Recenze

Five Nights at Freddy's - recenze

Představivost je mocná čarodějka. Když ji máte, můžete si vysnít hrady a zámky a dostat se alespoň na pár minut denně ze svrabu každodenního stereotypu. Stejně tak ale kvůli bujné fantazii a představivosti můžete prožít muka, která by jiní nezakusili. Míra, s níž si užijete hororovou hru Five Nights at Freddy’s, závisí právě na míře vaší představivosti. V jádru jde totiž o tak jednoduchou hru, že by ji svou sofistikovaností strčili do kapy i fotbaloví hooligans.

Five Nights at Freddy's 2 - recenze

Five Nights at Freddy's se několik dní držela v žebříčku nejprodávanějších aplikací v App Store a hlavně díky let's playerům uspěla i na Steamu. Scott Cawthon si tedy vzpomněl na známé pořekadlo „kuj železo, dokud je žhavé“ a hned poté, co se jeho prvotina zapsala do vystrašených srdcí tisíců hráčů, rozjel vývoj pokračování s prozaickým názvem Five Nights at Freddy's 2 (a nyní už zase maká na trojce). Rychlost, s níž Scott pokračování připravil, by mu jistě záviděl leckterý tvůrce nikdy nekončících blockbusterů typu Call of Duty nebo Assassin's Creed. Vydání dvou dílů totiž nedělily ani tři měsíce, což může pravděpodobně za "problémy" druhého dílu.

Deliver At All Costs – recenze šílené akční arkády

Když hromada zbytečností zabije zábavu

Alien: Blackout – recenze

Zadržme, nepobuřujme se. Nějaké to roztrpčení, že z pokračování napínavého Alien: Isolation nakonec vzešla pouhá mobilní odbočka, je docela pochopitelné, to ano. Ale, ač obtížený několika většími nedostatky, Alien: Blackout umí být alespoň na jedno zahrání ucházející atmosférickou zábavou, která vcelku mile zapadne do očekávaného vetřelčího stylu.

The Sun at Night - recenze

Možná není tak slavná jako Lassie, ale lidem posloužila mnohem víc. Lajka, potulný pes z moskevských ulic, byla na konci padesátých let obětována pro výzkum vesmíru a jako první živý tvor se prolétla po oběžné dráze Země. Už se ale nevrátila. Původně to mělo být proto, že Sověti zapomněli „vynásobit zásoby dvěma“ (nebyla vyvinuta technologie pro návrat), ale ve skutečnosti Lajka zahynula v kokpitu vlivem stresu a přehřátí.

At the Gates – recenze

„Sid Meier si myslí, že je jediný, kdo může před grandiózní 4X strategie pyšně cpát svoje jméno. Ale to se mýlí,“ funěl Jon Shafer, hlavní designér Civilization V, když v bezesných nocích přemítal nad názvem své příští hry. A tak se zrodila Jon Shafer’s At the Gates, strategie o barbarech, kteří postupně rozkládají upadající Římskou říši. Jenže se taky bohužel ukázalo, že když dva dělají totéž, není to totéž. A to nejen kvůli objektivně výbornému jménu „Sid“, které obyčejného „Jona“ poráží na všech frontách.

Strategic Command WWII: World at War - recenze

Jakmile člověk s alespoň minimálním zájmem o historii dostane nějaký ten válečný simulátor, měl by automaticky dostat chuť vyzkoušet si alespoň jeden z bezpočtu “co kdyby” scénářů. Právě války nabízí podobným fantastům plno neuskutečněných scénářů ve stylu, co kdyby se Polsko dokázalo bránit Německu, a co kdyby na ně nezaútočili ještě i Sověti. Co by se stalo, kdyby se Japonci drželi dál od Pearl Harboru a věnovali se jen Číně? Ani jeden z těch scénářů nedopadl dle mého očekávání.

One Night Stand – recenze

To je zase ráno za trest – trest za to, že jsem se včera v noci strašlivě ožral. Všechno mě bolí, hlavně hlava, mobil mám skoro vybitý, chce se mi zvracet, na jazyku ještě cítím pachuť alkoholu. Hledám sklenici s vodou, zrak mi přeletí po něčích nahých zádech, kam jsem tu vodu jenom… POČKAT. Tohle není můj byt. A ta záda taky nejsou moje. Patří nějaké úplně cizí dívce. A já nemám tušení, kdo to je.

Neverwinter Nights - recenze

Tvůrci legendární série Baldurs Gate nám konečně naservírovali další očekávané RPG Neverwinter Nights, které vychází z třetí edice pravidel Dungeons & Dragons a potěší nejen singleplayerem.

Arabian Nights - recenze

Hra Arabian Nights se stejně jako Prince of Persia 3D odehrává v orientálním prostředí, navíc se může pochlubit jednou výjimečností...

Night in the Woods - recenze

Čas na famfáry! Pod generickým názvem Night in the Woods, který bych očekával spíš u zbytečného béčkového hororu, se totiž skrývá moderní adventura, jakou jste ještě nehráli. A má navíc všechna esa v kapse.

Apocalipsis: Harry at the End of the World - recenze

Spolupráce polských herních studií s metalovými kapelami už v minulosti přinesla svoje ovoce. Nijak náročná ale o to údernější skladba Sword of the Witcher od kapely Vader doprovázela vydání prvního Zaklínače. Tentokrát ale ještě trošku přitvrdíme. Už tak znepokojující obrazy a motivy inspirované dřevoryty z 15. a 16. století v Apocalipsis totiž podkresluje důmyslně maskovaná hudba kapely Behemoth a do role vypravěče byl pasován sám frontman kapely Adam "Nergal" Darski.

Mario & Sonic at the Rio 2016 Olympic Games - recenze

Virtuální sportování je ideální zábavou na večírky, kdy se osazenstvo vyvalí do křesel před televizi s pivem v jedné a brambůrkami v druhé ruce. Menší revoluci kdysi přineslo Wii, které lidi vyhnalo z křesel aspoň do vzpřímené polohy (tedy aspoň do chvíle než jste přišli na to, že tenis se dá hrát v pohodě i ze sedu). Mario a Sonic nicméně v Riu na pohybové ovládání na rozdíl od minulých dílů zcela zapomínají a vrací se ke klasickému ovládání pomocí tlačítek a analogů nebo D-Padu. Koncept ale zůstává stejný jako v předchozích hrách - jde o sbírku nepříliš náročných miniher, které mají za cíl pobavit bez rozdílu věku, pohlaví nebo herních preferencí.

The Waylanders – recenze nešťastného RPG ze staré školy

Nové Neverwinter Nights ani Dragon Age tady nehledejte

Bloodstained: Ritual of the Night – recenze

Když Kodži Igaraši před čtyřmi lety prezentoval na Kickstarteru svůj nový projekt, nikdo ani na moment nepochyboval, že chce prostě udělat novou Castlevanii, jen pod jiným jménem. Přesně tak to i dopadlo. Bloodstained: Ritual of the Night je v jádru pravověrná klasika a svým konceptem vás tedy nepřekvapí. Místo toho to udělá tím, o jak nápaditý, bohatý a propracovaný titul se jedná.

Universe at War - recenze & videa

Matička Země se opět stává bitevním polem. Lidstvo je však tentokrát na druhé koleji a jenom přihlíží souboji tří naprosto odlišných ras, díky nimž jde o příjemné překvapení začátku roku.

Neverwinter Nights 2 Myster. of Westgate

Hrdina při dobrodružstvích objeví tajemnou masku a když si jí nasadí, zjistí, že se jí nemůže zbavit. A co hůř, stále se mu v třetím datadisku vracejí noční můry...

Neverwinter Nights: Shadows of Undrentide - recenze

Pokud vás loni učarovalo fantasy RPG Neverwinter Nights založené na pravidlech Dungeons & Dragons, pak asi přivítáte příchod prvního datadisku, který obohatí hru o mnoho novinek zmíněných v recenzi.

Pearl Harbor: Strike at Dawn - rec.

K šedesátiletému výročí napadení americké základny na Havaji byl natočen nejen nejdražší film všech dob, ale vznikla také tato hra.

Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir rec.

Mix RPG a strategie není zase takovou výjimkou. Tento datadisk je ale prvním takovým kouskem postaveným na oblíbené licenci Dungeons & Dragons, podobá se Baldurs Gate a v některých aspektech ho překonává.

Neverwinter Nights 2 - recenze 1. & 2.část

Žánr klasických RPG zažívá i přes útok onlinovek dobrý rok a potvrdit to chtěli Neverwinter Nights, jejichž finální verzi jsme už pořádně otestovali a tak nic nebrání ve sdělení dalších postřehů v druhé polovině recenze.

Neverwinter Nights: Hordes of the Underdark - recenze

V druhém datadisku pro fenomenální RPG Neverwinter Nights vás příběh postaví do role velmi renomovaného hrdiny, jenž byl pozván na pomoc městu Waterdeep odolávajícímu útokům temných sil z podzemí.

Mario and Sonic at Olympic Games rec.

Dva hlavní symboly konkurenčních herních konzolí měří síly v licencované sportovní hře pro Wii, u níž se v mnoha různých disciplínách opravdu zapotíte.

Empire at War Forces of Corruption rec.

O životě na hraně zákona by vám mohl vyprávět Han Solo, ale zde se můžete seznámit s mnohem tvrdším kriminálním živlem, který se chce za pomoci korupce stát nejmocnějším zločincem v celé široké galaxii.

Rise and Fall: Civilizations at War recenze

Alexandr Veliký a královna Kleopatra táhnou do boje, aby zajistili nesmrtelnost svým starověkým říším v dosud nevídaném mixu strategického a akčního žánru. Funguje ale takový hybrid v praxi? Verdikt + videa pouze u nás.

Star Wars: Empire at War - mega-recenze

Ve vesmírné strategii od tvůrců Command & Conquer prožijete původní trilogii SW ve své režii a přiložíte ruku k porážce Impéria nebo pomůžete Darth Vaderovi s rozdrcením rebelů. Přiloženy videa s Hvězdou smrti.

Adventure at the Chateau d´Or rec.

Jak může dopadnout pokus o historickou hru s princeznou pátrající na francouzském zámečku d´Or po zděděném pokladu?

Fight Night Champion - recenze

Bum bum prásk. Bum bum prásk. Pěkně kombinacemi k vítězství. Bum bum prásk. Úhyb, kontr a prásk. Boxerská série Fight Night vstupuje do nové éry a po relativně vydařeném, leč ohledně některých prvků nevyváženém, Fight Night Round 4 přichází nové přízvisko s novými prvky – Champion. Tento díl se od původní klasické hry mění v jednom důležitém bodu, který vskutku vytváří milník, jenž plně ospravedlňuje přejmenování série. Objevuje se totiž příběhová kampaň, takže nejste odsouzeni jen na vlastní domýšlení událostí mezi jednotlivými zápasy a tréninky.

BioShock Infinite: Burial at Sea - recenze druhé epizody

Pro všechno to drama, provázející Irrational Games v posledních měsících, člověk pomalu zapomíná, že to byla firma, která nedělala špatné hry. A pro všechny rozbory a inspirativní kritiky poslední z „velkých“ her, které studio dalo dohromady, člověk pomalu zapomíná, na jak výjimečném základě celá série BioShock stojí – a padá. Přehnaná introspekce? Druhá epizoda rozšíření Burial at Sea je patrně tím posledním, co minimálně v této éře z BioShocku uvidíme. A tým fantastických herních řemeslníků kolem Kena Levina v něm uzavírá oblouk zpátky k startovnímu bodu nepravděpodobného bestselleru.