The Bureau: XCOM Declassified, jak zní finální název hry, byla uvržena do víru několikerých změn hratelnosti a přidávání či odebírání různých herních prvků, v němž se zmítá v podstatě až dodnes. Vysvobodit by hru z tohoto cirkusu mohlo snad až překotně se blížící datum vydání, stanovené na 23. srpna. Ještě než se ale všichni přesvědčíme, k jakému výsledku se tvůrci přes všechny ty úpravy dostali, nakoukl jsem jim pod ruce díky preview verzi, která přistála v redakci.
Z různých rozhovorů jasně vyplynulo, že tvůrci hodně sázejí na příběh a považují jej za eso v rukávu. Preview verze však naznačuje, že pokud se hodlají vývojáři vytáhnout s něčím opravdu geniálním, bude to nalepeno na kostře, která se rozjíždí jako zcela klasický a tuctový příběh. Zemi napadli emzáci, které s pomocí speciálních schopností musí poslat zpět na rodnou hroudu heroické super individuum.
Hlavní hrdina je na začátku invaze napaden při přepravě tajemného kufříku, a když se po útoku probudí, je nejenom živý, ale kufřík je otevřený a věc, která byla v něm, už tam jaksi není. Najednou má náš geroj zajímavé regenerační schopnosti, dokáže nepřátele telekinezí vyhazovat do vzduchu a tak dále. Člověka logicky napadne, kam se to tajemné cosi z kufříku při napadení podělo, ale nechme to být. Třeba 2K Marin něčím překvapí a do preview verze vyplácalo jen standardní šeď.
Pokud má příběh šanci se s postupem hry spasit, s hratelností už to tak růžově nevypadá. Jen těžko lze vsadit na to, že se na herních mechanikách za necelý měsíc něco změní, což mohl být docela problém. The Bureau se totiž hraje jako každá jiná third person akce, v níž máte po boku několik parťáků, pobíháte rovnou za nosem koridory a kropíte olovem vše, co se hýbe a netváří se zrovna pozemsky. Nabízí se přímé srovnání s Mass Effectem, který se hrál velice podobně pouze s tím rozdílem, že byl efektivnější a intuitivnější, co se ovládání týče.
V The Bureau mezerníkem vyvoláte taktický pohled, ve kterém můžete rozdávat rozkazy svým spolubojovníkům a starat se o to, aby se během boje nenechali zabít - smrt je zde po uplynutí jisté doby v bezvědomí definitivní. Rozdávání rozkazů je však stavěné hlavně na gamepady a i na nich je po jisté době velmi otravné.
Chcete-li někam vojáka poslat, musíte se jakoby vtělit do jeho perspektivy a na dané místo „dojet“ po herní ploše. Požadujete-li po něm, aby střílel na daný cíl nebo použil nějakou speciální vlastnost, kterou mu nadělil jednoduchý RPG systém, nestačí na nepřítele jen kliknout. Musíte na něj buď vaší postavou zamířit, nebo se k němu přepnout skrz další nepřátele, jako by byli vedle sebe v řadě...
Aby toho nebylo málo, umělá inteligence vám v ničem nepomáhá. Nezřídka se stane, že voják po vykonání rozkazu zůstane třeba skrčený za zdí a bezradně křičí, ať mu dáte rozkazy, namísto toho, aby se chopil iniciativy a třeba aspoň v sebeobraně střílel. Na druhou stranu, když už spolubojovníci uposlechnou, vyberou si k přesunu správnou cestu a dorazí na místo, stačí nepřátelům hodit pár granátů (a že se toho ti proklatí emzáci nebojí) a najednou vaši elitní agenti panikaří, vbíhají do palby a provádí další nechtěné prostonárodní tance.
Podobně neelegantní je i technické zpracování, jehož finální podobu sice v preview verzi nikdo nečekal, ale jisté náznaky toho, že se na něm nemile podepsal dlouhý a problematický vývoj, se zkrátka schovat nedají. Postavy jsou strnulé a jejich řeč těla či mimika se při rozhovorech místy ani neblíží současným standardům. Máte při tom pocit jako byste se bavili s figurínami, co provádí jednu až dvě pohybové sekvence neustále dokolečka. Snad ožijí v průběhu vyprávění příběhu, ale vizuálně se jim to zatím moc nedaří.
The Bureau se tedy na první pohled netváří zrovna světoborně a i v mezích průměru působí dojmem, že měla vyjít před pár lety. Pokud bych měl vzít v potaz posvátnost značky, nevěstil bych hře moc příjemnou budoucnost. Na druhou stranu se tu celou dobu bavíme o bůhví jak staré preview verzi, která se v lecčems může od finálního produktu lišit - je možné, že hra skrze preview verzi předvádí opravdu jen ty nejzákladnější prvky a mechaniky. Třeba budeme koncem srpna všichni mile překvapeni.
