Hráli jsme spoustu her pro PlayStation VR2. Tyhle by neměly ujít vaší pozornosti
Malé i velké zážitky ve virtuální realitě
Thrustmaster T248 – recenze špičkového volantu pro PC a PS5
Když od závodění chcete víc
Fast & Furious Crossroads – nová hra podle Rychle a zběsile je hrozná
Když dvě a dvě nejsou čtyři
MotoGP 20 – recenze
Italské studio Milestone zvládá najednou vyvíjet dvě série offroadových motorek, MXGP a Monster Energy Supercross, a dvě série silničních motorek, Ride a MotoGP. Většinu z nich dodává každý rok v lehce obměněném stavu a dá se říct, že se s každým dalším dílem zlepšují. Platí to i o letošním MotoGP 20, ale evoluce je natolik střídmá, že by se tvůrci měli zamyslet nad kadencí vydávání svých her.
TT Isle of Man 2: Ride on the Edge – recenze
V odvětví motorsportu je spousta bláznivých a nebezpečných disciplín, ze kterých se tají dech a tvoří husina už jen v pozici diváka. Jednou z nejděsivějších je soutěž motorek TT na ostrově Man, který se nachází mezi Velkou Británii a Irskem. Druhá videoherní adaptace tohoto šíleného podniku ve vás vyvolá pocit, že něco takového může absolvovat jen naprostý blázen. Ještě teď se mi z toho zvedá žaludek, ale touha vrátit se na nebezpečné silničky je větší.
Overpass – recenze neobvyklého off-road simulátoru
Studio Zordix Racing si dalo za cíl pokrýt závodní disciplínu, které se moc her nevěnuje. Okruhové závody a rally jsou na denním pořádku, ale kolikrát jste během dlouhé historie videoher uzřeli příležitost osedlat si terénní UTV a vydrápat se s ním na nesmyslně příkrý kopec? Přesně o to jde v simulátoru Overpass, který dělá jen polovinu věcí dobře.
GRID – recenze
Letošní oznámení nových GRIDů pro mě bylo jedním z nejzajímavějších. Návrat výborné série do závodního segmentu, který každoročně drží naživu snad jen formule a nějaká ta rally, pro mě sliboval mnohé. Těšil jsem se na skvělou arkádu, která lákala na nevídanou umělou inteligenci. Obojí jsem dostal, ale bohužel zde chybí cokoliv jiného, co by to drželo pohromadě a dávalo nějaký smysl.
Dakar 18 – recenze
Po mnoha odjezděných hodinách mám chuť říct: „Ale což, jsou to amatéři, tak jim některé ty začátečnické chyby odpustím.“ Nicméně tím bych urazil všechny ty snaživé začínající vývojáře tam venku. Studio Bigmoon Entertainment má sice v portfoliu některé hry ze závodní série WRC, ale na všech pouze vypomáhalo. Dakar 18 je tak jejich vlastní závodní prvotina. A bohužel se vůbec nepovedla.
V-Rally 4 – recenze
Nepravděpodobný návrat závodní série z přelomu tisíciletí si vzali na triko tvůrci ze studia Kylotonn Games, známí to pokračovatelé rozjetých sérií. Jejich několik posledních ročníků licencované WRC soutěže platilo za lehce nadprůměrné kousky, zatímco FlatOut 4: Total Insenity byla vyloženým zklamáním. To v plném rozsahu neplatí o nové V-Rally 4, která sice má dlouhý zástup nedostatků, ale přesto se u ní dokážete zabavit.
Gran Turismo Sport - recenze
Vztah ke Gran Turismo Sport projde u každého několika fázemi, a je vlastně úplně jedno, zda jste kovaný fanoušek série od prvního dílu nebo novopečený závodník, co se rozhodl kvůli vlastnictví PS4 Gran Turismo konečně prubnout. Kazunoriho slavná značka totiž zvládá být deset let za opicemi a současně se tváří jako lovec nejnovějších trendů. Její sázka na radikální omlazovací kůru vypadá zprvu bláhově. Jenže pak začnete hrát a zjistíte, že hodiny a kilometry vám pod rukama mizí stejně rychle jako kdysi, když značka Gran Turismo celému žánru vládla.
DiRT Rally - recenze PS4 verze
Vydáním DiRT Rally (recenze PC verze) uzavřelo studio Codemasters kruh, v němž pomalu uhýbalo z konceptu náročné rallye simulace a nesmlouvavou hratelnost zpřístupňovalo, oblepovalo americkou kulturou a zamazávalo arkádovou jednoduchostí. DiRT Rally hází za hlavu všechnu okázalost, která sice lahodila očím a uším, ale zároveň bezohledně zakrývala skutečnost, že hrajeme následovníka série proslavené realistickým závoděním. Snaha nabídnout čirý a nekompromisní zážitek je tentokrát mnohem zřetelnější a s ním přichází nejen moře adrenalinu, ale hlavně bezbřehá zábava – nějakou dobu i na konzolích!
WRC 5 - recenze
Situace okolo WRC série je natolik zamotaná, že by bylo vůbec nejlepší zahodit veškeré číslování a značit ji ročníkem jako v případě sousední F1. Považte sami - začala v roce 2001 jako World Rally Championship a slavnostně se dopracovala až ke čtvrtému dílu, aby byla následně resetována a začala zase hezky od jedničky (2010), tentokrát v režii Milestone a s oficiální licencí, což je vždy zdůrazněno v podtitulku. Pětka, vydaná loni v říjnu poprvé pro konzole současné generace a režírovaná novým studiem Kylotonn Games, měla možnost ten zamotaný číslovkový kruh konečně rozbít a vyjít jako WRC 2015. Ale možná se prostě jen producenti nechtěli dostat pod ročníkový bič, kdy by museli vydávat novou verzi rok co rok. Stávající WRC epizodky opravdu spíš připomínaly sprint updatovaných statistik a mírně potuněné grafiky, která však zaostávala za mainstreamem v jiných virtuálních závodničkách. Teď je tu ale nový začátek a nová technika. Je na čase si vyhrnout lokty a dát WRC další šanci.
Need for Speed - recenze PS4 verze
Po nemastných neslaných Rivals a menší pauze jsme se měli letos dočkat kýženého restartu značky (kolikátého už?) Need for Speed a obnovení tradice zábavných arkádových závodů. Švédští Ghost Games dostali těžký úkol a první hodiny strávené v ulicích města Ventura Bay (inspirovaném Los Angeles) naznačily, že se s obtížným úkolem poprali solidně. Otázkou bylo, jestli zábava z hraní po několika hodinách nevyprchá.
Rocket League - recenze
Když jeden z diskutujících pod gamesplayem prohlásil, že Rocket League je nejlepší fotbalová hra, trošku jsem se pousmál a čekal vášnivou diskuzi. V zásadě jde ale o prohlášení pravdivé. Malá autíčka, honící se za vybuchujícím míčem totiž tuto definici splňují - navíc parádně. Pobaví nejen ty sportovněji založené, ale svou nenáročnou povahou dostanou i odpůrce sportu, kteří by jinak na fotbalovou hru nikdy nesáhli. Někteří si možná při pohledu na Rocket League vzpomenou na pořad Top Gear a fotbalový zápas s Toyotou Aygo. Ano, tohle je to samé, akorát že tady mají pomyslné Toyoty navíc v kufru rakety.
F1 2015 - recenze
Vlastně jsem se na tu patnáctku docela těšil. A to i přesto, že jsem předchozím ročníkům spílal, jak se dostaly do klasické každoroční pasti sportovních her. Jenže i Codies nakonec přiznali, že F1 2014 byla spíš výplňovka, během níž už naplno pracovali na patnáctce, která konečně vyšla i pro konzole nové generace. A vyšla rovnou v létě, abychom si ji mohli patřičně užít. Naivně jsem doufal, že hlášky o překopání celé série od podlahy budou splněny alespoň napůl. Dokonce mě potěšilo, když jsem po spuštění dostal na výběr, jestli si chci znovu zahrát loňskou sezónu nebo tu letošní. Taková omluvenka je vcelku sympatickým rozjezdem. Tak rychle přeskočit generické intro i jednoduché menu a vzhůru na Time trials - chci co nejdřív vidět, jak to vypadá a jak se to řídí.
Driveclub - recenze
Znáte Driveclub? Jistěže znáte Driveclub. Však si vzpomeňte na ty závody, které chtěla mít Sony nachystané na startovním roštu Playstation 4 loni na podzim. Jenže se to nepovedlo a kolem „revoluční“ závodní hry se začala vznášet celá řada otazníků, přímo úměrná tomu, jak rostl marketingový oblak zaručeně inovativních řešení. Dynamické menu, nejpropracovanější sociální aspekt nejen v závodních, ale vlastně ve všech videohrách, co tu kdy byly. Famózní grafika, úžasný vozový park, dosud nevídaný model mikrotransakcí. Selským rozumem uvažující hráč by byl ze vší té marketingové polívčičky minimálně ostražitý, ale je veřejným tajemstvím, že Playstation 4 letos na podzim už pořádné závodění opravdu potřebuje. Takové to exkluzivní, které prodává konkurence pod značkami Forza Motorsport a Forza Horizon. Driveclub se ale příliš nepodobá ani jedné z uvedených her.
