Six Days in Fallujah provokuje a je v tom zatraceně dobrá
Provokativní střílečka ví, jak zaujmout
Dojmy: Bleeding Edge hravě kombinuje ty správné prvky DmC a Overwatche
Když konference Microsoftu na E3 odhalila, že nová hra od Ninja Theory bude týmová řežba, neubránila jsem se zklamání. Zvlášť když na první i druhý pohled Bleeding Edge připomíná grafickým stylem Overwatch s trochou přidaného šílenství z Borderlands. Od tvůrců Hellblade: Senua‘s Sacrifice bych zkrátka a dobře čekala něco trochu jiného. Na druhou stranu zřejmě dostaneme přesně to, co bychom čekali od tvůrců DmC: Devil May Cry.
Diablo III: Eternal Collection - dojmy z hraní Switch verze
Herní průmysl se mění a Blizzard s ním. Dávno neplatí doby, kdy by firma vydávala hry pouze na dvě platformy. K PC a Mac verzi Diabla III přidali v roce 2013 i PlayStation a Xbox. A právě to stejné Diablo se ještě letos objeví už na sedmé platformě: Nintendo Switch. I když zrovna v případě Diabla používat slovo „to stejné“ je zavádějící, protože aktuální Diablo je výrazně jiné než to, které jsme hráli v roce 2012.
Dojmy z hraní Middle-Earth: Shadow of War – obléhání pevností má skvělou atmosféru a je zábavné
Monolith Productions se zaklínají, že Middle-Earth: Shadow of War bude lepší, větší a po všech stránkách propracovanější než předchozí díl Shadow of Mordor. V rozhovoru mi to potvrdil i Bob Roberts, hlavní designer celé hry. Měl jsem šanci promluvit si s ním poté, co jsem si mohl vyzkoušet nový systém obléhání pevností, který bude představovat jeden z hlavních prvků hry, a také bude silně propojený s Nemesis systémem. Zároveň jde o změnu v tempu hry i pro ty, kteří jinak preferují plíživý a kradmý postup.
Destiny slaví Vánoce novým obsahem
V závěru recenze na Rise of Iron jsem si posteskl, že po roce obsahového půstu nebudu mít pro letošek žádné naděje v očekávání, že na první Destiny už se v Bungie zapomnělo. Opak je ale pravdou. Vývojáři překvapivě dostáli svým slibům. Vedle obsahových dodatků k poslednímu rozšíření či raidu přišli s oslavou Halloweenu, vydařeným vánočním Dawningem a vrací SRL i nějaké ty nové a staré zbraně a další drobnosti. Navzdory očekávání tak pořád má smysl se do hry vracet jak pro absolutní veterány, tak i pro hráče, kteří Rise of Iron odložili hned po kratičké kampani. Destiny tedy žije - stále se toho v tomto světě dá hodně zažít.
Hledání injekcí a útěk před monstrem - první dojmy ze sci-fi hororu Phantaruk
Není to tak dlouho, co vás Aleš seznámil s polským sci-fi hororem Phantaruk. Osamělý muž bez identity v něm pátrá po odpovědích na palubách násilně vyklizené vesmírné těžařské lodi. Samota je ubíjející, ale není absolutní: Občas se zjeví bytost, která je také osamělá, ale ve vagónu pražského metra byste s ní jet nechtěli. Zabíjí totiž všechno, co se pohne. Jediným řešením je útěk a ten budete provozovat hodně často. Aleš od hratelnosti čekal variaci na Alien: Isolation. Po zahrání ukázkové verze můžu dodat, že inspirace přichází také ze SOMA a kdo bude pátrat, ten najde i pomrknutí na System Shock a Dead Space.
Battlefield Hardline - dojmy ze singleplayer kampaně
Od singleplayer kampaně Battlefield Hardline jsem nečekal nic zázračného, ale zároveň jsem doufal, že zrovna tvůrci z Visceral nabídnou díky svým zkušenostem s příběhovými hrami zážitek, nad kterým nepůjde jen tak mávnout rukou. A doufal jsem marně. Visceral Games vzali étos i principy Battlefield her a v Hardline s tím vším vytřeli podlahu. V singleplayer kampani nabízí spíše podivný restart seriálu Miami Vice v herní podobě a zároveň i nepovedenou parodii Metal Gearu. Na vině ale není záměna vojenské tématiky za policejní, kdepak.
DLC Dead Kings pro Assassin’s Creed Unity stojí za zahrání
Vydání Assassin’s Creed Unity na sklonku minulého roku se, kulantně řečeno, zrovna moc nepovedlo. Hra byla zamořená hromadou chyb a nedodělků, v některých lokacích se propadal framerate hluboko pod akceptovatelnou mez a hráčská obec po právu reagovala podobně jako davy rozzuřených francouzských občanů ve hře samotné. V průběhu několika týdnů po vydání pak Ubisoft vydal potřebné záplaty, které hru dotáhly do relativně funkčního stavu. A jako náplast na pořádnou bolístku vyšlo nedávno DLC Dead Kings zcela zdarma. Přináší pár zajímavých novinek včetně poměrně rozsáhlé nové lokace. Má ale vůbec smysl sedmigigový soubor stahovat?
Dojmy z otevřené bety Battlefield Hardline
Nemá asi cenu zastírat, že jsem, i vzhledem k první betě, přistupoval k té druhé s lehkou skepsí. Tehdejší hodně rozpačité vyznění vojenské akce, převlečené do policajtských šatiček, mě totiž zklamalo takřka ve všem. S potěšením ale mohu předeslat, že nynější veřejný test na tom byl o poznání lépe. Jen se nezdá, že by hra dělala krok vpřed. Spíš jde o úkrok stranou, který popírá principy série. Někdy je to zábava, jindy utrpení, ale jako online střílečka Battlefield Hardline zatím ujde. Ale je to ještě Battlefield?
Xbox 360 verze Forza Horizon 2 je důstojná rozlučka s končící konzolovou generací
S vydáním Forza Horizon 2 na začítku října se moje komunikace s okolním světem ztenčila na nutné minimum. Skvělé arkádové závody z X360 se v pokračování pro Xbox One prezentují obrovskou otevřenou krajinou jižní Francie a severní Itálie ve špičkové grafice – kdo hru alespoň jednou nezastavil, aby si mohl vyfotit dešťovými kapkami pokrytý Ford Mustang, nepochopí. Vedle verze pro Xbox One však Forza Horizon 2 vyšla i pro Xbox 360 a spousta majitelů této konzole si logicky položila otázku: má smysl si kvůli nové Forze pořídit novou konzoli, nebo se hry liší spíš v drobnostech a verze pro „třistašedesátku“ v klidu postačí? Oprášil jsem proto X360, abych mohl na položenou otázku odpovědět.
Dojmy z hraní: jízda s Claptrapem v Borderlands The Pre-Sequel bude opět divoká (a zábavná)
Gearboxu se už s vydáním prvního dílu Borderlands povedlo skloubit absurdní humor, komiksovou stylizaci a solidní herní mechanismy do zábavného a těžce návykového celku. Hráči tenhle potrhlý projekt kvitovali s povděkem, a přímo tak zapříčinili vydání druhého dílu (a tuny DLC). Příběhově ucelenější a celkově vyleštěnější Borderlands 2 zaznamenala ještě větší úspěch, takže nevyhnutelně přichází další nášup hláškujících robotů, ujetých dialogů a pološílených nepřátel v Borderlands: The Pre-Sequel.
Kouzelná plošinovka Ori and the Blind Forest se snaží být zábavná i obtížná
Plošinovku Ori and the Blind Forest jsem na seznamu Gamescom prezentací měla uvedenou jako poslední a nakonec se z ní vyklubal jeden z nejhezčích zážitků celé výstavy. Ve vzduchu totiž viselo nefalšované nadšení vývojářů, kteří odešli z velkých studií, aby mohli konečně dělat hry podle sebe. Pokud se vám zdá, že jde o typickou mantru nezávislých vývojářů, co vlastně neměli na stánku Microsoftu co pohledávat, máte pravdu. Jenže Ori bez nadsázky a pochyb je nezávislá hra, navzdory logu Microsoftu v traileru a patičce webové stránky hry. Tvůrci z Moon Studios si nadále zachovávají nezávislost a pracují v malém týmu sedmi lidí – snad i proto trval vývoj desetihodinového dobrodružství lesního ducha Ori čtyři roky! Zdá se ale, že výsledek bude stát za to!
Půlhodina hraní Dragon Age: Inquisition přinesla spíše zklamání
Dragon Age: Inquisition se dle tiskových zpráv a mnohých vyjádření tvůrců z Bioware snaží napravit lehce pošramocenou reputaci značky zejména u fanoušků, kterým druhý díl příliš nevoněl. Hra má nabídnout především intenzivní příběhový zážitek, výborný soubojový systém a moře lokací k prozkoumání. K tomu všemu se tvůrci údajně snaží oprostit od romancí s jednoznačným sexuálním cílem a nabídnout hráči zpětnou vazbu ke všem důležitým rozhodnutím. Sliby zní hezky, ale po půlhodině hraní dema na Gamescomu jsem cítil stejné zklamání, jaké jsem zažil kdysi u předváděčky druhého dílu.
Shadow of Mordor úspěšně kombinuje Batmana, Assassin's Creed a Dishonored
Ve světě Středozemě se odehrála spousta příběhů, které Tolkien nestačil vylíčit. Tvrdí to alespoň autoři Middle-earth: Shadow of Mordor, která se má odehrávat někdy po Bitvě pěti armád z Hobita, ale ještě před dějem Pán prstenů. Hlavním hrdinou hry je hraničář Talion, zavražděný Sauronovými pohůnky při přesunu do Mordoru, povolaný zpět z věčného odpočinku tajemným přízrakem. Právě identitu tohoto ducha popisuje starší článek, stejně jako první příběhovou úroveň hry. V následujícím článku se tedy zaměřím spíše na herní mechaniky, abych nezkazil radost hráčům, kteří se příběhem chtějí nechat překvapit.
Assassin’s Creed Rogue není pecka, ale ani vykrádačka Black Flag
Zdvižené obočí řady fanoušků série Assassin’s Creed po oznámení „old gen“ záseku s podtitulem Rogue lze zpětně považovat za zcela oprávněné. Assassin’s Creed Rogue si neklade za cíl značku někam posouvat a troufám si říci, že tvůrcům vlastně nejde ani o předem avizované vyplnění bílých míst v příběhové linii spjaté s americkým kontinentem. Rogue je podle všech indicí hlavně větší, obsahově více nabušená a do jiného prostředí zasazená čtyřka, což tvůrci během prezentace hry na GC nijak nezastírali. Na oplátku jsem před nimi nezastíral, že nad tímto záměrem budu nadšeně hýkat, ale zároveň jsem ocenil, že nové prostředí působí atraktivně a může být pro řadu hráčů solidním motivem se do hraní Rogue na podzim pustit.
Dojmy z bety Battlefield Hardline naznačují, že jde o převlečený Battlefield 4
Každý kluk si v jistém období života rád hrál na vojáčky. Pobíhali jsme po sídlištích s klacky v rukách a hlasitě přitom na sebe pokřikovali, když jsme předstírali válečnou bitvu, ale ještě mnohem častěji hru na policajty a zloděje. Podobně to zjevně měli vývojáři z EA Visceral, kteří v Battlefield Hardline převlékají vojenské maskáče za policejní uniformy. Tanky nahrazují sedany s majáky a strategické čištění vojenských objektů unášení transportérů s penězi. Minimálně to tak působí na první pohled. Realita je však daleko prozaičtější. Visceral vlastně nic neopouštějí, jen dosavadní Battlefield hry snaživě přebarvují.
E3 dojmy: Forza Horizon 2 nabídne pohodové svezení francouzskými vinicemi
Forza Horizon 2 na Xbox One je docela jiná hra než Forza Horizon 2 na Xbox 360. „Obě verze stojí na stejné myšlence,“ říká Ralph Fulton, jeden ze spoluzakladatelů studia Playground, a následuje několikaminutová debata o rozdílech mezi verzemi pro dvě generace konzole Xbox. Rozdílů je tolik a jsou tak zásadní, že autoři ani nemluví o jedné stejné hře pro dvě platformy, ale pomalu o dvou různých titulech.
E3 dojmy: Borderlands The Pre-Sequel se tváří jen jako datadisk a vezme vás na Měsíc
Že nemáte rádi Borderlands? Pak zbývá jen popřát hezký den a zase se rozloučit, protože The Pre-Sequel na vašem postoji nemá šanci cokoli změnit. Je to čistokrevný nášup toho samého a tak trochu polovičaté pokračování o velikosti prvního dílu, které to bude mít za plnou cenu těžké. Celá hra by se vlastně dala shrnout do jedné věty: Borderlands 2 se sníženou gravitací. Stačí? Ne? Tak to pojďme rozebrat.
E3 dojmy: Parkourové Dying Light se konečně hraje jedna báseň
Dobrou noc a hodně zdaru. Herní slogany obvykle jedním uchem vstupují a druhým hned zase prchají, ale motto Dying Light je prostě dobré a trefné. Jak ve zdejším světě zajde slunce za obzorem, dosud letargické zombie chytnou slinu a přidají se k nim hbitější kolegové, kteří jsou přes noc zašití jako netopýři. Ano, můžete vyklidit pozice a přes noc vegetit bezpečně v úkrytu, ale Dying Light se sama neodehraje a jako na potvoru vám bude cpát mise, které lze plnit jen za tmy.
E3 dojmy: Far Cry 4 boduje kooperací a slony namísto tanků
Definice šílenství? Když opakujete tu samou věc znova a znova, říkalo se ve Far Cry 3. A možná právě proto jsme v něm dokolečka dokola dobývali desítky nepřátelských táborů. Dva roky nato přichází Far Cry 4 a spolu s ním i desítky nepřátelských táborů, které budeme také dokolečka dokola dobývat. Je tedy Far Cry 4 šílené? Bláznivý Vaas by jistě souhlasil. Hra jasně odkazuje na svého předchůdce a ještě k tomu přihazuje slony, kteří převrací vojenské džípy, a ve víru následných explozí si sotva odfrknou. No toto?!
