Adventure at the Chateau d´Or rec.
2/10
zdroj: tisková zpráva

Adventure at the Chateau d´Or rec.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

18. 6. 2001 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Jak může dopadnout pokus o historickou hru s princeznou pátrající na francouzském zámečku d´Or po zděděném pokladu?


Adventure at the Chateau d´Or - recenze

Autor: Félie
Publikováno: 18.června 2001

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Jsou pryč doby, kdy jsem hýkali nadšením a zběsile se radovali nad každou hrou, která se na trhu objevila. A pryč jsou také doby, kdy jsme hrám odpouštěli chybičky, chybky, ale i chyby. A jsou také pryč doby, kdy jsme nad nezdařenou prvotinou některé z firem krčili rameny se slovy: „Však oni se to naučí…“. Nová americká firma Karma Labs spustila před uvedením své první hry Adventure at the Chateau d´Or velký humbuk ve smyslu: to jste teda FAKT ještě neviděli… Jenže hra spatřila světlo světa a jediné, co mě v souvislosti s ní a jí předcházející reklamní kampaní napadá, je označení „nahypovaný shit“. Poctivě jsem se snažila najít alespoň jednu pozitivní věc, abych ji mohla pochválit… bohužel: v této mé recenzi se slov chvály nedočkáte. Hra je špatná po všech stránkách, které jsme zvyklí hodnotit.

 Byla jednou jedna pricezna...
V úvodní mizerné, rozmazané a rozpatlané videosekvenci (mimochodem ve formátu MOV) máte možnost se seznámit s počátkem příběhu. Žila byla v Paříži jedna nejmenovaná princezna. Tato princezna se ke svému šlechtictví nijak zvlášť nehlásila (zřejmě proto, že Francouzi mají milý zvyk: své šlechtice gilotinovat) a bydlela v hezky zařízeném bytě. Až jednou zazvonil dvakrát pošťák (protože každý normální pošťák zvoní vždycky dvakrát - jenom naše pošťačka se vždycky opře o zvonek a drží a drží….) a přinesl princezničce poštu. Urozená slečinka si dopisy přebrala a počala si korespondenci prohlížet. V tom narazila na list, který ji zjevně upoutal, zřejmě proto, že začínal slovy: „Vaše výsosti“.

Během čtení se dozvídáme, že je dopis od princeznina dávno zesnulého předka strýce, vědce a vévody Duka. Milý strýčínek své vznešené neteřince ze záhrobí píše vskutku milý dopis o velkém pokladu ukrytém na jejich rodovém sídle, zámku d´Or a vyzývá dědičku, aby se na tento zámek vypravila a poklad dle jeho instrukcí nalezla. Rozhodla jsem se velkoryse přehlížet drobné chyby a proto nijak zvlášť nezdůrazňuji nesmyslnost záhrobní pošty. Vévoda, jsa duch, mohl úplně klidně položit zmíněný dopis princezně na stůl a nemusel utrácet „jinosvětské“ penízky za pozemskou známku a přitom by to příběhu přidalo na tajemnosti. Ale zpět k naší hře: princezna se rozhodne: že teda ano, a na zámek se vypraví.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Hra začíná v zahradě zámku, kdy naše hrdinka sedí na kašně a zevluje po okolí až do okamžiku, kdy nás spatří a nadšeně nás vítá a současně děkuje, že jí jdeme s hledáním pokladu pomoci. A to je hned další renonc: kdo my vlastně jsme? Nikde není vysvětleno, proč nehrajeme rovnou za princeznu, když všechny následné úkoly plníme za ni. Kdyby tento nesmysl byl alespoň ošetřen tak, že hráč je princeznin přítel a ona si ho zavolala na pomoc, ale takhle opravdu není jasné proč se do toho vůbec motáme. Prostě a jednoduše z ničeho nic jdeme náhodou kolem a při té příležitosti si stříhneme jednu výpomoc milostivé slečně a pomůžeme jí, bez nároku na odměnu či podíl, k jejím milionům.

 Obtížné otázky z francouzských dějin
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Později ve hře princeznu ještě několikrát uvidíme, ale jinak se zámkem potulujeme sami. Když říkám sami, myslím tím skutečně SAMI, protože představte si, že v této adventuře, nepotkáte jedinou živou duši, jen jednu mrtvou - tedy duši strýce Duka. Zemřelý vévoda byl za života zaníceným historikem a jeho nadšení pro dějiny si vy hezky odskáčete. Abyste totiž vůbec měli šanci poklad nalézt, budete muset odpovědět tomuto paranormálnímu jevu na několik opravdu těžkých otázek z dějin Francie a Paříže.

Počet otázek se řídí tím, jakou obtížnost si na začátku hry nastavíte. Pokud si dáte easy, dostanete pět otázek, pokud si dáte střední obtížnost, tak deset otázek, no a pokud jste zapřísáhlí fandové Francie, francouzů a kohouta na víně, tak dostanete otázek patnáct. Nemyslím si, že by v tomto historickém testu ducha trpícího stařeckou demencí mohl uspět někdo jiný než rodilý Pařížan živě se zajímající o dějiny své země a proto se připravte na hodiny a hodiny strávené v knihovně, kde budete své mládí promrhávat vyhledáváním nezajímavých údajů a dat. Za zmínku snad stojí jen to, že nebudete muset jen listovat v knize o dějinách architektury, ale budete si moci do počítače v knihovně vkládat různá CD např. s životopisem Ludvíka XIV, či Marie -Antoinnety.

Pokud se skutečně přes pohovor s vévodou dostanete, nečeká vás dál nic lepšího. Budete plnit asi deset puzzlů nevalné úrovně a obtížnosti. A jestli se těšíte na bohatý inventář, který je u adventur tak obvyklý, těšíte se zbytečně… neseberete téměř nic. Jediné, co vám opravdu mohu v této hře zaručit, je velká, hluboká a bezbřehá nuda. Upřímně: nevidím jediný důvod, proč byste tu hru měli vůbec hrát. Pokud, ovšem, si nechcete prohlédnout malinký zámeček na Loiře. Tvůrci totiž tvrdí, že tento zámeček je autentický, ale nezmiňují jeho pravé jméno. Chateau je skutečně mrňavý a je, tím pádem, i málo lokací, do kterých se během hry můžete dostat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Mizerné zpracování
Zmiňovala-li jsem potřebu hráče si zámek prohlédnout, následujícími větami mu tuto potřebu rozmluvím. Pokud si skutečně chcete tento s tímto architektonicko-historickým skvostem seznámit, nedělejte to v této adventuře. To by vás mohlo nanejvýš tak znechutit. Ano, ti inteligentnější z vás již pochopili, že hovořím o grafice. Je mizerná. Opravdu nevím jak jinak to hodnotit než tímto lakonickým sdělením. Celá hra běží v příšerném rozlišení 640x480 a výsledný efekt se zhoršuje, máte-li větší monitor než 14“ a to úměrně jeho velikosti. Hra má velmi špatný až amatérský detail a těch pár rozmazaných a škubaných animací nestojí ani za řeč. A na nějaké to prohlížení taky rychle zapomeňte. Můžete se totiž dívat jen z jednoho úhlu a chcete-li se podívat jinam, obrátíte se o 90 stupňů.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zvuky jsou v souladu s celkem. Tedy: jsou špatné, jsou-li vůbec jaké. Krom otvírání a zavírání dveří a nějakého toho šumu a pípaní ptáčků v zahradě, se dočkáte už jen zvuku ve vinných sklepech zámku, kdy budete ochutnávat vzorky vzácných vín. Zřejmě si mistr zvukař při míchání efektů hojně přihýbal a proto se mu zvuk tekutiny bublající v hrdle jako jediný povedl. Za zmínku stojí ještě hudba, která se mění vždy se vstupem do nové místnosti. Je zde několik hudebních útvarů - od klasické hudby, přes flamengo, barokní motivy, chorály až po moderní skladbičky. Problém je v tom, že jednotlivé hudební vložky jsou velmi kratičké a vy jste prakticky stále v tichu, pokud tedy zběsile nepobíháte z místnosti do místnosti. Navíc zcela absentují přirozené přechody z motivu do motivu a občas je to celé k neposlouchání. A nevím, jestli jsem jen já měla nějakou špatnou verzi hry, ale zvuk byl velmi nečistý, jakoby plný ruchů a šumů.

Hra se ovládá myší - na tom se tvůrcům nic nepodařilo zkazit. V dolní části obrazovky si můžete vyvolat inventář a mapu. Mimochodem, tu mapu budete často potřebovat, protože přestože není zámek nijak rozlehlý, budete se bez její pomoci zbytečně zdržovat blouděním. Ikonka kurzoru se mění. Když si chcete něco prohlédnout, je tam očičko, pokud chcete měnit směr, je tam šipka a rukou můžete předmět použít. Dále se vám budou do jakéhosi „debilníčku“ ukládat nabyté vědomosti, tedy vědomosti, které jste si už někde zjistili a které si budete moci při duchařském přezkoušení otevřít.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Závěrem chci znovu zopakovat, ze jsem se snažila, seč mi síly stačily, najít alespoň jednu hezkou a příjemnou věc, kterou bych mohla pochválit, ale nepovedlo se.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Hra je to mizerná počínaje příběhem, přes hratelnost, obtížnost, grafiku až po zvuky. Ačkoliv, teď mě napadá, ta princezna je docela hezká holka.

Félie
připravil: jd







Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Příšerná, nezajímavá, nehratelná, ošklivá adventura aspirující na titul: shit roku. Ale možná jsme to nepochopili. Třeba to vůbec není hra. Třeba je to výukový program pro francouzská gymnázia.

Nejnovější články