FIFA 21 – recenze

Hrozný rok pro fotbal

MotoGP 20 – recenze

Italské studio Milestone zvládá najednou vyvíjet dvě série offroadových motorek, MXGP a Monster Energy Supercross, a dvě série silničních motorek, Ride a MotoGP. Většinu z nich dodává každý rok v lehce obměněném stavu a dá se říct, že se s každým dalším dílem zlepšují. Platí to i o letošním MotoGP 20, ale evoluce je natolik střídmá, že by se tvůrci měli zamyslet nad kadencí vydávání svých her.

TT Isle of Man 2: Ride on the Edge – recenze

V odvětví motorsportu je spousta bláznivých a nebezpečných disciplín, ze kterých se tají dech a tvoří husina už jen v pozici diváka. Jednou z nejděsivějších je soutěž motorek TT na ostrově Man, který se nachází mezi Velkou Británii a Irskem. Druhá videoherní adaptace tohoto šíleného podniku ve vás vyvolá pocit, že něco takového může absolvovat jen naprostý blázen. Ještě teď se mi z toho zvedá žaludek, ale touha vrátit se na nebezpečné silničky je větší.

Overpass – recenze neobvyklého off-road simulátoru

Studio Zordix Racing si dalo za cíl pokrýt závodní disciplínu, které se moc her nevěnuje. Okruhové závody a rally jsou na denním pořádku, ale kolikrát jste během dlouhé historie videoher uzřeli příležitost osedlat si terénní UTV a vydrápat se s ním na nesmyslně příkrý kopec? Přesně o to jde v simulátoru Overpass, který dělá jen polovinu věcí dobře.

PES 2020 – recenze

Fotbalisté se obvykle zlepšují v tom, co dosud neumí, jako když trenér Manchesteru United Ole Gunnar Solskjær nedávno prohlásil o mladém útočníkovi Masonu Greenwoodovi, že je to jeden z nejlepších zakončovatelů, jaké kdy viděl, ale ještě musí zapracovat na taktice a presinku. PES 2020 je ovšem výjimka z fotbalového pravidla – zlepšuje se v tom, v čem už předtím bylo vynikající. V zážitku na samotném hřišti. Mimo něj to jako obvykle není žádná sláva, i když kariéra pro jednoho hráče udělala krok správným směrem.

Farming Simulator 19 – recenze

Máme k dispozici mnoho sérií, jejichž hry vycházejí s roční periodicitou, a v mnoha případech je to na nich vidět. Změn bývá pomálu, jsou často jen kosmetického ražení a hardcore fanoušci tak nesahají po nejnovější číslovce kvůli zásadním novinkám, ale novým soupiskám. Farming Simulator vychází každé dva roky a člověk by čekal, že tvůrci z Giants Software využijí čas navíc k většímu posunu série kupředu. Ale kdepak. Jim jen trvá ta samá nepatrná evoluce o něco déle.

WWE 2K19 – recenze

Herní série WWE si po převzetí společností 2K Games v roce 2013 udržuje svůj zajetý standard. Kvalit WWE SmackDown! vs. Raw sice podle mého názoru nedosahuje (ačkoliv přiznávám, že tady může hrát roli i jistá dávka nostalgie), ale každoročně přináší velmi kvalitní zpracování toho vůbec nejbrutálnějšího videoherního zápasení, které ve skutečnosti vlastně ani zápasením není. To je docela obdivuhodné, protože tato hra nemá žádnou přímou konkurenci (nejbližším příbuzným je asi UFC, ale ta je o poznání jinde), a tak vývojáře v podstatě nic netlačí, aby ji vylepšovali.

FIFA 19 – recenze

Nikdo by se vlastně nemohl moc divit, kdyby se nová FIFA 19 spokojila s nákupem drahých licencí na Ligu mistrů a Evropskou ligu, doplnila je novými soupiskami a dál nic neřešila. I tak by stoprocentně prodala strašlivou hromadu kopií a vyrýžovala jmění na kartičkovém Ultimate Teamu. A tak je překvapivé, že letošní ročník je od toho minulého vážně dost odlišný. „To je dobře, nebo špatně?“ ptáte se. A já odpovídám, že dobře.

PES 2019 – recenze

I ti nejlepší z nás by se měli někam posouvat. Nepřešlapovat na místě, nebýt spokojení s tím, co už dokázali, hledět ke vzdálenějším obzorům. PES 2019, nejnovější přírůstek do série, která se dlouhodobě chlubí tou nejrealističtější simulací dění na zeleném pažitu, ale ustrnul, zatímco konkurence pádí kupředu. Pořád se hraje skvěle – ovšem obvinění, že jde jen o předraženou aktualizaci soupisek, je o dost oprávněnější než dřív.

FIFA 18 - recenze

Mám jeden sen. Tím snem je dokonalá fotbalová hra, kterou by vůbec nešlo rozeznat od reálného fotbalu. Pak se z toho snu probudím a uvědomím si, že je vlastně docela pitomý, protože bych ve skutečnosti vážně nechtěl u každého mače strávit hodinu a půl. V ranním světle odrážejícím se od hladinky mléka s cereáliemi pak svůj sen reformuju. Stačila by mi hra, u níž bych prakticky neměl co kritizovat, u níž by požitek ze samotného hraní a ze struktury módů okolo kulminoval v pocit blaženého naplnění. Snadné, že? Hm, jistěže ne. PES 2018 se přiblížil první polovině, ovšem ve druhé selhal. A FIFA 18? Tak ta to má přesně naopak.

NBA 2K17 - recenze

Pohled na všechny hlavní sportovní hry uplynulých dvou, tří let naznačuje, že se vývojáři postupným vylepšováním svých titulů dostali do fáze, kde už toho opravdu výrazně moc změnit nemohou. Přidávají nové pohybové animace, nové zvukové i grafické efekty, laborují s herními módy, snaží se zaujmout hráče vyprávěním příběhu, úpravami komentáře, posílením atmosféry atp. FIFA 17 se snažila letošní ročník vyšperkovat přechodem na nový engine, docela povedeným. NHL 17 se hráče pokusila přesvědčit zakomponováním Světového poháru. A NBA 2K17? Tvůrci z Visual Concepts vsadili na posílení audiovizuální prezentace, úpravy MyGM, MyLeague i MyCareer módů (a obsazení Michaela B. Jordana do jedné z hlavních rolí), poměrně znatelné vylepšení obranné fáze a sjednocené zpracování střelby. Výsledkem je opět výborný, i když ne převratný, virtuální basket.

DiRT Rally - recenze PS4 verze

Vydáním DiRT Rally (recenze PC verze) uzavřelo studio Codemasters kruh, v němž pomalu uhýbalo z konceptu náročné rallye simulace a nesmlouvavou hratelnost zpřístupňovalo, oblepovalo americkou kulturou a zamazávalo arkádovou jednoduchostí. DiRT Rally hází za hlavu všechnu okázalost, která sice lahodila očím a uším, ale zároveň bezohledně zakrývala skutečnost, že hrajeme následovníka série proslavené realistickým závoděním. Snaha nabídnout čirý a nekompromisní zážitek je tentokrát mnohem zřetelnější a s ním přichází nejen moře adrenalinu, ale hlavně bezbřehá zábava – nějakou dobu i na konzolích!

UFC 2 - recenze

Ještě před dvěma lety bych s klidem konstatoval, že UFC a MMA obecně sleduje v České republice deset lidí a hra, která se věnuje tomuto sportu, zaujme zhruba stejně jako wrestlingová série WWE. Časy se ale mění. I když se MMA popularitou ani zdaleka neblíží fotbalu nebo hokeji, povědomí o něm stoupá v zahraničí i u nás. Ruku v ruce s tím se vyvíjí i herní zpracování UFC od studia EA Canada, které stojí za boxerskou sérií Fight Night. Potvrzuje to nedávno vydaný druhý díl UFC, který navazuje na dva roky starou jedničku, a posouvá videoherní zpracování MMA na zcela jinou úroveň.

F1 2015 - recenze

Vlastně jsem se na tu patnáctku docela těšil. A to i přesto, že jsem předchozím ročníkům spílal, jak se dostaly do klasické každoroční pasti sportovních her. Jenže i Codies nakonec přiznali, že F1 2014 byla spíš výplňovka, během níž už naplno pracovali na patnáctce, která konečně vyšla i pro konzole nové generace. A vyšla rovnou v létě, abychom si ji mohli patřičně užít. Naivně jsem doufal, že hlášky o překopání celé série od podlahy budou splněny alespoň napůl. Dokonce mě potěšilo, když jsem po spuštění dostal na výběr, jestli si chci znovu zahrát loňskou sezónu nebo tu letošní. Taková omluvenka je vcelku sympatickým rozjezdem. Tak rychle přeskočit generické intro i jednoduché menu a vzhůru na Time trials - chci co nejdřív vidět, jak to vypadá a jak se to řídí.

PES 2015 - recenze

Je pro kvalitní fotbalovou hru podstatný počet licencovaných týmu? Nebo je důležitější fyzika míče či animace hráčů? Záleží víc na vzhledu hráčů a nabídce herních módů? Má se na základní nastavení střílet kolečkem nebo čtverečkem? Tyto a mnoho dalších otázek řeší už skoro patnáct let dvě skupiny hráčů: jedna stojí na straně EA Sports a série FIFA, druhá zase doslova kope za Konami a sérii Pro Evolution Soccer. Hádek už bylo nespočet a argumenty jsou silné na obou stranách. Když se do celé problematiky pustíte hlouběji, zjistíte, že kvalitní fotbalová hra je taková, která člověka baví i ve chvílích, kdy prohrává jeden zápas za druhým. Otázka tedy zní: umí něco podobného PES 2015?