Recenze
Valkyria Chronicles 4 - recenze
26. 9. 2018
|
Aleš Smutný
Původní Valkyria Chronicles pro mne představuje nejen jeden z nejlepších titulů, které vyšly na PS3, ale také jednu z nejoriginálnějších her, které se mi dostaly do ruky vůbec. Druhý díl na PSP měl dle mého pár mušek, trojka vyšla jen japonsky a odbočka jménem Revolution nemá s kouzlem Valkyria Chronicles nic společného. Takže oznámení čtyřky jsem bral jako skvělou zprávu a možnost vrátit se k výtečné hratelnosti na velkém monitoru.
World of Warcraft: Battle for Azeroth – recenze – část první
5. 9. 2018
|
Pavel Skoták
Uplynulo s bídou něco přes dva týdny od celosvětového vydání nejnovějšího rozšíření pro stále ještě neumírající World of Warcraft, a už tu máme první utržený rekord. S 3,4 miliony prodaných kopií během jediného dne se totiž Battle for Azeroth vyhoupnul na první místo v prodejnosti všech datadisků k WoW. Jestli právem, je pořád ještě trošku brzo soudit, ale po prvních dvou týdnech hraní je nutné Blizzardu přiznat, že to pořád umí.
Hyrule Warriors: Definitive Edition – recenze
29. 5. 2018
|
Patrik Hajda
Prazvláštní spojení rubačky Dynasty Warriors s fantaskním světem Zeldy se na malé obrazovky od Nintenda dostává již potřetí. Hyrule Warriors: Definitive Edition si bere základy původní hry pro Wii U, přimíchává všechna vydaná DLC a celek dochucuje novinkami z 3DS portu Hyrule Warriors Legends. Výsledek? Rozhodně stojí za ochutnání.
The Pillars of the Earth – recenze
16. 4. 2018
|
Václav Pecháček
Pilíře země od Kena Folletta jsou moje nejoblíbenější knížka o stavbě středověké katedrály ve fiktivním anglickém městečku, a celkem vysoko se nacházejí i v obecnějších kategoriích. Proto jsem The Pillars of the Earth bedlivě sledoval od chvíle, kdy jsem se o existenci téhle atypicky vypadající point-and-click adventury dozvěděl. A dobře jsem udělal, protože ačkoli je na hře studia Daedalic jasně vidět chybějící tříáčkový rozpočet, výlet za mnichy, šlechtičnami a staviteli katedrál je pro každého dějepisného someliéra jednoduše pohlcující.
Euro Truck Simulator 2: Itálie - recenze
30. 1. 2018
|
Pavel Válek
Ani jsme se nestihli pořádně ohřát v Novém Mexiku a už jsme byli povoláni posadit se za volant kamionu v jiné prosluněné destinaci. Je tedy čas odložit kovbojský klobouk, v rádiu zapnout Triky a pověry a připravit se na tisíce nových kilometrů silnic na Apeninském poloostrovu v datadisku Itálie pro Euro Truck Simulator 2.
Horizon Zero Dawn: The Frozen Wilds - recenze
27. 11. 2017
|
Adam Homola
Vývojáři z Guerrilla Games nechali svůj nový unikátní svět Horizon Zero Dawn poprvé vykročit do nekompromisního světa zavedených značek a zhýčkaných hráčů letos v březnu. Horizon vykročil pravou nohou a stejně dobře má našlápnuto i datadisk The Frozen Wilds. Ten totiž nic zásadního nemění. Nabízí další dávku vytříbené hratelnosti, sympatických postav, náročných soubojů a působivého prostředí. Jen to tentokrát balí do nesrovnatelně kompaktnějšího formátu.
Everybody's Golf - recenze
25. 10. 2017
|
Pavel Skoták
Říká se, že kdo začne hrát golf, přestane prakticky vídat svou rodinu a přátele. Zajímalo by mě, jak jsou na tom vývojáři ze studia Clap Hanz, kteří svůj první díl této nekončící série vytvořili v roce 1999 a letos zamířili se svým Everybody’s Golf po dlouholeté odmlce konečně i na PlayStation 4. Dlouho odkládané vydání, které bylo původně plánované už na rok 2015, nakonec s sebou přináší slušnou porci zajímavých herních aspektů. Čeho se nadšení golfisté nakonec dočkali?
Vaporum - recenze
5. 10. 2017
|
Jan Slavík
Máte při pohledu na současnou módu chuť připnout si monokl, nasadit cylindr a vyrazit do ulic v kabátci s vysokým límcem? Připadají vám zlaté hodinky cibule na řetízku nesmírně elegantní? Na dámy v korzetu radost pohledět a jediným snesitelným způsobem, jak se někam dopravit, je parní pohon či přinejhorším vzducholoď? A máte k tomu všemu ještě rádi krokovací dungeony? Pak je pro vás Vaporum jasná volba. Viktoriánských oděvů se tu, pravda, příliš nedočkáte, ale steampunku a kobkaření na vás čeká, co hrdlo ráčí.
Take On Mars - recenze
7. 5. 2017
|
Lukáš Grygar
Potřebujete navrátit důvěru v lidstvo? Pusťte si záznam přistání sondy Curiosity na Marsu. Pět let staré video má pořád svou sílu, mimo jiné i proto, že jde stále o neuvěřitelný úspěch – úspěch, ve kterém se sbíhá tolik lidských kvalit od inženýrského důvtipu po čirou vášeň pro dobývání vesmíru a posouvání hranic možného. Přistát na Marsu s rekordně těžkým robotickým vozidlem byl úkol na hranici našich technologických možností, a když k Zemi dorazily telemetrické údaje, potvrzující jeho splnění, v řídícím středisku propukla bezbřehá radost.
The Keep - recenze PC verze
23. 3. 2017
|
Jan Slavík
Česká hra The Keep vyšla před necelými třemi lety pro Nintendo 3DS. Nabízela prolézání kobek ze staré školy, okořeněné o svěží systémy boje i magie, které dobře využívaly obou displejů handheldu, což ocenil Aleš v recenzi a společně s ním i řada kritiků ze světa. Nedávno ale hra vyšla na PC, a nejenom že tam má k dispozici jen jednu obrazovku, ale hlavně se musí vypořádat s mnohem větší konkurencí a daleko rozmazlenějším publikem.
Horizon Zero Dawn - recenze
28. 2. 2017
|
Adam Homola
Luke Skywalker, Rey, Jake Sully… Aloy by si si mohla s leckterými kinematografickými ikonami podat ruku. Monomýtus, tedy tradiční hrdinský příběh, zabral ve Star Wars, v Avatarovi a svoji lety prověřenou roli perfektně sehraje i v Horizon Zero Dawn. Vývojáři z Guerrilla Games předkládají typickou cestu hrdinky, kdy jsme svědky přerodu šikanovaného vyvrhele společnosti v osobnost, o které budou zdejší kmeny pět písně po další generace.
Project Highrise - recenze
25. 10. 2016
|
Daniel Kremser
Tvůrci ze studia SomaSim mají na kontě budovatelskou strategii 1849 a na Project Highrise je znát, že mají s vývojem hry v uvedeném žánru předchozí zkušenost – hra se od začátku chová přesně tak, jak člověk od budovatelské strategie očekává. Snadno tak do hry proniknete, užijete si hodiny zábavy při stavění vlastního mrakodrapu a zároveň budete stále objevovat nové prvky a nacházet větší výzvy. Ve spojení s přehledným uživatelským rozhraním jde o solidní základ pro dobrou budovatelskou strategii.
1979 Revolution: Black Friday – recenze
3. 5. 2016
|
Aleš Smutný
Jak by vypadala hra od Telltale, která zpracovává opravdu seriózní téma? Myslím téma zakotvené v realitě a bez fantaskních prvků. Odpověď nabízí adventura 1979 Revolution: Black Friday od iNK Stories a N-Fusion Interactive. Odehrává se během Íránské islámské revoluce a díky vhledu do této u nás nepříliš známé události, která je ovšem klíčová i pro světové dějiny, by tato hra klidně mohla aspirovat na označení „výuková.“ Snaha o informování či vzdělávání hráče naštěstí v žádné chvíli hraní nepřebíjí to hlavní - dobové drama.
Total War: Attila - Age of Charlemagne - recenze
29. 12. 2015
|
Václav Pecháček
Ještě než se milovníci série Total War naplno ponoří do fantasy atmosféry Total War: Warhammer, zbývá jim jedna exkurze do historie skutečného světa. Nedávno totiž vyšel datadisk pro Total War: Attila s podtitulem Age of Charlemagne a jak už jste si možná stačili odvodit, tentokrát na vlastní kůži poznáte válečnou vřavu Evropy v období, kdy jí dominovala Francká říše Karla Velikého.
FIFA Football 2005 - recenze
24. 11. 2004
|
Redakce Games.cz
EA Sports letos vsadili především na režim kariéry a vylepšený systém Off the Ball. O co přesně jde a jak si FIFA Football 2005 vede ve srovnání s japonskou konkurencí? Dozvíte se v nejpodrobnější české recenzi...
Dragon Ball Z: Battle of Z - recenze
11. 3. 2014
|
Jiří Pavlovský
Dragon Ball je prastará, ale pořád zábavná manga i anime. Jde o jednu z prvních velkých mang, která se nebála roztáhnout jednu bitku přes několik knih. Navíc Dragon Ball pro spoustu lidí představuje první kontakt s podivnou japonskou mentalitou.
Ring Runner: Flight of the Sages - recenze
12. 8. 2013
|
Lucie Jiříková
Klasických vesmírných stříleček viděných pohledem shora se v herním průmyslu vyskytuje stejně, jako se ve vesmíru vyskytuje planet vhodných k životu – hráč o ně zakopne jen velice zřídka (pokud se tak vůbec stane). Tento žánr se zkrátka moc nenosí a alespoň pro velké herní vydavatele je zcela mrtvý.
Best of iPad - Infinity Blade, Real Racing 2 HD, Fruit Ninja HD
24. 4. 2011
|
Karel Klein
Jelikož se z iOS hraček pomalu ale jistě stala plnohodnotná herní zařízení, rozhodli jsme se pro vás připravit pravidelnou rubriku, v níž pokaždé shrneme několik námi vybraných a zajímavých titulů. Všechny budeme recenzovat na momentálně nejvýkonnějším jablečném přístroji iPad 2 tak, abychom měli jistotu, že hry otestujeme na 100%.
Valhalla Hills - recenze
14. 12. 2015
|
Adam Homola
Nerad píchám špendlíkem do nafouknuté bubliny hned ze začátku, ale je třeba říct, že navzdory počátečnímu dojmu Valhalla Hills není nový a jinak pojmenovaný díl Settlers. Snaží se, má nakročeno správným směrem, hře nechybí ani roztomilost, ale prostě to tam není. Přitom na Valhalla Hills pracuje několik tvůrců původních Settlers her, kteří na svůj mastrštyk z dob minulých navazují, ale je to návaznost asi taková, jakou v devětadevadesátém vykouzlil George Lucas. Skrytá Hrozba není pro obecné publikum špatná, ale pro fanoušky původní trilogie Star Wars to není ono. Pokud tedy patříte k opravdu zapáleným fanouškům The Settlers, specifické kouzlo oblíbené série ve Valhalla Hills neobjevíte. Neznamená to však, že by šlo o špatnou nebo průměrnou hru, naopak.
inFamous: First Light - recenze
29. 8. 2014
|
Petr Prošek
Abigail „Fetch“ Walker, citlivá rebelka s pohnutou minulostí, nejde pro ránu daleko. Zvlášť když je v sázce život jejího bratra. Brent s ní kdysi dávno utekl z domu, když jí vlastní rodiče práskli DUP - těm, co pomáhají a chrání, ale nějak jim to neladí k úsměvu. Abigail zkrátka není radno naštvat, a právě proto se za ní tak skvěle hraje. Hlavní hrdinka samostatného DLC First Light pro inFamous: Second Son je podstatně zajímavější než Delsin, ostatně na sebe strhávala pozornost již v původní hře. Proto není divu, že po ní autoři sáhli a naservírovali hráčům parádní doplněk, který by rozhodně neměl chybět všem příznivcům superhrdinského běsnění.
Rabbids Land - recenze
21. 1. 2013
|
Jakub Kovář
Šílení králíci, kteří se poprvé představili s Raymanem, si postupně vybudovali značku sami pro sebe. A je nutno říct, že zcela zaslouženě – šílené, vtipné a hratelnostně zábavné sbírky miniher si na Wii získaly srdce mnoha hráčů a staly se esenciální složkou mnoha konzolových párty. Ostatně, poslední díl s podtitulem TV Party u mě doma pravidelně zabavoval jak děti, tak dospělé. O to víc jsem si říkal, že Rabbids Land pro Wii U je tutovka, a že pokud Nintendo Land lehce zamrzel menším počtem miniher, králíci vše hravě vynahradí. Jenže jsem se ošklivě pletl.
Sleeping Dogs - recenze
22. 8. 2012
|
Aleš Smutný
Je to paradoxní. Před rokem a něco byl True Crime Hong Kong mrtvý. Na Activision byla hra příliš drahá a vývoj se táhnul. Nyní mám v ruce výsledek životodárné léčebné kůry, kterou hra prošla s přechodem pod Square Enix, kde jí krom jiného dali i nové jméno - Sleeping Dogs. A musím říci, že kdyby hra před rokem opravdu a nezvratně zemřela, byla by to nejenom zatracená škoda, ale velká nehoráznost a ztráta pro všechny fandy žánrů, které Sleeping Dogs mixuje a dělá to způsobem, který občas nechává ústa otevřená - dokořán.
Dungeon Defenders - recenze
26. 12. 2011
|
Jiří Škrampal
Dungeon Defenders se už od svého oznámení drží spíš při zemi. To, že o hře nebylo tolik slyšet, ale neznamená, že by měla v klidu ujít vaší pozornosti. Naopak, jedná se o jedno z největších překvapení právě končícího roku, obzvláště pro LAN party pozitivní hráče. Jde o zajímavý a originální mix akčního RPG a tower defense her, které vzaly útokem hlavně chytré mobily. Pamětníci možná zavzpomínají, jak mastili TD mapy pro Warcraft 3. Dungeon Defenders vám LAN orgie s W3 mody v mnohém připomenou, obzvlášť pokud seberete počítače, svezete si je na jedno místo nebo vyrazíte do herny.
Schrödinger’s Cat: Raiders Of The Lost Quark - recenze
20. 9. 2014
|
Ondřej Švára
Schrödingerově kočce táhne na osmdesát a pořád se nedá říct, jestli je živá, nebo mrtvá. Možná obojí! Pakliže té úvaze vůbec nerozumíte, nevadí. Pro hraní inovativních plošinovek naštěstí nemusíte znát historii, ani pokročilou fyziku. Stačí vědět, že číča z legendárního experimentu propůjčila jméno hře, která se do herní historie zapsala málem tak významným písmem, jako sama „Schrödingerka“ do vědy.
Medal of Honor: Warfighter - recenze
29. 10. 2012
|
Vilém Koubek
Podívejte, co si budeme povídat. Dva roky staré znovuzrození značky Medal of Honor nebyla žádná pecka, a nebýt vývojářů z DICE, kteří pro něj napsali povedený multiplayer, neštěkl by po něm ani pes. V EA to nicméně vidí jinak, dost možná přesně opačně.
NHL 13 - recenze
20. 9. 2012
|
Martin Bach
Už jsme si tak nějak zvykli naříkat na to, jak se dnešní hry neustále zjednodušují, zkracují a vůbec nabízejí méně obsahu a zábavy, než během „starých dobrých časů“. Nadáváme na nové střílečky, akční adventury i RPG, a v celé řadě případů máme pravdu. Pro jeden žánr ale podobné výtky neplatí. Sportovní hry.
Naval War: Arctic Circle - recenze
9. 5. 2012
|
Tomáš Jung
Moderní válčení je z velké části neosobní. Nevidíte, jak stříká krev z nepřítele, kterého jste sekli šavlí. Svého protivníka často ani nezahlédnete, což platí zejména pro válčení na moři, pod hladinou a ve vzduchu. Soupeř je jen tečka na radaru vzdálená stovky kilometrů, na níž vypustíte raketu, která si ho sama najde a zničí.
Child of Eden - recenze
7. 9. 2011
|
Aleš Smutný
Čistil jsem hřbet kybernetické velryby od virů, probíjel jsem se mračny digitálních závojnatek, požal jsem trávník z jedniček a nul, prošel jsem si vnitřním vesmírem do čtvrté dimenze, utkal se s kyberchobotnicí, utahal si obě ruce k upadnutí a to vše pro smutný úsměv krásné dívky jménem Lumi, umělé lidskosti ve vesmíru kybernetické reality.
Fantasy General II – recenze
7. 10. 2019
|
Jakub Kovář
Vydat druhý díl k třiadvacet let staré hře je samo o sobě poměrně odvážné. Když je ale daný titul navíc tahovou strategií pro specifickou sortu hráčů, jde už o velký risk a vy si musíte být jistí, co vlastně děláte. Tvůrci ze studia Owned by Gravity na to šli od lesa: Fantasy General II staví na mechanismech původní hry (resp. všech těch slavných a výtečných Allied Generalů, Panzer Generalů a dalších), na pamětníky hustě pomrkává v příběhové části, ale hrát ho mohou i tací, kteří s původním titulem neměli tu čest.
Assetto Corsa Competizione – recenze
15. 7. 2019
|
Jakub Dvonč
Žijeme v překrásné době, tedy alespoň pokud by bylo možné krásu doby měřit množstvím a kvalitou závodních simulátorů. Nikdy v minulosti nebyl na trhu takový objem příležitostí, jak si užít závodní atmosféru, a to na okruhu, oválu i v rallye. Zdálo by se tedy, že karty jsou rozdány. Každý si našel svůj titul, který mu vyhovuje, a prostor pro zcela novou závodní hru tedy není. Opak je ale pravdou. Každý jednotlivý závodní titul exceluje trochu v něčem jiném a v něčem zase pokulhává. Závodní simulátor, o kterém by se dalo tvrdit, že je nejlepší, proto neexistuje. Nebo ano?