Trials Fusion přiveze adrenalinové závodění s triky a tučňáky navrch
zdroj: tisková zpráva

Trials Fusion přiveze adrenalinové závodění s triky a tučňáky navrch

9. 4. 2014 21:00 | Dojmy z hraní | autor: Pavel Dobrovský |

„Máš pocit, že jsi se probudil jako úplně jiný člověk?“ ptá se vtíravý ženský hlas. Mám. Děly se mi věci, které nemůžu dostat z hlavy. Šikanovali mě tučňáci. Mával jsem křídly jako pták nad skokanským můstkem. Zima se náhle proměnila na havajskou party. Uprostřed planoucí hranice jsem oslavil vítězství a zemřel. Přitom jsem celou dobu seděl na motorce a snažil se přeprat fyzikální model kaskadérské arkády Trials Fusion. Na povrchu vypadá normálně, ale ponořte se trochu hlouběji a najdete něco hodně podobného ryzímu šílenství.

„Tučňáky jsme tam dali proto, že nás už nebavily veverky,“ říká kreativní ředitel Fusion Antti Ilvessuo z finského studia RedLynx. Pak se ke mně spiklenecky nakloní, jako by chtěl prozradit státní tajemství a zašeptá: „Ale neboj, nakonec jsme tam dostali i veverky.“

Namísto toho, aby se mi ulevilo, hystericky pátrám po papíru s připravenými otázkami. „Jaká je struktura vašich zákazn...,“ začínám. Antti neposlouchá. Soustředěně lepí na rozhovorovou kameru dvě plastová očka. Další, větší, pak na pohovku, aby to vypadalo, že nás věci pozorně sledují. Pocit, že jsem nedobrovolnou obětí sociomediálního experimentu sílí.

Série Trials o projetí překážkové dráhy na motorce s promyšleným fyzikálním modelem je po pěti letech od uvedení na Xbox Live Arcade bombasticky úspěšná. Ne v tom smyslu, že by každý měsíc vycházely tiskové zprávy o počtu aktivních hráčů, ale svojí popularitu staví stejně jako Trackmania na klidné síle fanoušků, kteří na sérii nedají dopustit, ani kdyby trakaře padaly.

V Trials našly hru svého života milióny lidí a jen v posledním díle Evolution postavili v dodávaném editoru přes šest set padesát tisíc tratí. Kdybyste měli každý den hrát jednu, zabralo by dokončení všech 1780 let. „Optimální svět? Ten vypadá tak, že nikdo nehraje nic jiného, než Trials,“ usmívá se Antti.

Je to takové hezké

Nový díl Fusion má všechny myslitelné předpoklady, aby herní tisk psal o motokárách pro zdolávání překážek, návratu ztraceného trikování ve vzduchu nebo o multiplayeru, který se prolíná do kampaně jednoho hráče, o přívětivém a na předměty bohatém editoru nebo o novém světě plném různě obtížných tratí. Upřímně mě však zaujalo něco jiného: jak hra vypadá vypucovaně. Upraveně. Detailně. Komponovaně. Efektně. Jak na sebe křivky různě zalomených tratí navazují, jako by byly součástí nějaké biotechnologie. Jak jsou pohyby motorkáře, který se řítí vstříc smrti, ladné i při nejkrkolomnějších skocích. „To víš, jsme Finové. My jsme takoví puntičkáři, až to není hezký a protahuje to někdy vývoj,“ vysvětloval Antti.

Právě grafická a pohybová dokonalost je tím, čím chce Fusion zaujmout nové hráče a povzbudit stávající fanoušky série. Nad každou z několika desítek úrovní vývojáři seděli řadu týdnů a promýšleli její mapu. Ale také bonusy, které třeba změní prostředí celé tratě včetně překážek, nebo vás uvrhnou do jednoho z halucinogenních výletů za tučňáky, kde proti nim můžete hrát třeba tenis.

Jindy objevením tajného místa aktivujete výzvu, kdy musíte trať dokončit s neviditelnou motorkou či se za motorku připevní motor z tryskáče a létáte nad zemí jako orel. Legrácky a výzvy dělají z přímočarých tratí vrstevnatější mikrosvěty a jen tím potvrzují, že v RedLynx ví, co dělají. „Dohromady máme připravených kolem sto dvaceti unikátních výzev a změn na tratích. Komu by to bylo málo, dostane extrémně složitou nekonečnou trať, která je při každém spuštění hry jiná,“ láká Antti hardcore hráče.

zdroj: Archiv

Stunts!

Na scénu vstupují také kaskadérské kousky, které lze jednoduše ovládat pravou páčkou na gamepadu. Postava začne podle směru stisku dělat různé polohy nad nebo pod motorkou a Antti pyšně dodává, že nejde o animace, ale o zobrazování v reálném čase. Proč ale triky v minulém dílu nebyly? „Nebyli jsme s jejich ovládáním a zapojením do hratelnosti spokojeni,“ přiznává Antti. „Buď bylo na překážku ovládání, nebo do hry nezapadaly. Dlouho jsme řešili, jak je technicky a hratelnostně integrovat do Fusion a nakonec jsme našli model, kterému říkáme FMX, a přijde nám dobrý.“

Fusion je stejně jako předchozí díly podivným mixem akčního ježdění a bravurního zvládnutí fyzikálního modelu. Každá trať pro mě znamená vystoupení trapnosti, protože neustále ryju pusou v hlíně, a tak raději sleduji vývojáře, jak bezchybně přenášejí váhu jezdce na motorce podle potřeby.

Jak je vidět, dokonalé zvládnutí jízdního modelu je odměnou samo o sobě. Kvůli prolnutí multiplayerových žebříčků do kampaně ale vždy víte, že někdo ujel trať lépe a budete se snažit být ještě lepší. Právě na kartu soutěživého multiplayeru RedLynx sází životnost své hry.

Internetově i lokálně

Multiplayer je ostatně velká věc. Po několika hodinách testování jednotlivých tratí míří kroky novinářů k místům, kde se ozývá největší řev, nadávání a vítězné jódlování. Probíhá tu lokální multiplayer pro čtyři hráče, svižná a veselá zábava, při které se naostro ukazuje, jak kdo umí motorku ovládat. Čtyři motorky jedou po dráze vedle sebe a každou chvíli některá z nich havaruje. Stačí mírné naklonění dopředu nebo dozadu a hned se mění rychlost nebo trajektorie.

Kdo si při pohledu na obrázky z Trials představí leda tak Elastomanii by měl vědět, že pouhá čtyři tlačítka stačí na komplexní ovládání motorky: rychlost, brzda, náklon dopředu a dozadu. Dají se s tím dělat divy, jak předvádí jeden ze znalejších kolegů a nechává nás všechny daleko za sebou. Po ukončení série šesti tratí jasně vyhrává a jiný novinář vztekle mlátí ovladačem o zem a ryčí ve vlastní nesrozumitelné řeči. Jen to samotné dokazuje, že lokální multiplayer se vydařil.

Závislí nezávisláci

Když pět mladíků začalo před čtrnácti lety vydávat hry pod názvem RedLynx, jen ztuha si dovedli představit, že budou jednou zaměstnávat přes stovku lidí a vydávat celosvětově populární hru s motorkami. Studio, které během těch let vyrobilo kolem stovky her, koupil před třemi lety Ubisoft s tím, že podpoří právě sérii Trials. Z nezávislého studia se stala pobočka velké firmy, událost, kterou mnoho lidí vnímá jako smrtící.

„Jsme teď nezávislejší víc, než když jsme byli nezávislí,“ říká k tomu Antti. Smysl začne jeho tvrzení dávat až po chvíli, kdy vysvětlí, že možnosti a zdroje, které jsou při nezávislém vývoji příliš drahé a nedostupné, mají nyní Finové na dosah ruky. Spolupráce s pobočkami Ubisoftu v Šanghaji a Kyjevě pomohla s řadou technických a enginových komplikací, třeba s optimalizací hry na 60 FPS, a RedLynx mají volnější ruce a více času.

I z toho důvodu se Fusion připravuje na platformy PC, Xbox One a 360 a PlayStation 4 a vývojáři naznačují, že spojení s Ubisoftem může i za soběstačnost Fusion, ve které není nutné používat mikrotransakce pro nákup nových tratí nebo oblečení motorkáře. RedLynx plánují podporovat hru vydáváváním volně dostupného nového obsahu a propojí svět Fusion s mobilní Trials Frontier, na které již dva roky pracuje osmdesáti členný tým.

Trials Fusion nemá být revoluční hrou. Jak Antti Ilvessuo, tak všichni jeho kolegové jsou spokojení na pozici autorů kvalitní a specifické zábavy pro loajální publikum. Dobře jim tak.

Nejnovější články