Autor: Bergy Publikováno: 25.února 2006 | Verze hry: finální/anglická 1.02 Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek ![]() Galactic Conquest Druhou singleplayerovou možností je mód Galactic Conquest, jenž je možná nejlepší herní volbou vůbec. Jedná se vlastně o soubor osmi dynamických kampaní, které lze opět hrát buď za Impérium nebo Rebely (dohromady tedy 16 scénářů). Mapy se odlišují počtem přístupných planet (nejméně 8 a nejvíce 43) a cílovými úkoly. Některé vyžadují úplnou eliminaci druhé strany, u jiných si pro změnu vystačíte se zabráním konkrétní planety nebo smrtí významného hrdiny. ![]() ![]() ![]() Důležité je zde věnovat pozornost nastavení. Můžete si totiž zvolit počet startovních kreditů, technologický level a především aktivaci náhodných událostí. Pokud je zapnuté máte, generují se vám během hry ještě bonusové úkoly, jako třeba osvobození pirátského leadera nebo neutralizování rebelského hrdiny. Tyto mise jsou nepovinné, ale pokud je splníte, dostáváte jako odměnu buď finanční náhradu nebo bojové jednotky. V případě, že nechcete být ničím rozptylováni, stačí tyto věci před začátkem kampaně vypnout a pak sledujete pouze hlavní zadání. Galactic Conquest má tedy největší kouzlo v tom, že jste zde vlastními pány - děj je zcela nelineární a plně ve vaší režii. ![]() ![]() ![]() Velikost map rozhodně není nijak přehnaná, spíše naopak a i proto do dění může zasáhnout jen omezený počet jednotek vaší flotily. Pokud dojde ke ztrátám, můžete okamžitě povolat záložní posily, které čekají na vaše rozkazy. To samé pochopitelně dělá i druhá strana, takže kolikrát, když už si myslíte, že máte vyhráno, přicházejí na scénu další nepřátelské síly. Jestliže se boj nevyvíjí od začátku dobře a je vám jasné, že dostáváte pěkně na frak, máte možnost své jednotky stáhnout útěkem do hyperprostoru a uchránit je tak před úplnou zkázou.
Kosmické lodě ![]() Vesmírných jednotek je na obou stranách velmi slušný výběr, přičemž ty dokonalejší plavidla se zpřístupňují postupně v závislosti na tom, jaké jste dosáhli technologické úrovně. Jednotky mají navíc skoro vždy minimálně dva módy, ve kterých mohou fungovat. Například X-wingy se sklopenými křídly jsou mnohem rychlejší, než když mají křídla do pověstného X, ale zase tím trpí útočná síla. Y-wing může použít sekundární zbraň v podobě iontového kanónu atd. Speciální krátkodobá vlastnost řady jednotek spočívá ve vylepšení štítů, zvýšeném účinku zbraní nebo dovednosti koncentrovat ničivou palbu na jedno určité místo. Nejděsivějším válečným nástrojem je ale Hvězda smrti, po jejímž zásahu se napadená planeta rázem promění v hromadu meteoritů. ![]() ![]() ![]() Vesmírních bitev se také účastní hrdinové. I oni mají své unikátní schopnosti (Han Solo v lodi Millennium Falcon dokáže aktivovat chvilkovou nezranitelnost, Darth Vader si přivolává své wingmany atd.) ale nabyl jsem dojmu, že rozhodně větší vliv mají tyto postavy v pozemních bojích. Boje na planetách Ve chvíli, kdy plně převezmete kontrolu nad oběžnou dráhou planety, můžete zahájit invazi pozemních jednotek. Bohužel i zde často narazíte na velmi malé mapy, které mnohdy nabízí pouze jednou přístupovou cestou ke klíčovým pozicím nepřítele. Na těchto bojištích je pravidlo o omezeném počtu jednotek ještě tvrdší než na oběžné dráze. Výsadek se začíná obvykle jen s hrstkou sil u tzv. strategického bodu. Pokud chcete disponovat větší útočnou silou, musíte nejdříve zabrat další checkpointy na mapě. Když však během dobývání nových strategických bodů přijdete o ty předchozí, jste tam, kde jste byli předtím. ![]() Plusem oproti možná trochu monotónním vesmírným konfliktům je rozmanitost prostředí, ve kterém se pozemní střety odehrávají. Některé mapy se vyznačují městskou zástavbou, jiné zase pouští či ledovou pokrývkou nebo zelenou trávou porostlou krajinou s vodními plochami. S tím souvisí rovněž vliv počasí na účinek zbraní. Například vytrvalý déšť degraduje efektivitu laserového arzenálu, písečná bouře snižuje přesnost vypálených raket apod. ![]() ![]() ![]() Pozemní jednotky a schopnosti hrdinů Výběr pozemních jednotek je bohatý a naleznete mezi nimi jak pěší jednotky včetně Storm Trooperů, tak všemožné stroje používané Impériem i Rebely. Lahůdkou je samozřejmě kolos AT-AT, který je vybaven silnou výzbrojí a výsadkáři. Na zemi rovněž fungují sekundární módy jednotek. AT-ST tak mohou například koncentrovat silnou palbu do vymezeného prostoru, pěší vojáci se přepínají mezi pochodovou a krycí formací, Scout Troopeři hází mezi nepřátelské jednotky výbušné nálože atd. ![]() Postavy na straně Rebelů nemají tak agresivní schopnosti a spíše se orientují na defenzivu. Například Obi-Wan Kenobi léčí jednotky nebo je rovnou ochraňuje před zraněním. Stroje dokáže opravovat duo R2D2 a 3PO, případně pokud nejsou dřív zničeni, mohou hacknout nepřátelskou střeleckou věž. Han Solo umí znehybnit stroje pomocí elektromagnetického impulsu a Chewbacca zase ukořistit nepřátelský stroj a použít ho následně proti původnímu majiteli. Galaktická mapa Jak jsem již zmínil začátkem článku, centrem všeho dění je však galaktická mapa, kde hráč činí strategická rozhodnutí a spravuje vlastní planety. Na první pohled to možná vypadá trochu složitě, ale pokud si poctivě projdete výukové mise, nic vás posléze nemůže překvapit. Systém stavění budov je vskutku primitivní, jen si musíte dobře rozvrhnout, co kde vybudovat, protože každá planeta má jen určitý počet volných slotů pro stavby. Nehledejte za tím žádnou nelogičnost, jedná se čistě o záměr, aby byl hráč nucen trochu více přemýšlet. ![]() ![]() ![]() Někde lze stavět i unikátní budovy dovolující najímání menších hrdinů, jako je pašerák (dokáže krást kredity) nebo nájemný lovec (neutralizuje nepřátelského hrdinu na planetě, kam je vyslán). Každá z planet má v galaxii pro svého majitele zvláštní přínos. Jednak coby zdroj financí, který jde ještě vylepšit stavbou dolů, a pak jsou tu ještě speciální bonusy v podobě levnějšího najímání vojáků či výhodnější výroby bojových strojů a plavidel. ![]() Automatické vyhodnocování soubojů Zajímavou možností je volba pro automatické vyhodnocování bitev a to jak vesmírných, tak těch na povrchu planet. V základních kampaních je toto udělátko dostupné jen u vedlejších misí, které nesouvisí přímo s dějem. V módu Galactic Conquest ho ale můžete využívat dle libosti. Má to však háček. Je sice pravdou, že se tímto způsobem dá hra značně urychlit, ale jen za cenu zbytečných ztrát. ![]() Než tohle, raději bych uvítal možnost automatického ústupu před zahájením bitvy. I když je dopředu jasné, že nebudete moci konkrétní bitvu vyhrát, je přesto hráč nucen zdlouhavě loadovat celou mapu. Posléze musí zmáčknout tlačítko pro ústup a čekat, až jeho stahující se jednotky vstoupí do hyperprostoru nebo jsou naloženy do transportních plavidel. ![]() ![]() ![]() Hratelnost Obě kampaně s dějovou linií nejsou nijak zvlášť dlouhé. Pokud nehrajete na nejjednodušší obtížnost (k dispozici jsou tři stupně), poskytnou vám dobrou zábavu po dobu asi tak jednoho týdne. Není to sice nic, z čeho byste měli jít do kolen, ale díky přítomnosti nelineárního Galactic Conquest módu není potřeba délku původních kampaní vůbec řešit. Jinou otázkou je, jestli člověk při hraní EaW později nepodlehne stereotypu, který díky stále stejné činnosti může po nějaké době hrozit. Osobně jsem zatím nic podobného nepocítil a hraní si stále vychutnávám. Umělá inteligence počítačového protivníka během bitev není zrovna z nejbystřejších, ale radost mi udělalo chování AI na galaktické mapě. Pokud vás třeba překvapí na slabě bráněné planetě mohutný útok nepřátelské flotily a vás napadne nahrát uloženou pozici a tentokrát se lépe opevnit, moc si nepomůžete. Počítač si totiž posléze vybere jinou vaší planetu a zaútočí tam, ke má větší šanci na úspěch. Skirmish i multiplayer ![]() Vizuální podoba a HW nároky Grafika v podobě 2D mapy vesmíru / 3D bitev jde s dobou a předkládá vám nejrůznější možné efekty včetně fantastických výbuchů, vlnění vzduchu, měkkých stínů a podobných věciček. Nicméně co se týká ztvárnění vesmíru a příslušných plavidel, čekal jsem drobet více. Vizuální zpracování v tomhle směru nepřekonává ani dva a půl roku starý Homeworld 2. Hardwarové nároky přitom nejsou malé, takže pokud chcete z enginu EaW vyždímat maximální kvalitu, je potřeba mít i silnou výbavu. Má testovací sestava ve složení AMD Athlon 64 3500+, 1GB RAM a GF 6800GT (použité rozlišení 1280x1024) sice fungovala bez problémů i na nejvyšší nastavené detaily, ale místy (například při bitvách u aktivovaných energetických štítů) bylo vidět, že jí už ve výkonu moc rezerv nezbývá. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Pohledy kamer mají rovněž své plusy i mínusy. Výborné je zejména to, že v případě potřeby lze kamerou odzoomovat neskutečně daleko, takže člověk má opravdu maximální přehled na dění pod sebou. Škoda ale, že od určitého stupně oddálení už není možné otáčet do stran. Je proto nutné přiblížit se k mapě, otočit pohledem a pak opětovně odzoomovat. Měnit úhel pohledu jde navíc jen při vesmírných bitvách. Specialitkou EaW je ještě jedna kamera s názvem Battlecam (viz video v tabulce). Aktivovat jí můžete v podstatě kdykoli - buď tlačítkem v ovládacím interface nebo mezerníkem. Následně se vytvoří širokoúhlý pohled simulující filmovou kameru. Asi nejefektnější je Battlecam ve vesmíru, ale ani při bojích na planetách není k zahození. Někdy jsou ovšem její záběry poněkud nešťastné a ukazují vám nepodstatné události. Jinak se ale jedná o dobrý nápad, který si zaslouží pochvalu. Strhující atmosféru pak ještě podtrhuje skvělá hudba v podobě originálního soundtracku Star Wars od Johna Williamse. Slovo závěrem ![]() Pouze při koupi Star Wars: Empire at War z našeho internetového obchodu získáte ke hře neoficiální češtinu, kterou WDK Games plánují dokončit v dubnu (více informací). Stáhněte si: Demo, Patch, Videa, Trailery... Související články: Dojmy z dema, Novinky, SW: Galactic Battlegrounds recenze, SW: Force Commander recenze |
Bergy | |
autorovi je 25 let, pracuje v IK+EM jako správce ekonomického systému a specializuje se na strategie všeho druhu |