World of Warcraft: Battle for Azeroth – recenze – část první
zdroj: Foto: Activision Blizzard

World of Warcraft: Battle for Azeroth – recenze – část první

5. 9. 2018 19:15 | Recenze | autor: Pavel Skoták |

Uplynulo s bídou něco přes dva týdny od celosvětového vydání nejnovějšího rozšíření pro stále ještě neumírající World of Warcraft, a už tu máme první utržený rekord. S 3,4 miliony prodaných kopií během jediného dne se totiž Battle for Azeroth vyhoupnul na první místo v prodejnosti všech datadisků k WoW. Jestli právem, je pořád ještě trošku brzo soudit, ale po prvních dvou týdnech hraní je nutné Blizzardu přiznat, že to pořád umí.

Proti všem

Sotva se národy Azerothu alespoň částečně spojily ve svém úsilí odrazit další invazi Plamenné legie, už jsou spolu opět ve válce. Ta se chlubí nepoznaným rozsahem a krutostmi, přičemž vše je okořeněné Azeritem, krví samotné planety vyvěrající na povrch a mající nepopsatelný efekt především ve zbrojení. Horda i Aliance se snaží vzájemně předehnat, ale naráží na nečekanou překážku – oceán.

Tak se obě frakce rozhodnou přizvat své dávné spojence, nebo naopak navázat spojenectví zcela nová, jen aby získaly na svoji stranu ty největší flotily, které Azeroth zná. V hlavní roli tak stojí hráč se svými staronovými postavami, které čeká krásných deset nových levelů a nemalé množství obsahu.

Zatímco Horda se pokusí naverbovat mocné trolly z bohatého ostrova Zandalar, Aliance se vrací k jednomu ze zakládajících členů původní Aliance, tedy na Kul Tiras, do domoviny čarodějky Jainy Proudmoore. Dva ostrovy, na nichž se momentálně veškerý děj rozšíření odehrává, působí na první pohled se svými třemi lokacemi jako výsměch starým rozlehlým kontinentům. Faktem nicméně je, že takto striktně oddělené levelování WoW nepamatuje snad od dob startovních zón.

World of Warcraft: Battle for Azeroth zdroj: tisková zpráva

Každá frakce má svůj ostrov se svými vlastními příběhy a záležitostmi, o něž se musí hráč postarat. Trojici zón lze projít v jakémkoliv pořadí, aniž byste ztratili přehled o dění nebo vám chyběla část příběhu.

Zandalar působí mnohem „rozbitějším“ dojmem, ale ve skutečnosti jsou jednotlivé lokace (zlaté město Zuldazar, močály okupované krvavými trolly a pouštní peklo Voldun) elegantně pospojované a příběh patří k tomu nejlepšímu, co kdy Blizzard stvořil.

Alianční levelování naštěstí není o nic horší a Kul Tiras působí krásným sjednoceným dojmem, alespoň co se vizuální stránky týče. Ostrov se zvedá od moře okupovaného piráty z Freeholdu až po vrcholky hor v Stormsong Valley, v nichž sílí sektářské hnutí zmanipulovaného lorda Stormsonga.

Pravdou je, že po čtrnácti letech se úkoly prakticky nezměnily, a tak levelování může (a bude) působit spíš roboticky. Zabíjení určitého počtu nepřátel a lootování předmětů zevšednělo už před několika datadisky, ale díky výborně zpracovanému obsahu jednotlivých questů není problém si první hraní užít.

Co navíc obzvlášť potěší, jsou drobné questy na pozadí velkého dění. V krásně zeleném Stormsong Valley se alianční městečko plné civilistů zničehonic octne v obležení hordích vzducholodí a pěšáků. Na pozadí válečného konfliktu ale vyniká stranou žijící farmář, kterého vyburcovaní prasečí quilboarové připravili o ženu a syna. Vy máte za úkol zprostředkovat poslední rozloučení. Hra na emoce se Blizzardu v případě BfA daří na výbornou.

zdroj: Archiv

Na frontě klid nehrozí

Zatímco vytoužený mód Warfronts, kde se hráči staví proti nové umělé inteligenci v masivních PvE bitvách, zatím vyčkává na střídačce a dorazí až v průběhu září, už teď světem hýbe konflikt. Kromě boje v rámci lokací patřících dané frakci se hráč spolu s elitními postavami pouští do zřizování základen přímo v nepřátelském území.

Jednak jde o součást kampaně přesahující z levelování do endgame, jednak je to krásný způsob, jak vás seznámit s děním na druhé straně barikády, která se po dosažení maximální úrovně stejně rozpadne a posléze máte přístup na oba kontinenty v rámci plnění world questů a dokončování kampaně odemykané pomocí reputace.

Po vylevelování se před vámi otevírá svět plný možností. Kam dřív skočit? Automatickou volbou (a přípravou na raidování a Mythic+) jsou dungeony. Každá frakce má k dispozici čtyři různé v průběhu levelování a na maximálním levelu se otevřou i ty z druhé strany, k nimž přibude ještě jeden (opět frakční) v Mythic formě uzavírající podstatnou část příběhu daného ostrovního státu.

World of Warcraft: Battle for Azeroth zdroj: tisková zpráva

Pokud jde o dungeony samotné, není to zdaleka taková procházka růžovým sadem, jako to bývalo dřív, a velký podíl na tom má nejenom scalování nepřátel, ale také změny v threat generation u tanků a úpravy globálních cooldownů (GCD).

Výsledkem jsou rozlehlé dungeony plné thrash mobů, jejichž redukce je podle Blizzardu v nedohlednu, absence ochotných tanků, protože hráči mají stále ještě pocit, že budou nabíhat kamkoliv a tank si poradí, a v neposlední řadě se díky všem výše uvedeným změnám a okolnostem prodlužuje doba potřebná na zaběhnutí dungeonu.

Pokud jde o mechaniky v rámci dungeonů, jde většinou o dobře známé postupy. Tu a tam se ale objeví příjemné překvapení a výjimečně těžší souboj vyžadující alespoň minimální inteligenci na straně hráčů. Daleko větší peklo dokážou způsobit mobové, protože hráči už stihli zdárně zapomenout, co je to nějaký crowd control, že je potřeba přerušovat čarující postavy a tak podobně, což může vést i k ostudnému wipu. Přesto je třeba hodnotit dungeony spíš pozitivně, protože jde do značné míry o zhmotněná přání hráčů, kteří si stěžovali na nízkou obtížnost.

Zatímco čekáte na skupinu do dungeonu, můžete si skočit na Island Expedition, abyste získali nějaký ten Azerit pro svůj nový artefakt – Heart of Azeroth. O tom jsem se zmiňoval s jistou skepsí ve svých dojmech z bety a bohužel už špatný systém změnit nešlo.

Osobně vidím problém v tom, že během Legionu poskytoval každý artefakt ve hře unikátní herní styl pro jednotlivé specializace, zatímco tady „obyčejný“ přívěsek na krk a několik kusů vybavení supluje propracované talentové stromy v rámci artefaktu. Hráč tedy leveluje svůj přívěsek absorbováním Azeritu, díky čemuž odemyká talenty v rámci tří kusů zbroje (hlava, ramena, hrudník), a to je vše. Talenty se opakují a nabízejí primárně pasivní zvýšení poškození nebo univerzální ochranné bubliny proti poškození. Nic světoborného se tedy nekoná a po artefaktech z Legionu jde o obrovské zklamání.

Všeumětelova ostrovní dobrodružství

Kromě questů a odměn z dungeonů je nejlepší zdrojem Azeritu nezbytného k levelování přívěsku průzkum nezmapovaných ostrovů. Ten se odehrává v tříčlenných skupinách a standardně jde o boj proti AI, která se snaží hráče předehnat v nakupení určeného množství Azeritu. To se mění spolu s obtížností, ale jde pořád o poměrně snadnou záležitost, která je cíleně připravená pro naprosto nesourodé skupinky, v nichž se schází hráči bez ohledu na specializaci a role v partě.

Jde o velmi monotónní zábavu, která po chvíli omrzí a užívat si ji budou výhledově snad jen lovci achievementů a mountů, kteří budou ostrovy atakovat opakovaně i bez ohledu na jinak mizivou kořist. Nápad je to skvělý a náhodně generovaný obsah (ostrovy mají několik variant prostředí) dokáže částečně rozptýlit, ale už po zhruba dvou týdnech můžu říct, že to nebude moje nejoblíbenější volnočasová aktivita.

World of Warcraft: Battle for Azeroth zdroj: tisková zpráva

Naštěstí se dočkaly zásadních změn profese, a tak se můžete místo dungeonů a průzkumu ostrovů pustit také do vydělávání zlaťáčků. Rád bych zdůraznil ono „naštěstí“ hned na začátku odstavce, protože oproti Legionu dostaly profese jednu zcela zásadní předělávku. Stejně jako Blizzard tu a tam provede takzvaný item level squish (zbaví se obludných čísel co do poškození, zdraví a podobně), něco podobného potkalo i profese.

Nově jsou všechny rozděleny do kategorií podle datadisku a hráč už nemusí poctivě absolvovat všechny předešlé, aby mohl fungovat. Zároveň oproti Legionu ubylo questů nutných k tomu, abyste mohli jednotlivé profese vůbec začít v novém provozovat, což je také dar z nebes.

Jako za starých časů tak stačí navštívit učitele, osvojit si základní recepty pro kováře, klenotníky nebo na čem zrovna pracujete, a případně se pouze prostřednictvím questu doučit vyšší úroveň vyžadující menší počet surovin. Profese v novém kabátku doplňuje ztráta First Aid, jejíž recepty se přesunuly k alchymistům a krejčím.

Zajímavým přídavkem je pak Scrap-o-Matic. Do této mašiny se dají nacpat předměty nalezené v rámci levelování a plnění úkolů a na oplátku dostanete suroviny, které se jinak získávají pouze pomocí sběračských profesí. Pokud tedy nepotřebujete prodávat veškeré zelené a lepší předměty kvůli zlatu, rozhodně se vyplatí nechat je rozebrat.

zdroj: Archiv

Jak to bylo dál…

Tady svoje hodnocení musím ukončit. Než dojde na finální verdikt s číslem, ještě si pár týdnů všichni počkáme, protože své hlavní trumfy v podobě Warfront, Mythic+, raidu v titánském zařízení Uldir a nástinu dalšího dění vypustí Blizzard v průběhu září, kdy už bude mít většina hráčské základy dolevelováno, zvládnuto pár zásadních reputací, dokončenou první část válečné kampaně a tak dále.

Zatím můžu s čistým svědomím říct, že na poli příběhu a zpracování herního světa Battle for Azeroth dominuje. Blizzard servíruje skvělé vyprávění doplněné o bezpočet filmečků, což propůjčuje hře obrovskou hloubku a rozdělení mezi Hordu a Alianci tomu opravdu napomáhá. Dungeony jsou rozmanité, a byť po čase omrzí, i Island Expeditions přinášejí jakýsi čerstvý vítr do hry.

Kromě toho ale přišlo do hry také několik nezajímavých prvků (Heart of Azeroth) a zásadních až kontroverzních rozhodnutí, jejichž efekt na raidování pro masy se teprve naplno ukáže. Blizzard má v každém případě velmi silný základ a potenciál pro to, aby byl Battle for Azeroth jedním z těch lepších datadisků.

Nejnovější články