míra náhody, tím víc se winrate blíží k magické padesátce.
Co po vás chce Artifact? Mít v každém Gauntletu 60% úspěšnost jen proto, abyste dostali zpátky svůj ticket. Nevyhrajete tak nic navíc. Na to musíte mít 75% winrate, a to prostě není v této konstelaci pravidel dlouhodobě možné pro nikoho. V jednu chvíli dojdete do bodu, kde jsem teď já. Došly mi tickety (a to jsem jich pár vyhrál), rozebral jsem všechny karty navíc a měl z toho celé dva tickety, a ty jsou také pryč. Nyní si Expert mód zahraju jen a pouze za cenu, že investuji reálné peníze.
Nenechte se opít rohlíkem/argumentem, že streameři předvedli několik Perfect runů (Gauntlet bez ztráty života) v řadě. Šlo o první dny po spuštění, kdy zkušení hráči likvidovali nováčky, kteří nevěděli, jak stavět deck. Tehdy jsem také slavil největší úspěchy. Dva týdny po startu je situace zcela jiná. Moje úspěšnost se propadla na cca 55 %, protože hráči už ví, co a jak draftovat a matchmaking je pochybný.
Pokud proti mému balíčku, který měl v draftu smůlu, nastoupí nějaký, kde je 2x Axe, něco je špatně. Co hůř, s 60% winratem pořád nebudujete svou sbírku! Pokud ji chcete rozšiřovat, investicím se nevyhnete. A v tomto doporučuji kašlat na boostery a kupovat karty přímo z hráčského trhu. Po počáteční bublině klesla cena Axe a Drow pod 10 eur, přičemž nejvíc jsem viděl 19, respektive 16 eur. Pokud chcete do Artifactu investovat a hrát constructed (Casual nebo Expert), utraťte peníze raději přímo za karty.
Papír je papír
Pokud namítnete, že to je stejný model jako u reálných CCG (collectible card game), je třeba si uvědomit, že pole videoher je velmi odlišné a především, Artifact má k reálným CCG daleko. V první řadě, pokud prodáte karty v reálu, máte reálné peníze, tady si jen nabijete Steam peněženku. Navíc, reálné karetní hry mají flexibilnější systém cen (čti – smlouvání), a hlavně, velmi často měníte karty za karty bez potřeby investovat. A dále: problém Artifactu není ani tak nákup karet, jako spíš nezbytnost ticketů.
V tuto chvíli si musíte položit otázku, co od této hry vlastně chcete. Pokud vám stačí si „jen“ zahrát, bez ambicí rozšiřovat sbírku, dostanete za 18 eur dva Casual módy, Constructed a Draft. Nemusíte za ně nic platit, nic zde nevyhrajete, sbírku nerozšíříte, ale v draftu se zabavíte. Na chvíli. Popravdě ale neznám nikoho, kdo by nechtěl získávat nové karty. Byť třeba jednu za týden, dva, ale prostě mít potěšení z otevření boosteru a zvědavosti, co mu vypadne.
Free-to-play karetní hry tohle nabízí. Někdy je grind sice dlouhý, ale prostě se dostanete k něčemu, jakkoliv malému. Jste za svůj čas a snahu odměněni. To se tu nestane a malý card pool a dlouhé hry mají za následek silné okoukání se v neustále se opakujícím Casualu.
zdroj:
tisková zpráva
Nikoli Axe, ale Visa
Pokud chcete v Artifactu sbírat, nedejbože si vydělávat na trhu s kartami (což vzhledem k jeho nestabilitě moc nedoporučuji), připravte si jinou kartu, platební. Pro mě osobně do toho spadá i fakt, že se chci poměřovat s hráči v rámci kompetitivních módů. Jenže do Constructed prostě nemůžu, protože tomu dominují dva balíčky, na které musíte vysypat „pár“ eur.
Draft je sice zábavný, ale pořád jsou tu ty otravné tickety a hrozivá statistika winrate. Podle všeho navíc nejsem jediný. Podle zpráv za první týden Artifact opustila polovina hráčů a propad se týká i sledování na Twitchi, což povede k odlivu streamerů.
Valve má v rukách pořádný problém. Artifact má skvělé základy, a pokud by dostával standardní péči, šlo by o brilantní karetní hru. Možná ne mainstreamovou, na to je podle mě příliš komplexní, ale skvělou. Ale to by bylo třeba provádět pravidelné nerfy a balancování, přidat do hry leaderboardy (ne, nejsou tu), emotikony pro komunikaci s protivníkem (budou přidány tento týden) a hlavně nastavit systém příznivěji pro ty, kteří nechtějí investovat jen proto, aby mohli hrát kompetitivní módy. I když je třeba dodat, že audiovizuální zpracování je prostě brilantní a vizuální efekty a nadabování si zaslouží všechny palce nahoru.
S rozsáhlými změnami, a tím myslím opravdu rozsáhlými, kdy se sáhne do všech základních pilířů hry, může být z Artifactu do půl roku hit, který sice nedosáhne popularity Hearthstonu nebo dokonce Doty 2, ale bude úspěšný. Ale momentálně můžu říct jediné. Tuhle hru si nekupujte.
