Blade & Soul - recenze
7/10
zdroj: Archiv

Blade & Soul - recenze

Datum vydání:
19. ledna 2016
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

23. 4. 2016 17:00 | Recenze | autor: Jan Slavík |

Oblečky, které by vyvolaly pozdvižená obočí i ve striptýzovém baru, lascivní pózy, šílená porce grindu, ale také svěží bojový systém, chytlavá dynamická hratelnost a parádní zadostiučinění, když se dílo podaří. Vše zmíněné nyní nabízí západním hráčům free to play MMORPG Blade & Soul od společnosti NCSoft, která letos vyšla pro evropský a americký trh.

Lehká bondage

Na rovinu, pokud vás nějakým způsobem odpuzuje moderní asijská stylizace či brojíte proti sexualizaci postav, cestu ke hře si budete hledat jen velice těžko. Po nějaké době se sice dostaví jistá otupělost a oděvy přestanete vnímat, ale první týden si pravděpodobně budete připadat, jako byste omylem (jak také jinak, že) zabloudili na párty do klubu společnosti přátel latexu.

Že je v Japonsku kalhotkový fetiš v podstatě národním sportem, to se tak nějak všeobecně ví. V NCSoftu ale nejspíš nechtěli zůstat pozadu a řeknu vám, snažili se, co to šlo. Na druhou stranu, je vcelku obtížné obvinit Blade & Soul ze sexismu - pánských verzí nepříliš zahalujících oblečků se dočkáte taktéž, a není jich zrovna málo.

Final Fantasy versus lolicon

Jakmile se přestanete popadat za hlavu ze všudypřítomných želatinovitě poskakujících poprsí, všimnete si, že se to vlastně vůbec nehraje špatně. Pod rukama se začne formovat divoká bouře útoků, úskoků a zatraceně dynamické akce. Postavy reagují bleskově, elegantně a stylově. Povede se obzvlášť vypečený útok ve spolupráci s ostatními? Spokojený úsměv zaručen.

Boj v Blade & Soul připomíná art jam, v němž před běloskvoucí zdí stanuli Tygr a Drak, Tekken a Final Fantasy XIV, přičemž jim ještě za zády postávalo několik libovolných superpower anime. S barvami se rozhodně nestyděli a jejich rozevláté tahy se protínají v nečekaných místech, aby dohromady splynuly v nečekaně dobře fungující kompozici.

Tanec ve velkém stylu

Tím se dostáváme k zásadnímu kladu, který představuje zdejší bojový systém. Pokud ke hře přijdete bohatí na zkušenosti například z World of Warcraft či jiných tradičních onlinovek, pravděpodobně budete mít lehce zrychlený tep už při zběžném pohledu na seznam skillů.

Je jich totiž opravdu hodně. Pokud jste zvyklí svou bojovou rotaci skládat, v případě World of Warcraft, řekněme ze šesti dovedností, či v případě Final Fantasy XIV třeba z osmi nebo devíti, zde budete mít co dělat. Třídy postav nejjednodušší na zahrání sice točí pohodlných šest, sedm skillů, ale v případě hry za nejsložitější classy jich budete potřebovat klidně přes dvacet.

Chcete v klidu pálit atomovky z povzdálí? Nebo spustit takový déšť úderů a kopů tváří v tvář, že by se i Bruce Lee červenal? Je to jen na vás. Doporučuji však za první postavu opravdu zvolit spíše něco jednoduššího, protože jinak hrozí nebezpečné točení hlavy a závratě ze záplavy možností, jak bojové situace řešit.

zdroj: Archiv

Zběsilé akčnosti pomáhá i styl ovládání. Pohybem myši rovnou otáčíte postavu, nikoliv kameru. Před vámi visí záměrný kříž a nepřátele cílíte jednoduše tím, že se na ně podíváte. Žádné zběsilé drcení klávesy pro přepínání, žádné patálie s otáčením kamery, zatímco běžíte pryč z bossova plošného útoku a snažíte se při tom metat kouzla.

Další zvláštností je nepřítomnost tradičních druhů povolání. Ne, v Blade & Soul nenajdete tanky a healery. Tankovat zvládne s potřebnou dávkou dovednosti v rukách každý, ačkoliv některé třídy se na to pochopitelně hodí lépe. Healeři potřeba nejsou, protože klíčovým prvkem PvE soubojů je nenechat se zasáhnout. Aby se to povedlo, mají všichni hráči k dispozici repertoár úskoků, úniků a úhybů daleko větší, než bývá v podobných hrách obvyklé. Celé to tak končí v rozdováděné mazanici dovedností, létání po bojišti, drsňáckých pokřiků a velice líbivé smršti grafických efektů.

Ach, ta farma

Vlastně by ani nikoho nemělo překvapit, když se dozví, že asijské MMORPG je postavené na obrovské porci grindu. Pokud se chcete v Blade & Soul někam dostat, farmit zkrátka musíte. Hra představuje systém, kdy si po celou dobu vylepšujete jednu zbraň, kterou dostanete už na začátku. Váš nástroj zkázy samozřejmě získává lepší a lepší statistiky, nové pasivní schopnosti a podobně, ale ceny za vylepšení se, zejména poté, co dosáhnete endgame, brutálním způsobem zvyšují.

Podobným způsobem pak funguje i upgrade všech ostatních částí výbavy. Těch na první pohled není mnoho a oblékání se zdá být, vedle všemožných slotů pro vybavení z World of Warcraft, poněkud chudé. Není ale potřeba se bát, kusů gearu budete nakonec shánět celých patnáct (zbraň, pět šperků, duše a osm kusů soul shieldu), což už bohatě stačí.

V případě, že už jste přejedení tradičních MMORPG a poohlížíte se spíše po něčem konceptuálně svěžím, Blade & Soul si můžete klidně nechat ujít. Hra ale na druhou stranu dokáže přivodit návykový syndrom, o kterém jsem si myslel, že už je dávno a navždy jen věcí nostalgických vzpomínek. Pocit úspěchu, odměny, zadostiučinění, když si onu novou dýku do slova a do písmene vydřete, je jednoduše nesrovnatelný. Chce to moře času, ano, ale nakonec to za to stojí, a hlavně - hra je bohatá na obsah, grindovat tak rozhodně nemusíte jen na jednom místě či jedním stylem. Materiál potřebný k vylepšení výbavy je sice jen jeden, ale získat ho lze spoustou způsobů.

V souvislosti s předměty je též potřeba zodpovědět jeden palčivý dotaz. Jak je to s mikrotransakcemi? Hra je free to play, tudíž v ní pochopitelně naleznete obchod s věcmi za reálné peníze a nabídku prémiového členství. Většina nabízených položek je však ryze kosmetického charakteru. Ve hře je navíc integrovaná možnost prodeje herní měny ostatním za speciální mince, za něž pak lze nakupovat v cash shopu. Jinými slovy, na všechno, co speciální obchod nabízí, lze dosáhnout regulérním bezplatným hraním.

Krom jediné výjimky - již zmiňovaného prémiového členství. To však neposkytuje žádné bonusy přímo v boji, pouze o něco málo rychlejší získávání zkušeností, pár slev, lehce zvýšené odměny z daily questů, zkrácený cooldown na teleport a podobně. Pokud se navíc chcete soustředit hlavně na PvP souboje v arénách, nemusíte mít strach už vůbec. Arény totiž škálují vybavení na stejnou, předem danou úroveň, všichni tak mají naprosto shodnou startovní čáru a jde už jen o čistou hráčskou dovednost.

Zhyň, bídný červe

Až doposud byla řeč hlavně o PvE, ale stránku hry, ve které si budete dávat na budku s ostatními hráči, nelze opomenout, protože je poměrně zásadní. Jestliže je vám PvP silně proti srsti, můžete získat nejlepší vybavení i bez jediného duelu či hromadné bitky, ale bude to přeci jen o něco obtížnější.

Komunita je v Blade & Soul rozdělená do dvou frakcí, které se každodenně střetávají v několika PvP zónách. Samozřejmě to nedělají jen tak pro legraci, vítězství je bohatě odměněno a výrazně pomůže ve sháňce po potřebných materiálech a penězích. Jedná se ale spíš o takové PvPvE, protože primárním cílem je odolávat útokům nepřátelských elitních monster. Nepřátelských pouze pro vaši frakci, nutno doplnit. Po jejich boku samozřejmě mohou útočit i hráči z druhé strany barikády a nezřídka se tak rutinní farma vmžiku změní ve frenetickou bitvu.

zdroj: Archiv

K těm ale musím vznést výtku. Obě strany mají k dispozici také několik pušek a bomb, které mohou v boji v těchto zónách využít. A právě tyto zbraně ve hře zkrátka neměly co dělat. Zabíjí téměř instantně a věřte mi, že i samotná zmiňovaná elitní monstra vás dokážou přinutit se pořádně otáčet. Když vás do toho zezadu odpraví nějaký zbabělec puškou, proti které nemáte šanci se bránit, nepřipomíná to zábavu ani z vlaku. O to víc, že klíčem k úspěchu v těchto zónách je hromadění prestiže, PvP měny, o kterou při smrti přijdete.

Daleko lepší situace panuje v arénách. V nich žádné nesmysly na střelný prach nenajdete, výbava nehraje roli a vše závisí jen a pouze na vašem rychlém přemýšlení a ještě rychlejších reakcích. Je to právě v arénách, kde hratelnost evokuje Tekken a jiné bojovky nejvíce.

V současné době jsou k dispozici kolbiště pouze pro souboje 1v1 a tag match 3v3, kdy po poražení člena týmu nastupuje další, dokud se jeden z týmů nevyčerpá. V brzké době ale přibudou i 6v6 zápasy, které by mohly být blízké například battlegroundům známým z World of Warcraft.

Omáčka

MMORPG se samozřejmě nesestává jen z duelů, endgame dungeonů a farmy. Pokud je ale pro vás při volbě hry zásadní například propracovaný crafting či smysluplné questy, mám pro vás nemilou novinu. Hra vypráví hlavní dějovou linku, kterou se snaží zpestřovat postranními úkoly. Pod nimi si s klidem můžete představit nejgeneričtější a nejmíň nápadité questy, na které jste kdy v onlinovce narazili, a pak ještě trochu ubrat.

Při levelování došlo na chvíle, kdy jsem s očima obrácenýma vzhůru přísahal, že jestli mě ještě někdo jednou někam pošle posbírat deset dementních kytek, hru smažu. Samozřejmě na to došlo a já musel jen skřípat zuby a poslušně trhat bylinky, protože jinak by nebyla recenze, ale zajisté již chápete, že originální questy, eufemisticky řečeno, opravdu nejsou silnou stránkou hry.

Vytrénování postavy na maximální padesátou úroveň nicméně trvá při aktivním hraní méně než týden (a narazíte i na maniaky, kteří to zvládnou pod dvacet čtyři hodin), není tedy díkybohu nutné se příšernou náplní questů zaobírat moc dlouho. Po vyhoupnutí se na padesátku získáváte v rámci endgame ještě dalších deset takzvaných Hongmoon levelů. Jejich dosažení skýtá daleko výraznější odměny, ale také zabere mnohem delší dobu, tentokrát už v rámci měsíců. Zkušenosti na ně dostáváte hlavně z daily dungeonů, zabíjení v elitních zónách a skupinových aktivit, questové peklo tradičního expení se tedy neopakuje.

Samotný příběh osciluje někdy mezi typickým japonským dorama a Příběhem prince Gendžiho. Snaží se o melodramatické chvilky a občas se mu, abychom nekřivdili, i nějaký silnější moment podaří, jen repertoár scénáristů se, zdá se, omezuje pouze na zradu. Zrada, zrada, a pak vás ještě k tomu někdo zradí, aby se to nepletlo. Zápletka by možná působila úderněji, kdyby dýka do zad opravdu zabolela, a ne že vás budou zrazovat imrvére všichni.

Crafting na tom není tak zle, ale rovněž se nejedná o nic světoborného. Nasbíráte potřebné materiály, kliknete, a za určitou dobu je hotovo. Dobu, která se mimochodem u endgame craftů dokáže natáhnout třeba až na jeden den. Vytváření předmětů je nicméně funkční a dá se tím dobře vydělávat, takže si není až tak na co stěžovat, ale kupříkladu k fenomenálnímu systému profesí z Final Fantasy XIV má hra na hony daleko. Alespoň že úspěšnost craftů je v Blade & Soul stoprocentní. Když si totiž vzpomenu na jinou hru od stejných tvůrců, Lineage 2, a její šedesátiprocentní crafty, jímá mě hrůza ještě dnes.

Technické klopýtání

V kritice budeme ještě chvíli pokračovat. Technický stav hry totiž není nic, co by se dalo zarámovat. Otřesný (a tím myslím vážně pekelně špatný) anglický dabing bych ještě přešel s úsměvem, protože k západním verzím asijských onlinovek už tak nějak patří, ale při pohledu na optimalizaci hry onen úsměv zamrzá na rtech.

Jakmile se na scéně objeví víc než deset, patnáct lidí, propadá se framerate do horoucích hlubin, a je úplně jedno, co máte za počítač. Je to tak trochu o štěstí, například jeden můj spoluhráč hrající na GTX660 hlásil konzistentně vyšší snímkové frekvence, než jakých jsem dosahoval já s 980Ti. A to už je docela na pováženou. Zkusil jsem se hrabat ve všemožných nastaveních, měnit ovladače, tweakovat hru externími programy, ale bezvýsledně.

zdroj: Archiv

Blade & Soul sice nabízí možnost skrýt ostatní hráče a efekty jejich skillů, jenže to je oprava utrženého nárazníku lepicí páskou. Ještě kurióznější je, že korejský klient má, podle všeho, optimalizaci vyřešenou a funguje daleko plynuleji. Proč je západním hráčům servírován zmetek, který vás přinutí přepnout na "single player" mód se skrytými lidmi pokaždé, když dojde k větší skrumáži, nepochopím.

Hra v Koreji běží už nějaký pátek, je tedy rovněž zarážející, že často narazíte na docela otravné bugy. Jedná se například o zaseknutý combat, kdy je celá parta "v boji", ačkoliv nepřátelé již dávno padli. Většinou to znamená pouze to, že běh k další bitce je o něco pomalejší, protože nejde sprintovat, ale představte si situaci, kdy máte v cestě zeď, kterou je potřeba vyběhnout. To v combatu samozřejmě nelze - a problém je nasnadě. Jinak řečeno, porovnání s World of Warcraft a jinými odladěnými onlineovkami by pro technickou stránku Blade & Soul dopadlo neslavně.

Ještě jeden run a půjdu spát

Možná jsem vás teď trochu odradil, ale to nebylo mým cílem. Šlo spíš jen o menší varování, že hra nemá úplně čistý štít. Blade & Soul nicméně zůstává nečekaně návykovou onlinovkou se skvělým, osvěžujícím pocitem z boje, a jakmile překousnete groteskně vyprsené slečny a záplavy poloodhalených rozkroků, také krásným výtvarným stylem zejména prostředí.

Kouzlo mrkve na klacku navíc postihli v NCSoftu parádně a hře se podařilo zaseknout háček. Po večerech, kdy se daří, povede se najít dobrou partu, a ještě přijdou dobré dropy v dungeonech, není vůbec žádný problém náhle zjistit, že už je sedm ráno. Boj je dynamický, systém skillů a komb parádně propracovaný. Zabíjení monster i hráčů je prostě zábava, což je pochopitelně obrovské plus. Příjemné je rovněž vyvážení postav - každá se hodí trochu více na něco jiného, jak PvP, tak v PvE. Na prvním místě je ale vždy zručnost člověka za klávesnicí.

Hra má chyby zejména technického rázu, které zkrátka nelze přehlížet, ale i přesto ji budu hrát dál. Minimálně ještě nějakou dobu. Jedním z důvodů je také to, že se tvůrci snaží ve zrychleném tempu dohnat úroveň, na které se momentálně nachází původní korejská verze. Hráčům se tak dostává obsahových patchů v nebývalé kadenci. Klidně i jednou do měsíce přibývá třída, nové dungeony, nové lokace, ale i třeba celá expanze. To samozřejmě nevydrží věčně, ale pokud byste si chtěli Blade & Soul vyzkoušet (což doporučuji, máte-li pocit, že vám styl hry bude vyhovovat), teď je ta nejvhodnější doba.

Verdikt:

MMORPG s jádrem toho nejklasičtějšího ražení, jehož hlavním lákadlem je skvělý a zábavný boj společně s řadou dobře funkčních systémů a syndromem návykovosti. Z absolutních výšin hru strhávají zejména technické problémy a nudná náplň questů.

Nejnovější články