Autor: Nukem Publikováno: 27.prosince 2004 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Jako snad v každém Holmesově příběhu i zde se dočkáte zajímavých odhalení, rozrůstajícího se počtu jmen a příběhových nitek, které vedou na všemožné strany. Osobní příběhy se komplikují a ve vztazích mezi mnoha postavami dochází k překvapivým zjištěním. Po celou dobu hry je vaše pozornost stimulována novými detaily, novými postavami a novými mrtvolami. Přestože lze už během vyšetřování vinu některých aktérů eliminovat, nad ostatními osobami stále visí otazníky a to až do samotného závěru, kde jste svědky tradičního Holmesova podrobného odtajnění celého příběhu, který má kořeny v dávné minulosti. S očima na stopkách Ale není to jen Sherlock Holmes, který se účastní vyšetřování. Společnost mu dělá samozřejmě doktor Watson, nepostradatelný pomocník a moralista, který nikdy neopomene Holmese pokárat, chová-li se netaktně. Nechybí zde ani poněkud ukvapený a věčně nabručený inspektor Lestrade. No a pochopitelně tu je hráč, který celé vyšetřování vlastně řídí. To on vysílá Holmese nebo Watsona na místa, kde mají hledat, nabádá je, jak mají kombinovat nalezené předměty nebo řešit zapeklité hlavolamy. Aby toho nebylo málo, na konci každého dne si společně s hlavními postavami zopakujete ty nejdůležitější získané poznatky. Holmes položí několik otázek typu „ano či ne“ a na hráči je, aby na ně nejen správně odpověděl, ale svoji volbu odůvodnil pomocí odkazů na záznamy v deníku. Tam se totiž během celé hry ukládají všechny rozhovory s ostatními postavami, důležité poznatky, kterých si Holmes nebo Watson při vyšetřování všimli a sesbírané dokumenty. Jde rozhodně o zajímavé zpestření, které má za úkol hráče trochu prověřit, zda dával pozor a má-li přehled o zjištěných faktech. Bohužel ně vždy jsou odpovědi na otázky jedinečné. Mám tím na mysli to, že některá tvrzení lze podložit i více argumenty, ale správný je jen jeden z nich. Navíc, pakliže hráč udělá někde chybu nedozví se, kde přesně, takže je nucen zkontrolovat všechny otázky. Naštěstí jich je vždy jen sedm nebo méně. Ukaž a stiskni tlačítko myši Protože se jedná o adventuru, čekejte klasické myšoidní ovládání a zběsilé pátrání kurzorem po obrazovce hledajíc tak jakékoliv aktivní místo, neboť každý flek i sebemenší bobek může být přínosným objevem. Říkáme tomu pixelhunting. Nechybí tu spousta rozhovorů, několik snadných i zapeklitějších hlavolamů a místo se našlo i pro dvě akčnější scény. Jejich nezvládnutí sice neznamená Sherlockovu smrt (na ni má právo pouze Sir A. C. Doyle), ale pouze nevyřešení případu s katastrofálními následky pro několik dalších osob. Přestože po většinu času budete ovládat pouze Holmese, párkrát svoji příležitost dostane i doktor Watson. A pokud jej zrovna neovládáte, je téměř vždy připraven s notýskem v ruce, aby mohl zaznamenat každý rozhovor. Určitě by neškodilo, kdyby doktorovo pole působnosti bylo širší, ať už ve formě vlastního vyšetřování, jak tomu ve hře párkrát je, tak třeba v synchronizované spolupráci s Holmesem. Příkladem dobrého využití potenciálů dvou různých postav může být např. The Watchmaker. Kombinace 2D a 3D Engine hry, použit již ve hře Cesta do středu Země, je kombinací předrenderovaného pozadí a polygonových postav. Ve hře je údajně vylepšen pathfinding, tedy taková vlastnost hry, která pro ovládanou postavu nalezne optimální cestu mezi dvěma body. Nutno bohužel konstatovat, že i nadále je zde co vylepšovat, neboť se postavy ještě stále zasekávají v půli cesty, což především v akčních scénách, kde jde o sekundy, nepotěší. Někdy postava výzvu k pohybu neuposlechne vůbec, jindy se zastaví na rozhraní dvou scén, ačkoliv jste jasně klikli na místo přechodu. Ne vždy lze aktéry přinutit do běhu. Na místech s větší společností zachovávají dekorum a ctí tak pomalý aristokratický krok. Pouze na méně civilizovaných místech jim běh nevadí, i když jde spíše jen o takový elegantní poklus. Pohyby postav vypadají celkem přirozeně, ale stále se najdou situace, jako např. přistoupení ke dveřím, ke schodišti či k jiné osobě, s níž chce navázat rozhovor, kdy animace postav připomínají spíše výměnu hradní stráže než plynulé pohyby při běžných úkonech. Chválu si zaslouží kvalitně zpracovaná a nadprůměrně detailní pozadí. Občas si všimnete, že se na pozadí hýbe tráva, hladina vody nebo sem tam něco odkapává ze stropu. Jistě zaznamenáte změnu počasí i denní doby. Méně přizpůsobivé stíny lze vypnout. Také tvar kurzoru myši se tradičně mění podle druhu aktivního místa. Pěkně pak vypadá, když jím najedete nad nějakou postavu, s níž lze komunikovat. Kurzor myší se změní v ozdobný rámeček s malým portrétem dané osoby. Profesionálové za mikrofonem Protože anglický dabing hry byl svěřen profesionálům, lze jej označit za lepší standard. Dabéři se skutečně snažili vystihnout osobnost i té nejméně důležité postavy. Hráč si tak může vychutnat distingované a květnaté dialogy, charakteristické pro společnost, v níž Holmes s Watsonem operují. Ale nechybí ani nějaký ten irský dělník :-) Dobrý dojem trochu kazí snad jen slyšitelné „plivání“ do mikrofonu při vyslovování hlásky „p“. To by se ve studiu stávat nemělo. Pouze pro lingvisty? U dialogů ještě zůstaneme. Pakliže si například Syberia vystačila s jednoduchou angličtinou, Záhada stříbrné náušnice představuje lekce pro pokročilé. Dialogy tvoří bohatá souvětí, takže pro mnohé z nás, kterým není angličtina druhým rodným jazykem, jsou titulky a potažmo i kompletní záznamy rozhovorů téměř nutností. Velkou chybou anglické verze hry pak je, že během několika předrenderovaných animovaných scén se titulky vůbec nezobrazují. Bohužel mezi ně patří jak úvodní scéna, kdy se seznamujete s počátky příběhu, tak i závěrečný filmeček, kdy celá pravda vyplave na povrch. Máme však potvrzeno, že v lokalizované verzi, kterou u nás bude během podzimu oficiálně distribuovat společnost HyperMax, budou do všech „bink“ videí české titulky vpašovány, abyste příběhu bez problémů porozuměli. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů K hudbě stačí napsat asi jen toto: Antonín Dvořák, Petr Iljič Čajkovský, Robert Schumman a to vše v režii Ukrajinského symfonického orchestru. Však také jaký jiný hudební žánr pro mistra houslových strun zvolit? Čas zúčtování Je čas shrnout poznatky předchozích odstavců do jednoho. Záhada stříbrné náušnice je pěknou adventurou založenou na dobrém a propracovaném příběhu, přesně v Doylovském stylu. Hra vás přímo nutí velmi pozorně zkoumat okolí a všímat si i těch nejmenších detailů. Ty jsou mnohdy mistrně ukryty v tmavých koutech nebo pod nějakým nábytkem, takže je na první pohled musíte zákonitě přehlédnout. Pakliže vám nad jedním či dvěma hlavolamy zůstane rozum stát, zbytek hry se dá považovat maximálně za středně obtížný. Zvolený herní systém vás přinutí nejen jednoduše klikat myší, ale spolu s hlavními postavami aktivně zpracovávat získané poznatky a z nich vyvozovat dílčí závěry. Chybičky v zasekávání postav při chůzi nebo neuposlechnutí příkazu jsou omluvitelné, chybějící titulky v předrenderovaných animacích zamrzí už více. Zhodnocení české verze hry Případ stříbrné náušnice je oficiální název české verze výše recenzovaného originálu. Pakliže jste recenzi četli, jistě vám neuniklo upozornění týkající se potřeby jistých zkušeností na poli anglického jazyka. Jak se na správnou detektivku sluší, je velká část hry věnována nespočtu rozhovorů, sbírání mnoha dokumentů a vyvozování hypotéz. To vše je hráči předkládáno ve formě mnohdy celkem květnatých souvětí plných různých slovních obratů a kliček. Přestože je většina rozhovorů opatřena titulky, ještě stále tu jsou renderovaná videa, kde titulky v originální hře chyběly. To zamrzí obzvláště v samotném závěru hry, kdy Holmes tradičně „vykládá karty na stůl“. Naštěstí se distribuční firma Hypermax ujala lokalizace, a tak máte možnost naslouchat krásně uhlazené angličtině, ale doprovázené českými titulky (a to včetně videí, kde titulky původně scházely). I když, přiznám se, že díky Holmesově svižnému tempu, jsem měl občas problémy stíhat i český text obzvláště, když se bílé titulky, byť opatřené stínem, objevily nad světlým pozadím. Lokalizace se pochopitelně dotkla i všech důležitých dokumentů. Překlad hry mohu označit za kvalitní. Až na pár překlepů jsem skutečně nenašel žádné chyby, které by mě snad nějak více znepokojily. Více kritický bych byl k volbě fontů. Ačkoliv je většina dokumentů ve hře vyhotovena jako tištěný text, najdou se zde i dopisy psané ručně. A protože je ve dvou případech nutné rozeznat, který dopis či jen malý lístek byl psán tou samou rukou, zdá se mi použití fontů přinejmenším nevhodné. Obzvlášť, jsou-li pro texty psané stejnou rukou požity jiné fonty. Výsledek je pak trochu matoucí a může způsobit nepříjemný zákys při řešení dvou kvizů. Snad by bylo lépe, kdyby oněch šest textů napsali dva lidé ručně nebo byl alespoň použit výrazně odlišný font, nejlépe ve stylu „freehand“. Instalace české verze hry v sobě neukrývá žádná překvapivá úskalí (viz např. Písky času). Asi největším problémem bylo pro mě dostat obě CD z obalu, aniž bych je přelomil ;-) Kroky při (od)instalaci, jakož i prvních deset minut hraní, jsou pak obsaženy v útlém manuálu. Jinak jsem rád, že se této kvalitní adventuře dostalo českého překladu a přál bych si, aby takto dopadly i jiné tituly, které si zaslouží hráčovu pozornost. Nakonec bych se ještě zmínil o malém dárku, který s sebou zakoupení hry přináší. V každém balení totiž naleznete kupón na knihu o Zapomenutých případech Sherlocka Holmese zdarma. Takže děkujeme Hypermaxům za zaslání expemláře k recenzi a těšíme se na další :-) Stáhněte si: Demo, Trailer... Související články: Rozhovor, Novinky |
Nukem | |
autorovi je 30 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-) (všechny články autora) |