Pro Soccer Cup 2002 - recenze
4/10
zdroj: Archiv

Pro Soccer Cup 2002 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

26. 8. 2002 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Fotbalové mistrovství světa v Koreji a Japonsku už sice dávno skončilo, ale to nezabránilo CD Projektu k vydání dalšího pokusu o simulaci tohoto svátku. Dá se vůbec srovnat s World Cup 2002 od EA Sports?

Autor: Mickey Mouse
Publikováno: 26.srpna 2002


Obrázek zdroj: Archiv V relativně krátkém mezidobí mezi červnovým World Cup 2002 a na konec října připravovanou hrou FIFA 2003 z nejznámější fotbalové série od EA Sports se vylíhnul další ze sporadických konkurenčních pokusů o simulaci fotbalu na počítači. Tentokrát se jmenuje Pro Soccer CUP 2002 (z dílny Enigma Software Productions) a stejně jako zmíněný World Cup 2002 se snaží přiblížit nedávné mistrovství světa v kopané. Od svého známého konkurenta se na první pohled liší chybějící licencí, díky níž budou sestavy týmů tvořeny zkomoleninami jmen skutečných fotbalových es, bude chybět maskot mistrovství i reklamy oficiálních sponzorů, což ale nepovažuji pro vlastní hru za extra podstatné.

 Omezené nastavení
Po spuštění hry asi nejprve zabrousíte do jejího nastavení, kde vás překvapí strohost voleb. V podstatě zde můžete navolit základní grafické a zvukové parametry hry a tím víceméně končíte. Při nastavení zápasu pak lze vybrat jednu z mála předvoleb pro délku utkání, přepnout mezi dnem či nocí, zapnout déšť a vybrat jeden ze čtyř stadionů. Z taktik můžete jediné, a to nastavit jedno ze čtyř početních rozestavení hráčů v poli. A to je podle mě hodně málo. Zapomeňte na změny sestavy, střídání hráčů, změnu pozic, útočné či obranné strategie, offside systém apod. Nic takového se nekoná a je to jistě škoda. Dokonce nenastavujete ani obtížnost hry.

Z herních modů máte možnost odehrát přátelák anebo turnaj. Čili rovněž nijak nepadnete z toho, co hra nabízí, na zadek. Každý zápas začíná vyběhnutím týmů ze šaten na trávník, jejich rozcvičením a postupným představením každého hráče tak, jak jsme zvyklí z televize, kdy kamera najíždí na jednotlivé hráče, kteří jsou nastoupeni v řadě u půlicí čáry.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Multiplayer jen ve dvou
Při tomto představování si všimnete dvou podstatných věcí - hráči, jakož i celý stadion okolo nevypadají nijak sexy a zcela absentuje mluvený komentář. Když k tomu přidám, že je celý nástupní ceremoniál pokaždé úplně stejný a hráči různých týmů rovněž používají stejnou hrstku modelů, shlédnete jej jednou a budete mít dost. Naštěstí jde v dalších zápasech přeskočit a rovnou zahájit hru.

Za zmínku stojí i multiplayer, kdy je možné se po lokální síti propojit s druhým počítačem, čímž možností hry více (tzn. dvou) hráčů končí a nepřišel jsem ani na to, jak bych hru přemluvil se spojit prostřednictvím internetu. Nemožnost hrát po internetu potvrdil i manuál, který je kompletně v češtině, stejně jako celá hra (rozuměj její menu, neboť mluveného ve hře není nic). Na jednom počítači si zahraje hru jeden hráč, a to buď na klávesnici, anebo na joypadu/sticku, ale není možné hrát takto ve dvou spolu anebo proti sobě.

 Ovládání a umělá inteligence
Ovládání je velice podobné fotbalové sérii od EA Sports (mám na mysli klasickou nepředefinovatelnou verzi) včetně možnosti kličkovat klávesami Ctrl a Alt. Což je v podstatě dobře, neboť je na to každý, kdo FIFU hrál zvyklý, nicméně možnost nadefinovat vlastní ovládání by si zasloužila podle mého hra každá. Do hry se vžijete během chvilky a během pár minut je vám jasné, jak tuto hru úspěšně hrát. Zjistíte, že při bránění si musíte více než ve FIFách dávat pozor na přepnutí na správného hráče a že nejlepší obranou je skluz. Bránění je ve srovnání s FIFami méně účinné, což nevidím jako chybu, spíš se mi to zdá výhodnější, protože útočník má šanci zákroku uniknout.

V útoku brzy zjistíte, jak je na tom AI. Přeběhnout s míčem nikým neatakován přes celé hřiště není vůbec problém a soupeřova obrana na vás bude pokaždé čekat až na úrovni velkého vápna. Buď vyšijete ještě před ním a golman vám sem tam nějakou tu střelu pustí, čili i tato taktika je účinná. Pokud se s takto plytkým hraním nespokojíte, uděláte o pár kroků více a v okamžiku, kdy se na vás obránci na vápně sesypou uděláte kličku, čímž se jich většinou zbavíte a střela z pozice uvnitř vápna končí většinou v síti. Při střílení zjistíte, že má vliv hlavně náhoda na to, kam míč půjde a zda vůbec trefí branku. Nijak se proto nezlobte na své prsty, když minete z vyložené pozice.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Golman jako synonymum pro idiota
Tak, jak nadáváme na golmany ve FIFĚ, budeme na ně házet špínu i nyní. Jedná se o totální dřeva, která občas vyrazí to, co je přímo trefí a sem tam se natáhnou po lehčím míči. Jinak vše, co opravdu letí tvrdě na bránu, v ní i skončí a velice často byste golmana - pokud by to šlo - vytáhli a rovnou mu přede všemi namlátili. Při střelách z dobrých dvaceti metrů si často sednou na zadek ještě dřív než útočník do míče kopne a pak následuje jen jejich úplně marné plácnutí tělem o trávník, většinou zcela mimo trajektorii míče, který se tou dobou už dávno mrská v síti.

Asi nejkurióznějším rituálem golmanů je výkop od branky formou kratšího centru, kdy z rohu malého vápna nacentrují míč s železnou pravidelností na nejbližšího soupeřova útočníka, který ihned pálí do úplně prázdné branky. Golman přitom zůstává stát celou dobu na místě, odkud míč nakopl, tedy zcela mimo opuštěnou branku.

Zvětšit zdroj: Archiv Naštestí jde vykopávat i druhým způsobem, kdy už neplatí toto pravidlo, že po výkopu od branky ihned dostanete gól. Při sledování branek často máte pocit, že i když byl golman v dosahu míče a na zareagování měl dostatek času, stejně po něm ani náznakem nesáhnul. Klasicky zde také najdete pozice, které jsou pro vstřelení branky „tutové“ a ty, které si golman umí jakž takž ohlídat.

 Hratelnost
Jak tedy shrnout hratelnost? V obraně budou trochu problémy si zvyknout na nižší účinnost zákroků, ale dá se to a proti počítači nebudete mít větší problémy. V okamžiku, kdy získáte míč na své kopačky pak není vůbec žádný problém se dostat k soupeřovu vápnu (nahrávat není vůbec třeba, nicméně přihrávkou dopředu si ušetříte čas) a tam uděláte kličku, čimž se ocitnete před golmanem, který už ale prakticky žádnou překážku nepředstavuje. Pokud trefíte bránu, je vymalováno. Takto nasázíte soupeři ranec branek, který v pohodě stačí na vítězství s kýmkoli proti komukoli.

AI hráčů je hodně slabá a velice často vidíte, že při postupu s míčem vás soupeřův hráč klidně míjí bez povšimnutí, neboť mnohem důležitější pro něj je odběhnout se postavit tam, kde je jeho místo na place a myšlenkou obehrání soupeře o míč se vůbec nezabývá. Střed pole je prostě jednou velikou dírou, kterou projít od vlastní brány k soupeřově neskýtá žádné překážky.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Kopaná v pravém slova smyslu!
V případě Pro Soccer Cupu 2002 se jedná o „kopanou“ v pravém slova smyslu. Ve hře totiž k velkému údivu zcela chybí hlavičkování! Zapomeňte na hru hlavou v jakékoli formě. Libovolný centr zpracujete vždy jedině nohou a na bránu rovněž pálíte vždy jen z kopačky. Nevím, jestli si absenci hlaviček tvůrci vůbec uvědomili, ale hrát fotbal jen nohama je podle mě dost podstatné omezení (asi jako nehrát volejbal bagrem), které bych v podobné hře rozhodně nečekal a za to jsou další body dolů. Zcela paradoxně pak zní reklamní slogan z tiskové zprávy k této hře, kde se doslová říká: „Pro Soccer Cup 2002 dokáže, že fotbal není jenom pouhé běhání za míčem, ale týmová hra, která se hraje hlavou“. I když je to samozřejmě myšleno trochu jinak, zní to v souvislosti s nepochopitelným herním omezením opravdu hodně podivně.

Zvětšit zdroj: Archiv Podíváme-li se na zvukovou stránku hry, ocitneme se hodně daleko pod průměrem. Mluvený komentář vůbec žádný (i když jsem z obalu CD po přečtení věty „Pozor, je tu klička, nádherná přihrávka, střela a góóóóóól!“ dokonce chvíli věřil, že by komentář mohl být i v češtině), a zvukový doprovod je ve formě několika málo opakujících se taktů nijak nápadité odrhovačky. Jediné, co při hře zaslechnete jsou zvuky nakopnutého míče a sem tam zabučí hlediště anonymním brumendem bez náznaku pokřiku či podobného projevu opravdového skandování. Když už počítač uzná, že se na trávníku děje něco extra, zvýší se hlasitost brumenda, což je tak všechno, nač se ochozy zmůžou. Sice z hlediště sem tam vykukují vlajky soupěřících týmů, ale to je k navození atmosféry žalostně málo.

 Kamery
Hra používá k přiblížení dění na trávníku několika kamer, mezi kterými lze pomocí číselných kláves libovolně kdykoli přepínat. Ve hře nenajdeme radar, a tak budeme klasicky hledat asi pohled, který toho ukáže co nejvíc. Máme možnost dokonce zobrazit celé hřiště naráz z ptačí perspektivy, ale s rukou na srdci musím dodat, že je naprosto nehratelný, protože ani nepoznáte, která z teček vede míč. Nicméně z pohledů si určitě vyberete, i když i zde platí pravidlo, že drtivá většina z nich je naprosto k ničemu a vlastně jsem dodnes nepochopil, proč se zcela neužitečnými pohledy vývojáři vlastně zabývají. V Pro Socceru nenajdete ani žádný pohled detailní, který by aspoň, když už nic, dovolil típnout zajímavé obrázky, takže to, co zde kolem vidíte, je to NEJ, co se mi ze hry vytáhnout podařilo.

 Komické animace
Ruku v ruce s celkovým propracováním hry jsou i animace hráčů, o kterých snad jen tvůrci na obalu cédéčka mohou pokrytecky tvrdit, že jsou vysoce kvalitní. Naopak hráči se pohybují strnule jako loutky a pro popsání třeba jásajících aktérů po vstřelení branky anebo zlobícího se golmana bych potřeboval najít mnohem výstižnější slovo, než jen výraz „komické“. Ať už jde o oslavné hvězdy, které hráči metají, o vítězné pumpování rukou či zlostné kopání do trávníku a lomení rukama, vše je šíleně toporné a legrační, v žádném případě ale nijak emotivní a atmosférické.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

Animace ve hře jsou navíc často zpožděné a není výjimkou, že přijdete zničehonic v běhu o míč a teprve po chvíli soupeřův hráč provede skluz, kterým vás před chvílí o míč připravil. Divně působí i pohled na hráče, jenž dostane míčem, zlomí se v pase a složí se na trávník. Ono by to bylo v pořádku, kdyby se tak stalo po dělovce, ale ne po lehkém centru z patnácti metrů. Když pak se vám takto poskládá poslední obránce a inkasujete díky takové hlouposti branku, berete to jako dost průšvihovou záležitost.

 Resumé
Shrnutím toho, co jsem o hře zjistil a sepsal, nemůžu Pro Soccer CUP 2002 nijak chválit. Sice je jeho cena kolem pěti stovek na první pohled lákavá, ale zábava, kterou si u hry zažijete, neodpovídá ani této zhruba třetinové ceně oproti titulům od EA Sports. Hra by mohla uspokojit hodně mladé školáky, kteří nikdy nic podobného nehráli. Pokud jste ale ve věku, když už nejásáte nad vším, co se hýbe a je barevné, asi nebude tento počin pro vás nijakým přínosem. Zbytečná omezení jak v nastaveních, tak i taktických možnostech, především pak hodně špatná AI v poli i u strážce svatyně, udělají ze hry velice rychle stereotypní honičku od brány k bráně.

Zvětšit zdroj: Archiv Stereotyp posílí i minimum animací a herních variant, nemožnost hlavičkovat a i jinak zbytečně omezené a zautomatizované úkony jako střelba, přihrávky a další činnosti s fotbalem spojené, včetně kopů pokutových. Zvuková stránka je hluboce podprůměrná s absencí jakéhokoli mluveného slova, grafika nijak lákavá, animace směšné. Dodám ještě nepříjemnost, která ale může být subjektivní a vinou někde mimo hru - několikrát se mi zasekla, a to vetšinou při načítání zápasu. To je v kostce vše, co s tímto titulem obdržíte.

Souvicející články: FIFA World Cup 2002 recenze (4/2002)

Děkujeme firmě CD Projekt za poskytnutí české verze hry za účelem recenze.

 
Mickey Mouse
připravil: jd




 
 
Mickey Mouse

Verdikt:

Je-li vám víc než takových osm devět let, asi vás Pro Soccer Cup moc neuspokojí, tím méně, pokud jste jiný podobný sportovní počin už v minulosti hráli či alespoň chvíli sledovali.

Nejnovější články