Elder Scrolls Online - o (chybějící) aukci a nesystémovém PvP
V průběhu kontinuálního hraní The Elder Scrolls Online jsem upřímně nezkoumal herní mechanismy do detailu - spíš jsem vše nechal volně plynout a narážet do mého tlustého těla. Někdy to byly dojmy veskrze pozitivní, jindy však zcela opačné. Tak třeba…
Trials Fusion přiveze adrenalinové závodění s triky a tučňáky navrch
„Máš pocit, že jsi se probudil jako úplně jiný člověk?“ ptá se vtíravý ženský hlas. Mám. Děly se mi věci, které nemůžu dostat z hlavy. Šikanovali mě tučňáci. Mával jsem křídly jako pták nad skokanským můstkem. Zima se náhle proměnila na havajskou party. Uprostřed planoucí hranice jsem oslavil vítězství a zemřel. Přitom jsem celou dobu seděl na motorce a snažil se přeprat fyzikální model kaskadérské arkády Trials Fusion. Na povrchu vypadá normálně, ale ponořte se trochu hlouběji a najdete něco hodně podobného ryzímu šílenství.
Arma 3: Win – výborný závěr příběhové kampaně
Není důležité vyhrát, ale přežít a přizpůsobit se? Ben Kerry si to nemyslí a navzdory útrapám prožitým ve dvou předchozích částech Arma 3 kampaně je po setkání se silami NATO celý žhavý vyrazit na Altis a vyhnat odsud okupanty z CSAT. Po krátké debatě s plukovníkem Armstrongem (mrk na fanoušky), který jej i přes pochybnosti zařadí zpět do aktivní služby, se Kerry ošije, když dostane pouze podřadný úkol ve formě patroly. V rychlém sledu potom následuje setkání s partyzány a v roli Kerryho opět přeberete velení nad malou skupinou, na jejíž bedra bude velení klást zajímavé a náročné úkoly.
Tři hodiny hraní ukázaly dvě tváře Wolfenstein: The New Order
Říká se, že historie se opakuje a lidé se z ní nedokáží poučit. Proto je také ve většině případů tak nezáživná. Poslední Wolfenstein tohle pravidlo dokonale potvrdil: vrátila se známá značka a znechutila všechny, kteří čekali kvalitní hru. O to více mrzoutských řečí je slyšet ohledně The New Order. Prý to nebude tak skvělé jako Wolfenstein 3D (nebude). Prý to nebude tak super jako Return to Castle Wolfenstein (kdo ví). A prý je celá ta dnešní herní scéna na jedno brdo a Castle Wolfenstein byl nejlepší Wolfenstein vůbec, a kdo nemá potisk na triku z osmi a méně barev, ten by si měl zrevidovat životní hodnoty. Oč víc se toho napovídá, o to víc se pak člověk diví.
Arma 3: Adapt - druhá kampaňová epizoda není pro slabochy
O Arma 3 jsme toho už napsali hodně – od původní recenze přes dojmy z první kapitoly singleplayerové kampaně až po výběr (v té době) nejlepších fanouškovských misí. Opakovat vše napsané nemá valného smyslu, mimo toho nejdůležitějšího: přes drobné chyby Arma 3 představuje to nejlepší z Arma série a vyrovná se i Operaci Flashpoint.
Jednohubka Titan Souls v sobě kombinuje obtížnost Dark Souls
Abych navázal na titulek, ukrývá v sobě hra i poetiku Shadow of the Colossus. Tenhle nezávislý kraťas, vzniklý při rychlovývojářské soutěži Ludum Dare 28 s tématikou "You Only Have One", totiž na minimální ploše plní tematické mantinely soutěže – jediný život i jedinou zbraň – a to z něj činí bestiálně náročnou zábavu.
World of Warcraft po pěti letech - doba pokročila, hra se změnila
World of Warcraft pro mě byla první MMORPG hra, kterou jsem kdy vyzkoušel. Asheron's Call, Everquest a podobné kousky šly vždycky mimo mě. Zlákal mě až Warcraft. Vzpomínky na první krůčky po Azerothu, první střet s nepřátelským hráčem, první raidy, objevování nových lokací a hromadu dalších zážitků mi už žádná další hra z paměti nevymaže. Bylo to úžasné. Jenže já nikdy nehrál World of Warcraft jako ten hardcore hráč, co chodí jen na velké raidy, a hra se mi po čase omrzela.
Dojmy z hraní bety Diablo III: Reaper of Souls
S Diablo III datadiskem Reaper of Souls jsem strávil týden a už byl připravený přilípnout na něj opravdu vysoké hodnocení. Tak nějak jsem ale zapomněl, že nepíšu recenzi. Dojmy z hraní, Karle! Zatím je datadisk teprve v betě, plná hra vyjde až v březnu příštího rok a říkám vám, je nač se těšit.
Arma 3: Survive - jak se hraje první epizoda kampaně
Česká vojenská akce Arma 3 ukázala zoubky již před měsícem a půl, kdy oficiálně vyšla. V naší recenzi si odnesla veskrze pozitivní hodnocení, které získala nejen za podstatné vylepšení všech mechanik a chytřejší umělou inteligenci. Hlavní podíl na zábavnosti má pocit ze střelby, které na rozdíl od předchozích dílů (s výjimkou Operace Flashpoint) zanechává pocit, že hrajete dobrou hru a ne striktně vojenský simulátor pro pár nadšenců.
Dojmy z hraní Assassin's Creed IV - zábavný život námořníka
Devět mil a sedm pídí, čeká ještě před mou přídí, během plavby piju rum. Dobrá, ne zrovna rum, to dělají jen Včelí medvídci. Já během plavby piju kafe, svírám ovladač PlayStation 4 a vyděšeně pozoruji vlnu, která se rozhodla ukončit pouť mé lodi Jackdaw. Je to strhující souboj lidského vynálezu a živlu. Nejde o to, že v Assassin's Creed IV: Black Flag figuruje kocábka náram náram, ale o to, že námořní část zabírá podle slov vývojářů téměř polovinu hry a napíná plachty zábavy k prasknutí.
Child of Light přináší vrány, které básní a pijí rum
Profesionální deformace v praxi. „Child of Light vznikla na základě sto dvaceti stránkové básně,“ začal jeden z vývojářů prezentaci v Paříži. „Mluvíme o normostranách nebo stránkách ve Wordu?“, zajímal jsem se bez rozmýšlení. V hlavě se mi rozjela kalkulačka počtu znaků, slov a času nutného k napsání ve vztahu k blížící se uzávěrce. Mezititulky? Kurzívou psané názvy jiných titulů? Dáváme infoboxy? Přitom je to vlastně jedno. Onu báseň napsal Jeffrey Yohalem, scénárista Assassin's Creed: Brotherhood a Far Cry 3, a momentálně jeden ze šéfů vývoje Child of Light. Napsal jí proto, aby podle ní vytvořil poetickou hru.
První krůčky v Dota 2 aneb Jak začátečník dostává na budku
Ty nervy. Ty nervy, když kliknete na Find Match a čekáte, až vám to najde spoluhráče a protihráče. Čekáte pár vteřin. Víc vteřin. Čekáte minutu. A klidně můžete čekat i minut pět. Trpělivost růže přináší. Růže vyměňte za hardcore nerdy z Ruska, kteří vás při první příležitosti těmi ostny verbálně seřežou víc než zadnici holkám na Velikonoce, a dočkáte se. Tutoriály máte úspěšně za sebou a jste připravení na první zápas. Jistou rukou nakoupíte všechno potřebné a začnete si sebejistě vykračovat do nejbližší lany. Nos nahoře, o kouzelnou hůl se zatím jen opíráte a čekáte, kdy se vám přimotá první hrdina do rány.
Alien Rage bude akční jízda na steroidech
Co by udělal James Cameron, kdyby při realizaci svého ambiciózního plánu těžit asteroidy kolem Země narazil na mimozemskou rasu, která by pásla po těch samých nerostech? Možná by chvíli spolupracovali, protože Avatar, a pak by zjistili, že diplomaticky to nepůjde. „Když to všechno nebudeme mít my, tak ani vy,“ řekli by si a začala by válka jako v Alien Rage, dříve známé pod názvem Alien Reggae Fear. Rage totiž dává větší smysl. Stovky ozbrojených emzáků padají před hlaveň megazbraně hlavního hrdiny, který jde středem koridorů a střílí jako na běžícím páse.
S Might & Magic X: Legacy na věčné časy
V duchu si představuji, že éra krokovacích dungeonů nikdy neskončila. Jen dál pokračuje v alternativním vesmíru, do kterého jsem se vlivem kvantových posunů nedostal. Čas od času se ale krokovací dimenze střetne s naší realitou, ozve se mohutný řachanec a po rozptýlení dýmu najednou hrajeme Legend of Grimrock a divíme se, proč ty staré dobré dungeony leží na smetišti.
První krůčky v Dota 2 očima začátečníka
Dota 2 je velká věc, které se, alespoň z pohledu začátečníka, u nás moc velkému pokrytí nedostává. Já Dotě taky nakonec podlehl, ale pořád jsem teprve na samotném začátku a do odborníka mám hodně daleko. Jestli od článku čekáte nějaké tipy a triky, rady, návody nebo nedej bože recenzi, tak raději obraťte pomyslný list. Ideálně na nějakou z mnoha povedených fanstránek. Já vám zatím můžu nabídnout jen první dojmy někoho, kdo s Dotou neměl žádné zkušenosti a teprve začíná.
Dying Light je adrenalinový parkour o život
V poznámkách k předváděčce Dying Light mám napsáno jediné slovo: „Jů.“ Ne snad proto, že bych byl líný psát, ale protože jsem měl plné ruce práce se zdrháním před stovkami zombíků. Byl to epický závod, ve kterém nemůžete být druzí. V Dying Light buď zvítězíte, nebo ztrácíte vše. Miloš vám z E3 již reportoval o denní hratelnosti a na Gamescomu jsme si prožili tah nočním městem. Znáte to: kluby, tanec, taxíky a nonstopáče... tu nejsou.
Druhé dojmy z Titanfall aneb souboj novinářských titánů
Jaké to ale máme rozkošné odpoledne, nestihl jsem si pomyslet na střeše obytného komplexu, kam jsem dopadl po spěšné katapultáži z titána třídy iks ypsilon. Z jeho kokpitu mě vyhnalo varování a oheň a kouř a Karel, koulející vedle mě očima, anžto vůbec nestíhal, co se to na monitoru děje. A děla se toho celá spousta, s důrazem na slovo „děla“. Dva titáni ucpali krátkou ulici a pálili po sobě ze všeho, co se jim ještě nestihlo přehřát. Jestli nějaký z údajů na obrazovce skutečně odpovídal teplotě titánských děl?
Mad Max bude šílenství v otevřeném světě
Mad Max měl premiéru na konci oněch punkem požehnaných sedmdesátých let a dnes, o čtyřiatřicet let později, se počítá k béčkové stravě pamětníků. Přestože postapokalyptická série filmů s Melem Gibsonem v tehdejších náctiletých zanechala hluboké šrámy, vývojáři se o její adaptaci moc neprali a zdálo se, že herní svět na Gibsona a jeho upilovanou brokovnici zapomněl. Oznámení stejnojmenné hry na letošní E3 bylo proto překvapivé. Při pohledu do kalendáře režiséra George Millera však dává smysl. Neplánuje snad Warner Bros na příští rok restart filmové značky? Plánuje. Má být Mad Max herním přílepkem? Nemá.
Dojmy z hraní preview verze The Bureau: XCOM Declassified
Když vývojáři z 2K Marin v roce 2010 odhalili svůj příspěvek do rodiny XCOM her, zvedla se proti tomu regulérní vlna nevole. Hra měla upustit od taktické perspektivy, usadit vás do hlav hrdinů a hrát se jako akce. Ani náhodou se tedy neměla podobat původní sérii a skutečně jen málokdo to dokázal přenést přes srdce. A protože vývojáři dělají hry hlavně pro lidi, začal se akční XCOM měnit.
E3 2013 dojmy: V Call of Duty: Ghosts hrajete za psa
Srovnání série Call of Duty s explozivními filmy Michaela Baye není ničím novým a Activision mu zjevně jde naproti. Aby na E3 předvedli Call of Duty: Ghosts, prezentaci neumístili do prosté kukaně jako většina ostatních firem, ale do minikina s vibračními křesly. Výsledek byl takový, že při každém výbuchu se člověku natřásal zadek. A že to v Call of Duty občas bouchá…
