Recenze
DCS: A-10C Warthog - recenze
4. 5. 2011
|
Tomáš Jung
Letecké simulátory jsou uloženy v mělkých hrobech a pomalu zasypávány hlínou. Jsou téměř mrtvé a dýchají jen úzkou trubičkou, kterou jste jim do země milosrdně zastrčili. Za jejich umírání můžete vy, dnešní hráči, líná a zmlsaná chátra, nedočkavá a nenasytná verbež, která chce všechno hned, touží po akci a absolutně jí chybí trpělivost. Přestaňte se, vy klackové, na chvilku naparovat a zkuste dát najevo trochu úcty dokonalému bojovému stroji A-10C Thunderbolt II (alias Warthog), jenž je hlavním předmětem zájmu simulátoru od dnes již známé společnosti Eagle Dynamics.
Test Drive Unlimited 2 - recenze (zaměřená na multiplayer)
22. 2. 2011
|
Václav Rybář
Od minulých dojmů (které plní roli recenze singleplayeru) mám v joypadu o další stovky mil víc a v garážích po celém ostrově se nahromadily tisíce koní ukrytých v plechových fetiších na čtyřech kolech. Jako sběratel se cítím skvěle, jako řidič ovšem pořád průměrně. Jízdní model je totiž i u těch nejdražších a nejrychlejších vozítek stejně podivně nezúčastněný a nevyzpytatelný.
Disney Infinity - recenze
24. 9. 2013
|
Lucie Jiříková
V každém člověku dříme malé dítě. Pokud tomu nevěříte, zkuste si koupit startovní balíček Disney Infinity. Při jeho rozbalování se budete cítit jako o Vánocích. Ne o loňských Vánocích, ale o bezstarostných Vánocích, které jste prožívali v dětství.
Painkiller: Hell & Damnation - recenze
3. 12. 2012
|
Martin Kapalka
V Nordic Games měli plán: oprášit Painkillera z roku 2004. Chtěli upravit grafiku a přivézt zpět klasický kompetitivní multiplayer - jen vy, zbraň a nepřátelé. Aby rozhodoval um a ne délka hraní. Rozhodně to byl, alespoň na papíře, chvályhodný pokus o záchranu kdysi tak populární, dnes však skomírající hry a značky. Bohužel, vždycky neplatí, že za pokus člověk nic nedá. Co fungovalo před osmi lety, to nemusí automaticky fungovat i dnes a níže se tedy dočtete, proč byste do nového Painkillera NEMĚLI investovat nejen peníze, ale ani svůj čas.
Ratchet and Clank: All 4 One - recenze
1. 11. 2011
|
Alžběta Trojanová
Ratchet s Clankem se po PlayStation platformách prohání dlouhých devět let a za tu dobu si získali slušnou popularitu. Aby taky ne, když téměř všechny jejich hry mají na Metacritic mezi 80 - 90 %, což je na sérii o osmi dílech hodně solidní vizitka. Zdá se tedy, že výjimkou, která potvrdí pravidlo, je zatím poslední kus s podtitulem All 4 One, který na ty nejlepší prostě nemá. Jak je to možné?
Shank - recenze (PC)
16. 11. 2010
|
Vilém Koubek
Představte si, že na ulici potkáte Roberta Rodrigueze a narychlo z něj budete chtít dostat námět na brutální ze strany viděnou rubačku neboli side-scrollovačku. Robert se na chvilku zamyslí a pak vám sebevědomě prozradí onu magickou formuli sestávající z následujících věcí: akce, krev, spousta intimních zbraní s motorovou pilou v čele, několik zbraní střelných, obrovská dávka stylu a svalů a v neposlední řadě příběh, který s postupným odhalováním klesá z béčkové kategorie až někam do propastných hloubek.
MouseCraft - recenze
9. 8. 2014
|
Lucie Jiříková
Doba přeje nezávislým hrám a ty často předvádí zajímavé kombinace různých žánrů. Tak třeba Lemmings a Tetris. Spojení herních klasik se rozhodlo provést nezávislé studio s úžasným názvem Crunching Koalas a my jsme se konečně dočkali výsledku jeho několikaměsíčního snažení. Koaly ukázaly, že s logickými hrami na PC nemusel vyschnout rybník, zvláště pokud se podaří takto prolínat žánry.
King's Bounty: Warriors of the North - Ice and Fire - recenze
16. 3. 2014
|
Lucie Jiříková
Původní King's Bounty: Warriors of the North nabídla solidní vikinský herní svět, spoustu zajímavých misí a z toho pramenících několik desítek hodin zábavy. DLC s už poněkud přerostlým názvem King's Bounty: Warriors of the North - Ice and Fire na odkaz hry navazuje a to doslova. Abyste si ho zahráli, původní hru musíte mít dohranou, což asi nebude po chuti všem. Spousta hráčů tituly nedohrává, ale končí třeba ve dvou třetinách.
The Crew Motorfest – recenze povedené závodní arkády
19. 9. 2023
|
Jakub Malchárek
Kvílení pneumatik v tropickém ráji
Dungeon: Faster & Deadlier – recenze české výpravy za dobrodružstvím
10. 3. 2023
|
Pavel Skoták
Vzhůru do moravských kobek
Scars Above – recenze drsného sci-fi zážitku
9. 3. 2023
|
Zbyněk Povolný
Vesmírné Dark Souls si podkopává nohy
Mario + Rabbids Sparks of Hope – recenze pokračování taktického RPG
17. 10. 2022
|
Jakub Malchárek
Králičí odysea
Metal: Hellsinger – recenze porcování démonů do rytmu podladěných kytar a growlu
13. 9. 2022
|
Jakub Špiřík
Doom + Crypt of the NecroDancer = ♥
IL-2 Sturmovik: 1946 - recenze
18. 1. 2007
|
Redakce Games.cz
Změnil by se průběh války, kdyby do ní stihly zasáhnout letouny s proudovým a raketovým pohonem? Zjistíte to díky novému obsahu v kompilaci Sturmovika, kterou rozebírá jeden z nejfundovanějších virtuálních pilotů.
Metal Gear Solid 4 - recenze
15. 6. 2008
|
Redakce Games.cz
Očekávaný verdikt nad mimořádným herním představením s výjimečně namíchanými ingrediencemi, které je parádním završením slavné ságy.
Martha Is Dead – recenze znepokojivého psychothrilleru
24. 2. 2022
|
Jakub Malchárek
Co se stalo v rodině nacistického generála?
Pokémon Brilliant Diamond – recenze
19. 11. 2021
|
Pavel Skoták
Kapesní příšerky se vrací v novém remasteru
Tribes of Midgard – recenze dalšího vikinského survivalu
4. 8. 2021
|
Pavel Makal
Severský koloběh života a smrti
Necromunda: Hired Gun – recenze střílečky ze světa Warhammeru 40k
22. 6. 2021
|
Jakub Špiřík
Špinavé železo a létající kusy těl
Shin Megami Tensei III – recenze remasteru japonské klasiky
26. 5. 2021
|
Pavel Skoták
Taková starší Persona, ale pořád dobrá
Cyanide & Happiness Freakpocalypse – recenze první epizody
15. 3. 2021
|
Pavel Makal
Tolik legrace, že budete chtít umřít
Amnesia: Rebirth – recenze návratu legendárního hororu
22. 10. 2020
|
Ondřej Švára
Zapomeňte na klid v duši
Terminator: Resistance – recenze
27. 11. 2019
|
Ondřej Švára
V jedné z budoucích válek zvítězí lidstvo nad roboty a střílečka Terminator: Resistance napoví, jak vysokou cenu za to zaplatíme. Dejte jí šanci, jestli fandíte slavné filmové předloze, kterou obohacuje o nový pohled na Hnutí odporu proti Skynetu a nabízí příjemně starosvětskou, i když nikoliv bezchybnou akci se špetkou dobrodružství. Do zbraně!
Rune II – recenze
20. 11. 2019
|
Pavel Skoták
Vymyslet dobrou časovou smyčku, to není jen tak. Zvlášť pokud nejste autoři Outer Wilds, Save the Date nebo scenáristé Hvězdné brány. A autoři Rune II, překvapivě odkládaného a neméně překvapivě zpracovaného pokračování severského RPG s runami přímo v názvu, jimi rozhodně nejsou. Začíná Ragnarok, konec světa. A ne jenom jednou.
Yooka-Laylee and the Impossible Lair – recenze
26. 10. 2019
|
Ondřej Švára
Život se mění a hry s ním. Také rozverná arkáda Yooka-Laylee prošla proměnou, a to nejen kosmetickou. Ve spin-offu s podtitulem Impossible Lair opouští sandboxovou zábavu v otevřeném prostředí, ačkoliv vrátka za předloňským dílem tak úplně nezavřela. Vznikla jakási herní princezna Koloběžka s napůl lineární a napůl rozvětvenou hratelností a s grafikou na rozhraní druhého a třetího rozměru. Pobaví, i když nenadchne.
Deliver Us the Moon – recenze
14. 10. 2019
|
Patrik Hajda
My lidé se k naší planetě chováme jako k poslední bonboniéře na světě. Ale místo toho, abychom si jejích sladkých plodů vážili a šetřili si je na horší časy, chamtivě se jimi ládujeme, jako by existovala možnost koupit si novou. Jenže až nám tahle bonboniéra dojde, co nám zůstane? Prázdný, pustý obal, ze kterého se pokusíme vysypat drobečky. Obal v podobě Měsíce.
They Are Billions – recenze
2. 7. 2019
|
Jan Hanáček
Svět je zamořený a neobyvatelný. Bilióny… Ehm. Pardon, miliardy nemrtvých jsou drženy na uzdě jen Císařskou říší, poslední výspou lidstva, při jejímž designu autoři zcela očividně porušili copyright Warhammeru. Ostatně, They Are Billions jsou skrz naskrz syntézou několika velkých témat a jmen RTS scény. Herní styl i nabídky jsou podobné Starcraftu, stavění obran a „krtkování“ v základně zase jakékoliv tower defense. Bohužel, se svým dědictvím si přináší i své problémy.
Nidhogg 2 - recenze verze na Switch
12. 12. 2018
|
Adam Homola
První Nidhogg položil natolik silné základy jednoduché 2D šermovačky, že by bylo s podivem, kdyby studio Messhof u pokračování šláplo vedle. Puritáni by sice mohli volat po čistotě designu a návratu ke spartánskému jádru prvního dílu, ale dvojka má co nabídnout i jim. Majitelé Switche navíc nemají na výběr – k mání je jen Nidhogg 2, jehož silné stránky naštěstí nová konzole od Nintenda perfektně akcentuje.