Recenze
Pagan Online – recenze
3. 10. 2019
|
Jan Hanáček
Akční online RPG Pagan Online vzniklo v srbském studiu Mad Head Games, které si pod svá křídla vzala společnost Wargaming.net. Tu znáte jako provozovatele World of Tanks a jeho všemožných derivací. Vývojáři nejsou nováčci a jejich portfolio je nezvykle rozsáhlé na to, že studio bylo založeno teprve před osmi lety. Jen na Steamu najdete pod jejich hlavičkou kolem pětadvaceti her... Jenže většinou jde o hidden object adventury.
Sacred 2 - recenze české verze
21. 1. 2009
|
Redakce Games.cz
Vyzyvatel Diabla přináší obrovský, výborně zpracovaný fantasy svět, nezvykle velké množství úkolů a bitvy z koňského hřbetu. Bude to stačit na pokoření krále akčních RPG? //konec univerzálního perexu pro žánr :)
Hellgate: London CZ - recenze
4. 11. 2007
|
Redakce Games.cz
Jak to dopadne, když se jeden z tvůrců Diabla pustí do mixu RPG a střílečky? Rozhodně ne špatně, což dokazuje dlouho očekávaný titul z prostředí Londýna zničeného invazí démonických sil.
Technomage - recenze
5. 7. 2001
|
Redakce Games.cz
Dohráli jste už datadisky k Diablu a Baldurs Gate? Pak byste mohli sáhnout po novém rádoby-RPG Technomage, které ale není pro každého.
Prince of Qin - recenze
6. 9. 2002
|
Redakce Games.cz
V dávné čínské historii se inspirovalo nové isometrické RPG Prince of Qin od Strategy First, které vychází z herních principů Baldurs Gate nebo Diabla, ale naštěstí přináší i pár originálních prvků.
Biosfear - recenze
25. 6. 2004
|
Redakce Games.cz
Další MMORPG na trhu pochází z provenience kolegů z německé pobočky Tiscali Games. Chcete si vyzkoušet online 3D řežbu trochu ve stylu Diabla, s originálními nápady a se stovkami jiných hráčů současně?
Hinterland - recenze
15. 10. 2008
|
Redakce Games.cz
Napadlo vás při hraní Diabla, že by mohlo být fajn stát se i vůdcem celého Tristramu? Tak právě nová kombinace hack&slash a budovatelské strategie od tvůrců Caesara IV zkusí splnit váš sen.
Titan Quest - mega-recenze
28. 6. 2006
|
Redakce Games.cz
Už předem byl označován za nástupce Diabla, protože jde o akční RPG, zasazené do neokoukaného prostředí starověkých říší. Má ale antický hrdina sílu na překonání pekelné legendy? I to se dozvíte z první české RECENZE!
Drakensang Online - recenze
16. 3. 2015
|
Vincent Olejník
Diablo je kultovní klasika, která založila subžánr takzvaných ..no diablovek. Podobnost se svým vzorem mají jednotlivé hry různou. Může to být izometrická kamera, může to být hratelnost zaměřená na vybavení a méně na jiné prvky RPG žánru, může to být identická grafika nebo může být daný titul v podstatě identický. Drakensang Online (homepage) spadá do poslední kategorie, a pokud máte nějaké Diablo za sebou (zejména pak třetí), budete se při hraní Drakensangu hry potýkat s výrazným pocitem déjà vu.
Untold Legends Dark Kingdom recenze
21. 7. 2007
|
Redakce Games.cz
Hack n´slash žánr neušel od Diabla 2 dlouhou cestu. Jak dalece se ale zážitek z takové fantasy řežby promění při hraní na pořádné HD televizi, to bylo donedávna otázkou. PS3 pokračování PSP série přineslo odpověď.
Dungeon Siege II - exkluzivní recenze
11. 7. 2005
|
Redakce Games.cz
Svět Aranny se řítil do záhuby. Nicméně chrabré družině pod naším velením se podařilo přežít a zkázu odvrátit, takže se s vámi můžeme podělit o pozoruhodné zážitky ze skvělého akčního RPG, které kráčí ve šlépějích Diabla.
Another War - recenze
10. 11. 2002
|
Redakce Games.cz
Izometrické RPG z druhé světové války s prvky Diabla nebo Falloutů a navíc v češtině jsme tu ještě neměli. Máme tedy začít z Another War jásat nebo není všechno zlato, co se na první pohled třpytí?
Path of Exile - recenze
23. 12. 2013
|
Karel Drda
"Kdyby takhle vypadalo třetí Diablo, to by bylo něco." Tak s touto větou jsem se setkal v letošním roce opravdu mockrát. Slyšel jsem jí od lidí, kteří si zdarma stáhli betu Path of Exile a po nějaké době získali pocit, že se k nim dostalo to nejlepší izometrické akční RPG. Ten postoj jsem posléze pochopil, ale nechtěl se s ním hned ztotožnit. Pravdou však je, že jde o naprosto logický důsledek toho, že tvůrci dokázali najít cestu nejen k velmi náročné a přísné hard core komunitě, ale současně umožnili dlouhé hodiny jednoduchého, intuitivního a především i zábavného hraní i laikům.
Symphony - recenze
11. 9. 2012
|
Adam Homola
“Jaký si to uděláš, takový to máš,” zpívá se v jedné známé písni. Tuhle klasiku jsem v Symphony nezkoušel, ale máloco vystihuje novinku od Empty Clip Studios lépe. Nenechte se zmást popisem. Když se řekne hudební indie hra, tak si většina z nás asi představí Audiosurf. Symphony má ale mnohem blíž k shoot 'em upu, která na začátku téhle generace nakopnula Xbox Live Arcade - Geometry Wars. Víc, než s hudební hrou tu máme čest se střílečkou s hudebními prvky, která vám přivodí karpální tunel rychleji, než Diablo III. Kolik her to o sobě může říct?
Children of Morta – recenze
11. 9. 2019
|
Jakub Šindelář
Něco vám povím. Bergsonovic rodinka, to je tedy povedená partička. Zkáza v podobě „corruption“ se světem šíří rychleji než v českém fotbale – a oni chtějí s touto zkázou nejen bojovat, ale také najít její zdroj a vymýtit ji! Jsou přesvědčeni, že společnými silami dosáhnou úspěchu. Od toho přece rodina je.
Krev, pot a pixely – recenze knižního hitu
6. 7. 2019
|
Alladjex
Zatímco o retro osmdesátkách a jejich videoherním vývoji máme nepřebernou zásobu veselých a někdy i šílených historek, současná tvorba her je zakryta hávem korporátních tajemství, mlčením a svěrací kazajkou podepsaných smluv vyplněných frontami „endéáček“. Jedno je ovšem jisté: Historii si přibarvujeme na růžovo. V odlišném světle vnímáme jednu a tu samou situaci, pokud se odehrává v současnosti, nebo naopak před třiceti, čtyřiceti lety. Nejvýraznějším příkladem je tzv. „crunch“, nezřízené pracovní nasazení objevující se zejména při dokončování titulů před jejich uvedením na trh.
Nox
29. 2. 2000
|
Redakce Games.cz
Nox - recenzeAutor: ACEPublikováno: 29.února 2000 Má smysl čekat?Ráno ...
Darkspore - recenze
16. 5. 2011
|
Karel Klein
Jak by to asi dopadlo, kdyby režisér Chris Columbus natočil krvavý slasher horor? Ne moc dobře? Kdo ví, ovšem jedno je jisté. Všichni tvůrci někdy potřebují zásadní, svěžest přinášející změnu, a tak se i studio Maxis (The Sims, Spore) rozhodlo po vzoru Jásona a Argonautů vplout do cizích vod akčních hack’n’slash RPG, aby zde hledali zlaté rouno v podobě úspěchu se hrou Darkspore. Povedlo se jim to, nebo narazili na skaliska neúspěchu?
Baldur's Gate: Dark Alliance 2 – recenze návratu vousaté mlátičky
2. 9. 2022
|
Jakub Špiřík
Remaster se tomu opravdu říkat nedá
The Division 2 – recenze
21. 3. 2019
|
Jan Olejník
Sedm měsíců po propuknutí epidemie černých neštovic, která zdecimovala Spojené státy, jste jako agent Strategic Homeland Division stále v akci, snažíte se ve všudypřítomném chaosu nacházet přeživší a pomáhat, kde jen to jde. Nyní vás povinnost volá do Washingtonu, kde budete dál pokračovat v tom, co The Division i její druhý díl umí nejlíp: akci, lootování a zase akci.
Torchlight II - recenze
2. 10. 2012
|
Karel Drda
O Torchlight se v žertu říkalo, že jeho největší přeborníci se rekrutují z řad nemocných Parkinsonovou chorobou. Zuřivé klikání myší těmto lidem prý sedne nejlépe. Jasně, je to trochu černý humor, ale pokud si myslíte, že druhý díl přišel s nějakou převratnou novinkou, tak se šeredně pletete. Jenže jinakost by nikdo dvojce nepřál a zároveň neodpustil.
Hob – recenze
30. 11. 2017
|
Patrik Hajda
Diablovka Torchlight byla svého času zjevením z čistého nebe. Tehdy nové studio Runic Games nám v prázdnotě zapříčiněné chybějícím třetím dílem Diabla naservírovalo žánrový skvost, který utišil žadonící srdce. Následný druhý díl dokázal nemožné, když vytáhl kvality předchůdce ještě o level výš. Pak se však Runic na pět let odmlčeli a vrátili se ne s třetím dílem, ale s novou značkou Hob – skákačkou s nepatrnými prvky Torchlightu. Dnes již víme, že dalších her se od nich nedočkáme, protože je vydavatelský gigant Perfect World nemilosrdně zavřel. Jak tedy dopadlo poslední vzplanutí studia?
Heroes of the Storm - recenze
25. 6. 2015
|
Adam Homola
Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.
Dungeon Siege III - recenze
20. 6. 2011
|
Karel Drda
Svět už není, co býval. Roky dané jistoty a základní pravidla berou za své a mizí kdesi v nenávratné historii herního průmyslu. Prosím vás, tuhle větu si zapamatujte a opakujte si ji u každého dalšího odstavce. Dohráním třetího a bez uzardění lze říci, že i dlouho očekávaného pokračování autor tohoto článku rozhodně nevyřešil dilema, zda strávil čas u naprosto fantastické RPG mlátičky, anebo u dalšího pokusu herních vývojářů snažících se přiblížit hry lidem, kteří zrovna včera narazili v magazínu o životním stylu na inzerát propagující PS3 nebo Xbox360.
Kingdom Under Fire - recenze
7. 2. 2001
|
Redakce Games.cz
Fantasy real-time strategie kombinovaná s RPG mezihrami, to zní velmi lákavě a přesně to vám nabízí nová hra Kingdom Under Fire.
Black Geyser: Couriers of Darkness – recenze retro izometrického RPG
30. 3. 2022
|
Jakub Malchárek
Jdi po očích, Boo!
Sacred 3 – recenze
3. 8. 2014
|
Jakub Kovář
Pokud máte rádi hack 'n'slash RPG, akce a mlátičky všeobecně, pravděpodobně vám něco říká i název Sacred. První dva tituly v sérii byly poctivým akčním RPG, kde jste prozkoumávali rozlehlý svět, sbírali a zlepšovali si výbavu i schopnosti a u toho zabíjeli všechny ty dotěrné nepřátele. Sacred 3 však z tohoto osvědčeného receptu přebírá jen likvidaci nabíhajících protivníků a zahazuje zbytek důležitých ingrediencí.
Aarklash: Legacy - recenze
30. 10. 2013
|
Ondřej Švára
Fantasy svět Confrontation nepatří zrovna mezi nejvyhledávanější předlohy pro tvorbu her. Krom toho, že ve své původní stolní podobě je už všemi figurkami v hrobě, objevil se ve hrách všeho všudy jednou a fanfáry mu zrovna nehrály. Po podprůměrném dobrodružství nazvaném prozaicky Confrontation bylo ticho jako... v hrobě.
Outriders – recenze kooperativní střílečky
10. 4. 2021
|
Pavel Makal
Mohl bych taky jednou dostat nějakou dobrou hru, prosím?