Cataclismo je už na první pohled jednou z těch originálnějších realtimových strategií. Stačí se podívat jenom na vizuální styl. Pod ním se ale skrývá i dobře napsaná kampaň, a hlavně detailní budování opevnění. Ve hře se totiž vžijete do role obránce proti hordám nestvůr z mlhy a vysoká kamenná hradba je to jediné, co bude vaše vojáky dělit od smrti. Přesto se strategie drží dál od tower defense žánru tím, jaký důraz dává na vlastní kreativitu ve stavění základny. Našince navíc potěší i česká lokalizace.
Dívka s perlou
Příběh Cataclisma není v rámci fantasy zase tak originální – přišla pohroma, svět zahalila mlha a v mlze jsou monstra. Prastaré magické perly chrání lidi před temnotou a přežívají ve městech vysoko v horách. Před branou největšího města jednoho rána najdou nemluvně, které má právě jednu takovou perlu u sebe. Tak začne příběh hlavní hrdinky, lady Iris. Právě jí totiž budete muset provést komplikovanou cestou až do samotného středu oceánu mlhy.
Kde zápletka postrádá originalitu, vynahrazuje si ji zpracováním celé společnosti, ale i tím, jak kvalitně je scénář napsaný. Tvůrcům se během dvacítky misí povedlo vytvořit vyprávění, které je melancholické, ale také plné naděje. Monstra ve hře jsou odporná i krásná zároveň a drží si přesně takový design, aby vypadaly jako oběti mlhy a nestaly se jen rádoby drsným zlem, jak to většina fantasy umí. Třeba první setkání se sirénou je prostě zážitek. Další výhoda je pak v tom, že se kampaň nedrží jen standartní šablony: Pokračuj nové mise, postav základnu, vyhraj, opakuj.
Najdete v ní tři druhy map. Samozřejmě v těch klasických si dáte stavěcí kolečko. Pak jsou tu ale i mise průzkumné, kde bez základny procházíte mapu. Příjemné je, že mají často nádech lehkých hádanek, kdy přemýšlíte, jak z posbíraných stavebních dílů postavit mosty nebo schody a dostat se do nepřístupných kousků mapy, kde čekají odměny. Poslední typ mise je obrana, kde nemáte k dispozici lady Iris a nemůžete těžit ani stavět budovy. K dispozici jsou předem dané stavební bloky hradeb a jednotky se kterými musíte vymyslet, jak se ubránit hordám nepřítele.
Mezi misemi je k dispozici taktický stůl, u kterého můžete utrácet body nasbírané za plnění hlavních i vedlejších úkolů. Díky nim zlepšujete stavby, kupujete vylepšení pro jednotky nebo kouzla učíte samotnou lady Iris. Nutno říct, že většina z nich je velice užitečná a jedná se o dobrou motivaci plnit v misích vedlejší úkoly.
Hrady jako z lega
Základním stavebním kamenem hry je ale samotné budování opevnění. Zapomeňte na to, že postavíte hradbu a je hotovo. Zdi pokládáte hezky kus po kuse z jednotlivých kostek. Musíte je vymyslet tak, aby vydržely, vojáci z nich mohli střílet, bylo místo pro podpůrné stavby a v neposlední řadě, aby se na hradby vůbec dalo dostat. K tomu ještě mají různé jednotky rozmanité výhody podle toho, jak jsou vysoko. Navíc, pokud začne pršet, musíte mít střechy a tak dále.
Ve hře jsou dva základní stavební materiály – kámen a dřevo. Většinou se pak snažíte vybalancovat co nejpevnější kamennou hradbu s dřevěným lešením pro vaše vojáky. Do hry samozřejmě vstupuje statika, kdy dřevěné podpěry neudrží kamenné díly, ale třeba i na kamenném oblouku jen tak nepostavíte novou zeď bez dostatečné podpory z okolních stran.
zdroj:
Digital Sun
zdroj:
Foto: Digital Sun
Chcete pak vytvořit dostatečně vysokou hradbu, na jejímž vršku je ideálně cimbuří, které ještě zvyšuje dostřel a praporce, co přidávající útok, a třeba i olej na zápalné šípy nebo kotle, které vylijí svůj rozžhavený obsah na útočníky. Mezi to všechno se musí vejít ještě jednotky různé velikosti. Naštěstí jde používat i prefabrikáty uložené na cloudu nebo si ukládat vlastní. Cataclismo navíc nechává většinu času na hráči, zda vybuduje věž, kterou v noci obklopí horda monster, nebo mocnou hradbu, jež bude odrážet útočníky rozprostřené po celé délce.
Stavební díly nevyužijete ale jen na hradby. Je potřeba zajistit cesty od dolů k hlavní budově a taky čistit vzduch pomocí filtračních jednotek, které mají výkon podle toho, jak vysoko jsou nad zemí, což většinou zajišťujete právě přes stavbu věží. Průzkum taky vyžaduje stavbu mostů a schodišť. Navíc odměny v podobě extra surovin nebo vedlejších úkolů jsou k nezaplacení.
Musím říct, že po zhruba dvaceti hodinách v kampani jsem byl už tak trochu vystavěný.
Celý tenhle systém funguje na jedničku. Vymýšlení a stavění je nejzábavnější částí celé hry. Postupně se učíte přes experimenty, co funguje nejlépe a s každou poraženou hordou jste sebevědomější v samotném budování a plně začnete využívat složitější bloky, které se v průběhu hry odemykají. Skvěle funguje i to, že všechny díly můžete zase rozložit a nic tím neztratíte. Pokud navíc hru během stavění pozastavíte, můžete s klidem rozebírat a nahrazovat už postavené kusy staveb. Hra vám ukazuje, které přesně bloky ztrácí podporu a netlačí vás tak čas.
Hordy mnohokrát jinak
Musím říct, že po zhruba dvaceti hodinách v kampani jsem byl už tak trochu vystavěný. Přesto hra nabízí i další tří plnohodnotné režimy. Sandbox vás nechá si vyzkoušet budování nanečisto s odemčenými stavebními bloky. V šarvátce se pak pokusíte přežít předem daný počet nepřátelských vln.
Asi nejzajímavější je ale survival, ve kterém začínáte jen se základními budovami a za plnění úkolů a přežívání dostáváte body, díky kterým si postupně odemykáte lepší stavby, jednotky a vylepšení. Do hry to tak přidává tolik potřebnou variabilitu. Ve finále právě její absence občas hratelnost nejvíc táhla dolů.
zdroj: Digital Sun
I když každá mapa má jiné rozložení a potýkáte se jinými překážkami, pořád dokola budujete od nuly opevnění, ve dne prozkoumáváte a v noci se bráníte. Pokud hrajete správně, není zase tak těžké se udržet. Největší problém dělá zajistit si dost rychlý přísun zdrojů a držet hladiny kyslíku co nejvýš.
Nepomáhá tomu ani relativně malý počet druhů jednotek, které jsou navíc všechny střelecké, aby logicky šly umístit na hradby. V kampani mě táhnul kupředu hlavně příběh. Věřím, že se po nějakém čase ke hře rád vrátím a vyzkouším si zase nějaké to tažení v survival režimu. Hlavně proto, že celková stylizace a stavění jsou samy o sobě extrémně lákavé, jen by si zasloužily o trochu větší variabilitu.
Osobitá pouť světem mlhy
Cataclismo je povedená strategie. Okouzlí stylizací, světem i příběhem. Je to melancholická pouť, během které budete stavět pevnosti jak z lega a bránit se nekonečným zástupům monster z mlhy, které jsou děsivé a zároveň dokáží vzbudit soucit nad ztracenými v mlze. Po kampani se navíc můžete dle libosti vyřádit v jednom ze tří dalších herních režimů. Jediné, co by se hře hodilo, je větší dávka variability. V kampani to ještě tak znát není díky odlišným druhům misí, ale během dalšího hraní se tento nešvar už projeví přeci jen o něco víc.