Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir rec.
zdroj: Archiv

Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir rec.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

10. 2. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Mix RPG a strategie není zase takovou výjimkou. Tento datadisk je ale prvním takovým kouskem postaveným na oblíbené licenci Dungeons & Dragons, podobá se Baldurs Gate a v některých aspektech ho překonává.

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 10.února 2009
Verze hry: prodávaná/anglická/PC
Doba recenzování: pár týdnů

Obrázek zdroj: Archiv
Mix RPG a strategie není zas takovou výjimkou. Storm of Zehir je ale prvním takovým kouskem postaveným na oblíbené licenci Dungeons & Dragons. Přiznám se, že jsem sérii Neverwinter Nights vždy považoval za nejslabší ze všech novodobých RPG s licencí D&D. Aktuální titul ale jde jinou cestou; vrací se ke kořenům. Storm of Zehir se v mnohém podobá skvělým Baldur´s Gate, a v některých aspektech je i překonává. Ač jde formálně o datadisk (potřebujete ke spuštění originální NwN 2), náplní představuje zbrusu novou, plnohodnotnou hru.

Peníze až na prvním místě
Děj se točí kolem obchodního úpadku na Mečové pobřeží a aktivit vychytralé podnikatelky Sa´Sani. Ta se v oblasti Sword Coast rozhodne rozjet novou obchodní společnost a vy budete její pravou rukou. Všechno ale nabere grády až později ve hře. Vcelku nenápadný začátek – ztroskotání na exotickém pobřeží pokrytém džunglí a první boje s domorodci – plynule přechází v klasické plnění všemožných úkolů. Hra je na poměry RPG vlastně postavena trochu netradičně; nejde až tak o jasně daný hon za bídákem všech bídáků, záchranu světa atd., ale o postupné překonávání překážek a rozšiřování vlivu vaší šéfky. I když pár překvapení se samozřejmě dočkáte. Slabinou tohoto konceptu je, že hra prostě není tak strhující jako tituly, které vyprávějí silný příběh – toho se tu nedočkáte.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jako za starých časů
Na globální mapě budete pohybovat se svojí partou, odpočívat ve městech, hledat zajímavé lokace nebo cestovat tam, kam vás ten který úkol zavede. Možností na globální mapě je opravdu hodně, a kromě toho, že mě cestování po ní připomíná první dva díly stařičké, ale skvělé RPG trilogie Realms of Arkania, cítil jsem se při něm jako při dobrém hraní „stolního“ D&D. Proč? Protože autoři výborně využívají celou škálu dovedností postav, které ve většině podobných her (myšleno třeba předchozích dílech série) využijete jen někdy v konkrétních lokacích.

Volba vůdce
Zvětšit zdroj: Archiv Jde vždy o to, jakou postavu vyberete jako vůdce výpravy. Jeho Survival určuje, jak rychle se pohybujete. Spot slouží k včasnému odhalení nepřátelských skupinek, kterých se motá po mapě požehnaně, Hide pak ke skrytí party před jejich zraky. Pak tu máme také Search sloužící k hledání zajímavých míst – třeba různých ruin, opuštěných dolů a tajemných jeskyní. Můžete ale narazit také na elfí obchodníky, nebožáka přivázaného ke stromu, lovce otráveného bestiemi nebo vzácného obřího kance, na kterého je vypsána odměna. A dokonce i na partu dobrodruhů proměněných v kuřata nebo hobitího banditu převlečeného za ubrečeného kluka; autoři mne občas opravdu příjemně překvapili originalitou. Při takových setkáních máte obvykle více možností, jak se zachovat.

To konec konců máte i ve chvíli, kdy dojde ke střetu s nepřítelem, respektive těsně před ním. Můžete zkusit utéct nebo nepřítele uplatit. Někdy se jej také povede ukecat (Diplomacy), v případě zvířat zahnat pomocí zvířecích gest (Wild Empathy). A nebo můžete zkusit nepřítele oblbnout (Bluff) a pak nečekaně zaútočit a zastihnout jej nepřipraveného, nebo je zastrašit (Intimidate) a snížit jeho morálku...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Bez rangera ani ránu
Z výše uvedeného je jasné, že v divočině je ideální mít ve své partě rangera, druida nebo alespoň barbara, pro případné vyjednávání je zas fajn zloděj, bard nebo jiné povolání s „ukecávacími“ schopnostmi. Jednu šikovnou rangerku a také zajímavého druida potkáte hned v prvním městě, a můžete je najmout. Kromě čtyř základních postav totiž můžete mít také kohortu – jednu postavu navíc, po naučení featu Leadership dokonce dvě.

Postupně potkáte na různých místech další postavy, které se k vám ochotně přidají; tedy alespoň pokud pro ně předem splníte nějaký úkol nebo jim zaplatíte jednorázovou odměnu. Potkáte třeba aasimarskou zlodějku, elfí kněžku nebo půlorčího paladina. Ti, kteří se do týmu nevejdou, čekají v hostincích i ve vaší obchodnické základně, a můžete je kdykoliv během hry měnit.

 Kamarádi počkají
Na rozdíl od podobně řešených her, tedy třeba předchozích dílů NwN, série Knights of the Old Republic nebo novějšího Mass Effect ovšem postavy čekající v hospodě nelevelují, a časem začnou zaostávat se zkušenostmi. To lze napravit v Gildě dobrodruhů,kde vám za poměrně tučný obnos „dorovnají“ vaše pomocníky na stejnou úroveň zkušeností, jakou má hlavní postava. Tahle gilda je vůbec docela zajímavá – pokud splníte určité požadavky (většinou musíte mít u všech členů party některý skill na určité úrovni), můžete se naučit speciální týmový manévr. A nejde jen o bojové triky, ale třeba i o to, že budete bezpečněji kempovat v divočině... Další originální nápad.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

D&D 3.5
Vývoj postav velice věrně vychází z pravidel Dungeons & Dragons 3.5. Už úvodní tvorba čtyřčlenné party vám dává hodně variant na výběr, kromě běžných ras (člověk, elf, půlelf, trpaslík, gnóm, hobbit, půlork) je na výběr i spousta specialitek, jako je třeba drow (temný elf) nebo Aasimar a Tiefling, cestovatelé mezi světy. Ani povoláními autoři nešetřili, takže kromě obvyklých najdete také třeba spirituálního šamana, šermíře nebo čaroděje. A to nemluvím o celé řadě skillů, featů (speciálních výhod) a kouzel... Tvorbu postavy jsem si opravdu hodně užil, přesto, že D&D obecně není tak volným systémem jako bodové principy třeba ve stylu GURPS.

Každá se hodí na něco jiného
Zvětšit zdroj: Archiv Je fajn, že parta může být hodně rozmanitá a rozdíly mezi postavami jsou pak ve hře opravdu vidět. Oceňuji hlavně promítání skillů, přesvědčení, povolání i rasy do dialogů. V těch si můžete téměř kdykoliv zvolit, kdo bude mluvčím party – a věřte, že neutrální zloděj s dobře vyvinutým blafováním může odpovídat úplně jinak nežli svatý a upřímný paladin... trochu chybí snad jen komentáře ostatních postav směrem k mluvčímu, dovedu si dobře představit, že by třeba právě paladin pokáral prohnaného zloděje za obelhávání nic netušícího vesničana...

A když už jsme u těch nedostatků v interakci s postavami – zmrzí i chyby v některých rozhovorech (třeba když si velitel stráže stěžuje na problémy s nemrtvými, který už jsem ovšem dávno vyřešil) a také možnost beztrestných krádeží v domech za přítomnosti majitelů – to by vám třeba v Oblivionu nebo aktuálním Falloutu neprošlo)

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Boje, objevy i klidný pokec
Mile mne překvapila dobře namíchaná porce cestování a objevování nových lokalit, rozhovorů – vesměs ve městech -, prozkoumávání zatuchlých podzemních kobek (naštěstí nijak rozlehlých!) a samozřejmě bojů. Bitky probíhají nejlepším možným způsobem, a to v reálném čase s možností pauzy. Řežba tak působí věrohodně, ale když nestíháte, prostě si hru mezerníkem zastavíte. Herní princip je samozřejmě tahový, tak jak ho příznivci D&D dobře znají, ale v reálu vypadají přirozeně. Díky třem kamerovým režimům a možností dostatečného odzoomování dají boje vzpomenout na skvělé Baldur´s Gate, pořád jedno z nejpovedenějších dobrodružství postavených na Dungeons & Dragons systému.

Komba, předměty a kovářství
Na BG si vůbec vzpomenete častěji, ať už díky relativní nepřeplácanosti hry extrasilnými artefakty (i když k základním magickým zbraním se dostanete dost brzy) nebo nutnosti takticky rozmýšlet tužší boje – nečekejte, že se při střetu s bossy obejdete bez lektvarů a posilovacích kouzel. Po světě samozřejmě nebudete běhat jen tak bezúčelně (i když přiznávám, že jsem spoustu času trávil pobíháním po krajině a hledáním zajímavých míst!), ale budete se snažit plnit různé úkoly. Tu vás někdo vyšle do mágovy věže pro starobylé knihy, jindy budete hledat uprchlé mechanické pomocníky gnómského vynálezce, a dojde i na osvobození vesnice přepadené dvojicí draků...

Ruku na srdce, vesměs nejde o nic originálního, na druhou stranu jde o další pocitový návrat k old-skool RPG. Questů je ve hře dost a dost; i když to tak zpočátku nevypadalo, v pozdějších fázích hry jsem měl pořád plný deník nových úkolů.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Forgotten Realms se vším všudy
Herní svět je hodně rozlehlý, a podíváte se do mnoha lokací známých z D&D světa Forgotten Realms. Mrknete třeba do přístavu Llast, tvrze Crossroad Keep, samotného města Neverwinter, a třeba i na hranici podzemního Underdarku obývaného temnými elfy, nebezpečnými Mindflyery a dalšími hnusy. Kromě toho jsou po mapě rozeseta i další města, do kterých ovšem nemůžete vstoupit a procházet se po nich – můžete s nimi ale obchodovat nebo vejít přímo do hospody či chrámu.

Hrdinou i obchodníkem
Zvětšit zdroj: Archiv Když zmiňuji obchodování s městy, zastavím se u něj trochu podrobněji. Nejprve budete maximálně převážet dvě tři suroviny z jednoho města do druhého. Ale ve chvíli, kdy Sa´Sani založí na Mečovém pobřeží hlavní sídlo svého impéria (do téhle fáze se při rychlém hraní dostanete za dvě tři hodinky), otevřou se vám mnohem bohatší možnosti. Hlavně zpočátku obchodnické kariéry jsem nejvíce využíval možnosti založit novou společnost. ve městech, na která jsem při svých toulkách narazil. Není to ovšem zadarmo, vždy musíte zaplatit určitý obnos a obvykle dodat také nějaké suroviny, a někdy je potřeba splnit i nějaký úkol. Když máte více poboček, začnete mezi nimi vypravovat karavany – opět je potřeba určitá investice na založení (případně i vylepšení), později se vám začnou do kapsy sypat peníze...

Když se vše trochu rozeběhlo, začal jsem se porozhlížet po cennějším zboží, než je dřevo, kov a kůže. Některá města produkují speciální komodity, leckdy ale musíte pro jejich dostupnost něco udělat. Třeba cenný kov začne město nabízet až ve chvíli, kdy očistíte nedaleký důl od neřádů, kteří jej okupují.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Gilda nade vše
Platidlem jsou speciální obchodnické poukázky, které si můžete v hlavním stanu kdykoliv směnit za peníze. To ale není jediná funkce, kterou můžete využít. Můžete také nakupovat u gildovního obchodníka, a nebo za poměrně vysoký poplatek využít služeb gnómského teleportu. A také je dobré investovat do vylepšení všeho druhu: můžete zvýšit povědomí o vaší firmě, lépe vyzbrojit vojáky hlídající obchodní cesty nebo postavit svatyni, aby vám byl k dispozici kněz.

Cílem všeho obchodního snažení je samozřejmě vybudovat nejsilnější a nejproslulejší obchodní společnost. Kromě obchodnického talentu ovšem budete potřebovat i dobré meče a silná kouzla; Sa´Sani vám občas zadává i speciální úkoly, jako je třeba likvidace ogřích banditů, kteří požadují tučné výkupné za to, že nechají vaše karavany na pokoji.

Solidní zpracování
Slušná trojrozměrná grafika sice mezi současnými hrami najde mnohé přemožitele, ale jako celek působí příjemně. Je fakt, že globální mapa je hodně jednoduše zpracovaná, ale zas je přehledná. S dostatečně pohyblivou kamerou se vám v bojích málokdy stane, že nevidíte to, co chcete. I krajina a interiéry jsou hezké, škoda jen, že třeba hospody vypadají v každém městě v daném regionu nachlup stejně. Asi největším kamenem úrazu je místy dost otravné nahrávání každé lokace.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky v galerii

 Dobře namíchaný koktejl
Zpočátku jsem se dost bál, že půjde o splácaninu spousty věcí, která nebude moc fungovat. Ale nakonec se ukázalo, že kromě slabšího hlavního příběhu všechno funguje docela dobře. Když jsem třeba zrovna neměl náladu na prolézání příšerami zamořených jeskyní, vesele jsem si obchodoval.

Zvětšit zdroj: Archiv Postupně navíc objevíte spoustu detailů, které potěší. Například vyprávění o objevených místech Sa´Saninu společníkovi vám postupně zajistí speciální feat zvyšující průzkumnické schopnosti. Můžete se připojit do jedné ze tří místních obchodnických frakcí, které se liší přístupem i výhodami. Můžete vyrábět neuvěřitelné množství lektvarů, zbraní, klenotů a dalších předmětů... A tak bych mohl pokračovat. Ale raději si Storm of Zehir vyzkoušejte sami, nebo s kamarády – autoři opět podporují multiplayer.

Stáhněte si: Videa...

Související články: Novinky, NWN2: Mask of Betrayer recenze, Neverwinter Nights 2 recenze

 
Jiří Sládek
autor je šéfeditorem portálu TN.cz




 
 

Nejnovější články