Autor: Jiří Sládek Publikováno: 9.června 2009 |
![]() ![]() ![]() Nic pro začínající hrdiny Dobrodružství je koncipováno pro hrdiny střední úrovně, a začnete s postavou na osmém levelu. Můžete si vybrat, zda ji za vás počítač „level-upuje“ automaticky, nebo si pěkně popipláte hrdinu sami. Osobně mám rád, když se dobrodružství rozjíždí pěkně od začátku a potěší vás i vyhraný boj nad agresivní krysou či nešikovným goblinem, ale zkušenější postava vám zas umožní hned od začátku vychutnávat širší repertoár kouzel či speciálních útoků. Po vylodění zjistíte, že Westgate je vskutku zajímavé město. Půlork není – alespoň od třetí edice D&D – žádnou velkou raritou, ale potkávat na ulicích půlogry a ještěrčí lidi není ani v pestrém světě Forgotten Realms tak úplně běžné. A to nemluvím ani o tom, že zavítáte i do podsvětí, místa v podzemních kanálech zvaného Undergate. A tam se potuluje ještě horší sebranka: mindflyeři, temní elfové, impové, cestovatelé mezi světy tieflingové a aasimaři... prostě radost pohledět. ![]() ![]() ![]() Třenice v partě Autoři připravili i zajímavý repertoár postav, které se k vám mohou přidat. Hned po opuštění lodi vás na molu osloví půlelfská zlodějka, vaše spolucestující. Vypadala poměrně schopně, tak jsem ji hned najal jako doprovod, i když jde o docela zlou a nepřející slečnu. Poměrně brzy si můžete partu doplnit na plný počet čtyř reků – při prvotním pobíhání po městě a jeho prozkoumávání narazíte i na padlého paladina nebo nabručenou kněžku. Časem se ukáže, že ![]() I v tomhle datadisku funguje tzv. Influence, tedy ovlivňování vašich parťáků. Vaše rozhodnutí i způsoby vedení rozhovorů je s vámi sbližují nebo naopak rozkmotřují; a je jasné, že dost často si musíte vybrat, zda potěšíte spíš zákeřnou zlodějku nebo čestného bojovníka. Postavy se navíc mezi sebou čas od času pohádají a je na vás, jak diplomaticky spor vyřešíte. Přátelsky naladěná postava vám pak leckdy poradí a prozradí něco z vaší minulosti, nabroušený člen party vám naopak nijak nadšeně pomáhat nebude. Zkažené město Příběh je docela temný, plný různých kultů a zločineckých organizací – ve městě totiž nepůsobí jen gang Night Masks. Ve Westgate platí, že věřit se nedá nikomu. Děj je svou konstrukcí takovým opakem předposledního kousku postaveném na Neverwinter Nights, drobné odbočce Storm of Zehir. Zatímco tam jste měli k dispozici poměrně široký svět, nelineární děj a partu rovnocenných hrdinů, Mysteries of Westgate je o intenzivnějším – a také lineárnějším – příběhu, který se točí hlavně kolem ústřední postavy. Nejspíš vás ale více potáhne až ke konci. ![]() ![]() ![]() Více méně lineárně I když si čas od času odskočíte na nějaké vedlejší úkoly, budete je plnit spíše při cestě za dějovou linií. Škoda, že dost z nich je vesměs klasických a navíc tak trochu vytržených z kontextu; budete je vlastně plnit jen kvůli zlaťákům a zkušenostem, hrdinové jako takoví vesměs nejsou moc motivování nějak osobně. Konec konců i motivace k odstranění masky – tedy v podstatě ústřední zápletka – je ve hře diskutabilní. Masku totiž máte v inventáři a nemusíte ji ani nasazovat, takže na ní v některých fázích hry úplně zapomenete. Což je trochu divné. ![]() Boje probíhají klasicky „neverwinterovsky“, tedy v reálném čase s možností pauzy. Při zastavení hry v klidu můžete rozdat nové příkazy, zvolit seslání kouzel či útok na konkrétního protivníka... Jelikož jsou vaši hrdinové (ale i protivníci) již od začátku zkušenější než bývá u začátečníků obvyklé, jsou bitvy opravdu pestré. A někdy také poměrně těžké, takže budete muset dost taktizovat. S běžným posláním reků vstříc nepřátelům moc neuspějete, musíte skutečně využívat všechny výhody a prostředky. Tedy hlavně kouzla a speciální schopnosti. Taktici si užijí zvláště při gladiátorských bojích v aréně, kterým se v podstatě nevyhnete. V jedné části příběhu totiž musíte najmout loď, a na to potřebujete až extrémní hromadu zlaťáků – vydělat takovou sumu jinak než v aréně je prakticky nemožné. Potěší ale, že některé jiné situace můžete ukecat, záleží na tom, jak máte dobré schopnosti Diplomacy, Bluff a Intimidate. Zkoušel jsem třeba různě řešit rozhovor s podvodným provozovatelem psích závodů, a zatímco blafování a agresivní přístup vedly k boji, diplomatický návrh vyústil v mírové řešení úkolu. ![]() ![]() ![]() další obrázky v galerii Buďme upřímní, grafický engine už nepatří mezi nejnovější. Samozřejmě že prostředí je o něco detailnější než třeba v původním Neverwinter Nights 2, ale přesto už se nemůže měřit s aktuálními tituly. Ale úplně špatně nevypadá, to zas ne; snad jen v některých městských lokacích (tedy vlastně docela často, jelikož hra se až na výjimky odehrává přímo ve Westgate) budete mít trochu problémy s kamerou, které se do výhledu plete městská zástavba. Hra nabízí pár nových hudebních kousků, které jsou tradičně na vysoké úrovni; práci zvukařů ale trochu degradují chyby, jako jsou různě hlasité hlášky nebo nesmyslné přehrání nějakého výkřiku třeba při přechodu mezi lokacemi. ![]() zdroj: Archiv Související články: Novinky, NWN2: Storm of Zehir recenze, NWN2: Mask of Betrayer recenze, Neverwinter Nights 2 recenze |
Jiří Sládek | |
autor je šéfeditorem portálu TN.cz |