Recenze

Robin Hood - recenze

V další taktické strategii inspirované Commandos a Desperados se přeneseme do světa středověké Anglie, abychom si tam na vlastní kůži zažili legendu o nejslavnějším zbojníkovi Robinu Hoodovi.

Aliens vs Predator 2: Primal Hunt - rec.

Hordy slizkých vetřelců, více predátorů a po zuby ozbrojených mariňáků - to by mohla být náplň obyčejného datadisku pro tuto sci-fi akci. Je Primal Hunt něčím výjimečný nebo jen nastavovaná kaše?

Shadow Warrior 3 – recenze

Po čertech uspokojivý masakr

Call of Duty: Vanguard – recenze

Zpátky do druhé světové války

Horizons: Empire of Istaria - recenze

Jedno z nejmladších MMORPG se mezi hráče dostalo teprve nedávno, ale přesto se do boje s konkurencí pustilo bez nejmenšího respektu. Jak si hra s draky vede po pár měsících, se dozvíte z podrobné recenze.

Devastation - recenze

First-person akce Devastation si řadu lidí získala už svým názvem, ale ten nevystihuje jen dokonalé vlastnosti Unreal enginu - v rozkladu se totiž nachází společnost, ve které se děj hry odehrává.

F1 Championship Season 2000

F1 Championship Season 2000 - recenzeAutor:LadisPublikováno: 21.prosince 2000• Ohlédnutí ...

Red Faction II - recenze

Po úspěšném tažení na konzolích se sci-fi FPS Red Faction II dostává i na naše PC. Využijeme pověstný Geo-Mod k prostřílení vlastní cesty skrz zdi ještě ve větší míře nebo jde o odfláknutou konverzi z PS2?

Spider-Man 2 – recenze

A ještě jednou do New Yorku…

Deadnaut - recenze

Člověk a vesmír, to je v uměleckém podání jedno velké klišé. Například nevrátit hrdinnou výpravu kosmonautů šťastně zpátky na Zem, byť dozajista stiženou dílčími tragédiemi, to si žádá velmi odvážného autora. V kontrastu s literární i filmovou umírněností proto taktická akce Deadnaut září jako bolid na noční obloze. Autoři ze Screwfly Studios vyrobili hru, která pozoruje vesmír mnohem drsnější optikou. Se vzdorem proti konvencím se naštěstí podařilo spojit i neopakovatelnou atmosféru a zábavnou hratelnost.

Nintendo Land - recenze

Když jsem byl malý, existoval v pražských Holešovicích Park kultury a oddechu Julia Fučíka, socialistická verze amerického Disneylandu. Bylo tam všechno, co si malý kluk mohl přát. Střelnice. Strašidelné zámky. Řetízkáče. Horská dráha. Stánky s cukrovou vatou. Maringotky s videohrami. A spousta podivných lidí v prodřených džínsách opřených se znechuceným výrazem o kolotoče, na rtech jim visela skoro dokouřená startka a v ruce drželi lahvové pivo. Kolotočáři. Byl to jiný svět, vzrušující, tajemný a také slizký a umouněný. Návštěvy „juldy fuldy“ byly nezapomenutelné.

New Super Mario Bros U - recenze

Ke konci Sodovkové džungle měl Mario dvacet životů a spokojeně hopkal po plošinkách směrem k hradu s minibossem. A pak, na jednom ošemetném precizním skoku, přišel postupně o všechny životy a vrátil se na poslední checkpoint v polovině džungle.

Symphony - recenze

“Jaký si to uděláš, takový to máš,” zpívá se v jedné známé písni. Tuhle klasiku jsem v Symphony nezkoušel, ale máloco vystihuje novinku od Empty Clip Studios lépe. Nenechte se zmást popisem. Když se řekne hudební indie hra, tak si většina z nás asi představí Audiosurf. Symphony má ale mnohem blíž k shoot 'em upu, která na začátku téhle generace nakopnula Xbox Live Arcade - Geometry Wars. Víc, než s hudební hrou tu máme čest se střílečkou s hudebními prvky, která vám přivodí karpální tunel rychleji, než Diablo III. Kolik her to o sobě může říct?

IL-2 Sturmovik: Cliffs Of Dover - recenze

Nikdy, opravdu nikdy jsem nerecenzoval hru tak dlouho, jako IL-2 Sturmovik: Cliffs Of Dover. Poprvé jsem ji dostal do rukou skoro před půl rokem a od té doby čekám. Proč? Protože před těmi několika měsíci šlo o nehratelný a technicky totálně zdevastovaný kus softwaru, který se nějakým způsobem hlásí ke slavné a oblíbené značce. A možná je i dobrý, jenže v tom nánosu technického balastu to nebylo vidět. Takže jsme se domluvili, že hru nepopravíme, protože nešla hrát a recenze by měla tak dvě věty a verdikt - stoprocentně záporný. Rozhodli jsme se počkat na CZ verzi s tím, že už snad bude hratelná. Všechno šlo podle očekávání: jeden patch, druhý... dvanáctý...

Prince of Persia Rival Swords - recenze

Perský princ nakonec doskákal až na Nintendo Wii. Prožije sice to samé co v dva roky starých Dvou trůnech, ale díky upravenému ovládání neztratil nic na zábavnosti.

Colin McRae DIRT 2 - recenze PC verze

Jede jako namydlený blesk a skvěle vypadá. PC verze závodů oplývá optimalizací, která nechává zapomenout, že se jedná o konverzi tři měsíce staré konzolovky.

Sacred 3 – recenze

Pokud máte rádi hack 'n'slash RPG, akce a mlátičky všeobecně, pravděpodobně vám něco říká i název Sacred. První dva tituly v sérii byly poctivým akčním RPG, kde jste prozkoumávali rozlehlý svět, sbírali a zlepšovali si výbavu i schopnosti a u toho zabíjeli všechny ty dotěrné nepřátele. Sacred 3 však z tohoto osvědčeného receptu přebírá jen likvidaci nabíhajících protivníků a zahazuje zbytek důležitých ingrediencí.

Might and Magic: Heroes VI - recenze

Psát recenze na hry, které se úspěšně jednou za čas rozmnoží do dalších pokračování a opírají se o velmi silnou komunitu věrných fanoušků, není zrovna vděčný úkol. Nalijme si čistého vína, přátelé. Co čekáte od nového dílu Might and Magic Heroes VI? Pokud zní odpověď, že se těšíte na výrazný krok kupředu a revoluční změny, pak jste asi spadli z višně.

Siren Blood Curse - recenze

Bizarní dobrodružství vás zavede do tajemné japonské vesnice, kde se musíte vypořádat s nečekaným útokem nemrtvých obyvatel. Nakolik tenhle výlet, orámovaný děsivou atmosférou, stojí za to?

Dungeon Siege II: Broken World rec.

Pro někoho to bylo pokračování nepovedené diablovky. Pro jiné docela solidní klikací řežba. Ať už patříte k kterékoli sortě lidí, pozvánku do datadisku dostanou jenom opravdu namakané korby.

Spellforce: Shadow of Phoenix - recenze

Výborný mix RPG a RTS si vloni v létě vysloužil první datadisk, i když tehdy šlo jen o příběhového levobočka. Osm měsíců poté autoři vše napravují a nabízejí nám v druhém přídavku rozuzlení obou předchůdců.

Rebels: Prison Escape - recenze

Toto léto se s počítačovými hrami na téma útěků z nejrůznějších věznic roztrhl pytel a po The Great Escape tu máme real-time strategii, která rozvíjí původní koncept Commandos o další herní prvky.

Werewolf: The Apocalypse – Earthblood – recenze

Hrozná hra, která umí zabavit

Fire Emblem: Three Houses - recenze

Populární série především strategických RPG (SRPG) z japonských sopek a hájů se vrací. Poprvé na Nintendu Switch a opět s velkou parádou. Fire Emblem: Three Houses se přesunula na novou platformu, svou základní formulku jen trochu proměnila a přitom si pořád drží svůj tradičně vysoký standard.

Realpolitiks – recenze

Nebylo toho málo, co strategie Realpolitiks papírově nabízela – vše od simulace uprchlické krize až po kolonizaci Jupitera slibovalo unikátní možnost pohrát si na mapě dnešního a budoucího světa. Titul inspirovaný strategiemi od Paradoxu, jako je Europa Universalis, Crusader Kings nebo Hearts of Iron, se zároveň odhodlal postavit prokletí strategií z moderního světa. Podařilo se mu prorazit tam, kde neuspěli mnozí jiní, nebo je odsouzen skončit na smetišti dějin?

Hitman – recenze první sezóny

Holohlavý nájemný vrah se v roce 2016 rozhodl vrátit ke kořenům série, tudíž jsme se opět dočkali rozsáhlých interaktivních úrovní, kde mohla naplno pracovat naše temná fantazie. Hitman totiž není o tom, abyste svůj cíl jednoduše odpráskli – je potřeba hezké porce vynalézavosti. Je fajn, že se právě tohle vrátilo, avšak tvůrci a vydavatel si některé fanoušky poněkud rozhněvali, když se rozhodli Hitmana vydávat epizodicky v průběhu celého roku. Nyní už máme veškerý obsah pěkně pohromadě včetně vánočního nášupu, takže nastává příležitost zvážit, zda má smysl konečně obléknout černé sako a oholit si hlavu. Alespoň virtuálně.

Judge Dredd vs Death - recenze

Od tvůrců prvního dílu Aliens vs Predator pochází tato střílečka s komiksovým nádechem, ve které se vžijete do role soudce Dredda, posledního článku ve zjednodušeném právním systému Země 22. století.

Desperados 2 - exkluzivní recenze

Pokračování asi nejslavnější hry z Divokého západu podlehlo neúprosným trendům moderní doby a tak si v ní užijete více akce ve třetím rozměru. Přesto neztratila nic na atraktivnosti a opět potrénuje vaše mozkové závity.