V tomto „rozložení sil“ vyjíždí na trať nový závodní simulátor ze stáje společnosti Kunos Simulazioni, která rozhodně není na poli závodních her nováčkem. Mezi méně známé tituly patří NetKar Pro z roku 2009 nebo Ferrari Virtual Academy z roku 2010. Do herní historie se ale společnost nesmazatelně zapsala až v roce 2014 titulem Assetto Corsa, který získal ocenění v nejedné recenzi.
Ač se to zdá skoro neuvěřitelné, od vydání prvního dílu uběhlo už 5 let. A za tu dobu se zase o pořádný kus posunuly jak možnosti vývojářů, tak nároky hráčů, a to v podstatě na všechny aspekty vydávaných titulů. Některé společnosti si vybraly cestu neustálého vylepšování a vývoje stávajících titulů, některé, jako Kunos Simulazioni, zvolily cestu o poznání riskantnější a náročnější: Od základu postavit hru na novém enginu, byť samozřejmě s využitím všech již získaných zkušeností.
Byl tenhle přístup správný? Stane se Assetto Corsa Competizione konečně prvním bezchybným závodním simulátorem, který budeme moci označit za absolutního vítěze? Titul sleduju průběžně již od první verze v early accessu a je potřeba říct, že v průběhu vývoje ve mně zanechal přinejmenším rozporuplné pocity. Nicméně nyní je hra již ve verzi 1.0.5. Pojďme se tedy podívat na to, jak vlastně dopadla.
zdroj: Archiv
Bezkonkurenční grafické orgie
Přijetí původního Assetto Corsa bylo nad očekávání kladné. I přesto se ale v průběhu času čím dál více ozývali nespokojení hráči požadující jízdu v noci a dynamické počasí. Celou situaci pouze zhoršil příchod Project Cars 2, který vypadal – vlastně dodnes vypadá – fantasticky. Vyjádření tvůrců bylo však nekompromisní: „Grafický engine nic takového neumožňuje.“ Přesto vznikla spousta modů, které se do hry snažily chybějící prvky dodat, a i když byly výsledky mnohdy obdivuhodné, vždy byly omezeny právě enginem, na kterém hra běžela.
A právě tohle byl zřejmě jeden z hlavních důvodů pro vývoj zcela nové hry. Kunos Simulazioni pro Competizione zvolili Unreal Engine 4 a není třeba vás napínat, byla to trefa do černého (alespoň z pohledu grafiky). Assetto Corsa Competizione je s přehledem nejlépe vypadající závodní hrou současnosti. Zpracování je tak ohromující, že kolikrát svoji spadlou bradu budete hledat někde dole u pedálů mezi brzdou a plynem.
Kráse hry vůbec neubližují ani závody v noci a už vůbec ne za deště. Spíše naopak. A pokud vyzkoušíte kombinaci nočního závodění za hustého deště, pak se připravte na grafické orgie nemající u dnešní konkurence obdobu.
Viděli jste někdy onboard záběry vozů na okruhu za opravdu silného deště? Řidič před sebou vnímá svůj volant a dál jen hustou a nepropustnou mlhu. A to i přesto, že vozidlo před ním není dál než 2 metry. Tak přesně tenhle pocit můžete v ACC zažít. Doslova nevidíte nic a při závodu vám nezbyde než se spolehnout jenom na svůj závodní um a intuici. Ano, je to náročné a moc si nedokážu představit, že servery s tímto nastavením budou v multiplayeru oblíbené, přesto je tohle zpracování dechberoucí.
A jaké má ta nádhera požadavky na železo? Kunos uvádí GTX460 a HD7770 jako minimální a GTX1070 a RX580 jako doporučené grafické karty. Já bych pouze doporučené zaměnil za minimální. Grafická stránka výkon karty nutně potřebuje, navíc hra není ani nějaký čas po vydání zrovna příkladem dobré optimalizace. Proto ani na kartě Vega64 nejsou výrazné propady FPS ojedinělým jevem. Ale vždy se tak děje pouze v určitých situacích, proto jsem přesvědčen, že další aktualizace optimalizaci vylepší.
Motory jak od Mozarta
Zvuky motoru, stejně jako ostatní doprovodné zvuky, si zaslouží samostatné srovnání hlavně proto, že pokud jsou nastaveny správně, dokáží hráče až neuvěřitelně snadno vtáhnout do pocitu řízení a maximalizovat požitek ze simulace.
Dlouhou dobu byl etalonem pro dokonalý zvuk závodních her simulátor RaceRoom Racing Experience. Minulý čas je v předchozí větě uveden zcela záměrně. Protože to, co předvádí ACC, je přinejmenším stejně tak příjemně překvapující jako v oblasti grafiky.
Je pravda, že rozdíl v tomto případě není o parník jako u grafiky, přesto je poslouchat nové Assetto Corsa jednoduše nádhera. Jako příklad uvedu zvuky podřazení, které byste si měli poslechnout raději sami, abyste pochopili, jak může taková drobnost mít obrovský vliv na celkový dojem z jízdy.
Jak je na tom jízdní model?
Dokážu si představit, že na tuhle kapitolku čeká snad každý opravdový simracer nejvíc. Přitom zhodnocení této stránky hry je nejsložitější, už jen proto, že se jedná o silně subjektivní pocit. Opět nám k tomu ale pomůže srovnání s ostatními simulátory.
Tato recenze nemá vyvolat debatu o tom, jestli jeden je lepší než druhý. Pořadí uvádím jen proto, abyste si mohli udělat obrázek o tom, jak simulátory vnímám, a podle toho si k obrazu svému upravit i mnou popisovaná fakta a názory.
Trojice rFactor 2, Automobilista a RaceRoom Racing Experience se dle mého názoru dnes řadí k tomu nejlepšímu, co vůbec simulátory dokáží po stránce věrnosti řízení nabídnout. Za tuto skupinu bych pak s notným odstupem zařadil iRacing, za ním Assetto Corsa a na poslední místo bych umístil Project Cars 2.
Předtím, než začneme rozebírat Assetto Corsa Competizione, by bylo dobré odpovědět si na otázku, proč vlastně jsou tři uvedené tituly zařazeny na první příčku. Důvod je jednoduchý: Pomocí volantu je v těchto simulacích možné ovládat vozy na samé hranici jejich možností, a to tak, že po celou dobu vnímáte přesně a správně, co se s vozidlem děje, což vám umožní správně reagovat. Co jiného je v závodní simulaci důležitější než tohle? Jak jinak jsme schopni dosáhnout lepšího času, než když jedeme na hranici možností svých i vozu?
A vlastně i v tomto je problém. Někdo je schopný tenhle pocit získat v RF2, někdo v Project Cars.
A dokonce ani tohle nemusí znamenat vůbec nic. Protože na startu, v jednom konkrétním simulátoru, mají všichni podmínky naprosto stejné. Dobrý jezdec se pozná podle toho, že se podmínkám dokáže přizpůsobit a není rychlý v jednom konkrétním titulu, ale je prostě rychlý v tom simulátoru, který zrovna hraje.
Krásným příkladem takového jezdce je Jaroslav Honzík, jehož kanál na Twitchi bych vám doporučil, pokud se o simracing alespoň trochu zajímáte. Dokáže nejen zabavit, ale i mnohé naučit, a pokud máte chuť, můžete se přidat i do online komunitních závodů právě v Assetto Corsa Competizione.
zdroj: Archiv
Ale zpátky k jízdnímu modelu. Jak si vede Competizione v tom nejdůležitějším ze všech měřítek?
Není třeba se obávat. I v této disciplíně si ACC razí cestu k nejvyšším příčkám. Žel právě zde najdeme i první malou trhlinu v zatím bezchybném podání. Po celou dobu, kdy byla hra v předběžném přístupu, jsem se potýkal s drobným input lagem v ovládání.
Podařilo se mi jej sice trochu eliminovat nastavením volantu, ale přece, cítit byl. A je to škoda. Řízení není tak rychlé, tím pádem ani tak intuitivně přesné jako ve zmíněné trojici vítězů. Oproti nim pak nepůsobí tak živě. A právě živost ovládání dodává autentický pocit a hlavně radost z jízdy.
Nejsem sám, kdo tenhle problém pocítil, a z reakcí ostatních hráčů jsem nabyl dojmu, že stav zhoršuje grafické nastavení. Čím vyšší detaily, čím nižší FPS, tím může být lag více cítit. V ostré verzi je tento problém sice z velké části eliminován. Přesto cítit je. Je ale nutné říci, že po chvíli si na něj zvyknete a tím pádem jej i přestanete vnímat.
Jinak ale je nastavení FFB na takové úrovni, jakou bych od věrné simulace očekával. Například zpracování průjezdů přes obrubníky je snad nejlepší, co jsem kdy viděl i cítil. Stejně tak v ostatních polohách řízení je ovládání přesné, tím pádem intuitivní.
Přesto, nebo možná právě proto (ve spojení s opravdu věrnou úrovní simulace FFB), je řízení vozu v této simulaci velice obtížné. Nová Assetto Corsa vám každé miniaturní zaváhání dá razantně pocítit ztrátou trakce, což ve většině případů končí smykem, hůře pak v bariéře.
To, že si tvůrci dali s nastavením fyziky a FFB neuvěřitelnou práci, dokládá i fakt, že ACC je jednou z mála her, ve které má nastavení kontroly trakce, v závislosti na ostatních podmínkách, zjevný dopad na řízení a nastavení její správné úrovně je pro dobrý čas zásadní.
Každé vozidlo se ve hře řídí trochu jinak a rozdíly jsou někdy až propastné. Zatímco Bentley drží stopu jako přibité, těžko jde do smyku a řízení je tím pádem možná až příliš nudné, s Porsche si užijete tu pravou adrenalinovou simulaci.
Když už skončíte v ochranné bariéře, můžete si užít krásně zpracované poškození vozu. Tentokrát je ale doprovázené i drastickým dopadem na aerodynamické vlastnosti a tím pádem se pro ostatní soupeře stáváte jasnou kořistí. Dopady poškození jsou v ACC fatální a řekl bych, že nejvýraznější ze všech zmiňovaných simulátorů.
Nechci tady uvádět nějaké závěrečné pořadí simulátorů. Abych to shrnul, ACC dle mého názoru trojici vítězů zmíněných v úvodu této kapitoly nepřekonává, přesto je silným a v některých ohledech rovnocenným soupeřem.
Pokud jste recenzi dočetli až sem, možná začnete nabývat dojmu, že ACC je právě tou hrou, svatým grálem v oblasti simracingu. Nepopírám, že prozatím jsme na dobré cestě, ale bohužel – bude hůř.
Omezený obsah
ACC je oficiální hrou série Blancpain. To je uzavřený seriál závodů vozů GT3, který organizuje SRO Motorsport Group s pověřením FIA. Slovíčko „uzavřený“ je drobně nepříjemný fakt, se kterým se budete potýkat po celou dobu hraní ACC. Jiné vozy a jiné tratě než ty, které jsou zahrnuty v oficiálním seriálu Blancpain, v Competizione prostě a jednoduše nečekejte.
Napadne-li vás, že to až tak moc nevadí, protože moddeři se jistě o další obsah postarají, tuto myšlenku taktéž vypusťte z hlavy. Původní Assetto Corsa umožnila modderům přístup jak ke hře, tak hlavně k serverům, tudíž bylo možné přidávat do hry libovolný obsah. Servery Competizione však toto neumožňují ani teď při spuštění hry, ale dle tvůrců ani do budoucna. Proto, i kdyby některý z modderů rozšířil hru o neoficiální obsah, nebudete k tomuto modu mít přístup – alespoň v multiplayeru.
Hra je tedy svým obsahem limitována. Jak moc a jak přesně, lze velmi jednoduše zjistit pohledem na oficiální stránky série Blancpain, kde je uveden jak kalendář tratí, tak rozpis vozů. Můj osobní a ničím nepodložený názor na tuto situaci je ten, že společnost SRO Motorsport Group je zřejmě nezanedbatelným investorem v projektu ACC. Pak je samozřejmě nesmysl očekávat do budoucna rozšíření o další vozy či tratě mimo tuto sérii.
Jak moc to může vadit, je na zvážení každého z vás. Pokud ale přihlédneme k faktu, že GT3 jsou napříč všemi servery, bez ohledu na příslušnost k danému titulu, bezkonkurenčně nejvíce hranou sérií, pak by to nemuselo být tak hrozné, jak to na první pohled vypadá. A kdo v ACC zažil spojení Porsche a Spa, pravděpodobně ani nepotřebuje víc.
Multiplayer bez přidané hodnoty
Ten, jehož jméno se nesmí ve společnosti Kunos vyslovovat (jak vyznělo z jednoho jejich vtipného tweetu), vládne všem. iRacing je nezpochybnitelným vládcem a králem multiplayeru. A ačkoli nasadil nepříjemnou, ba dokonce bych se nebál říct nechutně arogantní cenovou politiku, jeho servery jsou plné. A není to bez důvodu. Do hry se podařilo přilákat známé tváře z řad youtuberů i opravdových profesionálních jezdců. Kdo by nechtěl porovnat svoje síly například s Maxem Verstappenem?
Jenže ouha... Abyste mohli, musíte napřed získat správnou úroveň licence. K tomu se ale potřebujete zúčastnit závodů se správným autem a na správné trati. A to stojí věru nemalé finanční prostředky.
Základem je robustní oficiální multiplayerový systém s plánovanými jízdami. Systém, který se doposud (kromě Gran Turismo Sport) neobjevil v žádné jiné hře. Proč tomu tak je, je mi naprostou záhadou. Proč herní studia přehlíží systém, který dokáže přitáhnout jezdce, je ověřený, funguje, může – tak, jak to vidíme u po všech stránkách zastaralého iRacingu – nebývale protáhnout životní cyklus hry, a navíc generuje nemalý zisk? Nevím.
Do poslední chvíle jsem doufal, že Assetto Corsa Competizione půjde iRacingu po krku hlavně v této oblasti, ale marně. Multiplayer v ACC funguje jinak.
V prvé řadě se budeme věnovat monitoringu jezdců. Sledován je totiž každý váš pohyb na trati a každý ovlivňuje jiný rating. V tabulce níže se můžete podívat, jaké druhy ratingu ve hře jsou.
Pokud se vám podaří se v této patlanici ratingů vyznat, gratuluji. Pokud ne, vězte, že nejdůležitější je asi SA (safety rating). Ten odráží vaši schopnost bojovat bok po boku s ostatními jezdci. Čím víc jezdíte na fair play, tím vyšší bude i váš SA.
Nejdůležitější je proto, že pracuje jak na straně jezdce, tak na straně serveru. Pro jezdce je důležité mít vysoký SA, protože některé ze serverů pro vstup požadují jeho určitou úroveň. Na serveru se pomocí úrovně SA definuje počet slotů, tedy počet jezdců v jednom závodě. Servery bez SA omezení mohou mít maximálně 10 slotů. S vyšším SA se pak počet slotů zvyšuje, a to až na maximum 30 slotů, tedy 30 vozů na startu.
Další překážkou pro vstup na server jsou tzv. Track Medals. Ty získáte tak, že prokážete schopnost zvládnout konkrétní trať. Každá trať má pak maximálně 3 medaile.
Jak SA, tak Track Medals není těžké získat. SA je možná malinko časově náročnější. Ale pokud je nemáte, na servery, které to vyžadují, se nedostanete. Serverů omezených SA ratingem je ve hře odhadem cca jedna třetina.
Veškerá tato opatření směřují k jedinému cíli, a tím je bezpečné závodění, tedy takové, které si užijete a nebudete muset snášet bezohledné chování ostatních jezdců. To je určitě dobrá cesta, jak zabezpečit na serverech alespoň jistou úroveň závodů. Co je ale na tomto systému nepříjemné, je fakt, že už jej známe.
Ano, Project Cars 2 v podstatě obsahuje velice podobný přístup k nastavení serverů pomocí licencí. A ze zkušenosti se dá říct, že takový systém nefunguje. Servery, které se snaží nastavit přísnější podmínky, jsou v podstatě mrtvé. Plnější jsou servery bez omezení, kde ale na druhou stranu nemáte jistotu, že se potkáte s jezdci stejné úrovně, jako je ta vaše.
ACC na to jde ale přece jen trochu jinak. Snaží se motivovat jezdce k tomu, aby se dostali na servery s vyšším počtem závodníků. A zdá se, že to prozatím funguje. Ve hře jsem nepotkal vyloženě bezohledné chování a mám pocit, že každý se snaží svůj SA rating vylepšit. Zřejmě asi ale až čas ukáže, zda tento systém bude opravdu a dlouhodobě funkční.
To hlavní, tedy naplánované oficiální jízdy, ovšem budeme v ACC hledat marně. Bude tedy nutné, tak jako u ostatních závodních titulů, se spolehnout na neoficiální servery, které poskytují ligové, případně plánované závody. Pro příklad uvádím některé z nich, jejichž tvůrci již od dnešního dne zařadili ACC do svých kalendářů, případně se k tomu v nejbližších termínech chystají:
https://redlinemotorsport.co.uk/
https://www.racedepartment.com
Z českých například:
Je škoda, že plánované oficiální závody si nakonec nenašly cestu do ACC. Z pochopitelných důvodů by oficiální závody přitáhly daleko více jezdců než neoficiální, roztříštěné v hlubinách internetu. Jsem toho názoru, že strukturovaný multiplayer je velice důležitou, ne-li nejdůležitější složkou hry, protože určuje počty hráčů na serverech. Bez nich může být simulace jakákoli, přesto bude mrtvá. Tato slova bohužel potvrzuje i vývoj počtu online hráčů od vydání hry:
Věřím, že se počty hráčů na nějakou dobu ustálí a nedojde již k dalšímu poklesu. Díky komunitní podpoře by snad mohlo dojít i k růstu.
S korunovací ještě počkejme
ACC je v ostré verzi již od konce května. Přesto není hra vyladěná tak, jak by si zasloužila. Servery jsou občas nedostupné, opakují se propady FPS, chybí safety car či mechanici v boxech. Jenže tohle jsou všechno věci, které budou rychle napraveny a hlavně nemají pražádný vliv na to hlavní, čímž je pocit z jízdy, který si jednoduše zamilujete. V této hře nejde jenom o kroužení kola za kolem pro získání další potřebné tisíciny sekundy, jde o to, že si průjezd cílem popadesáté užijete stejně jako poprvé.
Označit Assetto Corsa Competizione za ten jeden jediný závodní simulátor, který porazil všechny ostatní, ale nemohu. Hra je plná rozporů. Na jedné straně tu máme jeden z nejlepších základů pro simracing, který tvoří grafika, zvuky a řízení. Na straně druhé omezený obsah a nedotažený multiplayer.
Stojí za to si ACC pořídit? Pro fanouška harcore simulátorů je to bez větších debat povinnost, nicméně i občasní řidiči si správným výběrem vozu hru užijí na 100 %. A díky zpracování grafiky a zvuků bych snad hru doporučil i těm, kteří závodní hry nehrají vůbec, protože koukat na tohle je prostě nádhera.
ACC bych spíš označil jako technologicky skoro dokonalou demonstraci toho, co je v dnešní době možné přinést na obrazovky monitorů. A pokud Kunos Simulazioni na tomto základě někdy v budoucnu postaví Assetto Corsa 2, která již nebude obsahem svázaná s licencí Blancpain a dotáhne multiplayer do podoby iRacingu (ano, klidně i za ten poplatek), bude to horký kandidát na pozici celkového šampiona.
Bude to jednoduché? Určitě ne. Před pár dny společnost Reiza Studios oficiálně představila svůj titul Automobilista 2, který by měl být dostupný ještě letos. Pohánět jej bude engine Madness, který známe z Project Cars 2. Spojení krásné grafiky Project Cars a bezchybného jízdního modelu Automobilisty nám přinese docela vážnou konkurenci pro Assetto Corsa.