Již nějakou dobu viselo ve vzduchu vydání nové mainstreamové karty Nvidia: GeForce RTX 2060. V předvečer CESu 2019 jsme se dočkali. Jensen Huang novou kartu, dle svých slov „pro masy“, představil osobně na pódiu v Las Vegas. Je cenovka opravdu lidová? A co předběžný výkon?

Games Workshop rozdává licence ke svému oblíbenému universu s grácií Ježíška, v důsledku čehož se doslova a do písmene v poslední době roztrhl pytel s herními tituly s visačkou Warhammer 40,000. Z toho pochopitelně těží především menší nezávislá studia hledající cestu na výsluní hráčské přízně anebo třeba řemeslníci z francouzské dílny Cyanide Studios, autoři posledních adaptací Space Hulka. Jejich krajánci z Bulwark Studios se tedy také vydali na křížovou výpravu skrze legie cizáckého hnusu, za svatým grálem kladných recenzentských hodnocení v tahovce Warhammer 40,000: Mechanicus.

„Proč hraješ fotbal na počítači, když ho můžeš hrát venku?“ ptal se nejednoho z nás konsternovaný dědeček, když venku svítilo slunko a my jsme uvnitř pařili Fifu. Jenže dědeček nechápe, že je rozdíl mezi čutáním ve třech lidech na louce a vítězstvím v Lize mistrů – a to druhé si (kromě pár vyvolených, kteří tenhle článek asi nečtou) můžeme užít jen ve virtuální říši. Pojďme se podívat, které hry to letos zvládly nejlíp.

A jsme zpátky, vážení. Po více či méně intenzivních oslavách silvestra se můžeme vrhnout do rekapitulace našeho prvního týdnu v novém roce. Někdo hrál hry, někdo šel do kina a někdo… No, to už si přečtěte sami. Obecně vzato se už v redakci pomalu pouštíme do nových her, a začínáme dokonce plánovat už i to, jakým způsobem vám letos oživíme pokrytí červnové E3. Věřte nám, že se máte na co těšit.

Ani v novém roce se první pondělí v měsíci neobejde bez našeho deskoherního pořadu BoardGame Club. Přes Vánoce se toho sice moc nedělo, ale pár opozdilých očekávaných her přeci jen vyšlo a my se jim dnes podívám pod obálku. Samozřejmě nebude chybět vážený host, tentokrát Pavel Prachař z vydavatelství Mindok.

Hrát si na boha má své nezaměnitelné kouzlo. Zároveň může tato disciplína nabývat mnoha různých podob, například ve hře Reus jste pomocí elementálů přetvářeli povrch a podnebí celé planety. Její tvůrci ze studia Abbey Games nehodlají opustit tento specifický žánr, čehož je důkazem chystaná strategie Godhood. Jejím středobodem bude vaše náboženství, které rozšíříte s pomocí (krvavých) rituálů.

Chris Hunt začal svoje sandbox RPG v otevřeném světě vyvíjet už v roce 2006, tedy v době, kdy her tohoto žánru existovalo dost omezené množství. Devět let na projektu dokonce pracoval úplně sám, poslední čtyři jste si hru mohli průběžně zkoušet v předběžném přístupu na Steamu. Na začátku prosince nicméně Kenshi vyšlo doopravdy a podle reakcí hráčů se dlouhé čekání tentokrát vyplatilo.

Detroit: Become Human je nejnovějším přírůstkem do různorodé rodiny studia Quantic Dream, všichni její členové ovšem mají společného jmenovatele. Důraz na příběh a hlavního scenáristu Davida Cage s nezaměnitelným autorským rukopisem, který v tomto případě podle všeho překonal sám sebe. Detroit sbírá medailové příčky nejen v našich Best of 2018 žebříčcích, a proto jsme se rozhodli, že si ho celý projdeme v rámci LongPlaye.

Hitman 2 je venku už nějaký ten pátek a hrozí tedy, že ho máte dávno prozkoumaný křížem krážem. V takovém případě je možná načase vrátit se ke starším kouskům, které platí za ty lepší z dlouhé řady titulů neumírající série. IO Interactive pro tyto účely připravilo malou kolekci dvou her s vyhlazovací péčí.

Začal nám nový rok, což pro Games znamená především vydávání série článků Best of. V nich upozorňujeme na ty podle nás nejlepší hry loňského roku v řadě kategorií. Není proto divu, že právě o tyto články jevíte největší zájem a jsou tak z celého týdne nejčtenější. Ono se toho stejně ještě zase tolik neděje, herní průmysl se teprve začíná probouzet, a proto seřadíme aktuální Nejčtenější články týdne trochu jinak:

Vánoce jsou za námi a vy o hry jistě nouzi nemáte. Co koupit pod stromeček jsme vám už poradili (hry, hardware), takže se dnes zaměříme na něco trochu jiného. Je po svátcích, tudíž byste se museli snažit, abyste nezakopli o nějakou tu slevu. Někteří z vás navíc dostali jistě i menší či větší obnos peněz. I proto jsme si pro vás připravili poslední nášup tipů co koupit a čím si zpříjemnit začátek nového roku.

Na našem redakčním stole už se protočila spousta zobrazovadel. Po ultra-širokém monitoru, HDR televizi a 4K herním displeji přišel na řadu i svatý grál herních LCD: 4K monitor s G-Sync, obnovovací frekvencí 144 Hz a podporou HDR. Jak se na takovém kusu hardwaru hraje? A přináší monitor opravdu tak nekompromisní zážitek? Dozvíte se v testu.

Před Vánoci se objevila obrovská záplava novinek, z nichž jsem se některé rozhodl podrobit leckdy nelehké zkoušce čistě dvou hráčů. Dvojku vídáme na krabicích pravidelně, ale v mnoha případech je zde především z marketingového hlediska a ve dvou nejde o bůhví jaký zážitek. Někdy tomu je ale i naopak.

První den v práci v novém roce jsme otevřeli pěkně zostra úplně prvním letošním Fight Clubem. A protože si herní odvětví mezi Vánoci a Novým rokem dopřálo medvědího spánku (který ještě nějakou chvíli potrvá), nemáme moc nábojů, kterými bychom kolem sebe mohli pálit. Přesto bylo o čem diskutovat.

Hlavní nebo vedlejší, kladné nebo záporné, jsou to postavy, kdo vdechuje život sebelépe napsaným herním příběhům. Kombinace kvalitních hereckých výkonů, skvělých scénářů a nejvěrněji rozpohybovaných polygonů často dávají dohromady osobnosti, se kterými bychom se rádi kamarádili i v reálném životě. Anebo se jim naopak velmi ochotně vyhýbali.

„Promrhaný potenciál“ – zhruba takové přízvisko by druhý Deus Ex měl mít, kdyby hry dostávaly doslovná pojmenování. Fanoušci série jdou dokonce tak daleko, že by nejraději hru vůbec nezmiňovali. Nejspíš tiše doufají v její budoucí ustřižení z kánonu série „skutečným“ pokračováním prvního Deus Ex. A netřeba dlouze zmiňovat, proč. „Nejlepší metalový dárek“ ve formě zklamání si z Deus Ex: Invisible War, hry vydané před více než 15 lety, 2. prosince 2003, nejspíš odnesla většina z nás.