Výsledky hledání pro: Fall of the Fly

Doom: The Dark Ages – recenze zbytečné modernizace

9. 5. 2025 | Jakub Malchárek

Nová kapitola v temném středověku

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered – recenze

28. 4. 2025 | Jakub Malchárek

Návrat do Cyrodiilu po 19 letech

The First Berserker: Khazan – recenze živelné soulsovky

9. 4. 2025 | Jan Slavík

Náležitě nabroušená čepel

Indiana Jones and the Great Circle – recenze

7. 12. 2024 | Aleš Smutný

Fedora, kožená bunda a bič

The First Descendant – recenze korejského etalonu grindování

24. 7. 2024 | Michal Krupička

Skvělá střelba, hloupé dialogy, unylý grind

Age of Empires II: Dawn of the Dukes – recenze rozšíření s Janem Žižkou

16. 9. 2021 | Václav Pecháček

Jednooký trnem v oku krále

God of War: Ragnarök – recenze PC verze

2. 10. 2024 | Jan Slavík

Konec světa přichází na novou platformu

Shadow Tactics: Blades of the Shogun – Aiko’s Choice – recenze

3. 12. 2021 | Adam Homola

Malý nášup v podobě tří misí

Pathfinder: Wrath of the Righteous – obří recenze obřího RPG

11. 11. 2021 | Jiří Svák

Megalomanské... a skvělé

Wolfenstein II: The Amazing Deeds of Captain Wilkins - recenze

9. 4. 2018 | Ondřej Švára

Každé dobrodružství jednou skončí. Na bonusové epizody k Wolfenstein II: The New Colossus se ale nebude vzpomínat v dobrém. Série The Freedom Chronicles nepřesvědčila ani s posledním dílem The Amazing Deeds of Captain Wilkins. Masakr nacistů s vojákem na vysokých podpatcích má sice své kouzlo, ale kampaň z recyklovaného obsahu, s jepičí trvanlivostí je potvrzením zmaru celé trilogie, která je historicky nejhorším přídavkem do série Wolfenstein.

Wolfenstein II: The Diaries of Agent Silent Death - recenze

16. 2. 2018 | Ondřej Švára

Ve válečných zápiscích s podtitulem The Diaries of Agent Silent Death se odhalují další tajemství z okupované Ameriky. Pointa však chybí. Spíše se potvrdil podivný kurz bonusové série, která do akční pecky Wolfenstein II: The New Colosuss dodává recyklovaný obsah, krátkou herní dobu a čím dál nesmyslnější nápady, jak ničit nacisty. Po demoliční zábavě z minula se přihlásila stealth hratelnost, se kterou Machine Games ukázali, jak hluboko lze po tvůrčí stránce klesnout.

Dragon Quest VII: Fragments of the Forgotten Past - recenze

16. 1. 2017 | Jiří Pavlovský

A je to tu zase. Další masivní porce japonského RPG. Tak masivní, že je ideální před hraním opustit zaměstnání, školu, manželku, děti... v podstatě všechno, co neobnáší klikání do stroje od Nintenda. Jedinou změnou od zavedeného vzorce je to, že místo jednoho epického příběhu o záchraně světa dostanete celou haldu dobrodružství. Každý ostrov, na který se dostanete, přinese jeden příběh. Komický i tragický. Ano, v Dragon Quest VII budete putovat po ostrovech ztracených v čase. A pokud splníte mise, vynoří se ostrov v současnosti a vy ho budete moci znovu navštívit, abyste zjistili, co všechno se změnilo, a jak jste se stali součástí legendy.

Rise of the Tomb Raider: 20 Year Celebration - recenze

24. 11. 2016 | Jan Olejník

Ještě pár týdnů a dvacetileté výročí budu slavit i já: téměř dvě dekády uplynuly od doby, kdy jsem poprvé zasedl ke konzoli PlayStation, a s vyvalenýma očima zíral na perfektní grafiku, fantastické úrovně a dech beroucí architekturu, kterou na obrazovky přinesl první Tomb Raider. Kdybych jen tehdy tušil, že za dvacet let budou vycházet další díly, a že i zbrusu nový a zmodernizovaný Rise of the Tomb Raider mě bude bavit skoro stejně jako ten první tenkrát.

Pillars of Eternity: The White March - recenze 2. části

9. 3. 2016 | Václav Pecháček

Když se na erpégéčko Pillars of Eternity loni na podzim nabalilo sněžné DLC The White March - Part I, nebyli jsme z toho v redakci zrovna nadšení, jak dokládá recenze a šestkové hodnocení. Přemíra tupého bojování se zasnoubila s chudým příběhem a jejich potomkem bylo nemastné a neslané rozšíření. Takové dítě bez duše. White March - Part II je na tom ale mnohem lépe. Právě proto, že se vydává úplně jinou cestou než starší bratříček.

Pillars of Eternity: The White March - recenze 1. části

11. 9. 2015 | Václav Pecháček

Občas se stane, že vám v restauraci naservírují vynikající jídlo, na kterém si pochutnáte, až se oblizujete za ušima, a navíc je ho přesně tak akorát. Možná vám v žaludku ještě zbývá místo na jeden dva knedlíčky a sběračku omáčky, ale… spíš ne, spíš je všechno úplně tip ťop. Přibližně tak jsem se cítil po dohrání Pillars of Eternity, jehož hlavním chodem byl vynikající příběh, kvalitní dialogy a velmi dobrý soubojový systém. Chtěl jsem si po té baště dát dvacet, ale kuchtíci v Obsidianu se rozhodli, že mi přece jen ještě trošku té dobroty přidají. A tak mi na stole přistál první díl datadisku The White March.

The Alters – recenze netradičního manažerského survivalu s klony

16. 6. 2025 | Michal Krupička

Jak přežít sám se sebou

Wanderstop – recenze klenotu od tvůrce The Stanley Parable

7. 4. 2025 | Patrik Hajda

Čaj a emoce

Bulletstorm - recenze pestrobarevné sci-fi řežby

28. 2. 2011 | Dan Vávra

Polští hoši z People Can Fly udělali svým Painkillerem takový dojem na Epic Games, že jim svěřili PC konverzi Gears of War (recenze). Tou udělali na hochy mající na svědomí Unreal Engine dojem znovu, a to takový, že se je Epic rozhodl koupit. Společně se pak pustili do svého posledního veledíla Bulletstorm. Co můžeme čekat od střílečky, kterou mají na svědomí tvůrci zběsilého arkádového béčka a autoři Gears of War? Udělá na nás takový dojem, že si jejich hru koupíme, tak jako Epic koupil People Can Fly?

Solar Ash – recenze Shadow of the Colossus v neonovém světě

14. 1. 2022 | Šárka Tmějová

Fialová, nikoli modrá planeta

The Dark Pictures: House of Ashes – recenze „hororu“ pro strašpytlíky

22. 10. 2021 | Pavel Makal

Bojíte se? Tak toho nechte

Call of the Sea – recenze krásné, překvapivě pozitivní lovecraftovské adventury

15. 12. 2020 | Patrik Hajda

Kdo bádá, ten najde, co nehledá

TT Isle of Man 2: Ride on the Edge – recenze

1. 4. 2020 | Patrik Hajda

V odvětví motorsportu je spousta bláznivých a nebezpečných disciplín, ze kterých se tají dech a tvoří husina už jen v pozici diváka. Jednou z nejděsivějších je soutěž motorek TT na ostrově Man, který se nachází mezi Velkou Británii a Irskem. Druhá videoherní adaptace tohoto šíleného podniku ve vás vyvolá pocit, že něco takového může absolvovat jen naprostý blázen. Ještě teď se mi z toho zvedá žaludek, ale touha vrátit se na nebezpečné silničky je větší.

Total War: Warhammer II - Rise of the Tomb Kings – recenze

29. 1. 2018 | Václav Pecháček

Settra Nezničitelný, Král králů, Nejvyšší král Nehekhary, Pán země, Monarcha nebes, Vládce čtyř horizontů, Mocný lev Nekonečné pouště, Velký nebeský jestřáb, Majestátní císař proměnlivých písků, Věčný vládce legií Khemri, je hrůzným válečníkem. Vůbec nevadí, že mu někdo vyndal mozek hákem skrz nosní dírky, což je, jak jistě uznáte, komicky nechutné. Má totiž na povel nespočetné legie nemrtvých přisluhovačů, oživlých soch a přerostlých škorpionů, a to k hrůznosti docela postačí. Rise of the Tomb Kings rozšiřuje Total War: Warhammer II o naprosto unikátní frakci, která je v lecčems možná až příliš silná.

Synduality: Echo of Ada – recenze futuristické extrakční střílečky

10. 2. 2025 | Zbyněk Povolný

Navrch huj, vespod šeď

Diablo IV: Vessel of Hatred – recenze fajn datadisku

21. 10. 2024 | Jan Slavík

Prastará nenávist v srdci džungle

Age of Mythology: Retold – recenze příkladného strategického remaku

27. 8. 2024 | Jakub Malchárek

Dechberoucí báje a pověsti

The Night of the Rabbit - recenze

3. 6. 2013 | Lucie Jiříková

Studio Daedalic Entertainment nám ještě předtím, než si střihne letního levobočka v podobě tahového RPG Blackguards, předložilo titul přesně ve svém stylu. The Nigh of the Rabbit je klasická point-and-click adventura, která sice nevyniká nadnesenou obtížností jako třeba série Deponia, přesto může být zadostiučiněním i pro pokročilé hráče.

Recenze