zavřít

IL-2 Sturmovik: 1946 - recenze

Vychází na platformách: Windows

Verdikt: Vydatné pokračování série nabízí skalním příznivcům zčásti nový obsah a řadu nových bojových zážitků, které zaručí mnoho hodin zábavy. Možnost vyzkoušet si nástup proudového i raketového pohonu je rozhodně zajímavou možností. Sturmovik je však i v této „nové“ verzi svým programovým kódem i celkovým zpracováním na hony vzdálen soudobým grafickým i simulačním trendům (stačí se podívat na Flight Simulator X).

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme

metacritic 86/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Změnil by se průběh války, kdyby do ní stihly zasáhnout letouny s proudovým a raketovým pohonem? Zjistíte to díky novému obsahu v kompilaci Sturmovika, kterou rozebírá jeden z nejfundovanějších virtuálních pilotů.

Autor: Martin Krouza
Publikováno: 18.ledna 2007
První česká recenze této hryVerze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 3 týdny


Od první verze IL2 Sturmovik (recenze) jsme měli možnost setkat se s celou řadou zajímavých pokračování a také slušnou řádkou komerčních přídavků. 1946 lze označit za jakousi antologii, neboť vedle zcela nového obsahu můžete prostřednictvím této simulace za necelou tisícovku získat také IL2 Sturmovik: Forgotten Battles, Ace Expansion Pack a Pacific Fighters. Letové manuály a instalační příručka je však k dispozici výhradně v elektronické podobě – je tedy na DVD, žádná tištěná dokumentace tak není k dispozici. Pokud patříte mezi skalní příznivce série, létáte často online a tento simulátor se pro vaše potřeby stal za celou tu dobu nejpřijatelnější, pak vám IL Sturmovik: 1946 mohu rozhodně doporučit, neboť má co nabídnout.

 Nové letouny
Mezi hlavní lákadla nové verze hry lze označit 32 nových letounů, sdružující jak stíhačky, tak bombardéry (všechny modely můžete pilotovat). Pokud jde o umělou inteligenci, přibyly pouze čtyři letouny řízené počítačem. Nad ruskou frontou můžete pilotovat až čtyři verze famózního bombardéru Pe-2 Petlyakov. Nad scénáři Dalekého východu a Pacifiku se do bojů pustíte s velmi očekávaným IL-10 Sturmovik. Pak mohu zmínit Ki-27 Nate, N1K2 George a J2M5 Jack představující dva nejpokročilejší japonské stíhače z období 2. světové války.

Mezi dominující nová letadla však patří MiG-9 (předchůdce MiG-15), Ta-183 pocházející od leteckého konstruktéra jménem Kurt Tank, který mimochodem vyvinul FW-190, a také naprosto revoluční speciální bombardovací a průzkumný letoun Ar-234 Blitz (Blesk) – první stíhací bombardér na světě, jehož prvopočátky vývoje stojí za podrobnější ohlédnutí. Start letounu se měl totiž obejít bez podvozku – pouze s jakýmsi odhazovatelným vozíkem a přistání mělo být uskutečněno na tzv. výsuvné lyžině. Hitler však tehdy projekt s tak výraznou specializací neschválil a konstruktéři se nakonec museli smřit s tím, že podvozek bude nutný. Byl sice funkční, avšak jeho konstrukcí se tehdy úzce specializovaná účelovost letounu potýkala se značným omezením kapacity vnitřních nádrží.




Celkové zvýšení vzletové hmotnosti kompenzovalo využití přídavných raketových motorů Walter na tuhé palivo. Tyto motory však bylo nutné po vzletu vrátit zpět na zem a konstruktéři nalezli pro toto řešení důvtipné padákové zavěšení, takže bylo možné přídavné raketové motory opětovně použít při dalším startu. Arado se však do služby mohl dostat až v roce 1944, což bylo příliš pozdě… IL2 Sturmovik: 1946 myslí na tento letoun a nabízí možnost vyzkoušet si jeho vlastnosti v přímých vzdušných soubojích, což rozhodně stojí za hřích.

ÚCTYHODNÁ HISTORIE ZNAČKY IL-2: STURMOVIK
Když jsem se v roce 2001 na ECTS v Anglii osobně setkal s hlavním vývojářem Olegem Maddoxem, byl to pro mě dost silný zážitek. V té době se totiž prvotní dílo IL2 Sturmovik mělo stát stěžejním proudem bojové letecké simulace na PC a právě na tomto veletrhu došlo k jeho představení. Oleg měl tehdy k dispozici velmi skromný „stánek“ s jedním počítačem, avšak již tehdy byl naprosto oddán svému simulátoru a všem přihlížejícím fanouškům. Jeho pokorné odhodlání a věrnost svým fanouškům mu zůstala dodnes. V důsledku spojení Olega Maddoxe s UbiSoftem bylo jasné, že se IL2 Sturmovik nemůže stát tak vyhraněným žánrem, aby bylo možné jej s odstupem času označit za ryze „hardcore“ simulátor. I když se dosavadní Sturmovik stále „tváří“ jako VYSOCE REALISTICKÝ SIMULÁTOR, stále se jedná v první řadě o úspěšnou počítačovou hru…Řada kompromisů byla pro UbiSoft naprosto neodkladná, protože jeho hlavním cílem bylo vydat Sturmovika jako každou další úspěšnou počítačovou "hru". Spojení Olega Maddoxe s UbiSoftem však z hlediska dosavadních úspěchů této série lze považovat za velmi úspěšnou spolupráci.

I po tolika letech, kdy světlo světa spatřila první verze IL2 Sturmovik, jde o nejpopulárnější bojový letecký simulátor na PC. Hlavní důvody? Snadný a přitom detailní a zároveň nenáročný grafický 3D engine zaručující dostatečnou úroveň FPS, jehož plynulou animaci zvládnou i slabší počítače. Velmi propracovaný koncept simulátoru – vždy ve velmi těsném propojení s co možná nejreálnější historickou předlohou. Autenticky vymodelované letouny, originálně pojaté detailní 3D virtuální kokpity, velmi realistický zvuk a hlavně snaha reprodukovat co možná nejvěrohodnější letový model. Co však definitivně pozdvihlo sérii IL2 nad konkurenční tituly je jeho online simulátorové létání, které de facto nemá obdoby jak formou (formující se letky, reálné online soutěže, úroveň soubojů), tak funkcí (bezproblémový síťový kód).

V neposlední řadě je zapotřebí zmínit také otevřenou architekturu programového kódu, umožňující mnoha nezávislých komerčním vývojářům tvořit řadu detailních add-onů slučujících jak nové letouny, kampaně, tak řadu různorodých misí. Sturmovik se stal i vyhledávaným subjektem pro řadu freewarových vývojářů, kteří dnes na celém světě spojují své síly a produkují tak mnoho nových kampaní a misí, jež jsou dostupné pro nás všechny zcela zdarma na internetu.

 Mapy a scénáře
Jednotlivé mise kampaní se odehrávají nad celou řadou nových scenérií, mezi něž patří velmi detailní a rozsáhlá reprodukce kyjevského regionu, mapa pokrývající hraniční pásmo Manchuria (rozhraní Ruska, Číny, Koreje), velmi rozsáhlá mapa Burma a scenérie navržená výhradně pro online souboje Khalkin Gol – Nornonhan. Interaktivní kampaně vždy byly mezi silnou stránku série IL2 Sturmovik a tak není divu, že se vývojáři v této verzi zaměřili především na tuto vlastnost. K dispozici máte celkem 9 detailních kampaní se značně realistickým potenciálem - zejména umělá inteligence nepřátel ve vzduchu i na zemi se vyznačuje vysokým stupněm vzájemné kooperativní spolupráce.


Kampaně obsahují celkem 200 poměrně dost složitých misí v přesném sledu kariérního postupu stíhač / bombardér, přičemž k výběru máte možnost zastoupit jak německé, sovětské, tak samozřejmě japonské vzdušné síly. A zažít tak mnoho dost různorodých i mnohdy nevyzpytatelných soubojů strukturovaných do přesné typizace jednotlivých mísí (přesně podle doktríny) nad okupovanou Evropou. Na misích se mi především líbila samotná podstata a účelovost letů, kdy většinu času musíte např. pouze pilotovat do místa určení a sestřelit B-29 nad předpokládaným místem výskytu.

Mise jsou velmi různorodé a je naprosto samozřejmé, že byly vytvořeny každá zvlášť přesně na míru novým adrenalinovým zážitkům, které z hlediska úspěšného absolvování a rozmanitých proměn rozhodně nelze považovat za jednoduché. Oproti všem předchozím misím, které můžete znát z různých doplňků a pokračování série IL2, se tyto vyznačují také značným vylepšením pozemních objektů - včetně začlenění úlohy pozemních jednotek ve spolupráci se vzdušnými silami. Bojové prostředí jednotlivých misí se tak vyznačuje vysokou mírou reality, která je svým způsobem navíc doplněna o mnoho nových grafických objektů.

 Fiktivní kampaně
Kořením IL2 Sturmovik: 1946 jsou však tři nové kampaně (z celkových devíti), které nabízejí možnost konfrontace znepřátelených stran v důsledku využití nových nastupujících technologií, které v rozhodující fázi 2. světové války „bohužel“ neměly možnost do soubojů zasáhnout s dostatečným předstihem. Díky tomu si můžete vytvořit hypotetické souboje mezi Sovětským svazem a Německem v pokračování 2. světové války během roku 1946 ve spojení s nástupem proudového pohonu.

Nástup proudového a raketového pohonu, zejména v Německu (firmy Junkers, BMW) mohl výrazně zasáhnout do průběhu 2. světové války. Nestalo se, protože právě letoun Arado mohl nastoupit až v roce 1944 a to již bylo pro vývoj 2. světové války prakticky nepodstatné, neboť postup spojeneckých armád nebyl k zastavení (Francie, Itálie). Pravdou však je, že Arado na konci 2. světové války vzlétlo a mělo zastavit postup Američanů u mostu poblíž Remagenu – pumy však tehdy minuly cíl. Možnost pilotovat prototyp Lerche nebo Arado se tak díky IL2 Sturmovik: 1946 stává skutečností, což je jistě pro řadu skalních příznivců velmi zajímavý způsob uchopení závěru 2. světové války.



 Nové cíle a livreje
Jak sami můžete vypozorovat, nová verze Sturmovika nabízí inovace, které jsme doposud neměli možnost prožít. Stěžejní nabídkou je rozhodně možnost skoubit jak pístový, tak i turbínový pohon. Do struktury jednotlivých misí je nutné započítat také zcela nové modely strategicky umístěných pozemních cílů pro účelově zaměřené bombardovací mise. Součástí je také více než 1000 nových livrejí letadel pokrývající de facto vše, co můžete znát z 2. světové války.

Livreje je možné označit za „výkladní skříň“ totožnou s historickými fakty nasazených stíhačů i bombardérů. V elektronické podobě je připraven také velmi rozsáhlý dokument pokrývající 450 stran informací seznamující uživatele se všemi 229-ti letouny, které se vyskytují ve hře. Exkluzívním bonusem, jenž je rovněž součástí DVD, je řada doposud nepublikovaných informací z prostředí připravované simulace Storm of War: Battle of Britain. Prohlédnout si tak můžete mnoho screenshotů či videí.

JAK JE TO S TOU REALISTIČNOSTÍ?
Diskuse, kterou nemám rád od doby, kdy jsem začal mít co dočinění s leteckou simulací (rok 1988). Je ovšem jisté, že se jednotlivé komunity konfrontaci typu „jaký simulátor je vlastně dnes nejrealističtjěší“ nemohou vyhnout a řada fór na internetové síti je toho jasným důkazem. Čtenáři se mě velmi často ptají, jaký simulátor zvolit pro co možná nejrealističtější letové zážitky, jakým simulátorem začít, jaký simulátor létat a jak jej vlastně prakticky provozovat. Všichni víme, že jsme v dobách prvních 486-tek opěvovali simulátory typu TFX, U.S. Navy Fighters, Overlord, F-117 Stealth Fighter, Red Baron, EF-2000, produkty pod hlavičkou Jane´s apod… Již tehdy však bylo naprosto jisté, že formální stránku věci spojenou s maximální realitou létání dokáže produkovat pouze Microsoft (Flight Simulator). Nepočítám certifikované letové simulátory určené pro výcvik. To platí dodnes, téměř po dvaceti letech existence FS. Microsoft Flight Simulator totiž jako jediný simulátor dokáže na naše obrazovky dokonale přenést naprostou většinu prvků, keré jsou odrazem reálné aviatiky – tedy reálného létání - a je naprosto jedno, zda se jedná o pilotáž malé Cessny 150, 172, letounu Piper Meridian, nebo dopravního A320 včetně P-51 D Mustang. Zatím není na trhu simulátor, který by prostřednictvím komerčních add-onů dokázal realitu suplovat s takovou přesností, jako FS od Microsoftu. Podotýkám, že toto platí i v případě simulací letadel z období druhé světové války (vzpomeňte na nekompromisní realitu Spitfire v podání Roba Younga).

Svět však zanedlouho šokovali vývojáři Shockwave Productions s tituly (Wings of Power I, II – včetně soudobé verze pro FSX). To jsou platformy, které bych doporučil všem, kteří chtějí zjistit, jak se v praxi pilotuje P51 Mustang, P47D-20 Thunderbolt, Messershcmitt BF109, nebo např. Mitsubishi A6M5 Zero. To jsou simulace, ve kterých již nejde pouze o to sestřelit nepřítele, ale také dokázat naučit se pilotovat letoun s ostruhovým podvozkem „podle čísel“ včetně všech nutných úkonů a různorodých podmínek počasí. Kdo z vás, kteří létáte tzv. realisticky na IL2, dělá úkony? Ono totiž i v dobách vzdušných soubojů 2. světové války platilo o každé pilotáži letounu to, co platí dodnes: pilotuj, naviguj, komunikuj a to v prní řadě – tedy před vším ostatním. Pokud máme brát rálnou složku pilotáže v simulátoru vážně, pak je zapotřebí do simulovaného výcviku zapojit i takové pojmy, jako je např. vzletová hmotnost, zahřívání motoru, ukazatele teploty oleje, tlaku oleje, množství paliva, ukazatel tlaku sání, zkouška magnet, zkouška alternátoru, kalibrace rychlosti (KIAS, KCAS), skutečnou rychlost vůči zemskému povrchu - TAS, ale také např. omezení rychlosti letu (maximální nepřekročitelnou rychlost letu), návrhovou obratovou rychlost, maximální přípustnou rychlost s vysunutými klapkami a také např. význam barevného označení rychloměru, nebo nastavení QNH na výškoměru včetně úkonů počas celého letu.

Nepočítám letový plán, radionavigační i radiokomunikační vybavení a hlavně informace o aktuálním stavu atmosférických podmínek (počasí) včetně složky bočního větru. To jsou totiž naprosto základní pojmy, na kterých závisí život každého pilota během letu – tedy i bojového stíhače. Samotná pilotáž letounu, vzlety a přistání, navigace, komunikace, stoupavé, klesavé zatáčky, pády a vývrtky pak musí být pouze nadstavbou schopností a umění pilotáže. Pokud se mě zeptáte, jaký simulátor toto prostřednictvím různých add-onů dokáže splnit, pak odpovídám: Microsoft Flight Simulator (nejlépe poslední verze X). A pokud se mě zeptáte kolik interaktivních prvků je možné ovládat ve 3D virtuálním kokpitu Messerschmittu Bf109 v případě jeho verze pro FS 2004, nebo FSX, pak odpovídám cca. 41! A navíc s možností simulovat všechny platné úkony pro reálný provoz tohoto letounu v jeho simulované verzi.

Myslím, že z výše uvedeného se musíme shodnout na tom, že IL2 Sturmovik má co do reálné předlohy simulovaného letu ještě co dohánět a že jej tedy poprávu můžeme nazývat počítačovou hrou. Nic to však nemění na tom, že IL2 Sturmovik není možné označit za pokročilý bojový letecký simulátor. Rozhodně ano, avšak především v rovině strategie a taktiky (tzv. doktríny) a do jisté míry také z hlediska toho, co nám nabízí letový model. Hlavní výhoda však spočívá právě v tom, že Sturmovik dokázal – v kompromisním zastoupení skloubit řadu reálných prvků s obrovským potenciálem zábavy. V tomto smyslu nemá Sturmovik konkurenci. V důsledku toho jej tedy pro zpříjemnění chvil strávených u počítače volí jak hráči, virtuální piloti, tak také reální aviatici. A díky možnostem snadného provozu online je právě IL2 Sturmovik označován za nejlepší simulátor pro všechny příznivce létání po síti. Právě výše uvedené je nutné považovat za největší hodnotu a přínos série IL2.

 I pro začínající piloty
Pokud jako já nehledáte spíše realistické prvky a patříte mezi méně zkušené hráče,
nabízí vám IL2 Sturmovik: 1946 rozmanité možnosti. Stačí vypnout složité prvky realismu v nastavení chování letounu a je rovněž možné snížit úroveň intenzity i odezvy umělé inteligence znepřátelených stran (AI). Rázem se z poměrně složité simulace stává vyloženě zábavná záležitost vyžadující pouze vhodný typ joysticku pro celkově velmi zjednodušené ovládání. V této rovině byla každá verze IL2 dobře navržena především v samotném nastavení úrovně obtížnosti. Přizpůsobení simulátoru svým vlastním schopnostem láká i mnoho těch, kteří se chtějí prostě jen bavit a vžít se do atmosféry stíhače 2. světové války. I tento faktor lze označit za přínos a důvod, proč je hra tak oblíbena.


další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Grafika je navržena takovým způsobem, aby ji „strávil“ i nepříliš výkonný počítač. Bohatě postačí Intel Pentium III, popř. AMD (1 GHz), 512 MB RAM, vhodný 3D grafický akcelerátor (minimálně 64 MB, doporučuji 256 MB). Kdo si chce vše vychutnat ve vyšších detailech, z vlastní zkušenosti mohu doporučit Intel Pentium IV (3GHz), 1-2 GB RAM, 256-512 MB AGP grafický akcelerátor (nejlépe od NVIDIA). Co se týká ozvučení, zůstává vše při starém, což znamená, že zvuk je na dost vysoké úrovni - zejména komunikace v ruštině navozuje neopakovatelnou atmosféru během každého letu. Orchestrální partie opět dost atmosférickým dojmem podmalovávají nepříliš povedený vzhled rozhraní menu (tato stránka věci by si rozhodně zasloužila pozornost tvůrců – působí dost zastarale).

 Pojem bojového virtuálního nebe
Když jsem hru poprvé uviděl, byl jsem naprosto nadšen. Mé nadšení však postupně opadávalo s řadou pokračování, která byť přinesla mnoho nových letadel, misí, kampaní a revolučních scénářů, tak čím dál více zůstávala stále tím samým bojovým leteckým simulátorem. Z hlediska grafiky se nic nezměnilo a z hlediska komplexní simulace také ne. Není se čemu divit: zakomponovat do simulátoru stovky letadel, která můžete pilotovat, s sebou logicky nemůže přinést jejich maximální věrohodnou simulaci reálného provozu. To mi trošku, nebo spíš VÍCE vadí na Sturmoviku dnes.

Chtělo by to více z reálné pilotáže, chtělo by to reálné počasí, výrazné snížení dohlednosti během letu, turbulenci, termiku, boční vítr, více proměnlivých atmosférických podmínek. A chtělo by to také interaktivní 3D virtuální kokpity, ve kterých bychom mohli vše ovládat přesně jako ve FS a s využitím reálných úkonů. Podle rozhovorů se důstojným pokračováním série IL2 stane Storm of War: Battle of Britain (podzim 2007), jenž by měl být také nejpokročilejším bojovým leteckým simulátorem. Obsahujícím jak zcela jiný DX10 grafický engine, tak daleko větší respekt k pilotáži warbirdů samotných. Příští hra nabídne mnohem více realistických simulovaných prvků přesně podle scénáře Olega Maddoxe a navíc s podporou nejnovějších technologií.

Stáhněte si: Videa

Související články: Novinka #1, Novinka #2, Recenze minulých dílů IL-2: Sturmovik

 
Martin Krouza
autor je šéfredaktorem webového portálu highinthesky.cz






 
 
Martin Krouza

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.