Recenze
Masquerada: Songs and Shadows - recenze
3. 3. 2017
|
Jan Vrobel
Pro příznivce RPG nastaly krásné časy. Po dlouhých letech odříkání, kdy jsme si mysleli, že ta izometrická vyhynula jako dinosauři, vrátila se zpět. A to nejen ve formě prací ostřílených matadorů, kteří zplodili Tyranny, Pillars of Eternity nebo Torment: Tides of Numenera, ale i skrz menší studia, která se nebojí experimentovat. A právě z tohoto ranku pochází Masquerada: Songs and Shadows od Witching Hour Studios, velmi sympatické a po většině stránek dotažené skupinové RPG vonící exotikou.
I am Setsuna - recenze
29. 3. 2017
|
Miloš Bohoněk
„Mám pro tebe úkol, žoldáku. Nedaleko od pobřeží se nachází malý ostrov a na něm malá vesnička. Žije tam mladá dívka, která letos oslaví osmnáctý rok věku,“ vypráví hlavnímu hrdinovi záhadný posel, který se zničehonic objevil uprostřed zasněženého lesa. Člověk v ten moment čeká, že dostane za úkol dívčinu zachránit před hladovým drakem nebo něco podobného. Jenže úkol zní docela jinak: „Tvým úkolem, Endire, je tuto dívku zabít.“
Evoland - recenze
24. 4. 2013
|
Miloš Bohoněk
Ať už patříte mezi herní veterány nebo ne, možná na YouTube sledujete video kompilace či dokumenty, které mapují historii interaktivní zábavy. Už ze základní školy ale všichni víme, že z pouhého přednesu si člověk toho dějepisu příliš nezapamatuje, protože vědomosti se do hlavy nejlépe vryjí autentickými zážitky. Právě proto přichází ke slovu Evoland. Nejde sice o stroj času, tak daleko to francouzští tvůrci ze Shiro Games nedotáhli, ale je to hra o hrách.
Blade & Soul - recenze
23. 4. 2016
|
Jan Slavík
Oblečky, které by vyvolaly pozdvižená obočí i ve striptýzovém baru, lascivní pózy, šílená porce grindu, ale také svěží bojový systém, chytlavá dynamická hratelnost a parádní zadostiučinění, když se dílo podaří. Vše zmíněné nyní nabízí západním hráčům free to play MMORPG Blade & Soul od společnosti NCSoft, která letos vyšla pro evropský a americký trh.
Dragon Quest XI: Echoes of an Elusive Age – recenze definitivní edice
15. 1. 2021
|
Zbyněk Povolný
Japonské RPG pro nováčky i veterány
Ninja Gaiden Master Collection – recenze líného remasteru
28. 6. 2021
|
Pavel Makal
Ryu Hayabusa se vrátil. Ale nemusel
Powerwash Simulator – recenze simulátoru mytí vapkou
3. 4. 2023
|
Dominik Valášek
Vysokotlaká zenová zahrádka
Echoes of the End – recenze islandské akční adventury
4. 9. 2025
|
Michal Krupička
Designová cesta do minulosti
Lost Sphear - recenze
21. 2. 2018
|
Lucie Jiříková
Pokud patříte mezi dlouholeté hráče, řekněme třicátníky, jistě ve vás dřímá nostalgie, která když se ozve, nedokážete říct ne. Na tuto strunu přibližně před rokem a půl zahrál titul I Am Setsuna od Tokyo RPG Factory, interního vývojářského studia společnosti Square Enix. A zahrál silně. Jednalo se o úspěšný návrat, na nějž se tvůrci rozhodli navázat titulem Lost Sphear, který se snaží vykřesat nostalgii po klasických JRPG.
Eternity: The Last Unicorn – recenze
14. 3. 2019
|
Vilém Koubek
Příběh o posledním jednorožci se vývojáři z Void Studios rozhodli prodávat tlačením na staromilství, které podpořili řadou rozporuplných nebo rovnou příšerných mechanismů. Ve výsledku proto jejich RPG působí jako připomenutí, že ani nostalgie už není, co bývala.
Divinity: Original Sin II - recenze
28. 9. 2017
|
Václav Pecháček
První Divinity: Original Sin je skvělá hra. Zábavná výprava originálním fantasy světem plná povedených dialogů a komplexních tahových soubojů, kterou ještě navíc můžete absolvovat s kamarádem a vyzkoušet si tak jeden z nejlepších kooperativních zážitků. Kdyby se belgické studio Larian rozhodlo druhý díl vytvořit podle stejné šablony a prostě do něj šoupnout nové vyprávění, nikdo by se nemohl ani v nejmenším zlobit. Jenže oni si vybrali složitější cestu. Cestu, na jejímž konci najdete jedno z nejlepších RPG všech dob.
Elven Legacy - recenze
21. 4. 2009
|
Redakce Games.cz
Strastiplné elfí tažení proti temné magii v nástupci tahovky Fantasy Wars pořádně potrénuje vaše strategické uvažování.
Dead Cells - recenze
9. 8. 2018
|
Jan Slavík
Občas se člověk musí zamyslet, proč vývojáři vyrábějí další díla do již nasyceného žánru. Jako primární příklad mohou posloužit třeba fantasy karetky, kterých už zkrátka máme dost, a přesto to zřejmě nestačí. Podobně jsou na tom i roguelike plošinovky a metroidvanie. Na distribučních platformách jich najdete jak hub po dešti – má tedy vůbec cenu přidávat další? Může se takový titul prosadit? Dead Cells od studia Motion Twin na obě otázky odpovídá kladně a dodává i jednoduchý návod, jak na to. Stačí vlastně jen maličkost. Vyrobit fantastickou hru.
Cataclismo – recenze kreativní melancholické strategie
15. 4. 2025
|
Michal Krupička
Cesta mlhou, kterou prosvítí jen perly
Nier - recenze
14. 6. 2010
|
Redakce Games.cz
Obtížně zařaditelné japonské RPG nabízí několik originálních prvků, kvůli kterým by mohlo zlákat zlatokopy mezi vámi. Překousnete však slabší grafiku?
Fell Seal: Arbiter’s Mark - recenze tahového RPG
3. 5. 2019
|
Pavel Skoták
Nesmrtelnost nemusí být jen darem. Právě naopak, bývá často prokletím, s nímž je víc než těžké celou věčnost žít. Naštěstí ale existují způsoby, jak ze světa odejít ve chvíli, kdy máte pocit, že se váš čas konečně naplnil a udělali jste vše, co bylo třeba. Přesně tak se rozhodl Primus, první ze sedmi mocných, kteří zahnali temnotu a od té doby bdí nad světem. Jak je ale dobrým zvykem, přichází problémy z řad vlastních bratří. Připravte si meče a kouzla, tahová strategie s trochou RPG Fell Seal: Arbiter’s Mark je tu.
GreedFall – recenze
10. 9. 2019
|
Pavel Skoták
Mám rád pavouky. Dělají záslužnou práci, ale málokdo je umí ocenit. Jakmile se mi nějaký objeví v domě, hned se ho snažím zachránit před některým z panikařících členů domácnosti a pustit nebohé stvoření ven. Pavouci si zaslouží pochopení a uznání, a přesně takhle se snažím stavět i ke studiu Spiders, autorům nepříliš povedených her jako Technomancer nebo Bound by Flame. Tentokrát se rozhodli opustit jim dobře známé prostředí Marsu a vyměnit je za viktoriánské fantasy, s nímž chtějí onoho uznání dosáhnout i u širší veřejnosti.
Fire Emblem: Three Houses - recenze
29. 7. 2019
|
Aleš Smutný
Populární série především strategických RPG (SRPG) z japonských sopek a hájů se vrací. Poprvé na Nintendu Switch a opět s velkou parádou. Fire Emblem: Three Houses se přesunula na novou platformu, svou základní formulku jen trochu proměnila a přitom si pořád drží svůj tradičně vysoký standard.
Guild Wars 2 - recenze
28. 9. 2012
|
Karel Drda
Čekání na originální MMORPG hru se rovná čekání na Godota, který stále nepřichází. Po nedávno vydané mystice The Secret World však dorazil ten nejotřepanější žánr, jakým bezesporu fantasy je, s naprosto zdrcujícím úderem. Guild Wars 2 totiž baví a překvapuje současně! A to se prosím nekoná vůbec žádná revoluce. Je to prostě jen další MMORPG hra s fantasy tématikou, která vychází z úspěšného titulu a pokouší se svým tvůrcům vydělat nějaký ten dolar.
King Arthur: Legion IX – recenze tahovky se zombie Římany
7. 5. 2024
|
Jakub Malchárek
Veni, vidi, vici
Epistory: Typing Chronicles – recenze
7. 1. 2017
|
Honza Konfršt
Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych mohl propadnout výukovému programu psaní na stroji. Ale stalo se, protože pohádkový příběh Epistory - Typing Chronicles zpracovává výuku psaní na stroji kouzelným a netradičním způsobem.
Silence - recenze
5. 12. 2016
|
Lucie Jiříková
Inspirace je důležitá. Skladatelé nám díky ní přinášejí chytlavé songy, spisovatelé čtivé romány a vývojáři návykové hry. Jenže s inspirací se to, jako s čímkoliv jiným, nesmí přehánět, jinak zabijete osobitost svého díla. Exemplárním příkladem je třeba adventura Silence od tvůrců z Daedalic.
Ni no Kuni II: Revenant Kingdom – recenze
29. 3. 2018
|
Pavel Válek
Dalo by se říct, že již od začátku vývoje herních zařízení bylo cílem japonských vývojářů se co nejvíce přiblížit po vizuální stránce anime. Technický pokrok ale stále nedovoloval, aby grafická stránka her předčila, nebo se vyrovnala, kvalitě ručně kreslených filmů. Když se však veřejnost v roce 2011 dozvěděla o tehdy čistě v Japonsku dostupném JRPG s názvem Ni No Kuni, vypukla vlna nadšení. Nejen, že se jednalo o velice povedenou hru, ale navíc se na vývoji podílelo Studio Ghibli, které se proslavilo filmy jako Princezna Mononoke, Můj soused Totoro či Zámek v oblacích. Ačkoliv se nejednalo o plnohodnotné „hratelné anime“, vzbudila hra mezi hráči vlnu naděje, že se jej jednou dočkáme. A Ni No Kuni II: Revenant Kingdom je právě tou hrou, která tento sen plní.
King’s Bounty 2 – recenze
7. 9. 2021
|
Jakub Špiřík
Nemotorné pokračování legendární série tahových strategií
The Elder Scrolls: Legends - recenze
31. 3. 2017
|
Jan Slavík
Příznivci sběratelských karetních her mají v poslední době důvod ke spokojenosti. Renesanci masového zájmu o fantasy karetní souboje, tedy žánr, který se zdál být určený pro poměrně úzké publikum, nastartoval Blizzard vydáním Hearthstone. Následný fenomenální úspěch naznačil potenciál, který se, nepříliš překvapivě, rozhodla využít řada firem. Nějakou formu využití karet tak dnes najdete v kde čem. Pro někoho, komu blizzardí stylizace nevoní, nebo jen hledá něco nového, a nechce se mu mastit Gwynta, přišla s alternativou Bethesda, respektive tvůrci ze studia Dire Wolf Digital, kteří pro ni vytvořili karetní titul The Elder Scrolls: Legends.
Runes of Magic - recenze
18. 9. 2009
|
Redakce Games.cz
MMORPG zasazených do fantasy světů je skutečně přehršel. I když World of Warcraft zcela jasně vede, ostatní se snaží zaujmout třeba tím, že za ně neplatíte.
Puzzle Quest Galactrix - recenze
22. 7. 2009
|
Redakce Games.cz
Fantasy mapu z předchůdce nahradil vesmír a namísto měst navštívíte planety. A přestože se vše i nadále točí kolem minihry se sousedícími kameny, výsledek je jiný.
Warcraft III: The Frozen Throne recenze
2. 7. 2003
|
Redakce Games.cz
Přesně rok po Warcraftu III vychází první datadisk, který rozšiřuje nejlepší fantasy real-time strategii současnosti o spoustu nových kampaní, hrdinů, speciálních jednotek nebo dalších vylepšení.
Beautiful Desolation – recenze
28. 2. 2020
|
Ondřej Švára
V izometrické adventuře Beautiful Desolation se cestuje až na konec světa a do skonání věků. V ozvěnách budoucnosti vznikla podivuhodná krajina s bizarními obyvateli a lákavými existenčními paradoxy. Kořením umělecké sci-fi hry je nelineární příběh, její slabinou přímočaré questy a váhavější interface. Milovníci interaktivní výstřednosti si každopádně přijdou na své.