Two Point Hospital – recenze
Two Point Hospital je Epizoda VII pomyslné nemocniční ságy. Na dvě dekády starou a pořád skvěle fungující šablonu nanáší novou vrstvu nátěru, jen tu a tam si dovoluje něco upravit, ale jinak zůstává věrná předloze. Tou je samozřejmě Theme Hospital, a pokud jste tuhle klasiku od Bullfrogu svého času hráli, tak recenzi číst ani nemusíte. Potřebujete vědět jen, že „je to tam“. Že se to tvůrcům opravdu povedlo a že důstojný nástupce staré legendy je na konečně na světě. Vy ostatní, mladší, klidně čtěte dál.
Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War - recenze
Gladius Prime byl ještě nedávno prosperující kolonií Impéria střeženou jedinou kapitulou vesmírných mariňáků hrdě dohlížejících na bezpečí Císařových poddaných z pohodlí své mohutné pevnosti. Ale ve 41. miléniu mír nikdy netrvá dlouho. Warpové bouře pro lidstvo zpravidla nevěstí nic dobrého. Nejdřív z bouře na dohled Gladia Prime vyplula plavidla plná Orků. Jejich invaze se nesla v tradičním duchu univerzální devastace všeho. Kapitula válečníků z řad Adeptus Astartes má ale po ruce početné oddíly Astra Militarum, jejichž výsadek na sebe nenechal dlouho čekat.
Westworld – recenze
O Westworld, mobilní strategii ze stejnojmenného světa, je skutečně složité vytvořit si vlastní, a především celistvý obrázek. Jak naložit se hrou, která vyrůstá z úspěchu Fallout Shelter? Není to asi zcela přesný popis, daleko od pravdy ovšem také nemá. Westworld do kapsy tu vystupuje jako pouhá nápodoba, tu potěší množstvím originality a tu zase klouže ke stereotypu.
Mario + Rabbids: Kingdom Battle: Donkey Kong Adventure – recenze
Zamíchat legendárního zlo potírajícího instalatéra, šílené králíky a tahovku ve stylu XCOM vypadalo zpočátku jako pořádně šílený nápad. Jak jsme se ale dozvěděli v září loňského roku, šlo o šíleně dobrý nápad. Mario + Rabbids Kingdom Battle, přístupná strategie, která mísí taktickou hratelnost s humorem, si získala srdce nejen Adama Homoly (recenze), ale skoro všech v redakci. K původně oznámeným drobným rozšířením se po celosvětovém úspěchu přidalo rovnou celé nové dobrodružství s Donkey Kongem.
Jurassic World Evolution - recenze
Od vydání budovatelské strategie Jurassic Park: Operation Genesis sice neuplynulo 65 miliónů let, ale minimálně na mě to tak už pomalu začalo působit. Vždyť dinosauři jsou pořád cool a od prvního Jurského parku (1993 – připadáte si staří?) přežili všechny módní vlny. Takže když Frontier Developments, známí díky výborné Planet Coaster, oznámili Jurassic World Evolution, moje srdce poskočilo radostí. Na následujících řádcích bych ale rád vysvětlil, proč mi radostně neskákalo moc dlouho.
Ancestors Legacy - recenze
Je osmého června, léta Páně 793. Na kamennou podlahu dopadá zkrvavené bezvládné tělo, jehož ruka stále křečovitě svírá útlou modlitební knížku, a to i přesto, že mnichova lebka byla právě rozetnutá vedví těžkým úderem obouruční sekery. Opatství Lindisfarne v Northumbrii bylo právě zákeřně a nemilosrdně znesvěceno krvelačným nájezdem loupeživých pohanů ze severu. Bohatství jednoho z nejsvětějších míst Anglie bylo naprosto vypleněno a smočeno krví řádových bratří. Doba vikinských nájezdů právě započala.
Tower of Time - recenze fantasy RPG
Svět, do kterého tvůrci z nezávislého studia Event Horizon zasadili svou chytlavou směs RPG a real-time strategie Tower of Time, býval na stejných kolejích jako ten náš. Jeho fantasy rasy žily v osvíceneckém souznění a kvetoucí průmyslová revoluce přinášela první plody v podobě parních motorů a létajících strojů. Pak ale přišla magie.
Civilization VI – recenze mobilní verze
Loňský rok byl k hraní na cestách štědrý. V březnu na scénu vtrhlo Nintendo a všem nám předvedlo, co dovede vymáčknout z maličkého Switche. Mobilní platformy obohatilo několik vydařených konverzí v čele s Inside či Oxenfree, byť se popravdě nejednalo o kdovíjak komplexní tituly. Tuto úlohu na sebe vzala až šestá Civilizace. A když na iPadu rozklenula tisíce let lidského věku, museli jsme uznale přiznat, že jí to na dotykových displejích sluší. Jen by si tedy pro těch několik chyb mohla odpustit cenu jako z počítačů.
Total War Saga: Thrones of Britannia – recenze
Domníval jsem se, že nová dílčí strategická série Total War Saga má být experimentálním prostorem. Že má zkoušet různé variace, ohýbat pravidla, hrát si se zažitými koncepty tak, jak by si to klasický díl nemohl dovolit. Že zkrátka bude vypadat trochu jako Rise of the Tomb Kings, vynikající DLC k druhému Warhammeru. Ale Thrones of Britannia takové nejsou. I přes pár celkem zajímavých inovací jde o překvapivě předvídatelného dědice, který ve mně žádné vzrušení nevyvolal.
Surviving Mars – recenze
Ve shluku každodenního života člověk velmi jednoduše zapomíná, že se nachází v naprosto fantastické době. Kolem nás se právě teď začíná formovat jeden z nejvýznamnějších milníků historie. Mluvím o lidské kolonizaci Marsu, která by podle odhadů měla kulminovat přibližně za 10 let. Toto téma je stále aktuálnější, což znamená, že vedle televizních zpráv prosakuje také do románů (například Marťan), filmů (Rudá planeta), nebo právě do videoher. Zářným zástupcem budiž poměrně originální budovatelská strategie Surviving Mars, v níž se ujmete osudu vesmírného projektu s úkolem zabydlet lidstvo na rudé planetě.
Frostpunk - recenze
Začalo to poklidně. Venku bylo minus 20 stupňů Celsia, což není vůbec zlé, vezmete-li v potaz, že drtivá většina lidské populace již připomíná rampouchy. Nedaleko generátoru v srdci města se příhodně nacházely drobné zásoby uhlí i dřeva, stačilo pár hodin a sklad se začal plnit cennými surovinami. Jenže pak to přišlo: teplota spadla na minus 40, lidé začali mrznout, protože neměli kde bydlet. Jediným východiskem bylo zavedení dětských prací, aby se rychle stihly vybudovat chatky. Den nato jeden pracant zemřel, a než se stihl vybudovat provizorní hřbitov pro zlepšení morálky, zemřeli další tři. Do toho přišly zprávy o mrtvých koloniích. Obyvatelstvo se začalo bouřit. Poslední kapkou bylo nařízení, že se kvůli nedostatku potravin začnou do polévky přisypávat piliny…
Masters of Anima - recenze
Je v pořádku, když hra přijde s jednou neotřelou mechanikou a celý zážitek upřede a postaví okolo ní. Ale pouze za předpokladu, že je onen nový systém dostatečně nosný, aby udržel celý titul, ale hlavně tvůrci nesmí zapomenout věnovat péči i omáčce okolo, protože v opačném případě dopadne celý pokus poněkud neslavně. Jistě tušíte, kam podobným úvodem mířím. Masters of Anima od Passtech Games vsází na jednu kartu, ale bohužel v ruce nedrží královský flush. Má přinejlepším dva páry.
Ash of Gods: Redemption - recenze
S klony veleúspěšné Banner Sagy je to ošemetné. Úchvatný vizuální styl a podmanivý soundtrack pořídíte v dnešní době už poměrně lehce. Onen příslovečný kámen úrazu ale spočívá v kvalitně napsaným příběhu, detailně vykreslených postavách a v případě, že toužíte i po taktickém vybití, i v dobře zpracovaných soubojích, které hráče vytrhnou ze čtenářského transu. Hned v začátku si můžeme říct, že Ash of Gods hezky vypadá, ale stačí to?
Wartile - recenze
Míchání deskovkového a videoherního světa je při zvolení správného žánru a adekvátním nastavení mechanik nejen funkční, ale hlavně zábavné – alespoň si to tedy myslí studio Playwood Project, jehož „tahová strategie“ Wartile dostala vlastnosti obou jmenovaných univerz. Výsledný mix nicméně potřebuje v mnoha ohledech dopilovat a spíše krátkodobě ohromí, než aby dlouhodobě bavil.
Into the Breach - recenze
V blíže neurčité budoucnosti má Země zase pořádný malér. Jako by nestačilo, že se kvůli neustále stoupajícím hladinám oceánů drží zlomek lidstva již jen na hrstce ostrovních oblastí, ale ještě ke všemu se na scéně objevuje emzácký Vek rozhodnutý lidské utrpení završit. Naštěstí se ještě o kus dál v budoucnosti, díky časoprostorové trhlině, ještě o něco modernější lidé a jejich AI společníci vydávají lidstvo zachránit zpět v čase. Vítejte ve svérázné tahové strategii Into the Breach.
Age of Empires: Definitive Edition – recenze
Vývojáře Age of Empires: Definitive Edition rozhodně nemůžete obvinit z toho, že svůj remaster dvacet let staré strategické legendy odflákli. Od základu předělaná grafika, opětovně nahraný soundtrack i částečná modernizace mechanik jejich snahu jasně dokazují. Jenže bohužel narazili na jeden zásadní problém. Nostalgická část mozku nám našeptává, že před dávnými lety byly hry lepší než dnes. Je to hloupost. Hry byly většinou horší, a remaster prvního dílu Age of Empires je toho názorným příkladem.
Civilization VI: Rise and Fall – recenze
Vždycky je fajn číst si o hrách, které jsou buď naprosto výborné, nebo příšerně špatné. Bezbřehé nadšení umí být nakažlivé, nad nemilosrdnou kritickou popravou se zase člověk rád zlomyslně zasměje. Rise and Fall, první velký datadisk k Civilization VI, bohužel nespadá ani do jedné kategorie. Kdybyste mi přikázali, ať své pocity shrnu do jedné věty, odpověděl bych: „Je to fajn…?“ Ano, s třemi tečkami a otazníkem.
Hello Neighbor - recenze
Jsou různé typy sousedů. S některými je radost si hrát a dělat jim naschvály (Neighbours from Hell), pak jsou takoví, které je radost sledovat (Můj soused zabiják), a pak je tu třetí sorta. Jsou to takoví ti uhlazení, až britští, šviháci s knírkem v malebném domku na předměstí. Jenže právě tihle mají tu nejhorší odvrácenou tvář, kterou odhalíte nešťastnou náhodou. Pak už nezbývá než jako správná ječící oběť zamířit dolů do sklepa. Ano, tohle je ten třetí typ sousedů. Těm je lepší se obloukem vyhnout hned na začátku.
Antihero – recenze
Od posledního Thiefa už zase utekla spousta let, a s jakou kradmostí se zahalený zloděj zjevil, tak zase zmizel. Přitom je to tolik lákavé téma, které si zaslouží další díl, ale klidně i nový přístup v jiném titulu jiného studia. To se samozřejmě děje, ovšem většinou jen na poli malých indie her. Do této kategorie spadá nyní již i „deskovka“ Antihero, která na umění zlodějství nahlíží z docela jiné perspektivy. A není to tak dobré, jak to na první pohled vypadá.
Government Simulator - recenze
Government Simulator by měla být už jen ze své podstaty naprosto ideální hra pro všechny, které alespoň trochu láká pozice vrcholného politika. Rozhodovat ohledně vedení státu, úspor, výdajů, armády a ekologie, to umíme a chceme zkusit snad všichni. Konečně máte možnost zazářit a ukázat všem okolo, jak dobře byste to právě vy zvládli. Je to přece taková zábava!
