Recenze
Farming Simulator 19 – recenze
18. 1. 2019
|
Patrik Hajda
Máme k dispozici mnoho sérií, jejichž hry vycházejí s roční periodicitou, a v mnoha případech je to na nich vidět. Změn bývá pomálu, jsou často jen kosmetického ražení a hardcore fanoušci tak nesahají po nejnovější číslovce kvůli zásadním novinkám, ale novým soupiskám. Farming Simulator vychází každé dva roky a člověk by čekal, že tvůrci z Giants Software využijí čas navíc k většímu posunu série kupředu. Ale kdepak. Jim jen trvá ta samá nepatrná evoluce o něco déle.
Old Time Hockey - recenze
6. 4. 2017
|
Ondřej Švára
Lední hokej je dnes natolik spjatý s jedinou herní značkou, že náznak jakékoliv konkurence působí jako zjevení. Sérii NHL nyní vyrostl soupeř v podobě ledního retra Old Time Hockey, které vyniká okouzlující atmosférou hokeje ze 70. let, a specifickým humorem. Naneštěstí hře chybí profesionální zpracování. Autoři z V7 Entertainment si neporadili s ovládáním, technologií, ani herní motivací. Přestože své dílko od vydání již mnohokrát opravili, stále pobaví jen s výhradami.
The Curious Expedition - recenze
3. 10. 2016
|
Pavel Skoták
Možná víte, že Marie Curie získala dvě Nobelovky, ale věděli jste taky, že jen o prsa prohrála s Charlesem Darwinem svůj souboj o nejvěhlasnějšího světového dobrodruha? Plejáda zlatých sošek, drakohamů a slonoviny, které vozila ze svých objevitelských cest, stačila na H. P. Lovecrafta i další osobnosti, ale jen ten proklatý Darwin toho nabral víc. Inu, nejsilnější přežije a vyhraje.
This War of Mine: The Little Ones – recenze
2. 9. 2016
|
Aleš Smutný
Původní This War of Mine je jednou z nejpůsobivějších her posledních let. Nejen na konto povedeného systému managementu skupinky přeživších uprostřed občanské války, ale především kvůli silnému protiválečnému obsahu. Hra ukazovala nejen hrůzy, které číhají na civilisty ve válčené zóně, ale také to, jak velmi snadno jde sklouznout z civilizovaného chování k bezohlednému vraždění proto, abyste přežili o pár dní déle. Když tedy na PC vyšel datadisk The Little Ones, který do tohoto scénáře přivádí děti, přišel čas se do válečného pekla vrátit.
8DAYS - recenze
25. 8. 2016
|
Vilém Koubek
Coby hráči se v kůži žoldáků nebo profesionálních vojáků ocitáme každou chvíli. Občas jsou naše zážitky nájemných sil epické, plné výbuchů, pseudopříběhů a nekonečně akce. Jindy se naopak musíme plížit a drobná nepozornost stačí k tomu, abychom rozjížděli misi od začátku. Indie střílečka 8DAYS balancuje na pomyslné hranici mezi bezhlavou ujetostí a zcela vážně pojatou temňárnou – výsledek proto rozhodně nesedne každému.
SimplePlanes – recenze
28. 7. 2016
|
Ladislav Loukota
I když už dobrou dekádu můžete slyšet varování, že letecké simulátory jsou mrtvé, v poslední době znovu zažívají nečekanou renesanci jak skrze arkádovější hry, tak i tituly, v nichž si můžete letadlo či jiný dopravní prostředek postavit sami. Po fenomenálním úspěchu Kerbal Space Program se o něco podobného snaží rámcově velmi podobná hra SimplePlanes.
Super Mario Maker - recenze
3. 9. 2015
|
Jakub Kovář
Když se řekne Mario, představíte si typicky náročné skákání, originální nápady a především perfektní zábavu. Pečlivý design úrovní totiž zajišťuje absolutní ponoření do hry, která pokaždé přijde s něčím novým, zajímavým a neokoukaným. Super Mario Maker na to jde ale obráceně. Dá vám k dispozici všechny dílky skládačky a je jen na vás, jestli složíte úrovně stejně zábavné, jako najdete v jiných dílech série. Jste postaveni před nejtěžší úkol: nejde o to proskákat k cíli, ale navrhnout vlastní zábavnou úroveň.
Mortal Shell – recenze ponuré soulsovky
20. 8. 2020
|
Pavel Makal
Udělat dobré Souls? To není žádný med!
Total War Saga: Thrones of Britannia – recenze
2. 5. 2018
|
Václav Pecháček
Domníval jsem se, že nová dílčí strategická série Total War Saga má být experimentálním prostorem. Že má zkoušet různé variace, ohýbat pravidla, hrát si se zažitými koncepty tak, jak by si to klasický díl nemohl dovolit. Že zkrátka bude vypadat trochu jako Rise of the Tomb Kings, vynikající DLC k druhému Warhammeru. Ale Thrones of Britannia takové nejsou. I přes pár celkem zajímavých inovací jde o překvapivě předvídatelného dědice, který ve mně žádné vzrušení nevyvolal.
Divinity: Original Sin II - recenze
28. 9. 2017
|
Václav Pecháček
První Divinity: Original Sin je skvělá hra. Zábavná výprava originálním fantasy světem plná povedených dialogů a komplexních tahových soubojů, kterou ještě navíc můžete absolvovat s kamarádem a vyzkoušet si tak jeden z nejlepších kooperativních zážitků. Kdyby se belgické studio Larian rozhodlo druhý díl vytvořit podle stejné šablony a prostě do něj šoupnout nové vyprávění, nikdo by se nemohl ani v nejmenším zlobit. Jenže oni si vybrali složitější cestu. Cestu, na jejímž konci najdete jedno z nejlepších RPG všech dob.
Darkest Dungeon - recenze
26. 1. 2016
|
Václav Pecháček
Darkest Dungeon se tak dlouho toulala temnými krajinami early accessu, že si mnozí z nás možná ani neuvědomili, že teprve teď vychází její plná verze. Vývojáři tak měli spoustu času hru vylepšovat, měnit, upravovat a dodělávat na základě zpětné vazby od hráčů. Rozhodně bylo proč, protože se jedná o ambiciózní hru, ve které se tvůrci rozhodli simulovat prozkoumávání hlubokých tmavých kobek a slují se vším, co k tomu patří.
Rocksmith - recenze
17. 10. 2012
|
Martin Bach
Ta jména se mohla zapsat do světové hudební historie. Doom metalová kapela Via Mortis s kytaristou Martinem Bachem, industriální nářez Křižík Prešov s lídrem Karlem Drdou, progresivní death metalová smršť Vyndaná tříska Petra Poláčka nebo originální žánrový mix Hannibal ante portas, v němž na basketbalové míče hraje Farid Starman. Možná za to mohl nedostatek času, píle, cílevědomosti nebo (ale to spíše ne) talentu. Každopádně, žádná z uvedených kapel to nedotáhla dál, než ke zvukovým zkouškám a hospodským pitkám. Všechno se ale mohlo odehrát trochu jinak, kdyby byl v době, kdy se rozjížděly naše hudební kariéry, na světě Rocksmith.
GoldenEye 007 - recenze
28. 11. 2010
|
Jiří Škrampal
Agent s povolením zabíjet se vrací v remaku jedné z nejznámějších konzolových FPS. Stejně jako kdysi nabízí velkolepou výpravu, obrovský arzenál i našlápnutý multiplayer s podporou split-screenu. Od dob Nintenda 64 se ale hodně změnilo. Budou staré ingredience v dnešní době stačit na vydatný hlavní chod?
Splatoon - recenze originální střílečky
26. 6. 2015
|
Jakub Kovář
Po zdi stéká inkoust, olihně unaveně vydechují a v končetinách křečovitě svírají tu váleček s barvou, onde paintballovou pistoli. Rozhodčí počítá, kdo vyhrál kolo, a nakonec přiřkne výhru nám. Nicméně byla těsná: opravdu šlo o každý vybarvený čtvereční centimetřík. S úsměvem od ucha k u uchu pak celý tým opět míří do akce, aby si užil další čtyřminutovou přestřelku. Přestřelku, v níž neteče krev proudem, ale na zdi se stříká barva a vůbec nejde o to, kolikrát „zabijete“ (nabarvíte) své nepřátele, ale o to, kdo na konci svým inkoustem pokryje větší plochu úrovně. Tak nějak vypadá textový přenost souboje ve Splatoon.
Sly Cooper: Thieves in Time - recenze
23. 3. 2013
|
Petr Prošek
„Soňácký“ handheld PlayStation Vita trpí od svého vydání nedostatkem plnohodnotných herních titulů a rozpačitým majitelům nezbývá než doufat, že se letos dočkají bohatší nadílky než v loňském roce. Ostatně, únor přinesl vynikající JRPG Persona 4 Golden a březen nabízí nové pokračování legendární arkádové série Sly Cooper.
Balatro – recenze návykové karetní hry na bázi pokeru
3. 4. 2024
|
Redakce Games.cz
Žolíci ovládli redakci
Endless Dungeon – recenze vesmírné akční roguelite tower defense
24. 11. 2023
|
Michal Krupička
Když jeden žánr nestačí
Sea of Stars – recenze jednoho z nejlepších JRPG roku
30. 9. 2023
|
Michal Krupička
Když se skloubí nostalgie s novými nápady
MotoGP 23 – recenze krásných motorek
22. 6. 2023
|
Dominik Valášek
Všechno ostatní krom vizuálu bohužel skřípe
Street Fighter 6 – recenze bohaté hostiny bez velkých kompromisů
30. 5. 2023
|
Pavel Makal
Shoryuken!
Dredge – recenze idylického lovecraftovského rybaření
16. 5. 2023
|
Michal Krupička
Krásný a poklidný indie horor
Vampire: The Masquerade – Swansong – recenze
31. 5. 2022
|
Pavel Skoták
Upírům to zase jednou nevyšlo
The Waylanders – recenze nešťastného RPG ze staré školy
16. 2. 2022
|
Jakub Špiřík
Nové Neverwinter Nights ani Dragon Age tady nehledejte
Nobody Saves the World – recenze
31. 1. 2022
|
Pavel Skoták
Staňte se kouzelníkem, šermířem, vajíčkem...
Gang Beasts – recenze proslulé mlátičky na Switchi
24. 1. 2022
|
Jakub Malchárek
Bez přátel ani ránu
The Forgotten City – recenze skvělé expedice do starého Říma
15. 10. 2021
|
Alžběta Trojanová
Herní rok časových smyček
Spellcaster University – recenze skvělého simulátoru školy čar a kouzel
1. 7. 2021
|
Pavel Skoták
Harry Potter na obří želvě
Bright Memory – recenze glorifikované demoverze na novém Xboxu
10. 11. 2020
|
Pavel Makal
Dema by měla být zadarmo
Slay the Spire – recenze
30. 1. 2019
|
Patrik Hajda
Existuje opravdu mnoho karetních her, existuje docela dost dobrých karetních her, ale najde se jen pár vyloženě skvělých karetních her. Do které kategorie se řadí Slay the Spire, už víte díky číselnému hodnocení. A aby byla karetní hra hodnocená takto vysokým číslem, nepotřebuje k tomu ani tunu nového obsahu padajícího z placených boosterů, ani multiplayer.
Tower of Time - recenze fantasy RPG
7. 5. 2018
|
Jan Slavík
Svět, do kterého tvůrci z nezávislého studia Event Horizon zasadili svou chytlavou směs RPG a real-time strategie Tower of Time, býval na stejných kolejích jako ten náš. Jeho fantasy rasy žily v osvíceneckém souznění a kvetoucí průmyslová revoluce přinášela první plody v podobě parních motorů a létajících strojů. Pak ale přišla magie.